Milí studenti, v letošním ročníku SOČ máme speciální podmínky pro uskutečnění krajského soutěžního kola, jehož závěrečná část bude probíhat zde v úterý 28.4. od 9 hodin formou krátké diskuze. Přečtěte si prosím pravidla komunikace:

1) soutěžící bude vyzván k zahájení diskuze – napíšeme sem jméno soutěžícího a údaje o práci
2) soutěžící si přečte očíslované otázky a čas, do kdy musí odpovědět (čas bude v řádu minut)
3) soutěžící vloží svůj první příspěvek – potvrdí, že si přečetl dotazy a že rozumí dalšímu postupu, může také pozdravit porotu (nemusí)
4) soutěžící napíše odpovědi na dotazy poroty, odpovědi budou očíslovány stejně jako dotazy (pozor na dodržení časového limitu)
5) porota může vložit další dotazy a soutěžící bude odpovídat
6) ostatní soutěžící potom mohou také položit dotazy (nemusí)
7) po ukončení obhajoby bude následovat zahájení diskuze s dalším soutěžícím podle bodu 1) atd…

Po ukončení obhajob se porota poradí a domluví na výsledkové listině.
Výsledky budou poté zapsány do této diskuze.

Prosím připravte se k diskuzi v tomto pořadí:

1. Martin Putzer (v 9.00)
2. Tomáš Děd
3. Jaroslav Scheinpflug
4. Vít Bezecný

Zdravím.
Srozuměno, příprava zahájena.
Za 9 minut očekávám otázky.

Dobrý den, dnes v 9 začínáme.

název práce: Fundamentální theorem algebry
autor: Martin Putzer
název školy: Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, Jírovcova 8, 37161 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=FrYx_pUFXKg&feature=youtu.be

doplňující otázky:
1) Proč používáte slova v zastaralém tvaru např. „theorem“, „mathematická analysa“ apod.?
2) Autor v úvodu práce naznačuje, že existuje více možných důkazů. Zároveň je v úvodu práce zmíněno, že tato práce má potenciál sloužit jako učební text. Zajímalo by mě, na základě jakých skutečností považuje autor právě tento důkaz za nejlépe didakticky uchopitelný a pro studenty nejvíce názorný, pokud má plnit roli právě učebního textu.
3) Do jaké míry je váš důkaz originální? Uvažujete o sepsání a publikování vědeckého článku s vaším důkazem? (Pokud ano, doporučuji zjednodušit a zpřehlednit používanou symboliku.)

časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 9.15

Dobrý den.
Otázkám rozumím, odpovídám.

1) Čistě z estetických důvodů. Považuji archaickou češtinu za hezkou a poetickou, o některé gramatické jevy navíc neochuzenou (transgresivy, antepréteritum, volnější slovosled).
2) Za nejlépe (z mně známých) uchopitelný svůj důkaz považuji pro jednoduchou myšlenku a pro skutečnost, že na rozdíl od běžnějších důkazů nevyžaduje znalost integrace v komplexní proměnné, ani jiné pokročilejší techniky. Jediným použitým ,,nestředoškolským“ aparátem jsou Taylorovy řady, které jsou dle mého názoru velice snadno uchopitelné.
3) Několikráte jsem hledal, zda tento důkaz již někdo nepublikoval, ježto jest ve své myšlence skutečně jednoduchý. Žádný takový důkaz jsem publikovaný nenalezl a mohu tedy předpokládat, že originální jest.

K druhé části otázky. Uvažuji o přepsání bez zavádění aparátu a případném publikování na svém soukromém zdroji. Nicméně nepovažuji
(a nemohu považovat) tento důkaz za důležitý výsledek, vzledem ke skutečnosti, že eponymosní věta mé práce je z hlediska dnešní matematiky triviální.

Pakliže máte další otázky, můžete pokládat.

Pozn. Omlouvám se za formátování. Bohužel zde není k disposici náhled.

Je zajímavé, jak si představujete středoškolské znalosti z matematiky. Opravdu jste přesvědčen, že běžný středoškolský student je schopen vaší práci porozumět?

