42-kraj Praha-obor 14

[Blanka Spieglerová]

Porota: doc.PhDr. Lenka Morávková Krejčová, Ph.D. – předsedkyně poroty
PaedDr. Zdeňka Hiřmanová
Mgr. Jan Žufníček

[Kateřina Špronglová]

Vážení soutěžící,

před zítřejšími obhajobami bychom rádi zopakovali několik důležitých bodů:

– Obhajoby probíhají dle rozpisů z přílohy, kterou jste obdrželi emailem.
– Buďte prosím v určeném čase připraveni.
– Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracem budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
– Případné další dotazy budou mít prostor po skončení zodpovídání
otázek poroty , fórum zůstává otevřeno k veřejné diskusi mezi soutěžícími.
– Výsledky budou postupně zveřejňovány, nejpozději ve středu 29. 4. dopoledne.

Přejeme vám vydařené obhajoby.

[Monika Sobková]

Netradiční zahájení 42. ročníku SOČ 2020 a pozdrav Libora Bezděka, ředitele DDM hl. m. Prahy
https://photos.app.goo.gl/W5Wjy4Jdha4ML1jx7

[Simona Kostelanská]

9:00 VOTAVOVÁ Anna Dorota , Gymnázium Jana Keplera

Plánovací sešit jako nástroj seberozvoje
https://youtu.be/3DwCvJLHZs4

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

1. Ve výsledcích je zmínka: „Přestože tomu Nela na začátku nevěřila, podařilo se ji sešit ne-ztratit.“ Proč
se to podle Vás podařilo?
2. V čem si myslíte, je metoda tužka – papír pro plánování výhodnější, než využití moder-ních
technologií a aplikací?
3. V textu je zmíněna práce s chybou, Vaši respondenti získali dokonce doplňující informace, jak o
chybách přemýšlet, jak s nimi nakládat, jak na ně mohou nahlížet – proč a v jakém smyslu jste právě toto
téma pokládala za důležité v kontextu toho, co jste sledovala?

[Anna Dorota Votavová]

Dobré ráno všem,
1. Nevím, jestli lze pokládat za pozitivní vliv sešitu. Jedna z variant, proč se Nele podařilo sešit neztratit je pouhá shoda náhod. Na druhou stranu z Neliných odpovědí vyznívá, že měla k sešitu velmi pozitivní vztah – v jedné z odpovědí zmiňuje, že je to „kamarád“, který ji mile připomíná, co jí čeká.
Myslím si, že na skutečnost, že se jí podařilo sešit neztratit, mohl mít vliv právě její vztah a přístup k sešitu.
2. Myslím si, že je to jiný způsob plánovaní, nejsem si jistá, jestli mohu hodnotit jeden způsob lepší, než druhý. Já spatřuji výhody metody papír-tužka v tom, že má v sobě velikou volnost, pro to, jakou bude mít plánovaní podobu, umožňuje využití kreativity, ale i zkoušení různých způsobů plánování a vizuální podoby stránky. Myslím si, že díky tomu může být plánování odrazem našich potřeb.
3. Myslím si, že práce s chybou je základní předpoklad pro rozvoj. Strachem z chyby může dojít k paralýze, kdy se bojíme pouštět do nových věcí, přitom chyba je přirozenou součástí procesu učení se. Myslím si, že existuje zdravý přístup, jak pracovat s chybou, aby nás neparalyzovala a pomáhala nám růst. A proto jsem se zaměřila na práci s chybou

[Simona Kostelanská]

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

[Simona Kostelanská]

9:30 VALEŠ Jáchym, Gymnázium Na Zatlance

Korelace míry zdrženlivosti a vybraných volních vlastností u dětí předškolního věku provedenou
modifikovaným Marschmallow testem
https://youtu.be/BU_HGlifT7c

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

1. V textu konstatujete: „V původním pokusu si děti vybíraly mezi bonbóny, sušenkami, sla-nými
tyčinkami a ostatními dobrotami. Tento seznam plánuji obohatit i o nějaké ovoce a sýr. Maliny, jahody,
Kinder a Milky produkty a parenica by mohly slavit úspěch.“ Setkal jste se s nevolí rodičů podávat dítěti
sladkosti, když jsou v některých rodinách sladkosti zakazovány či dopřány dětem pouze v malé míře?

