Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy.https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

9:00 – 9:30 Eliška Burgelová
PORG – gymnázium a základní škola, o. p. s., Lindnerova 3, 18000 Praha 8 – Libeň

https://www.youtube.com/watch?v=HMXX_hlvVPY&feature=youtu.be

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Zrakové vady
otázka
1. Podle jakého klíče byly vybírány testované osoby? Při testech různých vad byl testován různý počet osob. Byly stále ze stejného celku 42 osob? Proč se některých testů zúčastnilo méně osob?
2. Byla u některých vyšetřovaných osob zjištěna kumulace zrakových vad?
3. Zjišťovala jste, zda tři vyšetřované osoby s poruchou barvocitu o své vadě do této doby nevěděly?

Dobrý den,
před tím, než jsem začala pokusy provádět, určila jsem si, že tyto poruchy chci zkoumat právě u mých vrstevníků. Testů se tedy zúčastnili studenti z mého ročníku a o jeden ročník níže. Jak jsem již zmiňovala, svoji studii jsem vypracovávala minulý rok v rámci malých maturit a škola nám na to vyhradila určitý čas, kdy jsme měli volnější rozvrh. V tuto dobu jsem se snažila provést testy s co největším počtem studentů, abych měla dostatečný vzorek. Mé vrstevníky většinou pokusy bavily, ale ne vždy se mi podařilo získat stejný počet testovaných. Nicméně na opakované otestování se dostavili právě ti, kteří moje práce zaujala. Dá se tedy říct, že vzorek byl stále se stejných 42 osob. Nejvyšší počet testovaných (42) jsem měla u vyšetření barvocitu, protože se mi toto téma zdá nejatraktivnější, a u vyšetření tupozrakosti. Na ostrost zraku bylo testovaných 32, což byl největší vzorek, který jsem za dny vyhrazené na vypracovaní testů získala. Šeroslepost byla otestována u 26 studentů, protože na pokus byla potřeba tmavá místnost a musel probíhat v noci. Zúčastnila se tedy jen naše třída.

Ano, dívka, u které jsem objevila protanomálii měla jedny z nejhorších výsledků i u ostatních pokusů na všechny zrakové vady. Naopak chlapec s protanopií dosáhl nejlepšího výsledku v ostrosti zraku.

Ano, od chlapce s protanopií jsem se dozvěděla, že o své vadě věděl. Chlapec a dívka s protanomálií o ničem předtím nevěděli. Stejným testům jsem podrobila i jejich nejbližší rodinné příslušníky. Otec chlapce s protanomálií také udělal v tabulkách mnoho chyb na stejnou červeno zelenou poruchu.

Děkuji, Eliška Bürgelová

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

9:30 – 10:00 Andrea Poláková
PORG – Gymnázium a základní škola, o. p. s., Lindnerova 3, 18000 Praha 8, Libeň

https://youtu.be/as3KGGCh8qo

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Glykémie u středoškoláků
otázka
1. Proč jste se rozhodla porovnávat Coca-Colu se stévií?
2. Z jakého zdroje jste čerpala doporučení, že je vodu vhodné sladit stévií?
3. Jaké otázky obsahoval dotazník pro studenty?

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:00 – 10:30 Marek Brousil
Gymnázium, Praha 2, Botičská 1, Botičská 424, 128 01 Praha 2

https://www.youtube.com/watch?v=ip9VRDpwygc

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Využití vstřebatelných nanomateriálových patchů v chirurgii gastrointestinálního traktu – experimentální studie
otázka
1. Jedná se o první experiment s použitím nanomateriálu k anastomóze v ČR? Ze zahraničí je uváděn experiment z roku 2007.
2. Jsou k dispozici data o rozpadu anastomóz v trávicím traktu a následném úmrtí v ČR a rok?
3. Plánuje se použití nanomateriálů pro anastomózy v trávicím traktu v ČR nebo zahraničí v brzké době u lidí?

Dobrý den, vážená poroto,
moc Vám děkuji za předložené dotazy.

