Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Jihočeský 42 – kraj Jihočeský – obor 15, 16

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20992
      Klára Dragová
      Host

      obhajoby oboru (15) teorie kultury, umění a umělecké tvorby a (16) historie

      složení poroty:
      Mgr. Martin Gaži – předseda
      PaedDr. Hana Bůžková
      PhDr. Mgr. Ourodová Ludmila, Ph.D.

    • #21144
      Martin Gaži
      Host

      Pravidla komunikace:
      Doplňující otázky budou každému autorovi práce zaslány najednou za všechny členy poroty.
      Každý autor po obdržení doplňujících otázek krátce potvrdí, že k němu dorazily.
      Autor práce ve stanoveném časovém limitu (časový limit bude stanoven u každé sady doplňujících otázek) otázky stručně zodpoví. Porota preferuje zaslání všech odpovědí od každého autora práce nejednou (nikoliv postupně na každou otázku).
      Po uplynutí stanovené doby se porota seznámí s odpověďmi a v případě nejasností autorovi práce zašle dodatečné otázky či komentáře.
      Na závěr předseda poroty vloží jako poslední příspěvek výsledky – pořadí prací.

    • #21184
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Propojení hudby a výtvarného umění
      autor: Veronika Wunschová
      název školy: Gymnázium, Český Krumlov, Chvalšinská 112, 38101 Český Krumlov
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=9Z4cqpEVCMU
      doplňující otázky:
      1. Tématu vztahu hudby a výtvarného umění, barevné hudbě atd. je věnováno velké množství studií, byly uspořádány i kongresy a výstavy. Existuje nějaký způsob jak subjektivitu výtvarného projevu usouladit s předpokládanými reakcemi větších skupin lidí? Mohly by pomoci metody experimentální sociologie či kolektivní psychologie? Jak?
      2. Jak se díváte na spojení hudebně-výtvarného vyjádření a marketingových strategií?
      3. Dalo by se spojení výtvarného a hudebního projevu využít v medicíně?
      4. Do jaké míry ovlivňují vnímání hudby a její spojení s výtvarnou sférou znalosti, které se k daným skladbám váží, ale z hudby samé nutně nevyplývají? Například víme-li, že mladý umělec spáchal sebevraždu, dílo proklamativně vytvořil v souvislosti s nějakou společenskou situací, na protest proti něčemu, nebo známe-li další okolnosti vzniku díla (např. veřejně prezentovaná šťastná láska, úmrtí člena rodiny atp.)? Byla jste těmito okolnostmi ovlivněna i Vy?
      5. Do jaké míry ovlivňuje výtvarný projev vnímání hudby s textem / bez textu? Rozhoduje znalost jazyka písně? Byla jste texty písní ovlivněna Vy?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:10 hod.

    • #21185
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Architektura Brna
      autor: Alena Orosová
      název školy: Gymnázium, Český Krumlov, Chvalšinská 112, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=QRpK8XoBgNE&feature=youtu.be
      doplňující otázky:
      1. Ve své práci jste vytvořila výběr dvanácti staveb města Brna. Proč tento výběr? Existuje k němu nějaký metodologický „klíč“?
      2. Odlišuje se skladba historických staveb Brna od jiných měst (např. od Prahy, Olomouce, Českého Krumlova či Českých Budějovic) a proč?
      3. V úvodu každé kapitoly krátce popisujete rysy daného architektonického slohu i vybrané stavby. Je důležité, v čem se konkrétní stavba individuálně odlišuje od obecných slohových rysů? Nebo jsou naopak důležitější shody?
      4. Do jaké míry může stylovou podobu konkrétní stavby ovlivňovat její funkce?
      5. V případě, že se některá ze staveb postupně proměňovala (například částečné přestavby či dostavby), je v případě její současné opravy vhodný návrat k původní podobě, anebo může mít nějakou hodnotu zachování postupně „rostlých“ vrstev stylů?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:10 hod.