2. V kapitole 7.2.5. Odpovědnost, na straně 42, uvádíte: „Domnívám se, že je odpovědnost takto
významná především proto, že se skládá z toho, co bych definoval částí vytvořenou autonomní etikou,
částí osobně atraktivního cíle…“. Napadá Vás ještě jiná motivace, která by (zvláště u takto malých dětí)
mohla vést k takovému výsledku?
3. Název práce zní trochu krkolomně – „Korelace… provedenou…“ – mohl byste prosím ob-jasnit, jak
chápete pojem korelace?

[Jáchym Valeš]

Dobré ráno,

1, Bohužel k tomuto obohacení nedošlo, omezil jsem se na gumové medvídky, oříšky, Pedro bonbóny, Lentiky a piškoty – žádný z rodičů s ničím z toho problém neměl, děti si kolikrát vybíraly kombince tak, aby tam byla alespoň jedna „zdravá“ dobrota.

2, Ano, možných faktorů je jistě nespočet, co mě napadlo jako první je morální vývoj podle Kohlberga, kdy se dítě zkrátka a dobře snaží být „dobrým“ dítětem v očích výzkumníka, učitelky nebo celé skupiny, ve své práci kladu poměrně velký důraz na skupinu. Další skutečností může být, že dítě mělo možnost a mohlo se „předvést“ před druhými, a tak si získat pozici vzorového příkladu (stalo by se v očích mnohých oblíbeným) – toto jsem ovšem moc nepozoroval, nebo mi to uniklo. V jiných skupinách by se toto soutěžení mohlo projevit výrazněji. Když se odkloním od odpovědnosti jako takové, možností je ještě víc. Tyto odměny byly pro všechny děti neskutečným lákadlem, jak ostatně dokazují i jiné studie, když si uvědomím, že dobrot mohly získat až 5 prakticky za nicnedělání a to ještě v prostředí, kde sladkosti obvykle nedostávají – sám bych se jich snažil mít co nejvíc, protože bych si řekl, že je to vlastně stejné jako při běžném dni. Některé děti to tak očividně udělaly, narazil jsem na pár příkladů, kdy za mnou přišly, řekly, že si teď dají jeden dva a zybtek odnesou domu ukázat mamince, jak jsou šikovné. Tímto se ovšem lehce vracím ke Kohlbergovi a to konkrétně ke konvenční úrovni. Celé se to tedy cyklí a vzájemně podporuje, v tom je psychologie krásná.

3, Korelaci chápu jako hodnotu, která definje těsnost vztahu nějakých dvou jevů. Tedy, čím delší dobu pojedu autem, tím víc benzínu spotřebuji, jedná se de facto o přímou úměru. Nyní ještě k názvu samotnému – Wlater Mischel ve své knize, ze které jsem čerpal uvádí původní název svého výzkumu, tento název je také krkolomný a možná delší, než můj. Známější název Marshmallow test tomu postupem času připsala média.

[Simona Kostelanská]

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:00 JÁNOŠÍKOVÁ Klára, PORG – Pravda a lež
https://youtu.be/6Qspp3bjD6g

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

1. V textu píšete: „K mému experimentu se přihlásilo 30 dobrovolníků (dále subjektů). Z nich bylo 12
dívek a 18 chlapců. Všichni byli v rozmezí od 11 do 15 let. Subjekty jsem posadila na židli, na kterou
byla namířena kamera.“ Myslíte si, že odpovědi mohla ovlivnit i tréma a nekomfort namířené kamery?

2. Kde jste našla návod na výrobu detektoru lži? Plánujete polygraf nějakým způsobem zdokonalovat,
přidávat další funkce?

[Klára Jánošíková]

Dobré ráno,

1. Přiznám se, že jsem o tom takhle nepřemýšlela. Ale vezmu-li v potaz danou věkovou skupinu, tak se v ní najde jen malý vzorek, který by neměl osobní zkušenost s kamerou a pořizováním záznamů. Krom toho, všechny subjekty předem věděly, že bude pořízen záznam a souhlasily s tím. Prostředí, ve kterém jsem pokus prováděla, bylo všem subjektům známé (škola), takže to určitě vliv nemělo. Domnívám se tedy, i v návaznosti na rozbor videozáznamů, že subjekty necítily stres, spíše zvědavost a byla to pro ně výzva. Určité nepohodlí mohly subjekty cítit ve chvíli, kdy jsem je vytrhla z koncentrace, protože to nečekaly, ale to byl účel.

