zkouška

Ahoj

ano

Hokus pokus

Pravidla komunikace:
1. první příspěvek obsahuje identifikační údaje soutěžní práce (vloží předseda)
2. další příspěvek obsahuje očíslované otázky pro autora práce
3. autor práce má čas do na vložení odpovědí na očíslované otázky – nemusí uvádět znění otázek, stačí je identifikovat číslem. Pokud nedojdou odpovědi do stanoveného limitu, nebudou brány v potaz.
4. předseda ukončí diskusi

Kontrola – studenti dejte zprávu, zda jste on-line

Jsem online.

Dobrý den,také jsem online.

Jsem online

Jsem online.

název práce: Průběh infekce houbovými parazity na fytoplanktonu ve vodních nádržích Římov a Žlutice
autor: Michaela Wipplingerová
název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 37146 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=FDoxr6CHHFg&feature=youtu.be
doplňující otázky:

1. Co bylo tedy cílem práce – porovnat epidemie chytridiomycétami ve dvou nádržích (pak ale metodiku nahlodává rozdílnost environmentálních faktorů a odlišná doba sběru dat) nebo ověřit metodiku zjišťování, barvení a počítání spór?
2. Kapitola 1.3 – Je pro řasy významnou živinou draslík (není uváděn v textu)?
3. Kapitola 2.1 – V textu je asi chyba – Římov 2,06 km2, Žlutice 167,39 km2 – na videu tvrdí autorka, že Žlutická nádrž je menší.
4. V různých nádržích byly pozorovány infekce jiných druhů fytoplanktonu. Proč ne jen jeden u obou nebo oba v obou?
5.Parazitace fytoplantonu chytridiomycotou byla prováděna v přirozeném prostředí ve vodních nádržích. Bylo by možné tento pokus provést v laboratoři za kontrolovaných podmínek?

časový limit pro vložení odpovědí do: 28. 4. 2020 9:10

název práce: Fenologie kvetení a růstu listů mokřadních rostlin
autor: Tereza Kaucká
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech 308, 37926 Třeboň
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=78HyiaQIxW4&feature=youtu.be
doplňující otázky:
1. Jak byli vybráni jedinci k měření? – jen podle libovůle autorky nebo podle nějakého náhodného klíče – třeba všechny ve vzdálenosti od určitého bodu, na určité linii apod.?
2. Metodika – vzorec – nejsou vysvětleny veličiny a, b, c ve vzorci, uvedeno je pouze vysvětlení „t“.
3. V prezentaci zmiňuje fázi kvetení – ale není uvedeno v práci – zabývala se touto fenofází nebo je uvedeno v prezentaci jaksi navíc?
4. Jak by podle Vás fungoval management mokřadů založený na Vašich pozorováních?
5. Očekávali jste nějaké rozdíly mezi jedno a dvouděložnými rostlinami? Pokud ano, tak proč?
6. Byl nějaký objektovní důvod pro odtsranění orobince z hodnocení korelace? Nebo to jen „kazil“? Napadali by Vás případně nějaké objektivmí důvody, proč vzorek z analýzy vyřadit?
časový limit pro vložení odpovědí do: 28. 4. 2020 9:15

název práce: Srovnávací fenologie kvetení u vodních a mokřadních druhů rostlin
autor: Lucie Pechová
název školy: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308, Na Sadech, 308, 379 26 Třeboň
odkaz na video: https://socv2.nidv.cz/is/garant/prihlaska/a17f4426-4f39-11ea-9fea-005056bd6e49
doplňující otázky:
1. Kolik rostlin bylo pozorováno u každého druhu?
2. Byly brány v úvahu další environmentální faktory – vlhkost vzduchu (srážky), délka slunečního svitu?
3. Jak je to s letním suchem a jeho vlivem na rostliny – jsou ve sbírkách rostliny zalévány? Co mokřadní rostliny?
4. Proč není sjednocena botanická nomenklatura podle jednoho vzoru (Kubát vs. PLADIAS)?
5. Proč jsou zařazeny samosprašné rostliny mezi rostliny opylované hmyzem?
6. Očekávali jste rozdíly ve variabilitě počátku kvetení mezi druhy opylovanými větrem a hmyzem? Proč?
7. Jak byste zhodnotila druhovou pestrost dané kategorie ve vašich pozorováních a její vliv na získané výsledky?
8. Jak si vysvětlujete, že rostliny, které jsou opylované větrem, kvetou dříve než ty opylované hmyzem?
9. Z grafu 12 vyplývá, že některé rostliny kvetly déle v roce 2018 a jiné v roce 2019. Co může být příčina?