Pokud má porota nebo někdo ze soutěžících dotazy, prosím napište je sem. Pokud dotazy nebudou, v 9.25 vyzveme dalšího soutěžícího.

Pakliže myslíte ,,běžný“ ze statistického hlediska, pak ne. Nevěřím, že mojí práci může rozumět každý žák na př. SOŠ nebo SOU. Pakliže si pod slovem ,,běžný“ představujete i středoškoláka s odpovídající znalostí základoškolské matematiky, s dobrou motivací, ochotou (a schopností) logicky myslet (viz Antonín Sochor), pak jest má odpověď kladná.

Nutno podotknout, že první matematický text jest vždycky (a má být) náročný. Pamatuji si, že když jsem četl v prvním ročníku poprvé Jarníka, bylo to velice náročné a kolikráte jsem dokázal přečíst pouze několik stránek za den. Nicméně mi tato náročná četba dala mnohem víc než kolikráte opěvovaná ,,názorná“ videa na internetu.

Já děkuji za všechny odpovědi.

Já děkuji za otázky.

název práce: Strategie v hazardní karetní hře Blackjack s využitím počítačové simulace
autor: Tomáš Děd
název školy: Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 371 46 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=XQ9Z-urXvgc&feature=youtu.be

doplňující otázky:
1) V závěru práce zmiňujete přínos práce pro Vaši budoucnost. Jaké jsou tedy Vaše studijní záměry po maturitě? Budete dále pokračovat ve studiu souvisejícím s tématem vaší práce?
2) Je reálně možné použít počítání karet přímo při hře v kasinu? Lze snahy o počítání karet hráčem v kasinu odhalit např. obsluhou kasina?
3) Máte představu, kolik her může průměrně hráč za život stihnout ve srovnání s počtem vašich simulací?

časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 9.40

Dobré dopoledne,

potvrzuji přijetí otázek.

Rád bych Vám tímto poděkoval za Vaše dotazy.
1) Po maturitě se chystám věnovat jaderné a částicové fyzice. Ačkoliv se tento obor může na první pohled jevit zcela odlišný od tématu mé práce, jsem přesvědčen, že při jeho studiu budu hojně využívat jak statistické matematiky, tak simulačního programování. Přestože se tedy nebude jednat o hraní karet v kasinu, věřím, že práce mě v tomto ohledu významně posunula.
2) Možné to je, z dostupných pramenů můžeme získat informace o celých týmech, které se dříve věnovaly systematickému procházení kasin a aplikaci této strategie. Důležité však je uvědomit si, že strategie je extrémně náročná na soustředění a perfektní aplikaci i v klidném prostředí, natož pak v kasinu, kde člověk nesmí dát najevo, že tuto techniku aplikuje (kasina mají právo kohokoliv kdykoliv vyhodit). Kromě toho s technikou kasina bojují například přidáním více hracích balíčků, co nejčastějším mícháním karet či sledováním hráčů a jejich chování pomocí bezpečnostních kamer. Hráč tak může být snadno odhalen, pokud si nedá pozor například na pohyb rtů při počítání či pokud obsluha odhalí vzorec v jeho sázení.
3) Přiznám se, že představu o hrách za život nemám a rozhodně je to individuální. Pro představu by však mohl pomoci i průměrný počet odehraných her za hodinu, který se v některých publikacích udává (tento faktor je však pochopitelně dosti proměnlivý v závislosti na kasinu a také na počtu hráčů u stolu). Pro jednoho hráče se tato hodnota pohybuje v řádu stovek her za hodinu. Má práce si však dávala za cíl spíše ukázat výsledky v dlouhodobém hypotetickém horizontu.

Rád zodpovím všechny dodatečné dotazy.

Děkujeme za odpovědi, je pozitivní, že vaše schopnosti využijete při studiu, vybral jste si dobře :). Já nemám další otázky, pokud má kdokoliv nějaký dotaz, pište sem do 9.45. Pak vyzveme dalšího soutěžícího.

