• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 22 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20851 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Mgr. Jiří Janáč, Ph.D. – předseda poroty
      PhDr. Radka Šustrová, Ph.D.
      Mgr. Petra Procházková

    • #20927 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Vážení soutěžící,

      před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

      – Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
      – Buďte prosím v určeném čase připraveni.
      – Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
      – Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
      otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
      – Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

      Přejeme vám vydařené obhajoby.

    • #20929 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Netradiční zahájení 42 ročníku SOČ 2020 a pozdrav ředitele DDM hl. m. Prahy Libora Bezděka.
      https://photos.google.com/share/AF1QipN7MLG6PNcEQGtSQH-LeH2O3b5Lnmv4qToKO3YZ64zG71pFSnJ_K_BS6xN8reQ52g?key=TnFYRW1XRnB2WlFFSTZ6Um44Q0F2UHhYb3NqMFF3

    • #20957 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      9:30 – 10:00 Daniela Rudyjová, Maximilien Robespierre a jeho postoj k Teroru v období Velké francouzské revoluce, https://youtu.be/_g6_WDok-wE

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      Otázky poroty:

      1) Ve své práci se snažíte zrekonstruovat Robespierrovo chápání Teroru (formulace typu “Robespierre chtěl”, “Robespierre věřil”). Z jakých (typů) pramenů je možné se pokusit o rekonstrukci vnitřního světa historické postavy?

      2) Robbespierrův odkaz se i v historických kruzích stále diskutuje, a to v intencích stále probíhající politické debaty mezi progresivisty (zdůrazňujícími ideály) a konzervativci (zdůrazňujícími podíl na Teroru). V čem vidíte důležitost Robespierrova odkazu pro dnešní dobu? V čem může změna vnímání Robespierra změnit pohled na Velkou francouzskou revoluci?

      3) Vysvětlete, v jakém významu používáte pojmy a) tyran, b) Robespierrova ideologie.

    • #20978 Odpovědět
      Daniela Rudyjová
      Host

      1.) Vnitřní svět Robespierrovy osobnosti samozřejmě vychází z jeho dětství a mládí, kdy nabyl veškeré své ideály, především tedy z děl Jeana-Jacquesa Rousseaua, s nímž se dokonce i osobně setkal a jehož díla ho ovlivnila natolik, že lze říci, že právě díky rousseauovským ideálům společnosti určily jeho další životní dráhu. Robespierre byl jako dítě velice citlivý chlapec a rovněž výborný student, který se ve svém volném čase oddával čtení filozoficko-právnických děl, takže pokud bychom to chtěli podložit přesnou literaturou, tak určitě díla tehdejších velikánů jako byl Montesquieu – Duch zákonů či O společenské smlouvě neboli Zásady státního práva od Rousseaua.

      2.) Dnes v moderním světě se mezi námi pohybují političtí pohlaváři, kteří za svými zády skrývají zvěrstva, korupci, podvody a pokud se podíváme do států, kde nepanuje demokratický režim, tak i zvěrstva a tyranii na lidu. A ostatně ani se nemusíme dívat do současnosti, kde je pojetí společnosti jiné, než bylo tehdy v 18. století a jsme také svázání nepřeberným množstvím informací, ale stáčí nám prostý pohled do historie. Stačí pohled na Napoleona, na něj se každý dívá jako na hrdinu, úžasného dobyvatele, jeho osobnost je vnímána všeobecně kladně, ale ve své podstatě to byl despota, kterému ani nezáleželo na lidských životech, když nechal svou armádu napospas ruské zimě. Lidé takové živly uznávají, glorifikují a nikde o nich nepanuje nic špatného. Je proto třeba si uvědomit, že se dívat negativně na Robespierra v rámci VFR je nesmyslné. Robespierre je vnímán jako hlavní vůdčí osobnost VFR a pokud se ukáže v tom správném světle, jako idealista a člověk, který bohužel doplatil svým životem na to, že věřil ve vrozené dobro v člověku, tak si myslím, že i na Teror během VFR se bude hledět z jiné perspektivy. Právě proto, že Robespierre byl tím, který udával tempo tohoto období.

