Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Vysočina 42 – Kraj Vysočina – obor: 13, 14

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 34 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21858 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obory: 13 – Ekonomika a řízení, 14 – Pedagogika, sociologie a problematika volného času

      Porota:

      PhDr. Milan Hána (Gymnázium Žďár nad Sázavou)
      Ing. Alena Slámová (OAHŠ Třebíč)
      PaedDr. Marcela Chalupová (Gymnázium Chotěboř)

    • #21893 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 13

      Matěj Konečný

      Gymnázium Nové Město na Moravě

      Gamifikace a její využití

    • #21894 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Eliška Josková

      Gymnázium Chotěboř

      Postoj k četbě na SŠ

    • #21895 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 14

      Eliška Josková

      Gymnázium Chotěboř

      Postoj k četbě na SŠ

    • #21896 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 14

      Nina Křížová

      Gymnázium Žďár nad Sázavou

      Strach a lidé, kteří ho nemají

    • #21897 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 14

      Michaela Pavlisová

      Gymnázium Havlíčkův Brod

      Kybernetická bezpečnost – sociální inženýrství

    • #21898 Odpovědět
      Kamil Svoboda
      Host

      Obor: 14

      Adéla Svobodová, Adéla Pistrichová

      Gymnázium Velké Meziříčí

      Vliv množství prenatálního testosteronu na budoucí volnočasové aktivity dětí

    • #22827 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Dobrý den, Matěji,

      mám na Vás tyto dotazy:
      Proč si myslíte, že se začínáme nudit? (Ve všem.)Četl jste světově oceňované knihy A. Huxleyho Konec civilizace a N. Postmana Ubavit se k smrti?
      Vážil jste i ekonomickou stránku výroby ekologických sušenek (efektivitu): náklady (+zájezdy, zážitky)-cena – zájem zákazníků)?

    • #22837 Odpovědět
      Marcela Chalupová
      Host

      Matěj Konečný
      1. Vzhledem k tomu, že Vaše práce je zařazena do ekonomického oboru, chybí mi ekonomická analýza projektu. Vylepšením produktu a využitím gamifikace by nutně vzrostly výrobní náklady. Uvažoval jste o tom, kolik by se muselo prodat sušenek, aby se tato inovace vyplatila?
      2. Jak byste si poradil s reklamou konkurenční firmy, která by těm, kteří chtějí chránit životní prostředí nebo zhubnout, doporučila jíst namísto sušenek jablko či mrkev?

    • #22842 Odpovědět
      Marcela Chalupová
      Host

      Adéla Svobodová, Adéla Pistrichová
      1. Prosím, vysvětlete mi, jak je třeba interpretovat lineární regresi s koeficientem determinace R^2 = 0,02, tzn. z kolika procent závisí např. frekvence sledování dokumentů na poměru 2D:4D a z kolika procent na jiných faktorech?
      2. Když jste zkoumaly vliv poměru 2D:4D na sledování dokumentů, kterou veličinu jste považovaly za nezávisle proměnnou (x) a kterou za závisle proměnnou (y)? Proč?
      3. Z kolika procent byste zařadily svoji práci do biologie a z kolika do problematiky volného času?

    • #22843 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Dobrý den, Eliško,
      mám na Vás tyto dotazy:
      Zjišťovala jste, které knihy by si studenti vybrali mimo doporučení učitelů?
      Čím si vysvětlujete, že studenti preferují tištěné knihy a ze žánrů „fantasy knihy“?
      Čím si vysvětlujete horší výsledky u SOŠ proti SOU („nečtenáři“, nemají knihovny, nikdy si nevyberou knihu jako dárek)?

    • #22847 Odpovědět
      Marcela Chalupová
      Host

      Nina Křížová
      1. Proč jste předpokládala, že větší míra psychopatie se bude projevovat u profesionálních hasičů?
      2. Kterou z metod zvládání strachu Vy sama používáte a v jaké situaci?

      • #23207 Odpovědět
        Nina Křížová
        Host

        Dobrý den,
        1. Proč jste předpokládala, že větší míra psychopatie se bude projevovat u profesionálních hasičů?
        Větší míru psychopatie u profesionálních hasičů jsem předpokládala z toho důvodu, že profesionální hasiči skládají přísahu, která končí slovy: „a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ Z přísahy můžeme vidět, že profesionálové opravdu riskují svůj život, a předpokládám, že u člověka zcela bez psychopatických rysů je velmi obtížné žít s vědomím, že pokaždé, když jde do práce, může zemřít a musí nasadit svůj život, je-li to potřeba. Dobrovolní hasiči nemusí riskovat svůj život a ve chvíli, kdy by přijeli například k hořícímu domu a „dostali“ strach, nic se neděje a oni nemusí vejít dovnitř. Oni tedy nemusí riskovat svůj život. Průměrný počet výjezdů u dobrovolných hasičů je zhruba jeden ročně a často se jedná o výjezdy typu sundávání vosího hnízda apod. S psychicky náročnějšími výjezdy se setkávají jen zřídkakdy a nejsou tedy tak často strachu vystavováni (osobní život zde teď nezohledňuji). Vzhledem k tomu, že nemusí často pracovat se strachem a v atmosféře strachu, jsem u nich předpokládala nižší míru psychopatie a u profesionálů tedy vyšší.

