Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Středočeský 42-KK Středočeský -obor 5,7,8

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 102 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21750 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      předseda: doc. RNDr. Zdeněk LIPSKÝ, CSc.
      členové: Ing. Radim Kotrba, Ph.D.
      doc. Ing Oto Nakládal, Ph.D.

    • #21925 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Vážené studentky a studenti oborů 5, 7 a 8,
      po předběžné domluvě komise se obhajoby vašich prací uskuteční v úterý 5.5.2020 na tomto diskusním fóru. Přesný časový harmonogram vám sdělíme nejpozději v pondělí 4.5.
      Zdeněk Lipský, předseda komise

    • #22314 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Časový harmonogram obhajob soutěžních prací v úterý 5. května 2020 je následující:

      8:00 Veronika Hrušková
      8:30 Kateřina Ulrychová

      9:00 Tereza Vaňhová
      9:30 Adéla Kolbabová
      10:00 Adéla Samuelová
      10:30 Jakub Kolbaba a Matěj Kalina
      11:00 Alice Beková

      12:00 Tomáš Andacký
      12:30 Anežka Boučková
      13:00 Filip Jelínek
      13:30 Tereza Srpová
      14:00 Adéla Götzová

    • #22396 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Vážení soutěžící,
      dobré ráno a vítejte na dnešním fóru, na němž se uskuteční krajské kolo SOČ v oborech 5,7 a 8.

      Jako první bude na otázky odpovídat Veronika Hrušková.

    • #22398 Odpovědět
      Veronika Hrušková
      Host

      Vážená komise,
      také přeji dobré ráno. jsem připravena odpovídat.

    • #22399 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Veroniko,
      napíšu Vám zde několik otázek a snažte se na ně pokud možno rychle a stručně odpovědět.
      1. Jak sama píšete, „migrace“ je těžko definovatelný pojem. Ještě obtížněji definovatelný je Vámi používaný pojem „integrace“. Na str. 20 píšete, že se jedná o „proces umožňující cizincům postupně se začlenit do české společnosti“, což mi samo o sobě přijde jako velmi vágní definice. Na str. 15 píšete Pavlíčkovu definici, že jde o to, aby příchozí „přijali pravidla a zvyky většiny“. V obou definicích vidím jistý filozofický rozpor. Co přesně si představujete pod pojmem integrace Vy?

      2. Dokázala byste přesněji definovat pojem „integrační potenciál majoritní populace“?

      3. Proč se migranti nejvíce soustřeďují v Praze?

    • #22410 Odpovědět
      Veronika Hrušková
      Host

      1. Ano, máte pravdu, že pojem migrace ale i pojem integrace jsou obtížně definovatelné pojmy. Já si pod pojmem integrace představuji proces, kdy se imigranti začlení do české společnosti. Aby tento někdy opravdu nelehký proces mohl proběhnout úspěšně, musí přijmout určitá pravidla, zvyky atd. Tím se zvýší tedy jejich integrační potenciál, který je důležitý, neboť jak jsem v práci uváděla, nezvládnutí integrace může vést například ke kriminalitě imigrantů.

      2. Integrační potenciál majoritní populace je stejně tak důležitý jako integrační potenciál minoritní populace, neboť bez obou nemůže dojít k úspěšné integraci. Jedná se o to, jak dokáže majorita přijmout minoritu, jak jim pomůže se začlenit nebo jaké pro ně vytvoří otevřené či neotevřené prostředí.

      3. Nejvíce se soustřeďují v Praze, neboť Praha je centrem obchodním, průmyslovým a je také monokulturní. Je zde tedy velká pracovní nabídka a imigranti mají zde tedy více pracovních příležitostí.

    • #22411 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji za odpovědi, prosím nyní ještě kolegy z komise, pokud mají doplňující otázky, aby je ve zbytku časového limitu uplatnili.

    • #22412 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Ne, další otázky nemám. I já děkuji za odpovědi.