Tomáši, děkujeme.

název práce: Matematické modelování vybraných problémů z teoretické mechaniky
autor: Jaroslav Scheinpflug
název školy: Gymnázium, České Budějovice, Jírovcova 8, Jírovcova 8, 37161 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=kBWhFcG1CM0

doplňující otázky:
1) Jsou některé zkoumané jevy popsatelné také klasickým Newtonovským přístupem, nebo je to možné výhradně za postupů Lagrange a Hamiltona?
2) Zkoumal jste vliv počátečních podmínek nebo přesnosti numerického algoritmu na vypočtený průběh řešení, případně máte v plánu téma vaší práce v tomto smyslu dále rozvíjet? (Pokud se jedná o chaotické systémy, nestačí se zabývat jen přesností fyzikálních konstant.)
3) Co vás inspirovalo k práci na složitém teoretickém tématu, který výrazně přesahuje rozsah SŠ učiva a kolik času jste práci věnoval?

časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 10.01

Já děkuji za otázky a přeji příjemný zbytek dne.

Dobrý den, vážená poroto,
otázkám rozumím a připravuji své odpovědi.

1) Mechanické formalismy jsou si ekvivalentní, takže v principu by šlo použít Newtonův formalismus, ovšem jevy, které jsem popisoval potřebovaly složitějších souřadných soustav (např. kyvadlo na vozíku s pružinou). Díky složitějšímu charakteru těchto souřadných soustav se nabízelo použít formalismy různé od formalismu Newtonova. Například řešení dvojkyvadla by bylo poměrně složité díky více než 1 tahové síle vláken.

2) Numerické algoritmy jsem se původně snažil použít dva – Eulerovu metodu (Runge-Kutta 1) a Runge-Kutta 4. Runge-Kutta 4 se jevila stabilnější (např. při stejných počátečních podmínkách nedocházelo k náhlému radiálnímu posunu kyvadel), a proto jsem ji zvolil. Co se týče vlivu počátečních podmínek, tak práce by v tomto směru mohla být rozvinuta dále. V práci jsem se snažil spíše o fyzikální interpretaci konkrétních řešení, než o obecné srovnání řešení dle počátečních podmínek (dělal jsem tak také kvůli učebnímu cíli práce – přišlo mi lepší, když si čtenář formalismy osvojí na více konkrétních příkladech). Některá srovnání počátečních podmínek se v práci ovšem také objevují, ale ne ve velké míře.

3) K práci mě inspirovalo mé nadšení pro teoretickou mechaniku (vyvolané např. nádhernou knihou Landaua a Lifšice) a korespondenční seminář FYKOS, který mi pomohl si tuto problematiku osvojit (minulý rok byly seriálové úlohy specializované právě na teoretickou mechaniku). Každé straně jsem věnoval příbližně 40 minut, takže něco kolem 40 hodin (nepočítaje simulace – každá přibližně dvě až tři hodiny).

Porota si opět dovoluje polemizovat s úvodním tvrzením, že vstupní znalosti nezbytné k pochopení textu vaší práce nepřevyšují středoškolskou matematiku a fyziku. Teoretická mechanika a aplikace jejích mechanismů na komplexní systémy je náročné téma.
Děkujeme.
Prosím o případné další dotazy do 10.08.

Korespondenční seminář FYKOS je určen pro středoškolské studenty a byly v něm probrány i věci složitější (např. derivace Gateaux). Formalismy jsem budoval obdobně.

Děkuji Vám za otázky.

Ještě jednou děkujeme.

název práce: Optimalizace záznamu obrazu v rastrovacím elektronovém mikroskopu
autor: Vít Bezecný
název školy: Gymnázium J. V. Jirsíka, Fráni Šrámka 23, 37146 České Budějovice
odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=xjsmMx7r69g&feature=youtu.be

doplňující otázky:
1) Práce se zabývá optimalizací obrazu. Šlo v tomto konkrétním případě o ověření již dříve nalezených optimálních veličin, nebo šlo o řekněme prvotní proměření veličin s cílem opravdu poprvé určit optimální nastavení?
2) K čemu je u elektronového mikroskopu určen standardní mód, pokud dává tak špatné výsledky? Je to časově nebo jinak (jak?) výhodné?
3) Práce je velice pečlivě zpracována, kolik času jste práci věnoval a jak odhaduje svůj podíl na praktické části (nastavení přístroje, příprava měření a vzorku, počítačové vyhodnocení…)?