        2. Kterou z metod zvládání strachu Vy sama používáte a v jaké situaci?
        V práci jsem uváděla metody, které sama alespoň někdy používám. Nejčastěji používám metodu asociací, kdy si představuji průběh zkoušky či testu. Používám ji velice často během školního roku, především před testy, které jsou pro mě důležité, například testy z maturitních předmětů. Tuto metodu se snažím nacvičit, abych ji měla co nejvíce krát vyzkoušenou před tím, než ji použiji na maturitu a přijímací zkoušky a mohla se tak spolehnout na její účinnost.
        Metodu kontrastu používám vždy těsně před testem, kdy potřebuju odehnat špatné myšlenky. Vždy si snažím uvědomit, že nejhorší věc, co se může stát, je, že test nenapíši a ve srovnáním s tím, že mohu ještě ten den zemřít, vlastně o nic nejde. Vím, že je to trochu neobvyklé uklidňovat se tím, že mohu zemřít, ale pomůže mi to uvědomit si, že test není středobod mého života a jsou naopak jiné věci, které jsou opravdu důležité.
        Přenést pozornost se snažím v předvečer před zkouškou (ale to většinou jenom tehdy, pokud je z nějakého důvodu pro mě velmi důležitá). Je pro mě dobré myslet na něco jiného a jít spát s klidnou myslí. To však nejde jenom tím, že bych to chtěla. Většinou cvičím, abych unavila tělo, které pak nebude mít zbytečně moc energie a nebude tak produkovat stresující myšlenky.
        Dechová cvičení nevyužívám nějak pravidelně, pouze při náhlém pocitu strachu a úzkosti, abych se rychle zklidnila.

    • #22857 Odpovědět
      Marcela Chalupová
      Host

      Michaela Pavlisová
      1. Setkala jste se Vy osobně s nějakým druhem útoku, který popisujete?
      2. Jsou mladí lidé ve věku 14 – 15 let nejohroženější skupinou z hlediska těchto útoků, nebo se domníváte, že riziko těchto útoků je veliké, možná větší i u jiných věkových skupin?

      • #23219 Odpovědět
        Michaela Pavlisová
        Host

        Dobrý den,

        v minulosti jsem se já osobně setkala s baitingem, svůj případ více rozebírám v odpovědi na otázku pana PhDr. Milana Hány. S ostatními typy útoků jsem se naštěstí nesetkala.

        Ano, řekla bych, že jsou to právě oni, společně se seniory, kteří tvoří nejzranitelnější skupinu. Ovšem myslím si, že nejsou cílovou skupinou. Právě z tohoto důvodu bych řekla, že nejohroženější skupinou jsou senioři, jelikož jsou snadno zmanipulovatelní, naivní, neznalí internetu a mají finanční prostředky, což je ten zásadní rozdíl mezi jimi a dětmi.
        Ovšem na druhou stranu si musíme uvědomit, kolik seniorů používá internet, rozhodně se nedostáváme do čísel jako u dětí ve věku 14-15 let.

        Proto bych řekla, že tyto dvě skupiny jsou nejohroženější. Avšak svou praktickou část jsem záměrně soustředila na děti této věkové kategorie, jelikož je důležité tuto problematiku šířit mezi ty, kteří více tráví svůj volný čas na internetu.

    • #22864 Odpovědět
      Marcela Chalupová
      Host

      Eliška Josková
      1. Jak by Vaše práce mohla ovlivnit výuku českého jazyka a literatury ve Vaší třídě?

    • #22866 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Dobrý den, Nino,
      mám na Tebe tyto dotazy:
      Jak si vysvětluješ výsledky dobrovolných hasičů?
      Setkala ses osobně s negativním a kladným psychopatem? Které projevy Tě okamžitě upozornily, o který druh psychopata jde?

      • #23217 Odpovědět
        Nina Křížová
        Host

        Dobrý den,
        ospovídám na dotazy:
        Jak si vysvětluješ výsledky dobrovolných hasičů?
        Výsledky dobrovolných hasičů pro mě byly poněkud překvapující. Jednou z možný interpretacích je to, že zatímco profesionálové musí zvládat strach pokaždé, když jsou v práci, jsou na něj zvyklí a umí s ním pracovat, dobrovolní hasiči se setkávají s obdobnými situacemi jenom nárazově a nemají tedy čas a možnost vyrovnávat se se strachem nějak dlouhodoběji (chybí jim zkušenost). Musí tedy mít v sobě emoci strachu potlačenou, aby ve chvíli, kdy se v takové situaci ocitnou, nepanikařili a nemuseli se pokoušet strach zvládnout. Absence strachu tedy potvrzuje definici psychopatie, kterou jsem používala (tedy že chybí propojení mezi centrem strachu a uvědomění si ho). To by mělo vysvětlovat vyšší výsledky.

        Setkala ses osobně s negativním a kladným psychopatem? Které projevy Tě okamžitě upozornily, o který druh psychopata jde?
        Vzhledem k tomu, že s velkou částí respondentů jsem se osobně setkala, pravděpodobně jsem se setkala i s těmi, kteří dosáhli větší míry psychopatie. Bylo to ale v době před tím, než jsem se o psychopaty začala zajímat, tudíž jsem si to pravděpodobně neuvědomila. To, že bych se setkala s negativním psychopatem, si také nevybavuji.
        Samozřejmě je tu možnost, která se neříká úplně snadno, ale i můj otec vyplňoval anketu. Dohodli jsme se, že nebudu vědět, které odpovědi jsou ty jeho, ale musím vzít i možnost, že i on dosáhl vyšších výsledků. Pokud bych ho tedy měla označit za psychopata, se kterým se setkávám, rozhodně bych ho označila za toho dobrého. U toho tvrzení vycházím především z tříobloukového modelu Christophera Patricka, který říká, že dobří psychopati jsou ti, jejichž dominující rys je odvaha. U mého otce rozhodně odvaha je dominujícím rysem celé jeho osobnosti, protože si opravdu jen stěží uvědomuji situace, kdy jsem viděla, že i on má strach. Nikdy to však nebyl projev plný strachu, spíše se jednalo o takové náznaky strachu. Podle Patrickova modelu by se u něj měly objevovat další rysy – nebržděnost a podlost. Myslím, že je těžké říct, zda se u mě citově blízké osoby tyto rysy objevují, ale asi ano. Rozhodně však nejsou dominující.