časový limit pro vložení odpovědí do: 28. 4. 2020 9:25

název práce: Hledání nových RNA virů
autor: Jiří Houska
název školy: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9, Husova 9, 37001 České Budějovice
odkaz na video: https://socv2.nidv.cz/is/garant/prihlaska/8b59a229-6e05-11ea-9fea-005056bd6e49
doplňující otázky:
1. Do jaké míry vadí jen povrchní determinace hostitelů virů – choroš, lišejník
2. Jak bylo vybíráno spektrum hostitelů virů – proč vzorky z volné přírody ČR versus plíseň na citrusech? Je v tom nějaký systém?
3. Proč byly zařazeny asociované s jahodníkem, když se většinou práce věnuje plísním/houbám?
4. Tab. 2 – zkratka n.a. – není vysvětlená, prosíme o doplnění
5. Nový vir vykazuje podobnost v proteáze alfa-chrysovirů, zatímco v RNA dependentní RNA polymeráze s beta-chrysovirem, což vysvětlujete jako důsledek rekombinace. Nejedná se ale ve skutečnosti o dva viry, které napadly stejného hostitele?
6. FvaV1 se Vám podařilo prokázat jen u původní rostliny. Jednalo se o dva odběry vzorku v různém čase, nebo jste pracoval s původním vzorkem odebraným před obevem viry? Jak by toto ovlivnilo interpretaci výsledků?
7. Ve vzorcích jste detekoval virus, který obsahoval geny příbuzné 2 známým virům. Mohlo by se jednat i o koinfekci dvěma viry? Co naznačuje, že tomu tak není?
8. Jak dlouho přežijí viry, o kterých předpokládáte, že jsou hmyzí, v prostředí jahodníku.

časový limit pro vložení odpovědí do: 28. 4. 2020 9:35

název práce: Mikrobiologická kontrola vzduchu v prostorách Střední odborné školy ve Veselí nad Lužnicí
autor: Lada Švecová
název školy: Střední odborná škola ekologická a potravinářská Veselí nad Lužnicí, Blatské sídliště 600/I., 391 81 Veselí nad Lužnicí
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=8AKgwIJSoxk&feature=youtu.be
doplňující otázky:
1. Co vedlo autorku k výběru daných místností – pivovar, terárium, mikrobiologická laboratoř? Proč není jako kontrola zahrnuta běžná školní třída, ve které žáci tráví nejvíce času?
2. V tabulce 1 je počet bakterií na litr vzduch a pak jsou uvedeny řádově jiné hodnoty (2-3; 1,5; 0,5) – pravděpodobně chybí jednotky (tis., mil. ?)
3. Data získaná z kultivace na MPA plotnách hodnotíte jako výlučně bakterie? Mohou na tomto mediu růst i plísně? Pokud ano, máte nějaké vysvětleni pro vaše výsledky, kdy se tam neobjevovaly?
4. Mohla byste porovnat a vysvětlit vliv otevřeného okna a přítomnosti osob v místnosti na vaše sedimentační experimenty? Znamenalo to více mikroorganismů v místnosti, nebo to jen ovlivnilo vaše měření?
5. Váš výsledek, že větrání zhoršuje kontaminaci mikroorganismy v místnosti, pro mě bylo překvapující. Platí to, podle Vašeho názoru, i např. na běžně obývané místnosti, kde se neprovádí sterilizace jako v pivovaru nebo laboratoři?
6. Jaké je Vaše vysvětlení toho, že zelené plochy snižují množství mikroorganismů ve vzduchu?