1) Jedná se o první experiment s použitím nanomateriálu k anastomóze v ČR? Ze zahraničí je uváděn experiment z roku 2007.
Podle mých informací testování nanomateriálu na zlepšení hojení střevní stěny po anastomotickém výkonu probíhá v Čechách pouze v týmu Biomedicínského centra LF UK v Plzni se spoluprací s Technickou univerzitou v Liberci, kde byl materiál vyvíjen během bakalářské práce paní Markéty klíčové. Jediná česká dosud vidaná studie o tomto tématu je studie mého školitele MUDr. Jáchyma Rosendorfa. Data pro mou studii pochází z předešlého experimentu se skupinami zvířat ABC, zatímco MUDr. Rosendorf zatím publikoval práci provedenou na skupinách CEF, kde se materiály liší pouze sílou vláken. Ačkoliv jsou data pro moji studii starší, nikdo je dosud nepublikoval, proto se jejich vyhodnocením a komentářem zabývám.

2) Jsou k dispozici data o rozpadu anastomóz v trávicím traktu a následném úmrtí v ČR a rok?
Incidence anastomotického leaku v ČR byla sledována pouze u anastomóz provedených na tlustém střevě a rektu. Data jsou uvedena v práci Matěje Skroviny z roku 2011. Jiné informace se mi nepodařilo dohledat. Informace o běžné incidenci ve světě pak považuji za hodnotné a objektivní, proto je v práci uvádím.

3) Plánuje se použití nanomateriálů pro anastomózy v trávicím traktu v ČR nebo zahraničí v brzké době u lidí?
Použití podobných materiálů k uzavírání anastomóz gastrointestinálního traktu se u lidí v blízké době neplánuje a podobný projekt dosud nebyl schválen. Tato oblast není dostatečně prozkoumána. Před klinickým použitím bude nutné další testování podobných materiálů, které by vyloženě prokázaly pozitivní vliv materiálů ve smyslu redukce pooperačních komplikací, adherentních srůstů nebo stenóz. Tím se však otevírá široké spektrum možností testování na zvířecím modelu. Slibné se tak jeví použití antiadhezivních materiálů, vícevrstevných patchů, materiálů se zabudovaným antibiotikem nebo jinou úpravou. Teprve po dosažení uspokojivých výsledků budeme moci zahájit klinická testování.

Kdybyste měli, kdokoliv, další dotazy, rozhodně rád zodpovím.
Kontakt na mě je případně zde: Marek.Brousil@gybot.cz
Děkuji a přeji příjemné zodpovídání dotazů všem následujícím.

Marek Brousil

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:30 – 11:00 Denisa Patková
OA Heroldovy sady, Heroldovy sady 1, 101 00 Praha

https://www.youtube.com/watch?v=E_sdNQL7MTg

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Úloha proteinu PARP1 při regulaci aktivity nádorového supresoru p53
otázka
1. Je aktivita nádorového supresoru p53 závislá na věku?
2. Inhibitory proteinu PARP1 se používají k léčbě jakých nádorů?
3. Jak plánujete další pokračování výzkumu?

Dobrý den,

1. Je aktivita nádorového supresoru p53 závislá na věku?
Na článek, který by se o tomto zmínil jsem v průběhu zpracování mé práce nenarazila, ale domnívám se, že souvislost mezi aktivitou p53 a věkem člověka je. U starších lidí totiž dochází k častějším mutacím a jsou více náchylnější na různé nemoci.

2. Inhibitory proteinu PARP1 se používají k léčbě jakých nádorů?
K léčbě nádorového onemocnění se zatím používají: rucaparib, niraparib, olaparib. Tyto inhibitory se využívají k léčbě rakoviny vaječníků.

3. Jak plánujete další pokračování výzkumu?
Nyní by bylo zajímavé zajímavé studovat případný vliv inhibice PARP1 na alternativní sestřih produktů jiných genů důležitých
pro růst melanomu. Například bylo nedávno zjištěno, že alternativní sestřih genu BRAF může ovlivnit citlivost nádorových buněk ke klinicky používaným léčivům cílícím na kinázu BRAF.