        • #23224 Odpovědět
          Nina Křížová
          Host

          Omlouvám se za překlep – odpovídám na dotazy

    • #22872 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Dobrý den, Michaelo,
      mám na Vás tyto dotazy:
      Michaelo, zkuste vytvořit psychologický profil člověka ohroženého sociotechnikou?
      Setkala jste se v osobní praxi s baitingem?

      • #23160 Odpovědět
        Michaela Pavlisová
        Host

        Dobrý den,

        Obětí sociotechnického útoku se může stát téměř kdokoli. Ovšem větší sklony k tomu mají lidé, kteří jsou naivní, důvěřiví, sdílní (například na sociálních sítích, ohledně svých osobních údajů), nepozorní, společenští, jelikož si myslím, že právě extrovertní lidé mají větší tendence ke sbližování na internetu, nehledě na to, jaké následky by to mohlo mít. Dokonce bych řekla, že sem patří i přílišná zodpovědnost, člověk ve snaze zachránit si svůj účet (např. bankovní) nevědomky zašle své přihlašovací údaje sociotechnikovi.

        Ano s baitingem jsem se setkala, ovšem neřekla bych, že to bylo cílené. Na ulici jsem našla USB flash disk a jako nezkušené dítě mě nenapadlo nic lepšího než připojit k počítači a prozkoumat obsah. Na disku se nacházela počítačová hra, kterou jsem si velmi oblíbila, leč k mé smůle se zde nacházel i malware. Naštěstí jsem měla dobrý a aktualizovaný antivirový software, tudíž jsem se nestala obětí.

    • #22889 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Dobrý den,
      mám na Vás tyto dotazy:
      Domníváte se, že dělení předmětů na maskulinní a feminní odpovídá moderním genderovým výzkumům
      (viz psychologové J. Gray, J. Klimeš, neurolog M. J. Stránský)?
      Které vlastnosti a charakterové rysy osobnosti ovlivňuje podle Vás poměr druhého a čtvrtého prstu?

    • #22894 Odpovědět
      Alena Slámová
      Host

      Dobrý den Matěji,

      mám následující dotazy:

      1. Podle čeho usuzujete, že se pořád všichni nudí? Opravdu by se Vám líbilo, kdyby život byl jen hra?
      2. Dokážete si představit, že gamifikaci pši školní výuce?
      3. Jak byste chtěl svoji práci rozšířit?

    • #22916 Odpovědět
      Alena Slámová
      Host

      Dobrý den Eliško,
      mám na Vás následující otázky:
      1. V jedné z anketních otázek jste se ptala, zda vypracuje student na základě četby referát sám. Není možné, že ho student vypracuje sám, ale částečně s použitím internetu?
      2. Vzor pro četbu – není možné, že si žák nezvolil rodiče z toho důvodu, že ho v současné době číst nevidí?
      3. Když byste chtěla zjišťovat využití volného času: máte představu, kolik volného času by se tam pravděpodobně pro čtení našlo?

    • #22927 Odpovědět
      Alena Slámová
      Host

      Dobrý den Míšo,
      mám na Vás následující dotazy:
      1. Nezmiňujete ve své práci pretexting. Proč?
      2. Uvažujete, že byste se zaměřila i na jinou věkovou skupinu? Která je podle Vás nejohroženější?

      • #23042 Odpovědět
        Michaela Pavlisová
        Host

        Dobrý den,

        Pretexting jsem ve své práci nezmiňovala záměrně. Domnívám se, že právě tato problematika je směsice všech zmiňovaných podvodů, tudíž jsem se nechtěla opakovat a raději jsem se zaměřila na ty, které nejsou tolik známé např. thrasing.

        Pokud by to bylo v budoucnu možné, tak bych se této problematice chtěla věnovat více a právě se zaměřit i na jiné věkové kategorie konkrétně na lidi důchodového věku, kteří nejsou tolik obeznámení s internetem jako mladší generace.

        Jak už ve své práci uvádím, tak podle mého názoru nejohroženější skupinu tvoří senioři a děti právě v tohohle věku (cca 14 let). Samozřejmě na první pohled se může zdát, že jsou to velmi odlišné kategorie, avšak když se nad tím zamyslíme, tak toho mají hodně společného. Hlavním společným znakem je naivita, nezkušenost a důvěra k lidem, které ani neznají. Např. které dítě nechce nejnovější mobilní telefon, a když uvidí na internetu velký nápis „Vytoč si iPhone zadarmo“, tak odolá málokteré. To stejné platí u seniorů, neřekla bych vyloženě s telefonem, ale s věcmi jako mohou být vyhřívané deky, nové matrace atd.

    • #22938 Odpovědět
      Alena Slámová
      Host

      Dobrý den Nino,
      mám na Vás následující dotaz:
      U jakých dalších profesí byste ráda udělala „průzkum“?

      • #23229 Odpovědět
        Nina Křížová
        Host

        Dobrý den,
        ráda bych dělala průzkum u chirurgů, kteří jsou také velmi často za dobré psychopaty označováni. Vzhledem k tomu, že má matka pracuje jako administrativní pracovnice na chirurgické ambulanci, neměl by být problém se sháněním respondentů. Další profesí, která by mohla přinést zajímavé výsledky, jsou vojáci. Tam by asi bylo trochu těžší sehnat respondenty, avšak věřím, že by to bylo možné.