    • #21186
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Symfonická tvorba W. A. Mozarta se zaměřením na vlastní interpretaci Symfonie Jupiter
      autor: Lukáš Hart
      název školy: Gymnázium Jírovcova 8, Jírovcova, 37001 České Budějovice
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=AVc9WvVyuX8&feature=youtu.be
      doplňující otázky:
      1. Jak ovlivňuje interpretaci konkrétního hudebního díla znalost souvislostí jeho vzniku? Jaká je Vaše zkušenost?
      2. Jak ovlivňuje interpretaci konkrétního hudebního díla osobní sympatie k osobě tvůrce? Jaká je Vaše zkušenost?
      3. Jak ovlivňuje interpretaci konkrétního hudebního díla hlubší znalost jiných jeho interpretací? Je důležitějším motivem odlišení se od toho, co v jiných zpracováních daný interpret považuje za chybné či nedokonalé, anebo naopak navazování na tradici předchozích interpretací? Jaká je Vaše zkušenost?
      4. Jak ovlivňují interpretaci konkrétního hudebního díla vlastnosti hudebních nástrojů? Na základě jakých pramenů je možné „rekonstruovat“ zvukové kvality nástrojů obvyklých v době vzniku daného díla? A je to důležité pro současnou interpretaci?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:10 hod.

    • #21188
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Kdo se bojí Virginie Woolfové?
      autor: Ludmila Tolarová
      název školy: Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 37146 České Budějovice
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=3OAKGZSkCGI&t=4s
      doplňující otázky:
      1. Cílem Vaší práce bylo „vytvoření rozboru“ próz Virginie Woolfové. Znáte nějaké sofistikovanější metody literárněhistorické či literárněvědné práce, které byste mohla pro daný účel využít?
      2. Existuji desítky, možná stovky interpretací děl Virginie Woolfové, zejména v anglosaské oblasti, víte o některé další kromě Vámi jmenovaných (A. Harris, M. Hilský, článek P. Fantyse v Reflexu)? Mohla by Vaše práce s některou z interpretací vstoupit do „dialogu“? A v čem?
      3. Pomohla by Vám k lepšímu pochopení literárních děl Virginie Woolfové alespoň částečná znalost jejich originálního znění? V čem?
      4. V čem se domníváte, že je přínos Virginie Woolfové pro světovou literaturu? Dalo by se její dílo srovnat s dílem jiné evropské či české spisovatelky?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:10 hod.

    • #21196
      Ludmila Tolarová
      Host

      Dobrý den,

      otázky mi došly.

    • #21198
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Péče o válečné invalidy v Českých Budějovicích v letech 1914-1929
      autor: Karolína Doleželová
      název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka, Fráni Šrámka 1193/23, 37001 České Budějovice
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=5q7Iks4J5xo&feature=youtu.be
      doplňující otázky:
      1. Důležitým pramenem pro Vaši práci byly dokumenty z rodinného archivu Molkupových, zejména vzpomínky Jana Molkupa. Kdy, z jakých důvodů a za jakých okolností tento text vznikl? Víte něco více o okolnostech jeho zápisu?
      2. Z hlediska metodologického – co to znamená „rozebrat péči o válečné invalidy“ (s. 27)?
      3. Tvrdíte, že na italské frontě vládla mezi vojáky české národnosti nízká loajalita vůči monarchii. Sama ale odkazujete na úvahy Ivana Šedivého a Ivana Peschky, které vedou k poněkud odlišným závěrům. Čím argumentujete?
      4. V čem se odlišuje interpretace konkrétního pramenu, kterou jste provedla ve své práci, od závěrů disertační práce Marka Růžičky?
      5. Perspektiva dalšího bádání: rozdílnost péče o invalidní vojáky rakousko-uherské armády a z legií. Narazila jste v pramenech na svědectví, která by se pro tento účel dala využít?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:15 hod.