Děkuji a přeji hezký zbytek dne.
Denisa Patková

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11:00 – 11:30 Natalie Klemencová
Gymnázium Na Vítězné pláni, Na Vítězné pláni 1160, 140 00 Praha 4

https://youtu.be/CZcGvI7iEo8

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Dilatační kardiomyopatie – objasnění příčiny u vybrané rodiny pomocí moderních molekulárně-biologických metod
otázka
1. Provádí se v ČR standardně genetické vyšetření přímých potomků v dědičné linii osoby, která zemřela na dilatační kardiomyopatii?
2. Víte, kolik osob je v ČR postiženo genovou mutací spojenou s postižením srdečního svalu? Je dostupná statistika?
3. Víte, kolik dětí a adolescentů umírá ročně v důsledku náhlé srdeční smrti? Je dostupná statistika?

Krásný den,

1. Provádí se v ČR standardně genetické vyšetření přímých potomků v dědičné linii osoby, která zemřela na dilatační kardiomyopatii?
Ano, provádí. Vyšetření příbuzných se provádí ihned poté, co se zjistí toto onemocnění u kteréhokoliv člena rodiny. Velice často, je právě prvním příznakem kardiomyopatie smrt, tudíž se vyšetření člena rodiny provádějí často až po jeho smrti. Důležité je, aby bylo vyšetření provedeno co nejdříve.

2. Víte, kolik osob je v ČR postiženo genovou mutací spojenou s postižením srdečního svalu? Je dostupná statistika?
Genetické mutace, způsobující postižení myokardu jsou přítomna zhruba u třetiny jedinců trpícím nějakým postižením myokardu. Genetické mutace jsou často u každého jedince rozdílné a privátní. Onemocnění se také často neprojevují nijak zásadně během celého života a pak jedinec najednou dostane infarkt myokardu a zemře, až poté se přijde na to, že jeho myokard byl nemocný. Proto je velice náročné vytvářet nějaké statistiky, kterých je pomálu a pokud, tak veřejnosti dostupné nejsou. Zhruba se jedná o každého tisícího člověka v ČR, který by mohl trpět některým z typů dědičných kardiomyopatií. U dalších genetických onemocněních myokardu nemohu ani dělat hrubé odhady, jelikož jsou stále málo prozkoumaná.

3. Víte, kolik dětí a adolescentů umírá ročně v důsledku náhlé srdeční smrti? Je dostupná statistika?
Statistik je opět pomálu, ale existují. V zahraničí a zejména v severských státech a Americe probíhá či proběhlo několik studií na toto téma. Dle jedné studie umírá ročně 1,5 osob na 100 000 jedinců v populaci. V souvislosti s náhlou srdeční smrtí u dětí a adolescentů probíhá hned několik výzkumů a věda se v této oblasti posouvá o kousek dále i když je tato oblast stále velmi málo prozkoumána.

Děkuji a přeji krásný zbytek dne
Natálie Klemencová

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11:30 – 12:00 Emma Ulrychová
Gymnázium Jana Keplera, Parléřova 2/118, 169 00 Gymnázium Jana Keplera

https://youtu.be/_yN2nYA3OfY

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Role státu v povinném očkování
otázka
1. Jaké chyby dělají podle vás dětští lékaři při komunikaci očkování s rodiči dětí?
2. Jaká jsou podle vás příčiny narůstajícího počtu odmítačů očkování?
3. Jaké konkrétní kroky ze strany státu by podle vás pomohly výšit proočkovanost?

Dobrý den,

1. Jaké chyby dělají podle vás dětští lékaři při komunikaci očkování s rodiči dětí?
Primární problém vidím v chybějící snaze lékařů přesvědčit rodiče o správnosti očkování. Lékaři se spoléhají na povinnost danou zákonem a následně mají pocit, že rodičům nejsou povinni nic vysvětlovat. Ráda bych ale upozornila na to, že chyba není pouze na straně lékařů. Chyba je v celkovém postoji k očkování v naší zemi – jak stojí v práci, lékaři nemají čas, prostor, ani povinnost o očkování s rodiči diskutovat.

2. Jaká jsou podle vás příčiny narůstajícího počtu odmítačů očkování?
Hlavní příčinu rostoucího počtu odmítačů očkování vidím v nedostatečné důvěře rodičů v postupy státu. Tu snižuje zejména nedostatečná informovanost rodičů, a to, že nikdo neposkytuje odpovědi na jejich dotazy. Rodiče se následně uchylují na facebookové skupiny a internetová fóra, kde se k nim nedostávají pravdivé informace. To má za následek šíření dezinformací a očkovacích mýtů, což bývá často příčinou odmítání očkování. Další věc, která výrazně přispívá k nedostatečné důvěře v postupy státu je to, že nikdo nenese odpovědnost za závažné vedlejší účinky vakcín.