      3.) tyran = člověk, který dává bezostyšně popravovat všechny nepohodlné osoby, způsobuje represe a jeho vinou umírají ostatní vinní i nevinní
      jeho ideologie = doktrína ctnosti a morálky, ideál osvítit lid a vštěpit mu přirozený patriotismus, zkrátka osvícení společnosti republikánskými hodnotami a ctnostmi

    • #20988 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

    • #20991 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      10:00 – 10:30 Kateřina Kučerová, Julius Fučík a Reportáž, psaná na oprátce, https://www.youtube.com/watch?v=Jpfz9Fbzb2I&t=6s

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      Otázky poroty:

      1) Od prvního komentovaného a kritického vydání Reportáže v roce 1995 máme poměrně dobré povědomí o vzniku a tzv. druhém životě Fučíkovy Reportáže. Proč jste si toto téma vybrala a co je cílem práce?

      2) Porovnejte závěry sekundární literatury, ze které čerpáte a citujete, se závěry vlastního zkoumání.

      3) Proč už dnes Fučíkův mýtus nerezonuje společností?

    • #21020 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme, nyní dostává prostor další soutěžící.

    • #21021 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      10:30 – 11:00 Barbora Lukešová, Příběh Grete Reiner, https://youtu.be/EK5tksWa568

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      Otázky poroty:

      1) Hovoříte o ní jako o oběti nacismu a komunismu, ale její vztah ke komunismu byl pravděpodobně mnohem komplikovanější. Můžete nám o tom něco říct?

      2) Grete Reiner byla úspěšná žena. V čem byl její život běžný pro ženu 30. let a v čem byl výjimečný?

      3) Na str. 17 uvádíte dopis Rady židovských obcí datovaný z prosince 1941 informující o transportech z let 1942 a 1943. Jak si vysvětlujete tento časový nesoulad?

    • #21037 Odpovědět
      Barbora Lukešová
      Host

      Dobrý den,
      1. Jej vztah ke komunismu byl zcela jistě složitější než se mi podařilo rozkrýt. Na jednu stranu, si její zásluhy na iniciaci Pomocného výboru o mnoho let později přivlastnil spolupracovník StB Vilém Nový. Pomocný výbor později ovládli komunisté.
      Z badatelny Národního archivu jsem získala i spisy z Policejního ředitelství, ve kterých je popisováno sledování Grete Reiner a jejího syna Kurta z důvodu podezření na spolupráci s východními tajnými službami – alespoň myslím. Zatím úplně nevím, co z toho vyvodit. Zaujalo mě to, ale nerařadila jsem to do mé práce, protože to stojí trošku mimo. Ráda bych ale tuto informaci ještě prozkoumala dál.

      2. Grete Reiner jako každá žena té doby musela bojovat, aby se prosadila. V práci cituji její dopis, kde popisuje, jak se dostala k překládání Švejka. Na ní se jako na ženu nakladatel obrátil jako poslední. Zdá se neuvěřitelné, že si strašnickou vilu Grete koupila sama, i když její manžel – redaktor – by na to jistě také měl.

      3. Domnívám se, že šlo o chybu v zápisu – v té době samozřejmě nemohli vědět, co se stane. Pan Heinrich Ries s největší pravděpodobností žádal o informace až po válce, kdy se je Rada židovských obcí snažila přeživším poskytnout. Podobná taková chyba jsem objevila i v jednom úředním dokumentu Kurta, kde je uvedena Květa jako jeho matka. Když jsem to poprvé uviděla, nemohla jsem tomu uvěřit – myslela jsem, že Grete nebyla jeho biologická matka. Pak jsem si uvědomila, že Greta a Květa přece jenom zní velice podobně a pravděpodobně šlo též o chybu.

    • #21044 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme vám za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

    • #21049 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      11:00 – 11:30 Anna Pazourková, Reflexe ženského emancipačního hnutí ve 20. letech 20. stol. v časopise Šťastný domov, https://youtu.be/an87O9p1MCw

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. V případě více otázek odpovězte alespoň na tři, odpovídat ale můžete až do uplynutí limitu.

      Otázky poroty:

      1) Proč jste si vybrala k analýza časopis Šťastný domov a proč právě ročníky 1924 a 1925.

      2) Na základě analýzy Šťastného domova a znalosti sekundární literatury k danému období, kým je podle vás “emancipovaná žena”? Čím se vyznačuje?

      3) Jak se proměnilo postavení ženy od období, které jste zkoumala, do současnosti?