2. Návod na výrobu detektoru jsem našla na webových stránkách. S jeho finální úpravou mi pomohl Ing. Lubomír Lízal, protože některé součástky z nalezeného schématu se už nevyrábí a bylo tedy nutné celé schéma upravit tak, aby byla konstrukce detektoru možná. V záloze jsem měla detektor, který byl postaven z elektronické stavebnice.
S detektorem, jako takovým, už v této chvíli dál pracovat neplánuji. Jeho rozšíření je v domácích podmínkách poměrně složité. Pokud bych se pro to rozhodla, jednalo by se pravděpodobně o připojení už hotových přístrojů (např. tlakoměru). Ovšem téma odhalování lži a jejích projevů mě zaujalo natolik, že v současné době pracuji na zkoumání neverbálních projevů hráčů u karetních her. To, co mi tato práce dala, je zájem o psychologickou stránku této problematiky.

[Simona Kostelanská]

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

10:30 BOTKOVÁ Alexandra, Malostranské gymnázium

Pracovní paměť a spánek u adolescentů
https://www.youtube.com/watch?v=39w0Dklce_c&t=24s

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

1. V závěru uvádíte: „Vyskytl se zajímavý trend, kdy obavy o spánek klesaly s nižším časem stráveným
ve spánku. To naznačuje, že lidé, kteří spí víc, jsou ohledně svého spánku úzkostlivější.“ Máte pro to
nějaké vlastní vysvětlení?

2. Vysvětlujete si nějak ideální dobu spánku v souvislosti s pamětí?

3. Pracovala jste s poměrně sofistikovanými metodami sběru dat i diagnostiky. Co Vás inspirovalo k
tvorbě tzv. výzkumného designu? S kým jste konzultovala volbu metod sběru dat, nebo jste se nechala
inspirovat jiným podobnými studiemi?

4. V prezentaci jste hovořila o neverbálních projevech sympatie a antipatie – jak přesně vypadají, jak
můžeme mít jistotu, že určitý projev je právě tímto signálem?

[Alexandra Botková]

Dobré ráno,
1. Tento trend interpretuji tak, že lidé, co spí více, si uvědomují důležitost spánku, a proto se aktivně snaží chodit do postele včas, což s sebou nese určitou dávku plánování, aby stihli udělat do večerky všechno (úkoly, kroužky, setkání s přáteli atd.) a to může vést k obavám až úzkostem. Další možné vysvětlení je, že úzkostlivost ohledně délky spánku není důsledkem delšího spánku, nýbrž jeho příčinou.
2. Pokud jedinec pravidelně spí ideální dlouho (7-9 hodin), tak by jeho pracovní paměť a další kognitivních schopnosti měly pracovat na (pro něj) optimální úrovni, jak naznačují předchozí studie.
3. Přesné znění testů, které uvádím ve své práci, jsem vytvořila na principu LNS a OpSpan testů, s kterými jsem setkala u zahraničních studií, spolu s dotazníkem. U měření spánku, některé studie měly přístup k spánkovým laboratořím, jiné délku spánku zaznamenávali na základě dotazníku. Chytré hodinky, na které mi škola věnovala peníze, mi přišly jako dobrý kompromis. Měření probíhalo 5 dní, abych aspoň částečně zabránila náhodě zkreslit výsledky a probíhalo během pracovního týdne, vzhledem k mým možnostem.
4. Obávám se, že nerozumím otázce. Pokud jsem si vědoma, o ničem takovém jsem nemluvila.