    • #22413 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Jen připomínku k poslední odpovědi, asi jste chtěla naspat, že Praha je centrem multikulturním. V rychlosti se ale překlep může stát.

    • #22414 Odpovědět
      Veronika Hrušková
      Host

      Ano, omlouvám se, samozřejmě jsem chtěla napsat multikulturní. Děkuji za otázky. 🙂

    • #22415 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Stejně jako se překlep stal mně, když místo „napsat“ jsem napsal „naspat“.

    • #22416 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Končím tedy tuto první obhajobu a přejdeme k druhé soutěžící tohoto oboru, kterou je Kateřina Ulrychová.
      Vítám Vás a zde jsou otázky k Vaší práci:

      1. Která z uvedených památek Berlína se Vám líbí nejvíce?
      2. Je na Berlíně něco, co vnímáte jako negativum?
      3. Víte něco o původu jména Berlín?

    • #22417 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Dobré ráno, vážená komise.
      Děkuji za dotazy, brzy zveřejním své odpovědi.

    • #22421 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Pokud by byl čas na doplňující otázku:
      Zúčastnila by jste se zájezdu do Berlína znovu a jak by jste itinerář modifikovala?
      Děkuji

    • #22422 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      1. K městu Berlín mám speciální vztah spíše jako k celku, než k nějaké určité památce. Pokud bych však měla vybrat jednu konkrétní, byl by to zámek Charlottenburg, který jsem několikrát navštívila, jelikož se mi velmi líbí jeho interiér i zahrady.
      2. Ano, často slýchávám, že po celém městě se nachází příliš mnoho stavenišť. I já se s tímto názorem ztotožňuji. Vzhledem k tomu, že se Berlín neustále renovuje, jsou v této době rozkopané např. i nejrušnější turistické ulice v okolí Alexanderplatzu. To mi jako turistovi kazilo celkový dojem města. Na druhou stranu je konkrétně toto místo rozestavěné především kvůli stavbě nové linky metra, která na tomto místě chyběla, a kterou v budoucnu jistě rádi využijeme. Je ale otázkou, kdy bude opravdu dokončena.
      3. Jak sama píši ve své příručce o Berlínu, původ názvu města Berlín není potvrzen stoprocentně. Jméno však nejspíše pochází ze slovanského berl-/birl-, v překladu „bažina“, která se zde dříve nacházela. Jiná, možná spíše lidová, interpretace říká, že jméno vzniklo zkomolením slova „Bär“, tedy v překladu „medvěd“. Ten je také již po celá staletí znakem města.

    • #22424 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Pokud stihnete pokládám doplňující otázku:
      Zúčastnila by jste se zájezdu do Berlína znovu a jak by jste itinerář modifikovala?
      Děkuji

    • #22425 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji za odpovědi. Obecně přípona -in u německých měst se považuje za odkaz jejich slovanského původu, ale není to jisté.
      ještě si dovolím jednu otázku ve zbytku času:

      Bylo by nasměrování itineráře zájezdu vhodné připravit dopředu na základě ankety přihlášených účastníků a jejich preferencí?

    • #22426 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Děkuji i za doplňující otázku.
      Zájezdu bych se samozřejmě znovu ráda zúčastnila, záleží však, kdy bude možnost vzhledem k současné situaci opět podobné akce pořádat. Jsem však domluvena s profesory našeho gymnázia, že jsem při pořádání příštího zájezdu ochotna opět připravit pracovní listy a pomoci s organizací. Do budoucna jsme mluvili především o internetové formě těchto listů, aby se zabránilo tomu, že děti pracovní listy ztratí.
      Co se programu týče, chtěla bych, aby se určitě stihla návštěva Checkpoint Charlie, kterou jsme v loňském roce bohužel nestihli.