      4) Ve vývoji feminismu ve 20. století rozeznáváme fázi tzv. feminismu rovnosti (rovnosti mužů a žen) a feminismu diference (uznávající rozdílnost obou pohlaví). Pokud bychom si představili škálu a na každém z jejích pólů by byl jeden z těchto “typů” feminismu, kam byste na tuto osu umístila reprezentaci ženy ve Šťastném domově?

    • #21052 Odpovědět
      Anna Pazourková
      Host

      Dobrý den.

      1) Jednalo se o zcela prostý důvod, a sice ten, že časopis Šťastný Domov jsem měla k dispozici, několik jeho ročníků jsem náhodou objevila při pátrání v rodinném archivu. Po pročtení několika čísel mě zaujala protichůdnost některých článků. Proto jsem se této problematice začala blíže věnovat. Ročníky 19 a 20 jsem vybrala na základě toho, že jsem se chtěla věnovat konkrétně období první republiky, tyto ročníky vycházely přesně v polovině dvacátých let, tedy v době, kdy již bylo Československo dostatečně konsolidováno a společnost již měla dost času reflektovat změny v nové republice, ale na druhou stranu bylo ještě dost daleko od pozdější krize třicátých let.

      2) Emancipovaná žena je žena, která má možnosti, jako například vyšší vzdělání a pracovní uplatnění a aktivně a vědomě je využívá. Podle Šťastného domova se jedná především o dobře vzdělanou hospodyni s všeobecným přehledem, která by v nejhorším případě mohla i pracovat.

      3) Postavení ženy prošlo od dvacátých let minulého století dynamickým vývojem. Jen okrajově zmíním vývoj přes komunistickou vyhrocené, až extrémní zasazení žen především do pracovní sféry. Od té doby se další názory na nahlížení na ženu značně různí. A zvlášť v dnešní době panuje až ohromující názorová pluralita, společnost má často problém i s vymezením termínu ,,žena“. Každopádně došlo k posunu. Například volební právo žen nebo pracující žena (často i ve vedoucí funkci) je už pro dnešní společnost samozřejmostí, před sto lety by toto budilo kontroverzi, rozpaky a polemiky. Nicméně se mi stále zdá, že po vývoji emancipačního procesu jsou na ženy kladeny stále větší nároky, aby perfektně zvládla kariéru i péči o rodinu. Svým způsobem tato situace může připomínat vyznění Šťastného domova, ačkoli podle toho, mělo být hlavní těžiště ženy umístěno skutečně v domácnosti.

      4)Spíše odpovídá modelu diference. Je to dáno asi tím, že muž měl svou pozici ve společnosti pevně danou, zatímco žena jí v rámci svého nového pojetí teprve hledala. Časopis mnohdy zdůrazňuje, že přirozenou sférou je pro ženu domácnost. Tradičně ji spojuje s aspekty jako pečovatelství a morálka, které podle Šťastného domova muž nemůže nikdy dosáhnout.

    • #21062 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      11:30 – 12:00 Sabina Millerová, Soňa Husáková, Vzpomínky na sametovou revoluci a změny s ní související, https://youtu.be/A8XfB0YwCm4

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      1) Podle jakého klíče jste vybíraly respondenty a jak jste se připravovaly na rozhovory?

      2) Jak byste porovnaly zobrazení sametové revoluce v dostupné literatuře a vaše poznatky získané z rozhovorů?

      3) Tvrdíte, že neexistuje jednotný výklad událostí listopadu 1989. Jaké konkrétní rozpory ve výpovědích vámi sebraných spatřujete a čím si je vysvětlujete?