    • #22965 Odpovědět
      Alena Slámová
      Host

      Dobrý den Adélo,
      mám na Vás následující dotazy:
      1. Oslovení kolika respondentů považujete za optimální, aby měly výsledky lepší vypovídací schopnost?
      2. Uvažujete, o rozšíření práce o další otázky a věkové skupiny?

    • #22988 Odpovědět
      Lukáš Chrást
      Host

      Dobrý den, Nino,
      zaujalo mě vaše téma, a zajímalo by mě
      1) nějaké srovnání zastoupení psychopatů u hasičů s běžnou populací
      2) Opravdu je mezi hasiči tak vysoká míra psychopatie? Přece jen i autor testu sám tvrdí, že jde o střední hodnoty.
      3) Kdo je autorem české verze té ankety? Jde o to, že mi občas nesedí anglický originál a český překlad (například u poslední otázky)
      Děkuji za odpovědi
      Lukáš Chrást

      • #23234 Odpovědět
        Nina Křížová
        Host

        Dobrý den,
        1) nějaké srovnání zastoupení psychopatů u hasičů s běžnou populací
        Srovnat hasiče s ostatními profesemi bych chtěla v budoucnu, až budu pokračovat ve svém výzkumu. Jakési zastoupení „běžné populace“ představují i dobrovolní hasiči, protože jsou to lidé, kteří mají jinou profesi a bytí dobrovolným hasičem je jen jejich zájmová činnost. S tím, že by se dobrovolní hasiči označovali za psychopaty, jsem se nesetkala. Právě proto pro mě byly jejich výsledky překvapující.

        2) Opravdu je mezi hasiči tak vysoká míra psychopatie? Přece jen i autor testu sám tvrdí, že jde o střední hodnoty.
        Myslím, že jsem nikde neuváděla, že by hasiči měli nějak extra vysokou míru psychopatie. Vyšší míru psychopatie jsem zaznamenala jen párkrát, nejvyšší hodnotou bylo 64 % a to je podle autora hodnoceno jako „average“, tedy průměrná hodnota psychopatie. Už se ale jedná o vyšší hodnoty, než bych očekávala u „běžných“ osob, protože autor je označuje jako průměrné psychopaty. Nemyslím si, že je nutné, aby někdo byl 100% psychopat. Už jen fakt, že je někdo průměrný psychopat, je podle mě dostatečné označení psychopata.

        3) Kdo je autorem české verze té ankety? Jde o to, že mi občas nesedí anglický originál a český překlad (například u poslední otázky)
        Autorem české verze jsem já. Snažila jsem se o to vyjít z ankety Kevina Duttona a co nejvíce ji přiblížit Čechům. Nepřekládala jsem to úplně doslovně, ale snažila jsem se zachovat myšlenku otázky. Snažila jsem se o lepší českou formulaci, než kterou by byl doslovný překlad. Pořadí otázek jsem srovnala takto z toho důvodu, aby nejosobnější otázky byly až na závěr, abych respondenty „nevyděsila“ hned na začátku dotazníku.

    • #22995 Odpovědět
      Lukáš Chrást
      Host

      Dobrý den, Michaelo,
      kyberbezpečnost je jistě důležité téma, tak bych se rád zeptal na dvě věci:
      1) proč byla vybrána právě skupina žáků ve věku 14-15 let, kteří o internetu už většinou dost vědí, a ne žáci na prvním stupni, kteří bývají mnohem zranitelnější?
      2) Je desetiinutový dotazník dostatečný pro rozšíření znalostí, když si ještě mohou hledat odpovědi a nemusí nad nimi tolik přemýšlet?
      Předem dděkuji za odpovědi
      Lukáš Chrást

      • #23254 Odpovědět
        Michaela Pavlisová
        Host

        Dobrý den,

        žáci na prvním stupni, mohou být zranitelnější. Ovšem u většiny dětí takhle mladého věku, je působení na internetu kontrolováno některým z rodičů. Navíc si myslím, že na internetu netráví tolik času jako mnou vybraná skupina dětí ve věku 14 – 15 let.

        Jelikož se jednalo o pracovní list, nebylo mým cílem žáky testovat. Z toho důvodu měli k dispozici informativní web. Snažila jsem se volit i otázky otevřeného charakteru, nad kterými studenti museli přemýšlet a ne pouze opisovat – např. měli k dispozici text, ze kterého museli vyčíst znaky, podle kterých rozpoznali, zda se jedná o podvodný e-mail.

        Vzhledem k tomu, že jsem svůj pracovní list využila ve výuce informatiky v hodině na téma počítačová bezpečnost, tak studenti již byli s touto problematikou seznámeni a já jim měla poskytnou pouze rozšiřující informace. Z toho důvodu si myslím, že byl desetiminutový list dostačující. Samozřejmě pokud by se jednalo o jinou skupinu, list by byl tvořený na jiné bázi.

    • #23010 Odpovědět
      Lukáš Chrást
      Host

      Dobrý den, Eliško,
      čtením na středních a jiných školách se jistě zabývala spousta lidí, proto by mě zajímalo, jaké je srovnání s jinými pracemi, ať už z hlediska času (např. 10 let zpátky) nebo geograficky (Česko vs jiné státy).
      Přináší práce nějaký nový vhled do problematiky četby? Jde mi o to, že u některých otázek (kniha jako dárek, rodiče jako čtenářský vzor) se dá snadno odhadnout výsledek i bez dotazníku.
      V závěru zmiňujete možnost udělat analýzu týdenního programu respondentů a najít místo pro četbu. Dovedete si představit udělat něco takového pro více než 200 lidí?

