Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ 2020 a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy
https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

9.00-9.30
Jiří Bruthans
Gymnázium Přírodní škola, o.p.s.
Foraminifery a jiné mikroorganismy z lochkovu a pragu českého devonu Barrandienu
https://www.youtube.com/watch?v=fyrbRjqbwek

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:

Děkujeme za perfektní práci, přílohy i velmi zdařilou prezentaci.

1. Proč je důležitý/zajímavý potenciální výskyt mikrovrteb?
2. Pokud byste měl určit jeden výsledek Vaší práce, který byl z vědeckého hlediska nejzásadnější (nejužitečnější), jaký by to byl? Proč je významný v oblasti výzkumu foraminifer?
3. Proč myslíte, že nebyly ve sliveneckých, loděnických a řeporyjských vápencích nalezeny články lilijic?

1. Pokud by se ho podařilo potvrdit, jednalo by se o první důkaz přítomnosti organismů rozkládajících schránky v devonu Barrandienu.

2. Nalezení několika a určení osmi rodů foraminifer na této lokalitě a určení jejich morfotypů. Jako významný v oblasti výzkumu foraminifer ho považuji proto, že se jedná o první popis společenstva foraminifer na této lokalitě.

3. Nemusely se vůbec v daném čase na lokalitě vyskytovat, nebo zde mohly panovat nevhodné podmínky pro jejich zachování.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

9.30-10.00
Jan Bohuněk
Gymnázium Botičská
Hluk ve městě
https://youtu.be/abuoRZjTAI8

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou práci a perfektní prezentaci.

1. Z Vašich výsledků nás také překvapil nízký rozdíl hluku mezi nedělí a pondělkem v některých případech pouze o 1,5 dB. Je možné tento rozdíl rozlišit pouhým
uchem bez použití měřících zařízení? Jak velký by měl být rozdíl podle Vašich zkušeností, abychom ho vnímali a sami dokázali rozlišit?
2. Co konkrétně na křižovatce I. P. Pavlova způsobuje největší hluk? Je možné nějak hluk z těchto nejvýznamnějších zdrojů omezit?
3. Jak se zvyšovala hladina hluku s navyšující se rychlostí projíždějících aut? Platí přímá úměra, že čím rychleji auta jedou, tím větší dělají hluk?

1. Rozdíl 1,5 dB může působit jako velmi velmi malý, nicméně protože jde o logaritmickou veličinu, jedná se ve skutečnosti o poměrně velký nárůst. Při nárůstu o 3 dB je hluk ve skutečnosti dvojnásobný, tzn. při nárůstu o 1,5 dB je o polovinu větší. Za ideálních podmínek by i intenzita dopravy musela být o polovinu větší. Modelová situace: pokud by tedy během jedné minuty projelo okolo nás konstantní rychlostí 100 aut a během další minuty stejnou rychlostí 150 aut, ve druhém případě bychom jistě pocítili větší hluk. Na při vnímání rozdílu mezi dvěma hladinami intenzity záleží nicméně na podmínkách a zejména na frekvenci zvuku, tudíž nelze na druhou podotázku jednoznačně odpovědět. Pokud by Vám někdo pouštěl jeden tón o frekvenci 1000 Hz (nejcitlivější sluch) ve zvukotěsné komoře, rozlišili byste i minimální rozdíly v hladinách intenzit. U silnice, kde je nespočet zdrojů hluku a nespočet frekvencí, které se mění v čase, lze toto posoudit jen velmi těžko.
2. Největší hluk je způsoben automobilovou dopravou, neboť automobilů zde pojede přes 50000 denně. Jediný způsob výraznější redukce hluku v tomto místě je proto snížit množství automobilů. V centru města (navíc historickém) nelze stavět protihlukové stěny ani jiné protihlukové bariéry. Zcela určitě by pomohlo dostavění Pražského okruhu a Městského okruhu, aby auta nemusela při cestě z jihu na sever a opačně jezdit přes centrum města. Dalším řešením je pak zahloubení Severojižní magistrály, které ale není na pořadu dne. Podzemí v centru je zkrátka plné tunelů metra, kolektorů a železničních tunelů.
3. Určitě platí, že čím rychleji auta jedou, tím větší dělají hluk. Zjednodušeně se dá říct, že při navýšení rychlosti na dvojnásobek se hladina intenzity zvuku zvýší o 9 dB (což znamená čtyřnásobný nárůst hluku).

