Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy.https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

9.30-10.00 Vojtěch Chvojka, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Masná, ETCS, https://www.youtube.com/watch?v=fYTQUhCkBKQ

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme
Otázky poroty:
1. Probíhá také zpětné posílání telegramů z vlaku do balízy a následně dispečerovi (například identifikace a rychlost vlakové soupravy), nebo je možné přenášet tato data až v případě zapojení systému GSM-R?
2. Umí ETCS spolupracovat nebo získávat informace z národního vlakového zabezpečovače? Pokud ano, jak a z jakého?
3. Z jakého důvodu podle Vašeho názoru není dosud ETCS v ČR zavedeno?

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

Dobrý den,

1. Zde si nejsem jistý svou odpovědí a nechci říct něco co není pravda, a navíc mě již také talčí čas, abych tyto informace dohledával.

2. Ano, ETCS dokonce bude muset spolupracovat se všemi národními vlakovými zabezpečovači, protože jedna z fází instalace ETCS počítá s tím, že budou zároveň v jeden moment existovat oba dva vlakové zabezpečovače, tedy jak ETCS tak národní zabezpečovač. Tento stav, by měl být, ale jen pouze do doby než bude na trati ETCS plně nainstalováno. V současné době dokáže ETCS spolupracovat s německými zabezpečovači PZB a LZB, ale to je jediný případ, kde mám 100% jistotu.

3. V České republice se plánovalo zkušební zavedení již v roce 1995, ale česká strana nedokázala zvládnout administrativní požadavky Evropské unie. V současné době se dle tiskové zprávy Správy železnic počítá s instalací ETCS na trati z Prahy do Votic. Instalace na této trati by měla být zahájena tento rok. Co se týče zavádění ETCS do drážních etcs, tak v současné době má již největší český železniční dopravce České dráhy několik vozidel na kterých je ETCS zavedeno a čeká se pouze až bude příležitost tento zabezpečovač využít.

Děkuji za vaše dotazy
Vojtěch Chvojka

10.00-10.30 Michal Trs, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Masná, Automatické vedení vlaku, https://youtu.be/3-ttuVNbytg

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme
Otázky poroty:
1. Existují v celosvětovém měřítku plně automatické vlaky? Co muselo být splněno, aby tak mohly být provozovány?
2. Informaci o maximální traťové rychlosti a sklonových poměrech tratě obsahuje MIB nebo funkční (řídící) část AVV?
3. Popište způsob, jak s pomocí 8 permanentních magnetů získáte 30 000 kombinací kódu.

Dobrý den,

1. Ano, v celosvětovém měřítku existují plně automatické vlaky. V některých evropských městech se s nima můžeme setkat například v metru, nebo třeba jako transfer na letiště. Co se například Číny týče, tak ta má plně automatizovanou trať, kde se jednotky pohybují v rychlostech až 350 km/h. Aby byla zavedena plná automatizace, tak je potřeba splnit spoustu bezpečnostních prvků – např. aby se na trať nedostala nepovolaná osoba – k tomu při nástupu slouží prosklné dveře, které obsahují nástupiště a otevřou se jen spolu s dveřmi od samotné soupravy vlaku.

2. Tyto informace neobsahuje MIB, ale software Route map. MIB slouží pouze pro zjištění aktuální polohy vozidla a po jeho projetí si systém sám nahraje tyto informace ze softwaru.

3. Touto informací si jistý nejsem. Řekl mi ji učitel, když jsme se bavili o AVV, a nevím jak se k tomuto číslu dopočítat.

Děkuji Vám za dotazy,

Michal Trs

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10.30-11.00 Ladislav Kožuško, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Masná, Lokomotivy T444 „ Karkule“, https://youtu.be/KAOygM-zZMg

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme
Otázky poroty:
1. Jak bylo opravováno vyreznutí vložky válce – viz. obr ve Vaší prezentaci?
2. Znáte nebo umíte odhadnout finanční náročnost renovace lokomotivy?
3. Kolik z těchto lokomotiv je aktuálně v provozu?

Dobrý den,

1. Oprava proběhla v bloku motoru a to ručním přebroušením smirkovým papírem (pro účely ZMŽ, kdy lokomotiva nebude používána v plném zatížení je tato oprava dostatečná) vlivem teplot a tepelné roztažnosti se válec „připojí“ k motoru. Dále bylo plánováno použít přísadu do motorového oleje která obnovuje pracovní plochy tzv. tekutá generálka.

2. Finanční náročnost mohu pouze odhadovat. Odhaduji zhruba na 130000 – 200000,-. Lak pokud se nepletu stál zhruba 70000,- většina prací byla provedena svépomocí.

3. Provozních strojů řady T444.1 jsou dva kusy a strojů řady T444.02 v tento okamžik žádný. Nicméně stroj T444.0255 by měl být letos provozní. Těmito informacemi si nejsem jist.

Děkuji za Vaše dotazy.
Ladislav Kožuško

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11.00-11.30 Lea Vagnerová, Gymnázium Botičská, Parní stroj, https://www.youtube.com/watch?v=WppPvrtGVQs&t=5s

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme
Otázky poroty:
1. Jak jste volila řezné parametry a způsoby obrábění?
2. Jaká byla časová náročnost projekční a výrobní fáze?
3. Jakým způsobem jste určovala rozměry jednotlivých součástí? Výpočtem nebo odhadem?

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 9 jsou u konce, diskusní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.

Dobrý den,

1. Řezné podmínky jsem volila podle vlastností nástrojů a strojů, které jsem měla k dispozici. Zpravidla jsem si stanovila přibližnou hloubku závěru a hloubku posuvu. Orientačně jsem se řídila strojnickými tabulkami.

2. Výrobní fáze pro mě byla náročnější vzhledem k tomu, že jsem se spoustu věcí musela naučit a vyzkoušet, než jsem je aplikovala při výrobě dílů. V konstrukčním programu jsem se zorientovala téměř okamžitě, i složitější postupy při návrhu počítačových modelů byly značně intuitivní, takže přes to, že jsem dělala modely společně s výkresovou dokumentací, obě fáze byly časově srovnatelné.

3. Rozměry jsem odhadovala, ale prováděla jsem dílčí kontrolní výpočty. Částečně jsem vycházela z jiného modelu, který jsem pomáhala vyrábět dříve, takže jsem jeho rozměry (a nedostatky) upravovala podle potřeby mého stroje.

Děkuji Vám za dotazy.
Lea Vagnerová

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 9 Strojírenství, hutnictví a doprava

Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.

1. m. Lea Vágnerová
Parní stroj

2. m. Martin Trs
Automatické vedení vlaku

3. m. Vojtěch Chvojka
ETCS

4. m. Ladislav Kožuško
Lokomotivy T444 „Karkule“