    • #21200
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Charta 77 a její dopad na život Martina Šimsy
      autor: Tomáš Pikous
      název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 37146 České Budějovice
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=fa-8BAhH8Vs
      doplňující otázky:
      1. Ve výkladu o reakci většinové společnosti na Chartu 77 a její signatáře se v obecné rovině opíráte o text Miroslava Kusého. Dalo by se v tomto směru pokračovat ve výzkumu okolností konkrétní kauzy, která je ve středu Vašeho zájmu?
      2. Existuje do budoucna možnost analýzy výpovědí těch, kteří o disidentské činnosti Martina Šimsy věděli, ale neúčastnili se jí (vnímání situace „insider“ x „outsider“)?
      3. Naznačujete souvislost myšlení Martina Šimsy s pacifistickými ideami. Je možné je zasadit do širšího kontextu myšlení 70. a 80. let? Existuje nějaká souvislost s dobovým pacifistickým hnutím v západní Evropě? Anebo byla československá situace odlišná?
      4. Dala by se najít nějaká shoda v názorech na politickou situaci mezi vrstevníky Martina Šimsy (narození v 2. polovině 50. let 20. století), nebo byly jeho postoje především důsledkem výchovy ve specifické atmosféře křesťanské rodiny dlouhodobě perzekvované komunistickou mocí?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:15 hod.

    • #21202
      Martin Gaži
      Host

      název práce: Obraz atentátu na císařovnu Alžbětu v českém dobovém tisku
      autor: Tereza Janurová
      název školy: Gymnázium, České Budějovice, Česká 64, Česká 142/64,, 370 21 České Budějovice
      odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=J5YsjLIwa8M&feature=youtu.be
      doplňující otázky:
      1. Zabýváte se reakcí dobového tisku na vraždu císařovny. Proč jste zvolila právě tuto skladbu tiskovin? Existuje pro tuto volbu nějaký zdůvodnitelný „klíč“?
      2. Vaše práce je z větší části souhrnem „výtahů“ z jednotlivých novinových článků. Dal by se položit větší důraz na vzájemnou komparaci těchto informací? Jaké nosné myšlenky by se při tom daly použít?
      3. Jaké informační zdroje měly jednotlivé tiskoviny pro své referování o aktuálním dění? Přejímali novináři informace jeden od druhého, anebo některé z tiskovin využívaly služeb zvláštních zpravodajů?
      4. Dobový tisk referoval o smrti císařovny Alžběty podobným způsobem, všimla jste si přesto nějakých, byť i drobných rozdílů, proměnlivých důrazů? Pokud ano, co myslíte, že bylo hlavním důvodem?
      5. Zdá se Vám, že se pisatelé ve zprávách o smrti císařovny Alžběty osobně citově angažovali, nebo spíše používali zdvořilostně formální tón? Zkusila jste vyhledat jiné zprávy o smrti příslušníků šlechtických rodin v Čechách (např. v roce 1848 Marie Eleonory Windischgrätzové, v roce 1914 Karla V. ze Schwarzenbergu apod.)? Byly tyto zprávy napsány se zdvořilostní dikcí, anebo citovou účastí?
      časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 28. 4. 9:15 hod.

    • #21207
      Tereza Janurová
      Host

      Dobrý den, otázky doručeny. Děkuji

    • #21208
      Karolína Doleželová
      Host

      Dobrý den, otázky jsem obdržela.

    • #21234
      Veronika Wunschová
      Host

      Otázka č. 3.: Myslím si, že určitě ano. Existuje například léčebná metoda, která se nazývá muzikoterapie. Nejen hudba, ale propojením i s výtvarným uměním by se podle mne dalo „léčit“.
      Otázka č. 2: V dnešní době jsou reklamy na každém rohu. Tedy i v umění. Například právě obaly hudebních alb. Obrázek, fotka, grafika či cokoliv bude na obalu desky by mělo člověka zaujmout a nejlépe ho i přimět ke koupi. Vše není jen o krásném dokonalém výsledku, lidem jde i o úspěch.
      Otázka č. 5: Podle mne rozhoduje. Při malbě, pro mne neznámých písní, bylo jednodušší malovat podle citu a hudebních tónů. Avšak například malba podle písně Earth song od Michaela Jacksona byla pro mě nejtěžší. Znalost textu i videoklipu písně mě při malbě určitě ovlivnila.
      Otázka č. 4: Já osobně si myslím, že mě se toto netýká. V období, kdy jsem tvořila obrazy si myslím, že jsem nijak nebyla ovlivněna okolím. Avšak v budoucnu, při objektivnějším pohledu, je možné, že si uvědomím, co a jak mi pomohlo ztvárnit obrazy.
      Otázka č. 1: Nevím, jestli je možné nějak usouladit výtvarné cítění větší skupiny lidí. Myslím, že každý je v tomto ohledu velmi individuální a originální. Určitě si myslím, že se propojení hudby a výtvarného umění dá využít například pro zjištění osobnosti, psychických vlastností člověka atd. Něco jako je Grafologie. (větší skupina lidí maluje podle té samé hudby – poté podle porovnání výsledných děl zjistit charakter …) Také si myslím, že by mohly existovat (pokud tedy už nejsou) terapie, právě při které by se lidé uvolnili, odreagovali, odpočinuli si atd. Malba i poslech hudby je velmi relaxační. Jak pro fyzickou tak psychickou stránku člověka.