časový limit pro vložení odpovědí nejpozději do: 10.26

Přeji vám dobrý den,
otázkám rozumím a zpracovávám odpovědi.

1. Mikroskop jsem nejprve nastavil na veličiny, které měly zajišťovat co možná nejkvalitnější snímky. Čerpal jsem jednak z manuálu, ale také z rad pracovníků Laboratoře elektronové mikroskopie. Rady byly zvláště důležité, protože každý preparát se chová při stejném nastavení rozdílně. Pro tento daný preparát se tedy skutečně jedná o optimální nastavení.
2. Mód Standard je výhodný zejména pro práci při malém zvětšení. Dále nepodporuje některé přídavné komponenty, proto snímky nemohou být tak kvalitní jako při použití jiných zobrazovacích módů.
3. Samotné psaní práce a zkoumání zdrojů zabralo přibližně půl roku. To bylo způsobeno zejména zpracováváním údajů a prací s anglickými zdroji, které nebyly téměř dostupné v České republice (náročné články a práce). Samotná práce na elektronovém mikroskopu trvala asi 60 hodin, tedy nastavování přístroje, pořizování snímků a zejména korektura astigmatismů. Před tímto vším jsem byl ještě zaučen na práci s tímto elektronovým mikroskopem, toto osvojení znalostí trvalo přibližně 10 hodin. Stále se však nelze ani zdaleka vyrovnat profesionálům :D.

Děkuji za otázky a jsem připraven zodpovědět další dotazy.

Děkujeme za odpovědi.
Překvapil mě velmi špatný výsledek při zobrazování módu Standard bez použití komponentů CLF a SB. Vaše práce je velmi zajímavá a velmi kvalitně zpracovaná. Otázka: pokračujete ještě ve spolupráci s BC AV?

I mě toto velmi zaujalo a snímek jsem zhotovil vícekrát, avšak se stejným výsledkem.

Momentálně dál v aktivní práci nepokračuji, ale stále udržuji kontakt s vedoucím mé práce RNDr. Jiřím Týčem, Ph.D., protože práce, kterou teď zpracovává, mě fascinuje. Výzkum, který vede, je zcela unikátní a přijde mi dobré využít příležitosti, kterou jsem dostal.

Prosím o případné další dotazy do 10.35.

Vítku děkuji za odpovědi.

Já děkuji za otázky a přeji příjemný den.

Milí studenti, děkujeme za vaše odpovědi. Obdivujeme velmi vysokou úroveň všech předložených soutěžních prací a skvělou diskuzi. Vaše schopnosti okamžitě reagovat na dotazy a argumentovat jsou vynikající.
Porota se teď poradí. Výsledky budou nejpozději ve 12.00.
Pokud máte kdokoliv nějaký dotaz, napište ho sem.
Mějte se hezky a ještě jednou díky. Skvělá práce.

Hodnocení soutěžních prací:

Matematika:
1. místo – Tomáš Děd (práci navrhujeme do celostátního kola)
2. místo – Martin Putzer (doporučujeme zapracovat na formalismu a práci někde publikovat)

Fyzika:
1. místo – Jaroslav Scheinpflug (práci navrhujeme do celostátního kola)
2. místo – Vít Bezecný (práci navrhujeme do licitace k postupu do celostátního kola)

Rozhodování bylo těžké, všechny práce jsou výborné a rozhodovaly i detaily. Jste opravdu výjimeční. Ještě jednou blahopřejeme a přejeme mnoho úspěchů v profesním i osobním životě.

Pokud máte nějaké dotazy, pište prosím na jkalova@prf.jcu.cz (ohledně celostátního kola ale nic nevím, to zajišťuje DDM).

Ukončujeme diskuzi. Na shledanou.