časový limit pro vložení odpovědí do: 28. 4. 2020 9:35

1) Cílem práce bylo porovnání epidemií. To, že se jednalo o jiné druhy fytoplanktonu a také jiné nádrže i jinou dobu sběru je dáno tím, že infekce se nedají predikovat – pokud se tedy naskytne a dokáže zachytit, je dobré ji využít. Dále také jsem chtěla docílit právě porovnání v tom smyslu, zda by mohly existovat podobné trendy bez ohledu na ostatní faktory. Co se týče jiných biotických podmínek, tak jsou uvedeny v tabulkách, aby se právě daly porovnat.
Metodika byla ověřena experimentem (z kultury) za účelem její aplikace na pozorování infekce.
2) ano, draslík je mikronutrient, který také potřebuje fytoplankton k průběhu metabolismu. V práci jsem se snažila zaměřit především na limitující prvky pro fytoplankton ve sladké vodě.
3)ano, v textu je chyba, má tam být 167,39 ha, nikoliv km2. Žlutice jsou opravdu menší.
4) byl vždy zvolen dominantní druh fytoplanktonu, protože má vysokou hustotu ve vodě a Chytridiomycota se tak na něj spíše uchytí – infekce probíhá na dominantních druzích více (protože Chytridiomycota na něj lépe „narazí“) a jsou také lépe pozorovatelné. Odlišné druhy byly v nádržích zřejmě kvůli jinému ročnímu období – Asterionella formosa se vyskytuje v nádržích (v našich podmínkách) spíše na jaře, Staurastrum planctonicum bývá zase dominantní na konci léta.
5) ano, bylo, dokonce jsem nad tím již přemýšlela – experiment, kde by se různě hýbalo s živinami a teplotou, popř. dalšími hodnotami. Problém ovšem nastal, když jsem chtěla získat napadené kultury – tyto kultury se totiž jednak špatně shání a druhak špatně uchovávají, protože je nikdo nechce mít u ostatních kultur, aby nedošlo omylem k napadení jiné (neinfikované) kultury. Z tohoto důvodu nebyl experiment proveden.

1.S výběrem jedinců mi pomáhali v botanickém ústavu. Vybíraly se hlavně tak, aby bylo šest jednoděložných a šest dvouděložných. A ano, všechny jsou přibližně ve stejné linii.
2. „a“ znamená den maximálního růstu, „b“ maximální rychlost růstu, „c“ průměrná hodnota která přibývala na délce
3.Zabývala jsem se i touto fenofází a to z toho důvodu, že jsem potřebovala první den kvetení u určených druhů rostlin. S tím jsem poté dělala různé závislosti s jinými parametry.
4.Jelikož jsem se zabývala hlavně růstem rostlin (hlavně listů), tak bych mou práci využila v kosení těchto rostlin v litorálech vodních ploch.
5.Předpokládali jsme mírný rozdíl a to hlavně kvůli kvetení. Také dvouděložné rostliny měly na začátku měření o trochu delší listy než jednoděložné.
6.U orobince nám to jako jediného nevycházelo, ale po odstranění bylo všechno v pořádku. Mohlo to být způsobeno nepřesností v měření.