    • #22427 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Anketa pro sestavení itineráře je velmi dobrý nápad. Nevím, jestli by tento způsob 100% fungoval i v případě pořádání zájezdu pouze pro mladší studenty. Studenti vyššího gymnázia by ale svými odpovědi mohli zajisté do budoucna kvalitně přispět svým názorem. Dala by se tak vyřadit návštěva památek, o které by nebyl zájem.

    • #22429 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkujeme za vyčerpávající odpovědi.

    • #22431 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Také děkuji a přeji hezký den.

    • #22432 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Vidím, že jsme Vás na poslední chvíli ještě zavalili dalšími otázkami. Děkuji za jejich rychlé zodpovězení, končím tuto obhajobu a přejdeme k dalšímu oboru.

      Nyní tedy vítám Terezu Vaňhovou soutěžící v oboru 7 Zěmědělství, potravinářství atd. a pro ni máme následující otázku:

      1. Jsou známa nějaká data, která plemena diabetes postihuje více a která méně?

    • #22448 Odpovědět
      Tereza Vaňhová
      Host

      Vážená komise,
      přeji dobré dopoledne.
      Některá plemena psů například miniaturní knírači, pudli, bišonci nebo samojedi mají k diabetes mellitus vrozené predispozice, jak jsem zmiňovala ve své práci. Myslím, že v České Republice se tímto tématem nikdo nezaobírá, alespoň jsem bohužel žádné podklady nezískala, informace by se pravděpodobně daly vyčíst v zahraniční literatuře.

    • #22450 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Téma práce bude zřejmě s ohledem na způsob chovu psů a domestikaci velmi aktuální a proto si dovolím položit otázku: Jaké složení krmné dávky by bylo vhodné pro psy s DM?
      Děkuji

    • #22451 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji, máme ještě čas na další otázku:

      • Jaké složení krmné dávky by bylo vhodné pro psy s DM?

    • #22452 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      I s ohledem, co jste nyní napsala. Myslíte, že onemocnění je spíše průřezově vázána na větší či těžší plemena, nebo jde spíše o příbuzné plemenné linie? A druhá věc – podílí se na onemocnění i životospráva psa?

    • #22454 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Otázka, byť dvakrát položená, byla totožná, takže bude stačit jedna odpověď.

    • #22456 Odpovědět
      Tereza Vaňhová
      Host

      Zapomněla jsem dodat, že k plemenům s nízkým rizikem onemocnění patří boxeři, němečtí ovčáci a zlatí retrívři. Riziko geneticky získaného diabetes je ale ve srovnání s diabetem, který vzniká při obezitě nebo vlivem podávaných progestinů poměrně nízké.

    • #22464 Odpovědět
      Tereza Vaňhová
      Host

      Určitě krmivo s co nejvyšším obsahem vlákniny, přednost dáváme speciálním krmivům určené pro diabetické pacienty např. Royal canin – Diabetic.
      Životospráva má určitě velkou váhu a je možné se tímto způsobem diabetu vyhnout, dalším řešením jak se u fen vyhnout diabetu, je kastrace, pokud se podávají progestiny.
      Diabetes určitě není vázán pouze na větší či menší plemena, týká se to i kříženců, jak malých, tak velkých.

    • #22465 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkujeme za odpovědi. Osobně už nemám další otázky.

    • #22469 Odpovědět
      Tereza Vaňhová
      Host

      Děkuji za dotazy a přeji hezký den.
      Tereza Vaňhová

    • #22482 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Dobrý den, dovoluji si položit dotaz: Bylo vstupní množství hydrogenuhličitanu sodného ve všech kypřících prášcích stejné, nebo jste dělala korekci? Každý kypřící prášek měl dle všeho různou hmotnost i složení.
      Děkuji

    • #22489 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Přešli jsme k obhajobě Adély Kolbabové, omlouvám se, že jsem ji nepřivítal a neoslovil, protože jsem několik minut měl problém s připojením. Tak vítám dodatečně, otázku již máte položenou.