      Předem děkuji za odpovědi
      Lukáš Chrást

    • #23017 Odpovědět
      Lukáš Chrást
      Host

      Dobrý den, Adélo,
      vaše téma mě opravdu velmi zaujalo, myslím, že ve vaší práci je velký potenciál.
      Přesto mám pár nejasností, na které bych se rád doptal.
      1) Kdo a jak stanovil, co jsou feminní a maskulinní předměty?
      2) Do jaké míry mohou být ovlivněny odpovědi na otázky k agresivitě a ochotě snahou o lepší vnímání sebe sama oproti reálnému stavu?
      3) Je možné provést obdobné měření i např. v domácích podmínkách?

      Předem děkuji za odpovědi
      Lukáš Chrást

    • #23154 Odpovědět
      Adéla Svobodová
      Host

      Dobrý den,

      posílám odpovědi pro paní Slámovou.

      1. Optimální by pro nás samozřejmě bylo množství co nejvyšší, ale pro vypovídající hodnotu by stačil vzorek cca sta respondentů.
      2. Kdybychom práci rozšiřovaly, raději bychom získaly více respondentů stejného věku, jako byli respondenti v této práci, díky tomu by se zpřesnily naše výsledky. Navíc by pak nevznikl problém, že bychom museli měnit skladbu otázek, asi by nebylo vhodné se ptát lidí středního věku na denní přípravu do školy a podobně. Spektrum otázek bychom však rozšířily rády.
      Adéla Svobodová

    • #23198 Odpovědět
      Eliška Josková
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpovědi pro pana Milana Hánu.
      1. Zjišťovala jste, které knihy by si studenti vybrali mimo doporučení učitelů?

      14. otázka dotazníku „Kdy jsi naposledy četl/a?“ obsahovala původně i „co jsi četl/a“, bohužel to bylo velice rozdílné, tudíž jsem otázku předělala pouze na dobu, kdy naposledy studenti četli. Sama pro sebe však mém určitý přehled, co studenti nejčastěji čtou. Převážně knihy obsahovaly nejnovější světové bestsellery a také, co mě velice překvapilo, světové klasiky. (např: Mléko a med nebo Pýcha a předsudek)

      2. Čím si vysvětlujete, že studenti preferují tištěné knihy a ze žánrů „fantasy knihy“?

      Brala jsem to převážně ze svého pohledu, co preferuji já. Sama osobně si raději vyberu tištěnou knihu, něž číst e-knihu. Domnívám se, že spousta čtenářů si ráda knihu „osahá“. Myslím si, že číst knihu v tištěné podobě má úplně jiné kouzlo. Fantasy knihy jsem volila také ze svého pohledu, ale popravdě jsem neočekávala, že i ostatní studenti středních škol zvolí v tak hojném počtu tuto odpověď. Je možné, že fantasy knihy studenti volili z důvodu úniku z reality. Fantasy knihy nabízejí nové světy, nové bytosti a určitou mystiku a myslím, že to je právě ten důvod, proč si tento žánr vybírají. Chtějí na chvíli zapomenout co je kolem nich a vnořit se do jiného světa.

      3. Čím si vysvětlujete horší výsledky u SOŠ proti SOU („nečtenáři“, nemají knihovny, nikdy si nevyberou knihu jako dárek)?

      Musím zdůraznit (a doufám, že je to z práce patrné), že cílem nebylo porovnávat jednotlivé typy škol a jejich studenty. Ve své práci jsem se snažila zkoumat postoj k četbě budoucích maturantů jako celku. Na začátku výzkumu jsem přepokládala, že výsledky na SOU budou značně pokulhávat za SOŠ a gymnáziem. Byla jsem však mile překvapena. Studenti SOU nejsou nijak vášnivými čtenáři, ale rozhodně nejsou ani čtenářští barbarř. Myslím si, že jejich výsledky dopadli o něco málo hůře, díky velkému zastoupení chlapců ve třídách. Ze spousty výzkumů vyplývá, že dívky jsou na tom o něco lépe ve čtenářské gramotnosti než chlapci.

    • #23206 Odpovědět
      Eliška Josková
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpovědi pro paní Alenu Slámovou.

      1. V jedné z anketních otázek jste se ptala, zda vypracuje student na základě četby referát sám. Není možné, že ho student vypracuje sám, ale částečně s použitím internetu?

      Tuto možnost mi studenti občas psali do dotazníku. Tímto způsobem zpracuje referát z knihy spousta lidí, sice tu knihu přečtou, ale už je úplně nebaví sepisovat o ni referát, tak si pomohou internetem. Pokud tuto odpověď v dotazníku uvedli nebrala jsme to jako „stáhnutí z internetu“. Pokud se inspiruje internetem, nevidím v tom velký problém.

      2. Vzor pro četbu – není možné, že si žák nezvolil rodiče z toho důvodu, že ho v současné době číst nevidí?

      Chci jen podotknout, že jsem dotazníky zadávala ještě před touto krizí. Takže nebyly nijak ovlivněny tím, že rodiče mají v současné době méně času na čtení. Myslím si, že v tomto období jejich života se spíše zaměřují na kamarády a odpouští se trochu od rodiny. Tím pádem si na svoje rodiče ani nevzpomněli. Ve své hypotéze jsem přepokládala velký počet zastoupení odpovědi rodiče, ale nedošlo mi, že adolescenti své rodiče vidí v úplně jiném světle, než když byli malí. Nevidí je už jako svůj velký vzor.