    • #21243
      Ludmila Tolarová
      Host

      1. Jeden ze směrů, který mě napadá, by mohla být literární komparatistika – porovnat Virginiino dílo s autory z jiných zemí, kteří psali o podobných tématech, v podobné době, nebo s podobným životem.
      2. Za autora, který se inspiroval Virginií Woolfovou lze považovat hlavně Michaela Cunninghama – autora románu Hodiny, nebo například Edward Albeeho – autora divadelní hry Kdo se bojí Virginie Woolfové.
      Do dialogu by rozhodně vstoupit mohla, neboť mají podobná témata. S Alexandrou Harris by se dalo polemizovat o soukromém životě Virginie Woolfové – její celková charakteristika, vlastnosti kritičky, Virginiin pohled na dění kolem sebe – neboť k jeho plnému pochopení mi posloužily až Deníky.
      3. V originálním jazyce by byly znatelné věci, které v češtině nelze odhalit, například zvukomalbu či metafory. Snáze bych poté pronikla do osobnosti Virginie Woolfové jako takové, celkově by pak celá práce získala mnohem osobnější ráz.
      4. Její přínos spočívá v tom, že inspirovala mnohé pro vyjádření jejich názorů v době, která pro ně nebyla příznivá. Dále také vymyslela a představila jedinečnou formu vyprávění, která se pak stala inspirací pro budoucí autory (například výše zmíněný Michael Cunningham). Podobnost lze najít například u Jane Austenové (psaly o podobných, všedních, avšak pro jejich romány důležitých tématech). Z české literatury by to mohla být například Kateřina Tučková – ta se ale zaměřuje především na historickou tvorbu. Podobné jsou si tím, že v jejích románech také figurují ženy, které jsou nějakým způsobem odlišné od ostatních.

    • #21245
      Alena Orosová
      Host

      1. Zrovna tyto stavby mne zaujaly, jelikož budovy jsou krásně zasazeny do munumentů města tak, aby to krásně vcelku zapadalo a zaujmulo pozornost. Jezdím do Brna často a na stavby se musím jít vždy podívat, protože budovy části Brna velice oživují a nedokázala bych si bez nich město představit. Mým cílem bylo ukázat jednotlivé slohy architektury a právě v Brně se dají tyto slohy prezentovat na těchto stavbách. Natáčení dokumentu probíhalo v jiném pořadí než jak jsou slohy řazeny za sebou, ale podle vzdálenosti od sebe daných.
      2. V Brně se nachází stavby především v gotickém a renesančním stylu a ostatní historická města jsou zastoupeny opět v jiném stylu a každému městu dodávají své kouzlo.
      3. Dle mého názoru jsou důležitější odchylky prvků na jednotlivých budovách, které tyto stavby charakterizují. Samozřejmě musí vykazovat i prvky shodné pro určitý styl, aby zapadal do doby.
      Záleží na tom, které prvky jsou použity a v jakém stylu jsou použity. Některé prvky mohou být využity účelněji podle stylu budovy, např. gotika a světlo skrz vitráže a naopak některé stavby se využívají pouze jako dekorace, např. secese.
      4. Myslím si,že by měla stavba zachovat svůj původní styl, protože tímto způsobem se může využívat jako ukázka jednotlivého slohu i nadále. V případě, že to fyzický stav budovy nedovoluje, tak se může přistoupit k renovaci k případnému kompromisu.