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10.00-10.30
Tomáš Pokstefel
VOŠ a SPŠD Masná
Český ráj
https://www.youtube.com/watch?v=dWR6Ci2CgAw

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou práci a prezentaci.

1. Jaký byl výzkumný záměr Vaší práce? V závěru píšete, že Vaše práce vyšla. Je tedy někde zveřejněna a byla využita prakticky?
2. Jaké současné environmentální a klimatické problémy se mohou nejvíce dotknout Českého ráje? Jaký mohou mít dopad na Český ráj s ohledem na jeho ekologický
charakter?
3. Je příroda (fauna a flóra i geologické nebo jiné ekologické útvary) Českého ráje něčím specifická v porovnání se zbytkem České republiky?

Dobrý den, děkuji za zajímavé otázky, na které bych vám rád odpověděl.
1. Hlavním záměrem mé práce bylo přesvědčit širokou veřejnost o tom, že i v naší České republice můžeme najít přírodní krásy takového charakteru, které nikde jinde na světě nenajdete. Zároveň jsem ale také chtěl nejen občanům České republiky trochu přiblížit a říci několik důležitých i zajímavých informací o Českém ráji, které by mohli vědět a díky nimž se právě do tohoto malebného kraje podívat. Má práce vyšla, opravdu, neboť díky mé prezentaci se lidé dozvěděli mnoho informací o památkách, které naleznou v Čechách.
2. Českého ráje se mohou dotknout jako skoro každé přírodní památky neukáznění turisté, kteří se nemumí v přírodě chovat, například vyhazováním odpadků do přírody. Zároveň ale hlavním problémem je nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů (jako třeba těžba železné rudy, uhlí, měďi nebo mnoho drahých kamenů) a také znečištění ovzduší od automobilů apod.
3. Určitě ano! Protože v Českém ráji se nachází také Globální Geopark UNESCO Český ráj, který byl vyhlášen v roce 2005 kvůli tomu, že zde zde nalezneme nejrůznější typy hornin z různých geologických období. Nejstaršími horninami v parku jsou muskovitické metagranity a metadiority, jejichž vznik byl datován asi před 540 milionů let. Na tomto území probíhala i několikrát sopečná činnost.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10.30-11.00
Klára Kopřivová
Gymnázium Na Vítězné pláni
Odstraňování niklu z vody na granulovaných filtračních materiálech hydratovaných oxidů železa
https://youtu.be/BgUp4PXwQNU

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou precizní práci a výbornou prezentaci.

1. Podle čeho jste vybírala sorpční materiály a proč byly vybrány tyto? Existují a trhu ještě nějaké další? Který ze sorpčních materiálů by byl nejvýhodnější pro
vodárnu z ekonomického hlediska?
2. Myslíte, že by bylo možné nasorbovaný Ni ze sorbentu nějak získat pro další využití? Odstraňuje vodárna ještě nějaké další prvky? V práci jste se úplně vyhnula
horninovému prostředí (proč je v lokalitě tolik Ni) a přejmenovala jste minerály nikelín na nikelit a gersdorfit na gersdorfín (vzhledem k rozsahu práce je to
drobnost). Uvažujete při případném pokračování práce o rozšíření informací v tomto směru?
3. Dají se testované sorbenty použít i pro zachycení jednorázově (krátkodobě) velmi vysokých koncentrací Ni (např. při haváriích nebo jednorázovém znečištění),
nebo jsou vhodné spíše pro zachytávání menších koncentrací po delší dobu?