      3. Když byste chtěla zjišťovat využití volného času: máte představu, kolik volného času by se tam pravděpodobně pro čtení našlo?

      Toto hodně záleží na individualitě studenta, spousta studentů má své zájmy, které je zaměstnávají téměř celý den. Domnívám se však, že pokud si studenti dokáží najít čas na sociální sítě, určitě by se minimálně půl hodina našla i na četbu knih. Pokud bych svou práci rozšiřovala o týdenní rozvrh u každého studenta, snažila bych se co nejméně narušit jejich dosavadní program. Četba by se dala zařadit do času, kdy například dojíždí za svými koníčky nebo aktivitami. Tímto způsobem by přišli pouze o zbytečný čas mezi dojížděním a četba by jim nenarušila jejich každodenní aktivity. Spousta gymnazistů uváděla, že nemají čas na četní, kvůli učení. U nich by bylo možné pomoci jim v efektivitě učení. Zkrátil by se jim tím čas na učení a mohli by tedy více věnovat četbě.

    • #23208 Odpovědět
      Eliška Josková
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpověď pro paní Marcelu Chalupovou.
      1. Jak by Vaše práce mohla ovlivnit výuku českého jazyka a literatury ve Vaší třídě?

      V době před touto nemilou situací jsme započali v naší třídě menší projekt, ve kterém jsme si vybrali knihu, která nás něčím oslovila a před třídou jsem ji v pěti minutách prezentovali. Tímto způsobem jsme si navzájem doporučili knihy ke čtení a zaváděli i diskuze. Myslím, že moje práce by nijak výrazně výuku v naší třídě neovlivnila, mám to štěstí, že naše paní profesorka se snaží často zavádět diskuze o knihách a sama nám jich spoustu doporučuje.

    • #23213 Odpovědět
      Adéla Svobodová
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpovědi pro pana Hánu.
      Předměty v našem výzkumu jsme pro naše účely rozdělily do dvoupólového spektra, aby bylo možné popsat souvislost s poměrem prstů, to by na dvojdimenzionálním či ještě složitějším spektru možné nebylo. Vycházely jsme zejména z výzkumů popsaných v knize Pohlaví od profesora psychologie Richarda A. Lippy, který se tam odkazuje na množství výzkumů a metaanalýz zaměřených na toto téma. S výzkumy Vámi jmenovaných psychologů a neurologa jsme nepracovaly, ani jsme na ně nenarazily nikde v literatuře, ze které jsme vycházely, proto si bez nastudování jejich výzkumu nedovolím srovnávat s nimi naši práci.
      Poměr druhého a čtvrtého prstu sám o sobě nic neovlivňuje, pouze souvisí s mnoha aspekty lidského života, které jsou spolu s ním ovlivněny prenatálním testosteronem, jak je popsáno v teoretické části práce, vizte kapitolu 2. 1. 4., odkazy jsou také v diskuzi. Z nich zde uvedu několik příkladů: agresivita, výbušnost, laskavost nebo schopnost logického uvažování, spektrum je ale opravdu široké a v současnosti ho celé ani neznáme, proto je důležité dělat i malé studie, jako je ta naše, které tuto souvislost pomáhají popsat.
      Adéla Svobodová

    • #23214 Odpovědět
      Eliška Josková
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpovědi pro pana Lukáše Chrástu.

      1. Čtením na středních a jiných školách se jistě zabývala spousta lidí, proto by mě zajímalo, jaké je srovnání s jinými pracemi, ať už z hlediska času (např. 10 let zpátky) nebo geograficky (Česko vs jiné státy).

      Jak jsem již v práci zmiňovala, neobjevila jsem žádné výzkumy, které by se zabývali středoškoláky. Všechny výzkumy byly prováděny u dětí do 15 let. Důkladně jsem prostudovala výzkumy PISA, PIRLS a RLS. Byly to největší výzkumy prováděné na území České republiky. Z časového ani geografického hlediska jsem výzkumy nesrovnávala ve své práci, pouze jsem uváděla zajímavé výsledky těchto výzkumů.

      2. Přináší práce nějaký nový vhled do problematiky četby? Jde mi o to, že u některých otázek (kniha jako dárek, rodiče jako čtenářský vzor) se dá snadno odhadnout výsledek i bez dotazníku.

      Pro mne je v práci určitě nový vhled do problematiky četby. Díky této práci jsem měla možnost nahlédnout na jiné typy škol. Zjistila jsem, jaký mají studenti postoj k četbě a jak moc mají četbu rádi nebo neradi. Ano, některé otázky se daly odhadnout i bez dotazníků, ale stále to byl jen odhad a já to chtěla mít ve své práci potvrzeno a nedělat jen nějaké odhady.

      3. V závěru zmiňujete možnost udělat analýzu týdenního programu respondentů a najít místo pro četbu. Dovedete si představit udělat něco takového pro více než 200 lidí?

      Představit si to dovedu. Bylo by to asi velice náročné, ale myslím si, že na rozšíření práce bych měla dostatek času. Malý zádrhel tohoto rozšíření je, že nevím, zda by s tím všichni studenti souhlasili. Dotazník byl zadán anonymně, ale toto rozšíření by v anonymitě pravděpodobně nešlo. Proto bych to nechala na studentovi, zda by měl zájem najít si čas na četbu a zpracovat týdenní program. Domnívám se, že by to určitě nebylo více jak 200 lidí.