1. Od každého druhu byla pozorována jedna rostlina.
2. Ačkoliv jsem zařazení těchto enviromentálních faktorů na počátku zvažovala, rozhodla jsem se je nezohlednit. Nejhlavnějším fůvodem byl fakt, že rostliny jsou v botanickém ústavu během vegetační sezóny pravidelně zalévány, tudíž je udržována stálá míra vody v substrátu. Co se slunečního svitu týče, rostliny jsou přes parné letní dny lehce zastiňovány, aby je prudké záření nepoškodilo. Podmínky by byly tedy velmi ovlivněné prostředím botanického ústavu a proto nebyly vhodné pro zařazení do studie.
3. Ano, jak jsem již nastínila v předchozí odpovědi, o rostliny se pečlivě zaměstnanci botanického ústavu strají a tudíž nedochází k vysychání nádrží s mokřadními ani s vodními rostlinami. Kádě s vodními rostlinami jsou zastiňovány a díky tomu se voda v nich nepřehřívá. Její množství je průběžně dopouštěno.
4. Vzhledem k tomu, že Květena České republiky od Karla Kubáta je tištěnou knihou, čerpání informace z ní a zadávání je do digitální formy je značně náročnější, než využití již zdigitalizované podoby přehledu české květeny na stránce Pladias.cz. Po jisté době, vzhledem k velkému množství druhů, které bylo potřeba určit jsem začala čerpat data práve z Pladias.cz místo zmíněné knihy. Některé druhy však na této internetové stránce nebyly k nalezení a informace jsem tedy ponchala v podobě, jaké jsem je vyčetla z knihy.
5. Samosprašnost jsem k rostlinám opylovaných hmyzem zařadila z důvodu, že i samosprašné rostliny čas od času využívájí i aktivitu opylovačů -> jedná se tedy o rostliny opylované hmyzem a v nouzi samosprašné, pokud se opylení od hmyzu nedočkají. Tyto dva způsoby dávají druhu větší pravděpodobnost, že k jeho opylení dojde.
6. Očekávali jsme, že rostliny opylované pouze větrem, využíjí nezávislosti na opylovačích a tudíž, že budou vykvétat brzy z jara, v době, kdy opylovači ještě nejsou kvůli názkým teplotám aktivní.
7. Svou druhovou pestrost bych vhledem k podmínkám hodnila kladně, pouze u rostlin opylovanýh vodou mě mrzí, že zástupců nebylo více, jednalo se o pouze jediného zástupce, s tímto druhem opylení a proto je statistika v tomto případě nevypovídající.
8. Myslím si, že jde o jistý styl konkurenčního boje. Když rostlina opylovaná větrem dokáže vykvést dříve, nic ji nebrání k jejímu opylení. Zajistí si tedy to, že na jaře bude mezi prvními, která provede své rozmnožování, což znamená konkurenční výhodu. Pokud by se k tomu ale uchýlila rostlina závislá na opylení hmyzem, dost možná by žádnou výhodu nezískala, protože opylovači zahajují svou aktivitu až s teplejšími jarními dny.
9. Rostliny, podle studií, které jsem měla možnost přečíst uvádějí, že některé druhy rosltin kvetou déle v momentě, kdy půměrná měsíční teplota vzduchu je nižší a naopak v době, kdy je vyšší rostliny své fenozáze provedou za znatelně kratší časový úsek.

Michaela Wipplingerová
Odpovědi komise akceptovala a doplňujeme dvě otázky:
1) Barvil Calcofluorwhite i jiné struktury než jen sporangia? Proč?
2) Jak byste vysvětlila neprůkazné t=testy ve vaší práci i když lokality se na první pohled liší?
Odpověď do 28. 4. 2020 9:40

Tereza Kaucká
Komise akceptovala odpovědi. Zejména ji zaujala odpověď na ot. č. 6 – nevychází to, tak se toho zbavíme a vychází to 🙂