    • #21246
      Lukáš Hart
      Host

      Srdečně zdravím váženou komisi a přeji dobré ráno,

      k otázce č. 1 přikládám následující odpověď:
      Znalost vzniku hudebního díla a interpretace spolu až tak nesouvisejí, protože z dochovalé partitury bychom měli poznat vše, co pro interpretaci potřebujeme. Tato znalost je ale důležitá pro posluchače Mozartovy hudby a čtenáře této práce, aby si uměli dílo zařadit do kontextu s ostatními symfoniemi nebo dokonce i operami, o nichž je řeč v mé práci letmo také.

      Č. 2:

      Jak ovlivňuje interpretaci díla osobní empatie k hudbě tvůrce ?

      Empatie k hudbě tvůrce velice ovlivňuje schopnost pochopit detaily zápisu v partituře. Jelikož moje empatie k hudbě tvůrce je vysoká a Mozartovu hudbu znám více než čtyři roky, vím, že závěrečné téma v expozici první věty je převzato z již dříve napsané árie. Také umožňuje jednotné pochopení toho, jak pracuje skladatel s orchestrací, tedy že staví jednotlivé nástrojové skupiny sobě naroveň, chovají se konfliktně a některé nástroje jako klarinet využívá podobně v klavírních koncertech a operách (k psychologizaci postav). To už poskytuje dostatečnou informaci a zajišťuje čtenářům zjednodušené a srozumitelné chápání analýzy a díla.

      Č. 3
      Na interpretaci předchozích dirigentů je důležité navazovat, neboť nepoučený interpret nedokáže posoudit, nakolik se odlišit od opravdového zápisu v partituře.

      Č. 4

      Je důležité odmyslet si moderní orchestrální zvuk, který je velice leštěný a až příliš dokonalý na to, co měl Mozart k dispozici. Při poslechu dobové nahrávky si můžeme uvědomit, že tato hudba byla napsána jak pro nástroje klasického orchestru s velmi s hrubým zvukem, ale zároveň pro orchestr budoucnosti, kde zní také přirozeně.

    • #21250
      Tereza Janurová
      Host

      Autor: Tereza Janurová
      Název školy: Gymnázium Česká 64
      Název práce: Obraz atentátu na císařovnu Alžbětu v českém dobovém tisku
      Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=J5YsjLIwa8M&feature=youtu.be
      Seznam doplňujících otázek:
      1. Dobrý den. Ano, záměrně jsem zvolila český dobový tisk vydávaný na území Čech, kdy jsem zvolila vedle Národních listů a Lidových novin především regionální tisk zastoupený i německy psanými novinami. Chtěla jsem zjistit, zda byla císařovna na našem území ve své době oblíbená, také jsem chtěla získat informace o atentátu, přípravách „festivit“ a informace o pohřbu samotném.
      2. Používám informace z dobového tisku, přičemž každému věnuji samostatnou pozornost, jelikož mě zajímalo, jak psal dobový tisk o císařovně Alžbětě a v jaké intenzitě se tomuto tématu věnují. Interpretovala jsem tyto informace svými slovy, musela jsem „převést“ zastaralé archaické výrazy do dnešní mluvy. V každé kapitole na konci vzájemně srovnávám jednotlivé tiskoviny (množství
      věnovaných informací, vizuální stránka,… A závěr je tvořen „sloučením daných informací“.
      3. Tiskoviny čerpaly hlavně z rakouského tisku, jako např. Neues Wiener Tagblatt, ale také například z deníků vydávaných ve Švýcarsku (Journal de Geneve). Samozřejmě české dobové tiskoviny, hlavně ty „malé“ regionální čerpaly informace z Národních listů a Lidových novin.
      4. Ano, samozřejmě byly vidět drobné odchylky, nejmarkantnější rozdíl byl u tisku Jihočeský dělník, vzhledem k jeho levicovému smýšlení není zmínka o císařovně Alžbětě tučným písmem viditelná na první pohled, jako tomu bylo například v Národních listech či v regionálním Budivoji. Informace o atentátu se omezují pouze na pár vět. Dělník naopak obhajuje atentátníka, který tyto činy koná z hladu a bídy a tím využívá tuto informaci pro svou agitaci…
      5. Citové zabarvení samozřejmě není ve většině případů tak razantní (vzhledem k cenzuře). Je však cítit například v Lidových novinách, použitím českého jména Eliška. (nadpis: CÍSAŘOVNA A KRÁLOVNA ELIŠKA ZAVRAŽDĚNA) či naopak v již zmíněném Jihočeském dělníkovi. Nezabývala jsem se jinými osobnostmi (jako dotazovaný Schwarzenberg…), soustředila jsem se opravdu jen na osobnost císařovny Alžběty.