    • #23242 Odpovědět
      Adéla Svobodová
      Host

      Dobrý den,
      posílám odpovědi pro paní Chalupovou.
      1. U tohoto typu dat jde o celkový trend, kde vzhledem ke komplexitě datového souboru hodnota R není tolik důležitá. Na druhou část otázky nelze odpovědět pomocí procent, míra ovlivnění se může lišit napříč respondenty. Důležitý je vztah ke sledovanému faktoru. Pokud bychom chtěli zkoumat i ovlivnění jinými faktory, byl by zapotřebí kompletní psychosociologický profil každého respondenta, což v podmínkách SOČ není reálné.
      2. Za nezávislou proměnou jsme označily odpověď respondenta v našem dotazníku, nezávisle proměnná (x) totiž není zatížena odchylkou. Za závislou proměnou (y) jsme označily poměr prstů, protože ten odchylkou zatížen je. Zavedly jsme to tak, jelikož toto rozdělení se standardně používá v námi užité statistické metodě. Sledujeme tedy, jak se mění závislá proměnná (y) v závislosti nezávislé proměnné (x).
      3. Naše práce by se nejlépe hodila do sociální antropologie, což je humanitní obor, proto jsme zvolily obor 14, jehož předmětem je několik humanitních věd, do kterých naše práce také zapadá. Domníváme se, že biologická část naší práce tvoří asi třetinu (34 %) našeho výzkumu, mnohem důležitější je část psychologická a sociologická, navíc je naším tématem volný čas.
      Adéla Svobodová

    • #23268 Odpovědět
      Matěj Konečný
      Host

      Dobrý den,
      děkuji moc za možnost prezentovat svoji práci v krajském kolo soutěže SOČ a za to, že jste mé práci věnovali svůj čas přestože je okolo tolik jinačích věcí. Teď už k vašim dotazům.

      PhDr. Milan Hána:

      Proč si myslíte, že se začínáme nudit? (Ve všem.)Četl jste světově oceňované knihy A. Huxleyho Konec civilizace a N. Postmana Ubavit se k smrti?

      Děkuji za tento dotaz. Přiznávám, že nemám v rukávu žádný průzkum či studii, která by tento názor prokazoval, jelikož ta by byla tak na další odbornou práci. Vycházel jsem totiž hlavně z toho co vidím okolo sebe a z toho co lze pozorovat ve společnosti. Vidím studenty, kteří chodí do školy kvůli tomu, že musí, a to přesto, že jako prvňáčci se většinou do školy těšili. Vidím lidi, které nebaví jejich práce, těší se se tedy až bude konečně víkend. Dále si všímám jak často lidé dělají jen, aby práce hotova byla a často jim chybí zápal k tomu, aby v rámci své pracovní činnosti dělali i věci navíc, které by mohl tu práci posunout. Práce se tedy často smrskává jenom na motivaci zdrojem 4 potažmo 2. Lidé tedy často dělají práci k tomu, aby za ní získali peníze a potažmo za finanční bonusy.

      Vím však, že jako vše ani toto nemůže aplikovat na každého či každou profesi. Mám tu však i profese jako učitel, profesor, zdravotník či sociální pracovník, kteří dělají danou práci, protože je vnitřně naplňuje, jelikož v ní vidí hlubší smysl.

      Dále k vašim knihám. Žádnou z nich jsem bohužel nečetl, ale podle obsahu, který jsem našel vypovídají zejména o tom, že lidé si začínají vyvolat zábavu jinak. Třeba mohu brát zprávy jako zábavu či se ji snaží navodit uměle. Vím, knihy jsem nečetl nemohu tedy plně chápat témata v nich a jejich poselství, ale připadá mi, že narážejí na to, že lidé se nudí, proto zábavu hledají jinde (což může být i ve zmíněných hrách).

      Vážil jste i ekonomickou stránku výroby ekologických sušenek (efektivitu): náklady (+zájezdy, zážitky)-cena – zájem zákazníků)?

      Toto jsem ještě nezvažoval, na to by přišel čas až v rámci zpracování ekonomické analýzy daného projektu. Mým cíle totiž při psaní této gamifikace marketingu bylo hlavně vytvořit koncept jak to skloubit vše dohromady, který měl také pomoc k vašemu lepšímu pochopení způsobu, kterým jednotlivé zdroje mohou mezi sebou spolupracovat. V reálném světě by po vytvoření toho konceptu přišla ekonomická analýza. Vypadalo by to tak, že bych začal pracovat s konkrétními částkami a odhady, které bych pak konzultovat s lidmi z finančního oddělení firmy. Znal bych totiž konkrétní data a čísla, které bych mohl použít a bez nich by se mi zpracování ekonomické analýzy zná zbytečné. Vím, že tento přístup se vám může zdát laxní, ale připadá mí, že bez zkušeností s prováděním jednotlivých věcí, bez bližším znalosti cen jednotlivých položek a bez znalosti finanční situace firmy by byla moje analýza jenom odhad, který by mohl být velmi nepřesný.

      Marcela Chalupová

      Vzhledem k tomu, že Vaše práce je zařazena do ekonomického oboru, chybí mi ekonomická analýza projektu. Vylepšením produktu a využitím gamifikace by nutně vzrostly výrobní náklady. Uvažoval jste o tom, kolik by se muselo prodat sušenek, aby se tato inovace vyplatila?