    • #22490 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Po odpovědi vkládám dotazy k designu experimentu od kolegy Nakládala:
      1.Práce je určitě pěkně zpracovaná. Nicméně, píšete, že počet opakování pro každý pokus byl 3. Uvádíte pouze průměrné hodnoty. Jaká byla variabilita výsledků? Víte, co je to směrodatná odchylka? Víte, co je to statistické testování? Myslíte, že byl počet opakování (3x) vzhledem k variabilitě dostatečný?

    • #22492 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Za mě taktéže spíše metodická otázka. Píšete, že počet opakování pro každý pokus byl 3. Uvádíte pouze průměrné hodnoty. Jaká byla variabilita výsledků? Myslíte, že byl počet opakování (3x) vzhledem k variabilitě dostatečný? Dokázala byste využít tzv. směrodatnou ochylku?

    • #22493 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Tak otázku jsem položil podruhé, tak ji prosím již ignorujte.

    • #22501 Odpovědět
      Adéla Kolbabová
      Host

      Dobrý den,
      předmětem mého zkoumání bylo zjistit kypřicí vlastnosti daného prášku,tedy jsme ze všech kypřicích prášků navážili 1g. Předpokládali jsme, že tím potvrdíme i různý obsah hydrogenuhličitanu sodného, ale ukázalo se, že zřejmě obsahuje i další kypřicí látky.

    • #22502 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Děkuji za odpověď.

    • #22507 Odpovědět
      Adéla Kolbabová
      Host

      Odchylka při jednotlivých měření vždy byla 1-2 ml, tedy 3 měření se zdála dostatečná.

    • #22513 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      1-2 ml byla teda variabilita v naměřených výsledcích? Nejednalo se tedy od chybu měření jako takovou.

    • #22519 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji za odpovědi, dovolte mi jen malou připomínku kritickou ke struktuře práce. Po dobré teoretické části a metodách následuje hned diskuse, chybí mi jasné oddělení výsledkové části.

    • #22529 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Přejděme k další obhajobě, vítám Adélu Samuelovou.
      Komise má na Vás následující otázky:

      1. Téma je velmi zajímavé, proč jste si takové vybrala?
      2. Máte představu, jaké množství patogenů můžu parazitovat na vinné révě nebo i rajčeti?
      3. Myslíte, že by vámi prokázaný pozitivní efekt Bacillus velezensis na zjištěné 2 patogeny fungoval i na další bakteriózy ? Případně houbová onemocnění?
      4. Dokážete odhadnout princip účinků Bacillus velezensis?

    • #22531 Odpovědět
      Adéla Kolbabová
      Host

      Chyby se zde mohly projevit, jelikož jsme u každého měření museli vyměnit aparaturu, proto aby frakční baňka byla u každého pokusu suchá, tudíž u každého měření byla hadička pod odměrný válec jinak dlouhá. To je jeden z faktorů, který mohl ovlivnit výsledky měření.

    • #22533 Odpovědět
      Adéla Kolbabová
      Host

      Děkuji za dotazy, přeji hezký den.

    • #22534 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Dobře, děkuji za odpovědi a přeji pěkný den.