1. Sorpční materiály jsem nevybírala já, sorpční materiály vybíral technolog, který dělal technologický návrh úpravy technologie ÚV Všeruby. Byly vybrány proto, že se jedná o komerčně dostupné materiály používané pro odstraňování arsenu, ale mají i schopnost sorpce jiných kovů.
Ano, na trhu existují i jiné sorpční materiály a další zcela nové se vyrábí.
Tím jsem se také nezabývala, důležité bylo zjistit jak se sorpční materiály chovají při sorpci niklu a jakou mají orientační kapacitu.

2. Odpověď na tuto otázku je velmi složitá, tímto jsem se v tuto chvíli vůbec nezabývala. Ale je známo, že existují společnosti a postupy při kterých lze zpětně získávat kovy z roztoků nebo sorbentů.
Ano, úpravna odstraňuje běžně se vyskytující prvky v podzemních vodách jako je železo a mangan.
Horninovým prostředím a otázkou proč se v lokalitě vyskytuje takové množství niklu se v práci nezabývám, toto byla pouze okrajová informace do teoretické části práce poskytnuta technologem úpravny. Zabývala jsem se pouze odstraněním niklu.
Informace o minerálech jsem převzala včetně názvů z jiné práce.

3. Při zkouškách jsem dodržovala předepsanou metodiku. Jiné koncentrace niklu nebyly zkoušeny. Je to potom záležitostí nastavení technologických parametrů zkušební aparatury, kdy lze očekávat, že v případě vyšších koncentrací může docházet k rychlejšímu vyčerpání kapacity. Dodržením předepsané metodiky jsem se měla přiblížit navrhovanému provozu po doplnění technologie.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11.00-11.30
Valérie Bušová
Gymnázium Botičská
Vegetace kladenských výsypek
https://youtu.be/pGl2PdhKoT0

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou práci, přílohy i perfektní prezentaci.

1. Soudíte, že blízkost skládky u jedné z lokalit (důl Max Libušín) může mít nějaký přímý vliv na vegetaci a obecně charakter lokality?
2. Jaký vliv podle Vás měla délka vývoje společenstva na haldách na výskyt pozorovaných druhů?
3. Jak dlouho Vám trvalo zpracování fotografií, jakou technikou jste fotky pořizovala a bude Váš atlas někde přístupný veřejně?

Dobrý den
1. Skládka může na okolní krajinu mít do určité míry vliv v eutrofizaci půdy a zvýšení prašnosti v okolí, nicméně jelikož oblast, ve které jsem prováděla výzkum je poměrně dále od skládky, tak si myslím, že případný vliv na vegetaci bude minimální. To je také jeden z důvodů, proč jsem pro svůj výzkum zvolila právě tuto oblast, chtěla jsem, aby mnou popsané druhové složení co nejlépe odpovídalo přirozenému charakteru výsypky a nebylo skládkou příliš ovlivněno.
2. Haldy jsou z počátku rychle osídleny rostlinami jednoletými (r-stratégy), jejich podíl postupně v dalších letech rychle klesá a postupně se zvyšuje podíl rostlin víceletých a dřevin. U lokality technicky rekultivované je tento přirozený vývoj však do značné míry ovlivněn typem technické rekultivace a vzhledem k tomu že podle charakteru i druhá zmíněná lokalita nese známky lidských zásahů, byl i zde tento přirozený vývoj do určité míry narušen.
Dané studované výsypky také nejsou stejně staré, naopak v jejich stáří je značný rozdíl, což je určitě další velmi významný faktor, který ovlivňuje druhové složení vegetace. Výsypka, u bývalého dolu Jan v Kladně-Dubí je stará okolo 100 let, naopak výsypka u bývalého dolu Max u obce Libušín je jednou z nejmladších výsypek na Kladensku, těžba zde byla ukončena až někdy v roce 2000.
3. Fotografie jsem pořizovala digitální zrcadlovkou Nikon 3200 (jak je uvedeno v metodice), fotografie jsem po pořízení dále nijak neupravovala, nejvíce času mi zabralo samotné zpracování fotoatlasu, tedy výběr nejlepších fotografií a dále přehledné uspořádání fotoatlasu a barevné znázornění. Fotoatlas by se dal využít pro případné vytvoření informační tabule pro návštěvníky výsypky, uvažuji tedy o předložení fotoatlasu i dané práce magistrátu města, kde by mohl být případně zveřejněn i na internetových stránkách.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11.30-12.00
Michal Janočko
PORG – gymnázium a základní škola, o. p. s.
Ovzduší
https://youtu.be/rD7wNMK3R80