    • #21078 Odpovědět
      Sabina Millerová
      Host

      Dobrý den, vážená poroto,
      za obě autorky děkuji za Vámi položené dotazy.
      1) Podle jakého klíče jste vybíraly respondenty a jak jste se připravovaly na rozhovory?
      Původně jsme hledaly respondenty, kteří měli co říct k předávání informací. První rozhovor jsem dělala se svým učitelem zpěvu, Leo Marianem Vodičkou, který mi na hodině zpěvu vyprávěl svůj příběh týkající se stávek v divadlech. Další rozhovor nám poskytl vedoucí práce, Ladislav Pán, který nám poskytl spíše obecný úvod k sametové revoluci, proto jsme se rozhodly k odklonu od původního tématu. S dalšími respondenty mě seznámil můj otec a každý respondent nás seznámil s příběhy dalších, které by stálo za to kontaktovat. Například Dita Nymburská nás seznámila s příběhem Daniely Brádlerové, která nás zase nasměrovala na pana Martina France. Další část rozhovorů se zaměřila na přímé účastníky demonstrací.
      2) Jak byste porovnaly zobrazení sametové revoluce v dostupné literatuře a vaše poznatky získané z rozhovorů?
      V dostupné literatuře se často setkáváme se zkreslením situace v pohledu čtenáře tím, že je třeba vypustit detaily. Například v učebnicích se dozvídáme pouze o výraznějších lidech z kruhů komunistické strany, kteří byli silnými odpůrci změn a prosazovali komunismus za každou cenu, čímž mnohý čtenář nabyde dojmu, že komunisté a členové strany byli obecně „zlí“. Z rozhovorů s panem Gottwaldem a paní K. se však dozvídáme o členech komunistické strany z vedení školy, kteří toto přesvědčení vyvracejí. Komunikovali se stávkaři, ředitelka gymnázia zaměstnala člověka, který byl „nepohodlný“… Taktéž se v literatuře často setkáme s tvrzením, že demonstrace byly obrovské, organizované jako divadelní představení, s podrobným popisem celého průběhu. Co se však již z odborného textu nedozvíme, jsou emoce lidí, kteří tam opravdu byli. Kupříkladu fakt, že někdo nosil batoh na břiše, protože kolem byl obrovský dav. Tato informace se do učebnic a odborné literatury nevejde, nebo nehodí, avšak velmi pomůže představě. Obecně tedy výpovědi lidí, kteří se účastnili, poskytují sice malý úsek informací o dění, ale zprostředkovávají silnější emoční zážitek a lepší představu. Pohled byl obohacen o prožitek jednotlivých účastníků listopadových událostí. Ne všichni byli dobří a zlí, jak se z například z učebnic, kde se skoro nic nedovídáme, může zdát. Také jsme se dozvěděly více o důvodech, proč se lidé mohli chtít zapojit do demonstrací, nebo se jim naopak vyhnout. Sametová revoluce je každým jedincem vnímána lehce jinak. Výklad historie nikdy není jednotný. Jde zkrátka o sbírku svědectví sesbíraných od různých lidí. Každý má nějaký příběh. Sametová revoluce by se měla spíše humanizovat než generalizovat.
      3) Tvrdíte, že neexistuje jednotný výklad událostí listopadu 1989. Jaké konkrétní rozpory ve výpovědích vámi sebraných spatřujete a čím si je vysvětlujete?
      Respondenti se úplně neshodli ohledně povinné maturity z matematiky a z ruštiny. Martin Franc uvedl, že změny na gymnáziích nebyly tak dramatické, zatímco Jitka Houfková uvedla, že se vrátila spousta učitelů, kteří do té doby nemohli učit a paní K. uvedla, že šli na Národní výbor s žádostí o sesazení ředitelky a nové vedení. Rozpory si vysvětlujeme tím, že se respondenti nacházeli v jiné situaci a může to také být ovlivněno jejich vzpomínkami.

      Jménem obou autorek přeji hezký den!

      S pozdravem

      Sabina Millerová

    • #21081 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      12:00 – 12:30 Kateřina Fantová, Katastrofa vzducholodi Italia v komunistické propagandě, https://www.youtube.com/watch?v=Vc_QSfIPexg

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      1) Domníváte se, že pro analýzu změny by stálo za to zvážit (vedle obsahu a formy díla) i osobní osudy akademika Běhounka? Jak mohly ovlivnit jeho díla?

      2) Příběh vzducholodi Italia zpracoval Běhounek v různých formátech, žánrech a obdobách. Proč jste si vybrala právě tato dvě vydání a v čem vidíte limity tohoto srovnání?

      3) Jakou roli mohla hrát Běhounkova autocenzura?

    • #21100 Odpovědět
      Kateřina Fantová
      Host

      3) Domníváte se, že pro analýzu změny by stálo za to zvážit (vedle obsahu a formy díla) i osobní osudy akademika Běhounka? Jak mohly ovlivnit jeho díla?
      Jistě ano. Za komunismu byl Běhounek vysoce postaveným a váženým akademikem. V této pozici si nemohl dovolit příběh nezkreslit ve prospěch SSSR bez rizika, že o svou pozici přijde. Tato pozice mu umožňovala jezdit do zahraničí a účastnit se na mezinárodním poli vědy. Je také otázkou, nakolik byl Běhounek obeznámen s realitou komunismu v SSSR. Musíme také zmínit, že po návratu do Čech v roce 1928 byl oslavován jako hrdina. Co se týče vztahu k Itálii, mohl na ni zanevřít kvůli tomu, jak se fašistická vyšetřovací komise postavila k celé situaci vzducholodi. Běhounek kapitána Italie Nobila velmi respektoval a v knize z roku 1955 celé vyšetřování, jež Nobila označilo za viníka katastrofy, výrazně odsuzoval.