1. Především proto, že data vztahující se k běžným prostorám jsou známá a dostupná. Přišlo mi tedy zajímavější se zaměřit na místnosti, kterým se publikace nevěnují. Navíc pro mě bylo jednodušší pracovat v těchto prostorách, protože se zde nevyučuje tak často, a lépe jsem tedy mohla provést stanovení bez přítomnosti osob.
(Původně jsem měla v plánu zařadit pro srovnání také třídu, šatnu a chodbu, ale kapacita termostatů to nedovolila.)
2. Tabulka je převzatá z publikace, kterou teď nemám k dispozici.Pravděpodobně jsem to přehlédla.
3. Na MPA mohou růst samozřejmě i plísně a také při některých mých stanoveních se zde objevily. Nejspíše jsem se nepřesně vyjádřila. Výsledky z MPA nepovažuji za počet bakterií, ale za celkový počet mikroorganismů, který je převážně tvořen bakteriemi.
4. Větrání a pohyb osob samozřejmě ovlivňuje mé výsledky tím, že pohyb vzduchu umožní sedimentaci mikroorganismů z většího objemu vzduchu. Nicméně jsem se snažila minimalizovat tento vliv tím, že jsem misky umisťovala do poměrně velké vzdálenosti od okna. Dle mého názoru zmiňované faktory ovlivnily jak mé měření, tak i obsah mikroorganismů v prostředí.
5. Myslím si, že ne nijak dramaticky, ale v malé míře ano. Záleží ale především na čistotě jednotlivých místností. Rozhodně to ale není důvod ke zpochybňování pozitivního působení větrání. Výměna vzduchu je důležitá především z jiných než mikrobiologických hledisek. A vzdušná mikroflóra většinou neobsahuje nebezpečné mikroorganismy.
6. Zeleň zachycuje pevné částice obsažené ve vzduchu. A právě na nich nejčastěji mikroorganismy přežívají. Čím méně jich je, tím menší je i mikrobiologické znečištění.

Tereza Kaucká
K předchozímu komentáři doplňuji (teď už vážně), že takto se s daty nemůže zacházet. Je nutné hledat příčinu, proč jsou tyto výsledky právě takové a případně je diskutovat.

Vkládám podruhé, kdyby se to mělo vkládat jen dolů a ne k odpovědím příspěvků
1. Na hledání nových virů nevadí takto povrchní determinace, protože jako je to u viru ZaClV1 ze vzorků řas, hostitel nemusí být vždy zřetelný a i choroš, či lišejník může být skrytě napaden plísní, či bakteriemi, které mohou být hostitelem viru. Ovšem kdyby byl nalezen nový virus, tak by determinace a určení hostitele musely být přesnější, kvůli hledání dalších jedinců, u kterých by byla pravděpodobnost výskytu tohoto viru a pro publikaci.
2. Nebyl určen žádný systém pro výběr vzorků, vzorky byly vybírány podle dostupnosti.
3. Byly zařazeny, protože jsou to nově objevené viry, a přišlo mi zajímavé provést screening těchto virů na jahodnících, ale i na mých vzorcích řas a hub, aby u nich byla více známá rozšířenost a případně se našli nový hostitelé těchto virů.
4. Zkratka n.a. znamená, že nejsou k dispozici data, protože neproběhly činnosti k těmto datům vedoucí.
5. Je možné že se jedná i o 2 viry napadající v jednu chvíli stejného hostitele. Údaje zdali se jedná opravdu o dva viry, nebo o jeden rekombinantní by mohla poskytnout metoda NGS, která je ovšem velmi drahá.
6. U mého vzorku se jednalo o odběr v jiném čase než u vzorku z původní studie.
7. Jednat by se teoreticky mohlo. Ovšem rekombinantnost naznačuje to, že se ve vzorcích našli fragmenty pouze 3 genů. Také z izolace dsRNA byli vidět vždy na gelové elektroforéze maximálně 3 bandy, to naznačuje že ve vzorku jsou pouze tyto virové sekvence a tudíž se spíše jedná o rekombinantní vir, ale údaje k tomuto by se dali zjistit pomocí NGS, která by potvrdila koinfekci, či rekombinantnost.
8. Vir FVaV1 získal možnost se v jahodníku množit a byl v jednom a tom samém jedinci podle původní studie nacházen přes tři roky. Ale nezjistilo se, že by se tento virus mohl rozšiřovat, takže je vázán na tohoto jedince, popřípadě na jedince vzniklé vegetativním množením tohoto jedince. Takže pokud FVaV1 nezíská také schopnost rozšiřovat jeho přežití v jahodnících je omezena do zániku tohoto jedince, či jeho odnoží.

1) Ano, barvil, CFW se váže na celou řadu struktur – například také na celulózu (buněčná stěna rostlin). Váže se především na různé polysacharidy. Také pokud se špatně propláchne filtr destilovanou vodou, váže se čím dál více na všechny jiné struktury.
2) myslím si, že bylo na statistické potvrzení málo dat. Myslím si, že by to chtělo větší četnost pozorování (např. každý den) nebo i spočítání většího množství sporangií – tak, aby bylo dat více a bylo to statisticky průkaznější.

