Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy.https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

9:00 – 9:30 Klaudie Natálie Koscelanská, Jan Panáček, Gymnázium Elišky Krásnohorské, Praha 4, Historická próza v době národního ohrožení spjatá s Obrazy z dějin národa českého (a autorstvím V. Vančury), https://youtu.be/JfkAXGm090o

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu.

Otázky poroty:

1) V textu není jednoznačně vysvětlené, proč se autoři obou děl věnovali právě tomuto období dávných dějin. Jaká byla podle vás jejich motivace?

2) Jak si vysvětlujete, že v období národního ohrožení mohla být vydávána česká díla, hrány české hry atd., mobilizující českou společnost?

3) V závěru píšete, že “spisovatelé se snaží ve svých dílech a výstupech udržet při životě demokracii a humanismus a podpořit národ”. Jak konkrétně Vančura a Mařánek myšlenku demokracie a humanismu zprostředkovávají?

1) Co se týče Vladislava Vančury, jeho cílem bylo v Obrazech z dějin národa českého zachytit co největší část, pokud možno celé dějiny, což se mu nepodařilo kvůli jeho zatčení a popravě. Proto začal od dávných prvních dob českého národa, a pak pokračoval s časem dále.

3) Humanismus Vladislava Vančury začíná už při jeho povolání lékaře, v mnoha jeho dílech se pak objevuje myšlenka toho, že člověk si zaslouží žít a užívat si života – příklady mohou být Rozmarné léto s prvky poetismu a plné humoru a radosti ze života nebo v práci zmiňovaná Marketa Lazarová, kde postavy jsou sice drsné, ale mají chuť žít. Totéž nalezneme i v Obrazech.
Důležité snažení Vančurovo je za doby nesvobody během protektorátu především v jeho působení v odboji, aby napomohl svrhnout či umírnit fašistickou totalitu a navrátit svobodu a demokracii. Snažil se varovat před nelidskostí fašismu, otevřeně i skrytě.
Vančura chápal humanismus jako vysokou míru lidskosti, ale zároveň byl levicově orientovaný a v jeho vizi o svobodě a vývoji je individuum součástí kolektivu.

Dobrý den,

2) Myslím, že slovo mobilizující je příliš silné, nacisti nám chtěli dát určitou ,,dávku“ svobody, aby tak zamezili případným povstáním proti protektorátu. Aspoň v době před heydrichiádou.
Druhá věc je, že díla mohla být vydávána ilegálně, taková díla už potom samozřejmě mobilizující mohla být. To u Vančury ani Mařánka sice neplatí, ale v práci zmiňujeme, že např. Mařánkovy jinotaje prošly cenzurou jakýmsi zázrakem a spekulujeme o možnosti špatně odvedené práce ze strany nacistických cenzorů.

Třetí otázku jsme si rozdělili:
Mařánek píše: ,,Viděli jsme na východě růži rudou, pětilistou – jistě se bude pan Vok v dobách zlých vracet ke svému lidu!“
Myšlenka toho, že spása přijde, konkrétně tedy z východu (samozřejmě SSSR), je zde jasná. Víme, že se v SSSR s demokracií či humanismem už dlouho nepočítalo, nicméně, to Mařánkovi v té době nebylo zcela známo. Jak moc se tam porušují lidská práva a s jakou tyranií Stalin vládne. Takto, si myslím, zprostředkovával Mařánek v díle tyto hodnoty.

1) Mařánkova motivace byla prostá. Chtěl psát historickou prózu a zároveň ji zakomponovat, aspoň malou částí, do dějů v době národního ohrožení. Dalším důvodem, proč si zrovna vybral Voka, je ten, že sám pocházel z jihočeského kraje.

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 15 jsou u konce, diskuzní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.

Vážení studenti,

děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 15 – Teorie kultury, umění a umělecké formy

Práce z prvního místa postupuje do celostátní přehlídky SOČ.

1. m. Klaudie Natálie Koscelanská, Jan Panáček
Historická próza v době národního ohrožení spjatá s Obrazy z dějin národa českého (a autorstvím V. Vančury)