      2) Příběh vzducholodi Italia zpracoval Běhounek v různých formátech, žánrech a obdobách. Proč jste si vybrala právě tato dvě vydání a v čem vidíte limity tohoto srovnání?
      Na prvním místě určitě stojí, že pro mě byla tato vydání nejlépe dostupná. Vydání z roku 1928 obsahuje pravděpodobně nejčerstvější a nejméně zkreslený záznam událostí. Vydání z roku 1955 nabízí pohled z období nejtvrdšího komunismu, takže je tam naopak zkreslení pravděpodobně vidět nejvíc. Protože jsou to navíc obě knihy (a ne třeba kniha a film), lépe se srovnávají.

      3) Jakou roli mohla hrát Běhounkova autocenzura?
      Je zde několik možností. Běhounek si byl vědom reality komunistického režimu, ale protože si chtěl zachovat svou vědeckou pozici, rozhodl se ustoupit propagandě v knize pro děti. Druhá varianta je, že to dělal z přesvědčení a zde se zase nabízí různá vysvětlení – Že opravdu tolik podporoval SSSR, nebo že nenáviděl fašistickou Itálii a chtěl ji postavit do kontrastu s SSSR.
      Zároveň je nutné zdůraznit, že Běhounkova autocenzura je pouze jednou z hypotéz, proč se knihy liší, a existují ještě další možné důvody.

    • #21105 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

      12:30 – 13:00 Veronika Andrštová, Role katolické církve při holocaustu, https://youtu.be/_-YfSgwM9kY

      Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

      Otázky poroty:

      1) Vysvětlete, v jakém významu používáte pojmy a) církev, b) kolaborace, c) holocaust.

      2) V práci často čerpáte z knihy Michaela Phayera “The Catholic Church and the Holocaust, 1930 – 1965″. Tato práce si klade podobnou otázku jako vy. K jakému závěru autor dospívá a v čem se vaše hodnocení od Phayerova liší?

      3) Hovoříte o správném chování, což je ovšem otázka morální, etická, a váš text tak naklání směrem k publicistice. Jak určíte správnost chování?

    • #21115 Odpovědět
      Veronika Andrštová
      Host

      1) Vysvětlete, v jakém významu používáte pojmy a) církev, b) kolaborace, c) holocaust.

      a) Pojmem církev mám v práci na mysli Římskokatolickou církev, jež má v čele papeže.
      b) Pojmem kolaborace mám na mysli spolupráci. Tedy když o mluvím o kolaboraci kněží s diktátory, myslím tím jejich spolupráci, pomoc diktátorů ochotným plněním úkolů, a to včetně vlastni iniciativy, různým vynášením tajných informací apod.
      c) Holocaust je systematické hromadné vyvražďování Židů v Evropě za 2. světové války řízené Adolfem Hitlerem.

      2) V práci často čerpáte z knihy Michaela Phayera “The Catholic Church and the Holocaust, 1930 – 1965″. Tato práce si klade podobnou otázku jako vy. K jakému závěru autor dospívá a v čem se vaše hodnocení od Phayerova liší?

      Michael Phayer dochází k názoru, že papež mohl udělat více, zachránit více lidí a snížit počet kolaborantů s Hitlerem z řad církevních představitelů, a to i bez veřejného protestu. Phayerovým vysledkem tedy je, že papež selhal. Na druhou stranu můj názor na věc je takový, že udělal maximum, co se za stávající situace dalo. Všechno bylo velmi riskantní a riskoval-li by více, mohlo to skončit ještě větší katastrofou, v níž by křesťany potkal stejný osud jako Židy.

      3) Hovoříte o správném chování, což je ovšem otázka morální, etická, a váš text tak naklání směrem k publicistice. Jak určíte správnost chování?