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou práci a prezentaci.
1. Pro jaký předmět ve škole byla tato práce vytvořena, než se stala prací SOČ? Byly přesně odměřovány chemické látky pro pokus 2? Chybí o tom záznam, který by
vypadal jako „laboratorní protokol“.
2. Jaký typ paliva by byl nejvhodnější pro auta, aby docházelo co nejméně ke znečišťování ovzduší? Proč je výhodná elektrifikace aut (ale i jiných dopravních
prostředků a obecně strojů) z hlediska snížení znečištění ovzduší a celkově zátěže pro ŽP?
3. Jaké jsou v dnešní době v ČR podle Vás největší zdroje znečištění ovzduší? Čeho by se měli při topení vyvarovat lidé v rodinných domech, aby ovzduší
znečišťovali co nejméně?

Dobrý den, děkuji za otázky.

1. Práce byla vytvořena jako součást malé maturity z chemie. Látky nebyly přesně odměřovány. Cílem bylo vytvořit co nejvíce oxidu siřičitého nehledě na to, kolik kyseliny sírové nebo thiosíranu sodného musí být použito, a demonstrovat tento způsob odsiřování.

2. Nejvhodnější je zemní plyn (resp. methan, který je jeho hlavní složkou). Jeho molekulární řetězce jsou totiž nejkratší (pouze CH4) a nejlépe tedy zreagují na vodu a oxid uhličitý. Čím kratší řetězec molekula má, tím menší je pravděpodobnost, že se spálí nedokonale a zůstanou ještě nespálené části řetězce. Elektrifikace aut je výhodná, protože auto (nebo el. stroj) v chodu jako takové nevytváří žádné zplodiny – nedochází k žádnému spalování. Elektřinu také můžeme vytvářet z obnovitelných zdrojů (na rozdíl od fosilních paliv). Elektrická auta mají samozřejmě také své nevýhody. Např.: výroba a likvidace akumulátorů poškozuje ŽP nebo že velké množství elektřiny stále získáváme z uhelných elektráren.

3. Velkým zdrojem znečištění je nepochybně průmysl. Ten ale v posledních letech začíná být limitován různými omezeními a opatřeními. Pozornost by se tedy měla věnovat i drobnějším ale zato hojnějším zdrojům. Prvním z nich jsou auta, ta ale naštěstí (aspoň v Evropě) musí splňovat přísné normy. Druhým, a hůře kontrolovatelným, zdrojem jsou špatně seřízené kotle, kamna a také špatná paliva. Lidé topí často hnědým nebo černým uhlím, které znečišťuje ovzduší ve velké míře (hlavně hnědé). Tzn. že lidé by se měli těchto pevných paliv vyvarovat, zejména pokud mají na topení větší požadavky, tj. centrální topení nebo ohřev vody. Na takovéto účely je opět vhodný zemní plyn nebo elektrické topení a bojlery.

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

12.00-12.30
Zuzana Činčerová
PORG – gymnázium a základní škola, o. p. s.
Vliv ibuprofenu na půdní bakterie
https://youtu.be/qB-pCM3BFbU

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

Otázky poroty:
Děkujeme za předloženou práci a perfektní prezentaci.
1. Jaký je vhodný způsob likvidace starých nepoužitých léčiv, aby docházelo k co nejmenší zátěži životního prostředí?
2. Nezamýšlela jste se nad doplněním informací o půdních bakteriích v teoretické části práce? Vnímáte sama možnosti, jak by šly Vaše pokusy vylepšit? Zkuste
prosím vysvětlit, proč není přesněji definována třetí lokalita.
3. Zkuste se zamyslet, zda může mít vliv na růst (nebo naopak útlum růstu) půdních bakterií v jednotlivých vzorcích vliv také něco jiného než přítomnost
ibuprofenu.