    • #21261
      Karolína Doleželová
      Host

      1. Důležitým pramenem pro Vaši práci byly dokumenty z rodinného archivu Molkupových, zejména vzpomínky Jana Molkupa. Kdy, z jakých důvodů a za jakých okolností tento text vznikl? Víte něco více o okolnostech jeho zápisu?

      Jak již bylo uvedeno v poznámce pod čarou 1 v mé práci na str. 9: Vzpomínky Jana Molkupa jsou ručně psaný text o 11 stranách, jenž není datován. Z textu pouze vyplývá, že vzpomínky byly napsány po roce 1918, neboť Jan Molkup zde označuje monarchii jako „bývalý režim“. Bohužel žádné bližší okolnosti vzniku textu neznám, jelikož autor textu Jana Molkup zemřel v roce 1948, jeho manželka Františka Molkupová v roce 1981 a jediný syn Jan Molkup v roce 2001. Žádný jiný svědek, který by mi sdělil dané informace, již není, což bylo značně obtížné při hledání dalších okolností a jejich ověřování. Dokumenty nalezla má maminka v pozůstalosti mé babičky Jiřiny Molkupové, která zemřela v roce 2014. Jediným „živým“ informačním zdrojem byla moje maminka, která si pamatovala jisté příběhy, jež jí vyprávěla Jiřina Molkupová, snacha Jana Molkupa.
      Ze vzpomínek Jana Molkupa pro mě vyplývá, že měl potřebu se o svůj příběh podělit a sdělit, jak strašná a nespravedlivá válka pro mladého českého vojáka byla. Jelikož se v textu obrací na „čtenáře“, chápu to tak, že Jan Molkup chtěl, aby si tento text přečetli ostatní a že se nejednalo o čistě osobní deník, jenž měl zůstat utajen.

      2. Z hlediska metodologického – co to znamená „rozebrat péči o válečné invalidy“ (s. 27)?
      Analyzovat jednotlivé formy pomoci, které státy poskytovaly.

      3. Tvrdíte, že na italské frontě vládla mezi vojáky české národnosti nízká loajalita vůči monarchii. Sama ale odkazujete na úvahy Ivana Šedivého a Ivana Peschky, které vedou k poněkud odlišným závěrům. Čím argumentujete?

      Z hlediska nízké loajality vůči monarchii při bojích na italské frontě vycházím ze vzpomínek mého dědečka, který ani jednou nezmínil touho bojovat a zvítězit pod vlajkou monarchie. Důvod, proč bojoval, byla pouze poslušnost a vědomí, že nemá jinou možnost. Podobné informace uvádí i Jaroslava Patermanová, která se zabývala svědectvím vojáků bojujících v Itálii v 1. Sv.válce.

      4. V čem se odlišuje interpretace konkrétního pramenu, kterou jste provedla ve své práci, od závěrů disertační práce Marka Růžičky?

      Má práce představuje pouze zlomek z hlediska rozsahu v porovnání s prací Marka Růžičky. Dle mého názoru není mezi závěry mými a Růžičkovými výrazná odlišnost. Moje práce ovšem používá jeden konkrétní případ, zatímco pan Růžička vytvořil mnohem větší korpus, který analyzoval. Můj konkrétní případ se nejen shoduje se závěry Marka Růžičky, ale především potvrzuje jeho úsudek a dokazuje správnost jím i mnou použitých pramenů.

      5. Perspektiva dalšího bádání: rozdílnost péče o invalidní vojáky rakousko-uherské armády a z legií. Narazila jste v pramenech na svědectví, která by se pro tento účel dala využít?

      Bohužel tato perspektiva daného tématu se mě dotkla pouze okrajově, jelikož to nebylo primárním předmětem mého bádání. Přesto si myslím, že existuje velké množství pramenů na dané téma. Narazila jsem na množství článků v dobovém tisku, které zahrnovaly legionáře a z přečtení různých publikací a hodin dějepisu ve škole vím, že kult legionářů byl po 1. světové válce všeobecně uctíván. Z toho vyvozuji, že na dané téma jistě existuje množství publikací a pramenů.