      Na správné chování bych zde jednak pohlížela, jak říkám v úvodu, „čistě lidskýma očima“, tedy co někomu pomůže a nikomu neublíží, a jednak, a to především, protože hovořím o činech kněží a církevních představitelů, vycházím ze zásad katolické církve, podle nichž se věřící a zvláště pak kněží mají chovat, dle desatera přikázání. V té souvislosti by se dalo říci, že kdo z kněží se podle desatera neřídí a záměrně jej porušuje, správně se nechová.

    • #21121 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Děkujeme za odpovědi, obhajoby jsou u konce, diskuzní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.

    • #21122 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Z technických důvodů vloženo po skončení poslední plánované obhajoby.

      1) Toto téma jsem si vybrala, protože mi přišlo a stále mi přijde, že současné vnímání Fučíka a Reportáže je pod jakousi rudou aurou. Jejich současné vnímání veřejností jakoby se zakládalo pouze na faktu, že byli symboly nenáviděného režimu. Je nutné rozlišovat realitu od propagandy. Mým cílem bylo zdůraznit, že Fučík píšící na odřezky papíru v pankrácké věznic není ten stejný Fučík, který byl KSČ glorifikován a stejně tak původní a okleštěný text Reportáže nejsou jedno a to samé. Ani Fučík ani Reportáž si proto v dnešní době nezaslouží být vnímáni veřejností stejně negativně jako byli vnímáni před rokem 1989 a poté zkraje 90. let.

      2) Mluvíme-li o zdrojích, rozlišovala bych je na ty pocházející z doby před rokem 1989 a po něm. Zdroje z doby „před“ zastávají většinou pouze stanovisko nekritické a oslavující nebo kritické možná až příliš a zatracující. Zastánkyněmi těchto protipólů jsou jistě Gusta Fučíková a Riva Krieglová. Prostor byl tehdejším režimem dáván navíc pouze názorům oslavujícím. Zdroje pocházející z doby „po“ oproti tomu nejsou ovlivněny osobními sympatiemi komentujících. Více vycházejí z faktů, dávají prostor oběma úhlům pohledu, a tak se snaží co nejvíce přiblížit k objektivitě. Mé závěry samozřejmě víc rezonují se závěry historiků z doby po roce 1989 z výše zmíněných důvodů. Jsou však ale samozřejmě do jisté míry ovlivněny i závěry z doby „před“.

      3) Poprvé Reportáž vyšla před 75 lety, první komentované vydání před 25 lety, to je příliš dlouhá doba pro většinu témat pro to, aby se udržela v popředí zájmu. Všechny zodpověditelné otázky Fučíka se týkající byly již zodpovězeny, není tedy důvod „násilně“ ho držet v popředí. Osoba Julia Fučíka samozřejmě nezmizela úplně, jeho jméno je pouze skloňováno v souvislosti s jinými aktuálně populárnějšími tématy.

    • #21123 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Otázky poroty k práci Julius Fučík a Reportáž, psaná na oprátce:

      1) Od prvního komentovaného a kritického vydání Reportáže v roce 1995 máme poměrně dobré povědomí o vzniku a tzv. druhém životě Fučíkovy Reportáže. Proč jste si toto téma vybrala a co je cílem práce?

      2) Porovnejte závěry sekundární literatury, ze které čerpáte a citujete, se závěry vlastního zkoumání.

      3) Proč už dnes Fučíkův mýtus nerezonuje společností?

    • #21603 Odpovědět
      Petra Procházková
      Host

      Vážení studenti,

      děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

      Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 16 – Historie

      Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.

      1. m. Barbora Lukešová
      Příběh Grete Reiner

      2. m. Anna Pazourková
      Reflexe ženského emancipačního hnutí ve 20. letech 20. stol. v časopise Šťastný domov

      3. m. Kateřina Fantová
      Katastrofa vzducholodi Italia v komunistické propagandě

      4. m. Kateřina Kučerová
      Julius Fučík a Reportáž, psaná na oprátce

      5. m. Daniela Rudyjová
      Maximilien Robespierre a jeho postoj k Teroru v období Velké francouzské revoluce

      6. m. Sabina Millerová, Soňa Husáková
      Vzpomínky na sametovou revoluci a změny s ní související

      7. m. Veronika Andrštová
      Role katolické církve při holocaustu

Aktuálně je na stránce zobrazeno 22 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 21049 v 42-kraj Praha-obor 16
Informace o uživateli:




Storno