3. Jaké konkrétní kroky ze strany státu by podle vás pomohly výšit proočkovanost?
Dle mého názoru je určitě potřeba zřídit státem řízený informační portál, kam by se rodiče mohli obrátit se svými dotazy a nemuseli by se následně uchylovat k pochybným zdrojům. Následně by bylo potřeba zlepšit lékařskou péči, ne však v oblasti medicínské, ale v rámci komunikace s pacienty. Za další důležitý krok považuji existenci právní úpravy, která bude zajišťovat odpovědnost státu za újmu na zdraví způsobenou očkováním.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

12:00 – 12:30 Matěj Kočka
Gymnázium, Praha 6, Nad Aleji 1952, Nad Aleji 1952/5, 16200 Praha 6

https://youtu.be/6pUeUHEXSBA

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Je opravdu srdce aktivováno od hrotu k bázi? Hledání a kvantifikace spojů Purkyňových vláken a pracovního myokardu na volné stěně levé komory myšího srdce.
otázka
1. Na základě jakých odborných východisek bylo přistoupeno k výzkumu?
2. Proč by podle vás bylo z pohledu efektivity čerpání krve z komory nejvýhodnější, kdyby byly všechny buňky aktivovány ve stejnou dobu?
3. Jakým výzkumem byste chtěl pokračovat?

Děkuji za dotazy,
přeji hezký den,
Emma Ulrychová

Dobrý den,

1. Na základě jakých odborných východisek bylo přistoupeno k výzkumu?
Před námi bylo provedeno mnoho výzkumů jak na kopytnících, tak na myších. Žádná ale nepopisovala přesné napojení Purkyňových vláken na pracovní myokard ani přesné množství Purkyňových vláken v komoře. Dále jsme znali morfolgické vlastnosti Purkyňových vláken, expresi jednotlivých connexinů i postup značení Purkyňových vláken pomocí genetické modifikace. Věděli jsme, že se komora epikardiálně aktivuje od apexu k bázi, takže jsme očekávali zvýšený výskyt spojů v apexu. Dále jsme očekávali celkově malé množství spojů z důvodu možného „vyplítvání“ akčního potenciálu a nedostatečné aktivace báze.

2. Proč by podle vás bylo z pohledu efektivity čerpání krve z komory nejvýhodnější, kdyby byly všechny buňky aktivovány ve stejnou dobu?
Protože by se celá komora stáhla najednou, což by snížilo její objem při systole a vytvořilo co největší tlak. Pokud by se například stáhl apex příliš brzo před bází, krev by byla pumpována ve dvou menších vlnách, které by nemusely generovat dostatečný tlak a jejich objem by mohl být v součtu menší. V reálném srdci to tak samozřejmě není; apex se stahuje chvilku před bází, což tvoří jistou tlakovou vlnu směrem k bázi, ale není jisté, zda by nebylo efektivnější aktivovat celou komoru najednou. Pravděpodobně by to bylo anatomicky složitější, což může z aktuálního uspořádání tvořit kompromis mezi ideálem a praxí.
Problematické by také mohlo být mezikomorové septum, které by se při nesynchronizovaném stahu obou komor protlačilo do pravé, nebo levé komory, což by snižovalo tlak i objem.

3. Jakým výzkumem byste chtěl pokračovat?
Určitě bych rád směřoval ke klinickému výzkumu, který je ovšem v této oblasti velice daleko. Zatím by tedy šlo navazovat na tyto nové znalosti, které popisují normální srdce, při různých srdečních vadách. Dala by se například vytvořit nějaká spojení mezi různými srdečními vadami a převodním systémem srdečním. Přestože by to pravděpodobně opět probíhalo na myších, otevíralo by to ještě více možností pro klinické studie. Také je tu možnost provést podobnou práci na lidském srdci. Zde je ovšem největší komplikací omezené množství srdcí a jejich velikost (trvalo by to věky).