    • #21266
      Karolína Doleželová
      Host

      Duplicitní odpověď je možná, jelikož jsem psala odpovědi do Wordu a poté zkopírovala a také u odpovědi cituji svou práci
      nevím, jak vyřešit error

    • #21290
      Martin Gaži
      Host

      Dobrý den,
      odpovědi Karolíny Doleželové dorazily v pořádku.
      Martin Gaži

    • #21302
      Karolína Doleželová
      Host

      Děkuji.

    • #21305
      Martin Gaži
      Host

      Dobrý den,
      prozatím nedorazily odpovědi Tomáše Pikouse. Je možné, že nastal technický problém, prosím o opětovné odeslání (po odkliknutí políčka, že nejste robot 🙂
      Martin Gaži

    • #21340
      Klára Dragová
      Host

      ad odpověďi Tomáš Pikous
      V případě technický problémů prosím kontaktujte pana Doseděla 608 979 232.
      Volat můžete i mě 777 640 090, ať víme, že jste přítomen.
      Děkuji Klára Dragová

    • #21402
      Klára Dragová
      Host

      Pana Pikouse jsem teď kontaktovala přes mobilní číslo uvedené v přihlášce SOČ. Měl by se co nevidět zapojit.

    • #21418
      Martin Gaži
      Host

      Má pro nesplnění časového limitu nějaké objektivní vysvětlení?

    • #21419
      Tomáš Pikous
      Host

      Dobrý den, moc se omlouvám, zápasím s technikou a s internetovým připojením. Odpovědi dodám co nejrychleji.

    • #21439
      Tomáš Pikous
      Host

      1) Nenašel jsem, že by M. Kusý psal přímo o Martinu Šimsovi.
      2) Ano, takových osob je řada, ale bylo by obtížnější je zkontaktovat, jelikož už by to nebyli mí příbuzní.
      3) Ano, vizte např. v práci citovaný Traktát filosoficko-teologický… od Martinova otce.
      4) Martin byl rozhodně mimořádná osobnost hlavně kvůli rodinnému prostředí, takže si s vrstevníky spíše nerozuměl, ovšem na nikoho neaktivního z jeho okolí nemám kontakt.

      Odpovědi se pokusím ještě rozepsat.

    • #21457
      Martin Gaži
      Host

      Bohužel. Už je výrazně po daném časovém limitu.

    • #21479
      Tomáš Pikous
      Host

      3) Martin byl pod vlivem svých přátel, kteří navazovali na celoevropské pacifistické hnutí, ale ve východní Evropě se k němu přidával ještě fakt, že vojenská sloužba = podpora a posilování nenáviděnému režimu. V českých zemí měl pacifismus dlouhou tradici – už od Petra Chelčického, na kterého evangelíci v Martinově okolí navazovali. (Ještě silnější motivace a radikálnější přístup byly u Jehovistů, ale to je jiný případ.) Byl to spíše menšinový proud, který neměl v zemích pod vlivem SSSR žádnou naději na úspěch.

    • #21496
      Martin Gaži
      Host

      Výsledky:
      obor (15) teorie kultury, umění a umělecké tvorby
      1. Lukáš Hart, Symfonická tvorba W. A. Mozarta se zaměřením na vlastní interpretaci Symfonie Jupiter
      2. Veronika Wunschová, Propojení hudby a výtvarného umění
      3. Ludmila Tolarová Kdo se bojí Virginie Woolfové?
      4. Alena Orosová, Architektura Brna

      obor (16) Historie
      1. Karolína Doleželová, Péče o válečné invalidy v Českých Budějovicích v letech 1914-1929
      2. Tomáš Pikous, Charta 77 a její dopad na život Martina Šimsy
      3. Tereza Janurová, Obraz atentátu na císařovnu Alžbětu v českém dobovém tisku

Aktuálně je na stránce zobrazeno 29 vláken odpovědí
  • Téma ‚42 – kraj Jihočeský – obor 15, 16’ nepřijímá nové odpovědi.