Lucie Pechová
Odpovědi akceptovány, máme doplňující otázky nebo komentáře:
Ad otázka 1: Měření jediné rostliny je chyba v designu experimentu, protože tím nemohli postihnout případnou variabilitu. Ale nevím, kolik jich v tom ústavu mají. Taky celkový počet analyzovaných druhů je úctyhodný. Chtěla bych se zeptat, jestli uvažovali o tom analyzovat třeba více jedinců stejného druhu přímo v přírodě.
Ad 2: Databáze Pladias je nejnovější databáze veškeré květeny ČR, takže by neměl být problém nalézt všechny druhy v ČR rostoucí. Bylo by tedy logické použít nomenklaturu dle této databáze. Kubátův klíč je již zastaralý (a jsou tam také jen druhy ČR. Je proto logické, že jste v databázi nenašla druhy u nás nerostoucí (např. Eriophorum russeolum)

Odpověď do 28. 4. 2020 10:00

Jiří Houska
Odpovědi byly akceptovány.

1. U některých druhů v ústavu se nachází více jedinců, některé druhy se zde bohužel nachází jen v jednom exempláři. Nad možností analyzovat několik stějných druhů v přirodě jsem neuvažovala, nicméně jedná se o zajímavý návrh, který by stál za realizaci v budoucnu. Zvláště pak z důvodu, že na Třeboňsku není o mokřadní rostliny ve volné přirodě nouze.
2. Děkuji za komentář, při příštích pozorováních se jím budu řídit.

Michaela Wipplingerová
Doplňujeme komentář, který Vám může pomoci příště.
Cituji: t-test nevyšel hlavně proto, že dala dohromady všechna měření z různých časů, což se u děje, který se v čase nějak vyvíjí nedá dost dobře udělat. Chtělo by to spíš samostatný t-test pro každý bod v čase. Takhle jak to počítala by jí to vyšlo průkazně jen pří velkých absolutních rozdílech mezi populacemi, ale nepodchycuje to vůbec ten rozdílný průběh v čase.

Dobře, děkuji za komentář, příště to zkusím takto 🙂

Děkuji

Lucie Pechová
Akceptováno, nemáme další otázky.

Lada Švecová
Odpovědi akceptovány. Pouze pozor na některé trochu spekulativní, ale celkově v pořádku.
Je škoda, že nebyly zahrnuty právě zmíněné prostory (chodba, třída atd.). Pro praktický dopad práce by to bylo dobré. Žáci tam tráví většinu času nebo, jako v šatně, jsou na malém prostoru ve větším množství a ještě si přinesou z venku třeba na botách prach a tím i mikroorganismy.

Pro všechny studenty. Vydržte ještě chvilku, radíme se.

Pro všechny studenty:
Komise se shodla na následujícím pořadí:
Obor č. 4 (biologie)
1. Jiří Houska (+ postup do celostátního kola)
2. Michaela Wipplingerová (+ licitace a možný postup, uvolní-li se v jiném kraji místo)
3. Lucie Pechová
4. Tereza Kaucká

Obor č. 8 (Tvorba a ochrana ŽP)
1. Lada Švecová (+ postup do celostátního kola)

Na závěr bychom chtěli říci, že jste odvedli spoustu práce a je vidět, že jste se hodně věcí naučili, biologie má u nás rozhodně budoucnost. Gratulujeme vítězům, ostatní rozhodně uspěli také, i když nejsou první. Jsme si vědomi, že jste teprve na začátku a řešili jste problémy, se kterými se studenti běžně setkávají až na vysoké škole. Doufáme, že ve svém bádání budete pokračovat, poučíte se s případných chyb, k čemuž vám snad pomohou i naše komentáře. Letos jste měli kvůli koronakrizi náročnější podmínky a dokázali jste se s nimi skvěle vyrovnat. Hodně štěstí do budoucna.