Děkuji za Vaše dotazy,
Matěj Kočka

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

12:30 – 13:00 Daniel Scheichl
Gymnázium Evolution, Sázavská 830/5, 1200 Praha 2

https://www.youtube.com/watch?v=VejfJnvDIek

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Prevence sportovních úrazů
otázka
1. Domníváte se, že zařazením vhodných kompenzačních cviků je možné předcházet přetížení určitých svalových skupin u vrcholových sportovců?
2. Jsou podle vás příznaky přetížení určitých svalových skupin při tréninku způsobené nevhodně vedeným tréninkem?
3. Jaký typ obtíží se nejčastěji vyskytoval u vámi zkoumaných sportů u starších žáků?

Dobrý den, vážená poroto,
děkuji za vaše dotazy.

1. Kompenzační cviky jsou nezbytnou součástí udržení harmonie mezi svalovými skupinami. Podle mě ale samotné kompenzační cvičení nestačí. O svalové oblasti, které jsou stereotypním tréninkem trvale zatěžovány, musí být pečováno i jinak. Cestu vidím :
a) v kompenzačních cvičeních,
b) v myofasciálních technikách
c) v regeneračních procedurách.

zároveň je velmi důležité včasné zařazení těchto postupů, nejelépe již v žákovských kategoriích, aby se to stalo samozřejmou součástí jejich tréninků. Zde bych viděl nejslabší místo ve sportu, neboť řada trenérů těchto doporučení nedbá. Není ale možné, abychom vše směřovali jen na trenéry. Proto by se do péče o malé sportovce měli zapojit i rodiče a nakonec i sportovec sám.

2. Přetížení svalových skupin se děje i při nejlépe sestaveném tréninku, neboť pozornost zaměřená na konkrétní sport nutně vede ke stále stejnému pohybovému vzoru. Chybně vedený trénink, tedy trénink, který nerespektuje výše uvedené návrhy, přetížení urychluje a k potížím dochází snadněji.

3. Starší žáci uvedli i potíže, které jsem vnímal jako růstové, ale ve sledovaných oblastech u jednotlivých sportů jsem si všímal jednak postury jako celku a jednak jsem pátral v místech, která se ukázala jako kritická u dospělých. např. házenkáři již ve 12 letech měli velmi citlivé úpony m.biceps brachii, náznaky a bolesti typu skokanské koleno, malí fotbalisté si stěžovali na bolesti nohou a já jsem u nich nalezl výrazná zkrácení v oblastech třísel a hamstringů, hokejisté uváděli bolesti v bederní krajině a kyčlí, volejbalisté bolesti zad. Témeř všechny děti měly skoliózu.

Přeji příjemný den a děkuji za Vaše dotazy.
Daniel Scheichl

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

13:00 – 13:30 Klára Sklenářová
Gymnázium, Praha 5, Na Zatlance 11, Na Zatlance 11, 150 00 Praha 5

https://youtu.be/IUxVUB20Fp4

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Diagnostika skoliózy u dětí
otázka
1.Jaké mohou být příčiny skoliózy?
2.Vámi navržený postup k diagnostice skoliózy je unikátní?
3.Jak se běžně diagnostikuje skolióza?

Dobrý den,

1. Jaké mohou být příčiny skoliózy?
Příčinou skoliózy může být rychlý růst dítěte. V období rychlého růstu se svaly a vazy mohou špatně napojit na kosti, které rostou rychle, čímž vznikají chybná vybočení páteře, tedy skolióza. Dále může být skolióza dána rozdílnou délkou dolních končetin, kdy dítě našlapuje jinak, než by mělo. Skolióza může být také dědičná. U většiny případů se ale neví, proč skolióza vznikla, příznaky nejsou specifické.

2. Vámi navržený postup k diagnostice skoliózy je unikátní?
Postup k diagnostice skoliózy který jsem navrhla, jsem vytvořila z vlastních zkušeností a s pomocí mé konzultantky fyzioterapeutky Marcely Šafářové, Ph.D. Nenarazila jsem na žádný podobný program, který by sloužil dospělým k diagnostice skoliózy u dětí, až na jeden. Byla to aplikace v angličtině, která je založená také na otázkách, které by potvrdily nebo vyvrátily, zda má dítě skoliózu. Program je ale bohužel jen v angličtině, v češtině jsem nic podobného nenašla. Proto bych s mým postupem ráda pokračovala dále, například ho převedla do aplikace, aby se k postupu na zjištění skoliózy dostalo co nejvíce lidí. Kdyby lidé věděli o tom, jak nalézt skoliózu, mohla by být skolióza nalezena včas. Léčba by tudíž nebyla tak komplikovaná a křivka páteře by nebyla tak vybočená. Děti i rodiče by měli méně problémů.