[Simona Kostelanská]

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

11:00 STEJSKALOVÁ Veronika, Gymnázium Botičská – Efektivnost klikru
https://youtu.be/lQZGPJlhQKk

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Děkujeme

1. Ve výstupech svého průzkumu uvádíte: „Všichni naklikaní jedinci, kteří byli cvičeni pomocí klikru, se
cvik naučili za kratší dobu 2 až 4 dnů, rychleji ho pochopili a byli ochotni cvik opakovat, zatímco 4
jedinci, kteří byli učeni pouze pomocí pozitivního posilování, nebyli schopni se cvik naučit“. Myslíte si,
že při prodloužení výcvikových dnů by se i druhá skupina cvik naučila?

2. Je podle Vás možné, že jsou plemena, pro která je využití metody klikru výhodnější a naopak plemena,
která se rychleji učí klasickými metodami výcviku?

3. Do experimentu bylo zapojeno více různých ras psů, celkový proces práce s nimi měl mnoho různých
aspektů. S kým jste plánovala metodiku průběhu výzkumu a sběru dat? Hledala jste inspiraci v literatuře,
nebo u odborníků? Proč jste se rozhodla pracovat právě zvoleným způsobem?

[Veronika Stejskalová]

Dobré ráno,

1. Nikoliv, cvik by se nenaučila. Při výcviku pomocí klikru jsem používala metodu shapingu (tvarování, metoda úzce spojená s klikrem), při kterém pes nabízel chování sám a já pouze odměňovala to chování, které jsem potřebovala posílit. Tito psi právě díky návyku na klikr tuto metodu velmi dobře ovládali, právě proto měli tak vynikající výsledky. U druhé skupiny jsem používala metodu luringu (navádění), avšak ta se u tohoto cviku neuchytila jako efektivní, psi si více uvědomovali pamlsek, na který jsem je lákala, než krabici a přední nohy. Proto by se ani za delší čas cvik nenaučili, uvědomovali vy si pouze daný pamlsek, nikoliv práci s předníma nohama. Psi cvičeni pouze pomocí pozitivního posilování metodu shapingu neznali, to je klíčový důvod, proč se také cvik nenaučili.

2. Nikoliv. Výcvik pomocí klikru, je opravdu výhodnější u všech plemem, než pouze samotné pozitivní posilování. Během měření jsem nezaznamenala, že by nějakému plemenu vyhovovalo více to, či ono. Také od majitelů psů cvičených pomocí klikru jsem se dozvěděla, že dříve cvičili pouze pomocí pozitivního posilování a nemělo to takové výsledky, jako když začali používat ve výcviku klikr.

3. Mou velkou inspirací byla jak zvolená literatura, kterou uvádím v práci, tak i moje školitelka paní Zdeňka Hlistová, která je odborníkem na kynologii. Dále jsem čerpala informace od svých trenérů psí sportu agility, kterému se volném čase věnuji, ale zároveň o tématu již mnoho informací vím, takže plán metodiky jsem sestavovala také sama.
Zvolený způsob mi připadal nejvíce zajímavý, měla jsem tam spoustu faktorů, rozdílných jedinců, měla jsem skvělou možnost pracovat se psy na výcvikovém táboře, jinde bych tolik jedinců k měření sháněla velmi obtížně. Dále, s majiteli psů se osobně znám, poskytli mi fotografie svých psů, atd.
První hypotézu jsem nastínila já, druhou hypotézu jsem vytvořila pomocí literatury a mé školitelky.
Tento způsob práce mě také velmi bavil, naučila jsem se pozorovat chování psů do hloubky, ráda bych také toto téma studovala na vysoké škole.

[Simona Kostelanská]

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 14 jsou u konce, diskusní fórum zůstává otevřené pro volnou
debatu.

[Blanka Spieglerová]

Vážení studenti,
děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Porotci již sestavili pořadí, velice ocenili vaši iniciativu, proto blahopřejeme všem účastníkům. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Praze – obor č. 14 Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času.

Práce z 1. a 2. místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.

1. m. Jáchym Valeš
Korelace míry zdrženlivosti a vybraných volních vlastností u dětí předškolního věku

2. m. Alexandra Botková
Výkon pracovní paměti a spánek adolescentů

3. m. Klára Jánošíková
Pravda a lež

4. m. Anna Dorota Votavová
Plánovací sešit jako nástroj seberozvoje

5. m. Veronika Stejskalová
Efektivnost klikru

[Autor]

Příspěvky