    • #22557 Odpovědět
      Adéla Samuelová
      Host

      Dobrý den,
      1) Na zahradě mých známých, kteří byli součástí experimentu, vždy aplikují na rostliny chemické prostředky. Na naší zahradě tomu ale je vždy jinak. Rostliny neošetřujeme chemickými prostředky, proto mě toto téma velmi zaujalo, když mi byla nabídnuta přes mou profesorku biologie toto téma. Navíc jsem se již dříve zajímala o ochranu naší planety, ale to především z hlediska člověka a očkování. Chtěla jsem se na ochranu života na zemi podívat i z té druhé stránky, rostlinné.
      2) Představu množství bakterií v konkrétních číslech úplně nemám, ale jsem přesvědčena, že množství se může pohybovat i v řádech miliard. Hlavní faktor bude především ten, jak moc je rostlina patogenem zasažena.
      3) Podle mého, je to možné, samozřejmě by se musely provést další laboratorní pokusy, kde by se tato metoda ochrany aplikovala. Proti houbovým patogenům by mohl být funkční jistě též, záleželo by určitě i na koncentraci Bacillus velezensis.
      4) Tato bakterie je schopná produkce sloučenin, které zabraňují opakovaným útokům mikroorganismů tím, že v rostlině tyto látky vyvolají proces ochrany (systémovou rezistenci). Dalo by se to možná přirovnat k očkování u člověka, kdy si lymfocyty zapamatují „protivníka“, proti kterému později ví, jak „bojovat“.

    • #22568 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkuji za odpovědi. Otázku č. 2 jsme možná položil nepřesně, spíše jsem měl na mysli druhová spetkra patogenů než počet bakteriíí konkrétního druhu. Mužete prosím odpověď ještě na tuto variantu otázky? Děkuji.

    • #22569 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Mohu se ještě dotázat: Jakým způsobem a kdy by bylo možné Bacillus velezensis aplikovat a připravit pro biologickou ochranu vinné révy?

    • #22571 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkujeme za odpovědi, osobně se mi práce líbila, že má všechny náležitosti a obsahuje i výsledky vlastní tvůrčí práce. bylo by dobré, kdyby měla i praktickou využitelnost.

    • #22572 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Dotazů bylo mnoho, odpovědi vyčerpávající, času málo. Přeji Vám pěkný den

    • #22575 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Končíme tedy obhajobu práce A. Samuelové a bude následovat obhajoba práce tentokrát dvou autorů, Matěje Kaliny a Jakuba Kolbaby.
      Zde máte otázky k zodpovězení:

      1. V práci používáte Tukeyho HSD testu. Dokážete přibližně specifikovat o jaký test se jedná, a proč je vhodný na testování Vašich dat?
      2. Je uvedeno pouze jedno klíčové slovo: oocyt. Můžete uvést další klíčová slova práce?
      3. Jsou 3D způsoby kultivace ve světě/u nás již standardně využívány nebo je jejich aplikace u oocytů nová?
      4. Existují pro využívání 3D kultivace nějaká omezení, překážky či negativa?

    • #22577 Odpovědět
      Adéla Samuelová
      Host

      Na rostlinách v mém experimentu se objevilo 9 různých monokolonií. Myslím se, že se tedy na rostlinách může vyskytovat jen určitý počet druhů, který bude v řádech desítek, rozhodně bych se spíše přikláněla k faktu, že se na rostlině objeví okolo 10 druhů různých patogenů.

    • #22578 Odpovědět
      Adéla Samuelová
      Host

      Děkuji za otázky a přeji také pěkný den.

    • #22590 Odpovědět
      Adéla Samuelová
      Host

      Omlouvám se, nevšimla jsem si ještě jednoho dotazu ohledně způsobu aplikace a času biologické ochrany.
      Vhodný by byl jistě postřik s obsahem B. velezensis, který by se aplikoval asi na začátku jara, dle mého a především v době, kdy neprší, aby byl účinek co nejvyšší. Mohl by se možná připravit i hnojící přípravek s obsahem již zmíněné bakterie.

    • #22594 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Děkuji, výborně, je dobře, že propojujete nabyté vědomosti s logickým uvažováním. Pochybnosti a ověřování jsou součástí badatelské práce a věřím, že se k tématu budete vracet. Pěkný den

    • #22599 Odpovědět
      Jakub Kolbaba a Matěj Kalina
      Host

      Vážená komise,
      přeji dobré dopoledne.
      2)Určitě, další slova by byla kultivace a M2 zrání.
      4)Jedno z hlavních omezení by byli vyšší výdaje a také složitější zpracování než u 2D kultivace.