3.Jak se běžně diagnostikuje skolióza?
To je právě velkým problémem. Zda má dítě skoliózu se kontroluje u praktického lékaře v rámci preventivních prohlídek. Tyto prohlídky jsou ale jen jednou za dva roky. Skolióza může vzniknout kdykoliv a velmi důležitým bodem v její léčbě je včasný záchyt, aby mohla nastat okamžitá léčba. Dalším problémem je, že praktický lékař může diagnostiku skoliózy podcenit. Skolióza tedy nemusí být nalezena.
Všechny body, které mám v mém postupu pro diagnostiku skoliózy, by měly být normálně kontrolovány praktickým lékařem. Případně si mohou i rodiče všimnout toho, že má dítě triko nakřivo, což je také znakem skoliózy. Při podezření na skoliózu přichází na řadu zobrazovací metody. Nejužívanější metodou je rentgen.

Děkuji za otázky a přeji hezký den,
Klára Sklenářová

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

13:30 – 14:00 Ester Galiová
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní, Praha 1, Masná 18, Masná 18, 110 00 Praha

https://youtu.be/6ZRw6b37eHA

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Celiakie
otázka
1.Jak by podle Vás měla být veřejnost o celiakii informována?
2. Jaký je výskyt celiakie v dospělé populaci?
3.Doporučila byste bezlepkovou dietu při nadváze nebo obezitě?

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

14:00 – 14:30 Eliška Vystavělová
PORG Libeň, Lindnerova 3, 18000, Libeň

https://www.youtube.com/watch?v=pVfA-6RefUA

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Název práce Závislost krevního tlaku a pulsu na tělesné zátěži a změnách
polohy těla
otázka
1.U některých vyšetřovaných osob byly hodnoty krevního tlaku před zátěží v pásmu vysokého normálního tlaku, prehypertenze nebo hypertenze. Informovala jste je o tom?
2. Doporučila jste jim, kam se mohou podívat, aby si porovnaly hodnoty svého krevního tlaku s normou pro daný věk?
3.Z kolika měření jste získala jednu hodnotu?

Dobrý den, milá poroto,
děkuji za Vaše dotazy a pokusím se je co nejlépe zodpovědět.

1) Jak by podle mě měla být veřejnost o celiakii více informována?
Určitě bych nevolila nějaké plakáty na sloupech apod. Ale například v lékařských ordinacích a čekárnách jsou často nástěnky s různými letáky propagující značky vitamínů nebo zubních past, ale také se tam mohou vyskytovat letáky upozorňující na nějakou nemoc. A myslím, že nějaký informativní leták o celiakii by se mohl hodit na podobných nástěnkách zvláště u dětských pediatrů, protože je to “nenápadná“ nemoc, která se často vyskytuje u dětí. Avšak kdyby se podobné letáky vyskytly i u jiných lékařů, určitě by to nebylo na škodu.
Také kdyby přibyly v restauracích nabídky s bezlepkovým jídlem, celiakům by to pomohlo a zvědavá veřejnost by se touto cestou o celiakii mohla dozvědět více.

2) Výskyt celiakie v dospělé populaci?
Doufám, že jsem správně pochopila otázku – Nejčastěji se celiakie vyskytuje u dětí. Jak často se vyskytne až u dospělého člověka?
U dospělého člověka může vyvolat celiakii nějaká větší zátěž – nemoc, u žen těhotenství. Vše je individuální. Tím, že je to dědičné onemocnění, tak samozřejmě záleží na diagnóze příbuzných, na životním stylu, stravování a podobně. Také může nastat situace, že člověk je pouze “ přenašeč“ této choroby – celiakií trpí někdo z jeho rodičů/prarodičů, sám celiakií netrpí, ale přenese to na své děti.
Bohužel jsem nenašla nějaká konkrétní čísla založené na průzkumech a statistikách.