      Toto je velmi dobrý dotaz. Budu teď zcela upřímný. Obor kam je řazena moje práce je ekonomie a řízení. Moje práce se pak spíše stará o to řízení a s tím spojený marketing. Ekonomická analýza projektu by tedy přišla na řadu až po sestavení této koncepce gamifikace marketingu. Mým cíle totiž při psaní této gamifikace marketingu bylo hlavně vytvořit koncept jak to skloubit vše dohromady, který měl také pomoc k vašemu lepšímu pochopení způsobu, kterým jednotlivé zdroje mohou mezi sebou spolupracovat. V reálném světě by po vytvoření toho konceptu přišla ekonomická analýza. Vypadalo by to tak, že bych začal pracovat s konkrétními částkami a odhady, které bych pak konzultovat s lidmi z finančního oddělení firmy. Znal bych totiž konkrétní data a čísla, které bych mohl použít a bez nich by se mi zpracování ekonomické analýzy zná zbytečné. Vím, že tento přístup se vám může zdát laxní, ale připadá mí, že bez zkušeností s prováděním jednotlivých věcí, bez bližším znalosti cen jednotlivých položek a bez znalosti finanční situace firmy by byla moje analýza jenom odhad, který by mohl být velmi nepřesný.

      Jak byste si poradil s reklamou konkurenční firmy, která by těm, kteří chtějí chránit životní prostředí nebo zhubnout, doporučila jíst namísto sušenek jablko či mrkev?

      Alena Slámová

      1. Podle čeho usuzujete, že se pořád všichni nudí? Opravdu by se Vám líbilo, kdyby život byl jen hra?
      Omlouvám se, že jsem informaci podal tak, že jste to pochopila jako, že se všichni nudí. Ve své práci totiž píše, že se jako lidstvo začínám nudit, a tím však nechci říct, že se nudíme všichni. Snažím se spíše poukázat na to, že spoustu lidí dělá práci jenom pro peníze popřípadě ještě pro odměny (zdroje 2 a 4), že dělá v práci jenom to, co se jim řekne a často neprojevují svoji vlastní iniciativu. Dále si všímám toho kolik studentů do školy chodit jenom z povinnost. Toho kolik jich dělá při studium jenom opět to nutné minimum a nezapojuje se do věcí navíc. Uvědomuji si však plně, že ne všechny se nudí, že existují lidé, kteří vidí ve svém povolání či činnost poslání/hlubší smysl, proto se snažím držet svoje tvrzení v obecné rovině a neříkat, že se nudí všichni. Omlouvám se tedy ještě jedno, jestli to takto vyznělo.

      Život jen hra je zavádějící pojem. Principem gamifikace totiž není z něčeho udělat hru, ale vzít to, co nás motivuje k hraní her a využít tuto motivaci ve skutečném světě. Kdybychom však změnili váš dotaz na to, jestli by si mi líbí gamifikovaný život, tak odpovím, že ano.
      
2. Dokážete si představit, že gamifikaci při školní výuce?

      Ano dovedu. Nedokážu vám však přesně říct, jak by to mělo vypadat. Tímto tématem jsem se totiž hlouběji nezajímal a také nemám tolik zkušeností s formováním výuky či samotnou gamifikací. Vidím však v gamifikace potenciál, který by si i ve školství dal využít. Minimální by se dali využít zdroje hlubší smysl, sociální vazba či kreativita a zpětná vazba.
      
3. Jak byste chtěl svoji práci rozšířit?

      Vidím zde několik způsobů. První by bylo větší rozpracování jednotlivých zdrojů motivace. Druhým by bylo provádění drobných gamifikací a měření jejich výsledků. Posledním by pak bylo větší rozpracování gamifikace marketingu továrny na sušenky. To bych viděl ve tvorbě již absolutně konkrétních věcí a ne jenom vymýšlení konceptu. Jednalo by se tedy o to, že bych hledal skutečné firmy či jedince, kteří by byly schopné jednotlivé části gamifikace uskutečnit a k tomu bych i sestavil rozpočet projektu a zkusil odhadnout jeho výnosnost.

    • #23333 Odpovědět
      PhDr. Milan Hána
      Host

      Hodnocení prací SOČ:
      Všem soutěžícím v našich oborech:
      Děkujeme Vám všem, že v této nelehké době, kdy se poprvé v dějinách SOČ změnily soutěžní podmínky,
      jste všichni předložili zajímavé práce.
      Přejeme Vám mnoho úspěchů ve studiu a samozřejmě i v soukromém životě.

      Obor 13:
      M. Konečný – 1. místo, bez postupu
      Porota oceňuje snahu vytvořit vlastní projekt, který se opírá o prvky behaviorální ekonomie.
      S ohledem na obor je potřeba příště více zohlednit ekonomické otázky, zároveň i vynechat
      prvky hovorového jazyka.

      Obor 14:
      Nina Křížová – 1. místo

      Porota oceňuje přehledné a fundované zpracování práce, zároveň i praktický výzkum s využitím moderních metodik. Kladně hodnotí i odbornou fundovanost v rámci odpovědí.

      Eliška Josková – 2. místo
      Porota oceňuje přehlednost zpracování a funkční začlenění výzkumu do celkové práce.
      Velký klad spatřuje zároveň ve velkém využití ve školské praxi s ohledem na reprezentativní vzorek respondentů.

      Adéla Svobodová/A. Pistrichová – 3. místo

      Porota ocenila strukturu práce, která vychází z velkého množství zdrojů. Zajímavý je i výzkum
      i sebevědomá obhajoba.
      V dalším případném pokračování doporučujeme rozšířit práci o výzkumy z oblasti psychologie
      a sociologie.

      Michaela Pavlisová – 4. místo

      Porota oceňuje práci jako přehlednou příručku pro výuku IT. Výborně sestavený pracovní list lze využít nejen při výuce, ale i pro zájemce o daný obor.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 34 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 23214 v 42 – Kraj Vysočina – obor: 13, 14
Informace o uživateli:




Storno