    • #22604 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkujeme za odpovědi.

    • #22605 Odpovědět
      Jakub Kolbaba a Matěj Kalina
      Host

      3)Ano ve světě se tato kultivace již normálně používá.
      1)Je to podobné T-testu, Akorát vymezuje chybovost náhodného zrání. Tento test jsme volili kvůli jeho rozšíření a spolehlivosti.
      Omlouváme se za zpoždění.

    • #22609 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Otázek bylo možná příliš mnoho. Děkujeme za odpovědi a vzhledem k harmonogramu přikročíme k obhajobě poslední soutěžící v tomto oboru Alice Bekové.
      Vítám Vás a zde máte otázky od komise:

      1. Zálivka hrachu bakteriemi v podstatně jakýchkoli bobovitých rostlin měla ve Vašem experimentu na zalévaný hrách pozitivní efekt. Mohou se tedy v přírodě na 1 rostlině objevit hlízky obsahující různé druhy symbiotických bakterií?
      2. 2. Práce zjišťovala celkovou hmotnost biomasy hrachu. Myslíte, že výsledky by byly podobné nebo odlišné, kdyby se zjištovala jen hmotnost plodů – semen hrachu?
      3. Bylo možné ve vašem experimentu standardizovat množství hlízkových bakterií z jednotlivých rostlin použitých pro zálivku rostlin hrachu v experimentu?

    • #22619 Odpovědět
      Alice Beková
      Host

      Dobrý den,
      1) Popravdě si nejsem jistá ale myslím si, že by ke kontaminaci docházet mohlo. Například když je rostlina pěstována na poli s jiným druhem. Co se týká toho, zda-li mohou na jedné rostlině být různé druhy bakterií, bohužel to nevím, ale přikláněla bych se k názoru že ano, opět když je více druhů rostlin pěstováno na jednom poli.
      2) Dle mého názoru bychom došli ke stejným výsledkům.Nebyla větší jen biomasa ale i počet rostlin, což by vedlo k takovému závěru.
      3) U nádobových pokusů jsme nehlídali množství bakterií. Bylo by samozřejmě zajímavé zjistit, jak množství bakterií ovlivňuje růst rostlin, ale v našem pokusu jsme množství bakterií nehlídali.
      Beková.

    • #22620 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Děkujeme za rychlé odpovědi. Dovolím si využít času a dotázat se:
      Myslíte si, že podobný způsob ‚inokulace‘ hlízkovými bakteriemi by byl použitelný v polních podmínkách na velkých plochách?

    • #22622 Odpovědět
      Alice Beková
      Host

      Dobrý den, dle mého názoru, by tento způsob potřeboval trochu vylepšit aby bylo možné ho používat velkoplošně. Například by bylo efektivnější, kdyby bakterie rostly ve větších kvantitách a nemusely se pokaždé nově izolovat z rostlin, je to celkem zdlouhavý proces. Očkování rostlin bakteriemi by asi potřebovalo být mechanizované, aby bylo dosaženo plného potenciálu.
      Beková

    • #22623 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Výborně, uvažujete dle mého názoru správným směrem. Děkuji za odpovědi.

    • #22624 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Taktéž já děkju za odpovědi. Experiment se mi líbí. Do budoucna bych jen doporučil menší počet experimentů s vyšším početem opakování a se statistickým vyhodnocením. Pěkný den.

    • #22626 Odpovědět
      Alice Beková
      Host

      Děkuji za otázky a názory.
      Beková.

    • #22629 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkujeme tedy za odpovědi, končím obhajoby v oboru 7 a dáme si krátkou přestávku.
      Pokračovat budeme od 12 hodin obhajobami v oboru 8 Životní prostředí.

    • #22631 Odpovědět
      Tereza Srpová
      Host

      Vážená komise, přeji dobrý den.
      S ohledem na předchozí problémy s připojením, zkouším tímto spojení.