3) Doporučila bych bezlepkovou dietu při nadváze a obezitě?
Určitě ano. Ne pouze na základě článků na internetu a názorů lékařů, ale také z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti blízké kamarádky, která má také celiakii.
Nebyla jsem nikdy obézní, ale po začátku bezlepkové diety musím uznat, že jsem zhubla.
Nemusí být pravidlo, že každý, kdo se stravuje podle bezlepkové dietu musí být za každou cenu štíhlý. Také to chce pomoct sportem.
Myslím si však, že bezlepková dieta je dobrým základem pro zhubnutí (když si to člověk nebude vynahrazovat např. čokoládami a zbytečným množstvím cukru).

Doufám, že jsem Vám tímto alespoň trochu pomohla některé věci více pochopit a nebo něco ještě trochu rozvést.
Děkuji za Vaše dotazy a přeji hezký zbytek dne!
Ester Galiová

1.U některých vyšetřovaných osob byly hodnoty krevního tlaku před zátěží v pásmu vysokého normálního tlaku, prehypertenze nebo hypertenze. Informovala jste je o tom?
Ano, všichni vyšetřované osoby měly přístup (pouze) ke svým naměřeným hodnotám, krevní tlak před zátěží nevyjímaje. Jedince s výsledky, které nespadaly do běžné normy krevního tlaku, jsem informovala a společně jsme se snažili přijít na příčinu tohoto vychýlení. U jednoho z nich byla již dříve diagnostikována mírná hypertenze, která se vyskytuje i u mnoha dalších rodinných příslušníků.

2. Doporučila jste jim, kam se mohou podívat, aby si porovnaly hodnoty svého krevního tlaku s normou pro daný věk?
Odkázala jsem je jak na oficiální stránky Státního zdravotního ústavu, ale i na zahraniční stránky NCBI. Oba tyto zdroje obsahují podrobně vysvětlené příznaky a tabulky s hodnotami abnormálního krevního tlaku s přihlédnutím na věk vyšetřovaných osob.

3. Z kolika měření jste získala jednu hodnotu?
Jelikož jsem sledovala změnu krevního tlaku a pulsu, za účelem co nejpřesnějších výsledků jsem potřebovala měřit ihned po provedení oné akce. Při prvním měření jedinců v klidovém stadiu, tzn. v mém případě před fyzickou zátěží a v první poloze těla (stoj), jsem zaznamenala vždy dvě hodnoty, ze kterých jsem následně použila průměr. Při dalších měřeních, např. po fyzické zátěži, jsem dále zaznamenávala jen první naměřenou hodnotu, jelikož během druhého měření se výsledky znatelně vrátily do klidového stadia, které jsem pro vypočítání co nejpřesnější změny nepotřebovala. Tyto hodnoty jsem ale dále využila jako kontrolu při zaměření na rozdíl v rámci pravidelného sportování.

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 6 jsou u konce.
Diskusní fórum zůstává otevřeno pro volnou debatu.

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 6 Zdravotnictví

Práce z 1. a 2. místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.

1. m. Marek Brousil
Využití vstřebatelných nanomateriál. patchů v chirurgii gastrointestinálního traktu
– experimentální studie

2. m. Denisa Patková
Úloha proteinu PARP1 při regulaci aktivity nádorového supresoru p53

3. m. Natálie Klemencová
Dilatační kardiomyopatie – objasnění příčiny u vybrané rodiny

4. m. Matěj Kočka
Je opravdu srdce aktivováno od hrotu k bázi? Hledání a kvantifikace spojů Purkyňových vláken a pracovního myokardu na volné stěně levé komory myšího srdce

5. m. Eliška Bürgelová
Zrakové vady

6. m. Klára Sklenářová
Diagnostika skoliózy u dětí

7. m. Daniel Scheichl
Prevence sportovních úrazů

8. m. Andrea Poláková
Glykémie u středoškoláků

9. m. Eliška Vystavělová
Závislost krevního tlaku a pulsu na tělesné zátěži a změnách polohy těla

10. m. Emma Ulrychová
Role státu v povinném očkování

11. m. Ester Galiová
Celiakie