Dobrý den, děkuji za otázky.

1. Jak jsem zmiňovala, léčiva se odnáší zpět do lékárny. Tam se skladují v plastových kontejnerech a potom si je přebírají specializované firmy. Ty je většinou za určitých bezpečnostních podmínek spalují, aby se zamezilo dalšímu pronikání do životního prostředí. Spalovány jsou včetně použitých kontejnerů a za kontroly emisí. Tento způsob zbavování se léčiv je daleko méně rizikový než např. uskladňování na skládkách, kde by se léčiva postupně vstřebávala do půdy. Z hlediska ochrany životního prostředí je to momentálně asi nejlepší možný způsob.

2. Způsob, kterým jsem pokus prováděla, nepoukazoval na konkrétní druhy bakterií. Nebylo možné přesně zjistit, jaké bakteriální kolonie vyrostly, proto jsem se tomu blíže nevěnovala. Jak jsem v práci zmiňovala, největší rozdíl by byl při provádění na nekomplexních půdách. Takovéto půdy na kultivaci mikroorganismů obsahují pouze soli a živiny se do nich přidávají postupně – tímto způsobem by bylo možné zjistit, jaké bakterie vyrostly a na jakých konkrétních látkách. Určitě by bylo zajjímavé podobné pokusy provést, protože by se ještě přesněji ukázalo, jakým způsobem rezistence na ibuprofen a další látky funguje. Tyto pokusy jsem ale z časových důvodů neprováděla. Půda z třetí lokality mi byla poskytnuta v laboratoři a pocházela z blízkosti farmaceutické firmy. Byly s ní v tu dobou v Mikrobiologickém ústavu prováděné kontrolní pokusy (zda neobsahuje nedovolené látky či zda není koncentrace léčiv moc vysoká). Tyto informace neměly být pro veřejnost v tu chvíli dostupné – abych např. nemohla firmu nějakým způsobem poškodit. Proto mi bylo pouze řečeno, že půda pochází ze středních Čech a prokazatelně se v ní určitá léčiva v malých koncentracích vyskytují.

3. V mnou prováděném pokusu by růst bakterií mohl ovlivnit také přístup vody či například používání/nepoužívání hnojiv. Pokus ovlivňuje také hloubka odebrané půdy – všechny mnou použité půdy byly proto ze stejné hloubky. Dalším faktorem může být například množství humusu a úrodnost půdy – to mohlo pomoci bakteriím ze zahradní lokality. Půda z blízkosti řeky měla pravděpodobně o trochu jiné složení (méně humusu), což mohlo hrát roli např. v souvislosti s objevenou nerezistencí na ibuprofen.

Děkujeme za odpovědi, nyní jsou obhajoby v oboru 5 a 8 u konce, diskusní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 5 Geologie, geografie

Práce z prvního místa postupuje do celostátní přehlídky SOČ.

1. m. Jiří Bruthans
Foraminifery a jiné mikroorganismy z lochkovu a pragu českého devonu Barrandienu

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 8 Ochrana a tvorba životního prostředí

Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.
Práce ze třetího místa postupuje do licitace. Licitace znamená, že se ještě o postup do celostátního kola „utkáte“ s případnými dalšími soupeři z ostatních krajů v případě, že bude v celostátní soutěži volné místo. O výsledku vás budeme informovat.

1. m. Jan Bohuněk
Hluk ve městě

2. m. Valérie Bušová
Vegetace kladenských výsypek

3. m. Klára Kopřivová
Odstraňování niklu z vody na granulovaných filtračních materiálech hydratovaných oxidů železa

4. m. Zuzana Činčerová
Vliv ibuprofenu na půdní bakterie

5. m. Michal Janočko
Ovzduší

6. m. Tomáš Pokstefel
Český ráj