    • #22633 Odpovědět
      Tomáš Andacký
      Host

      Dobrý den,
      pouze zkouším připojení.

    • #22640 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Dobrý den, zdravím Tomáše Andackého, který se připojil, a připojuji pro něj otázky, které se točí kolem nákladnosti a ekonomiky provozu, ale nejenom:

      1. Myslíte, že užití kontejneru s lisem umístěného přímo v terénu je realistické? Ať tak či onak 90 % odváženého objemu plastů je vždy vzduch? Uvažuje se nějak v tomto směru?
      2. Pořizovací cena chytré popelnice 2 miliony Kč je enormně vysoká. Co tvoří hlavní náklady z této ceny?
      3. Hlavní výhodou Vašeho řešení je získání informace o naplněnosti „popelnice“, a tím i úspora pro její vyprázdnění oproti každodennímu objíždění „naslepo“. Odpadové hospodářství je však velmi komplexní problematikou. Jaká další opatření mimo popelnic by bylo vhodné zavést, aby bylo celé na komunální úrovni, opravdu „chytré“?
      4. V práci hodnotíte výhody a nevýhody a ekonomiku chytrých a standartních popelnic bez čidel. Pochopil jsem, že to je výstup z již zavedeného systému v Prachaticích, jehož pořizovací cena byla velmi vysoká. Jaké jsou odhadnuté náklady na pořízení jednoho Vašeho zařízení?

    • #22646 Odpovědět
      Tomáš Andacký
      Host

      Ještě jednou dobrý den,
      a děkuji za otázky.
      1) Podle mých informací se lis přímo neřeší. Lis není hlavní náplní projektu chytré popelnice. Podle mého názoru lis je jen takové vylepšení pro chytrou popelnici.
      2)Chytrá popelnice je dá se říct s nadsázkou novinka. Při každém novém produktu roste i cena. Myslím že cena chytré popelnice z vetší části je ovlivněna značkou.
      3)Napadá mě jen omezení emisních plynů při přejezdech popelářských aut. Možná by se odbor pro životní prostředí mohl zaměřit tímto směrem a uvést do provozu auta na elektrický pohon.
      4)Pokud tím „Vašeho zařízení“ pořizovací cenu součástek mého modelu, tak velmi nízké v řádu 300-600 Kč.

    • #22647 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Děkuji za odpovědi. Pokud je cena Vašeho zařízení, jak je možné, že je cena pořízení Chytré popelnice v řádech milionů? Čím je ten „drahý“ systém odlišný? Pokud by bylo jen tím, že je nové, je to neetická a neakceptovatelná cena!

    • #22648 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Ještě jedna doplňující otázka týkající se estetiky:

      V závěru píšete, že práce objevila řadu funkcí chytrých popelnic a to, že přes pomoc životnímu prostředí zlepšuje estetiku společnosti. Jakým způsobem?
      Asi jste měl na mysli estetický vhled, výraz estetika společnosti není úplně nejvhodnější.

    • #22649 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Komplexnost nebyla myšlena jen logistikou pojezdů a pohonem, ale celého konceptu organizace a přístupu, včetně odpovědnosti občanů a tím i vzdělávání/výchovou, kde by pak technicko-logistická řešení mohla být efektivnější a využívat i inovativních přístupů v závislosti na místních podmínkách.

    • #22650 Odpovědět
      Tomáš Andacký
      Host

      Ano estetikou společnosti se má na mysli vzhled. Dám příklad – památkáři v Prachaticích nepovolili kontejnery na náměstí, protože se jim nelíbily památky stojící vedle barevných popelnic. A to by znamenalo odpadky všude po zemi. Chytrou popelnici pro její design schválili.

    • #22651 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkuji za odpovědi. Jen ještě jeden krátký dotaz. Myslíte, že chytré popelnice jsou vhodné do všech typů obcí a měst?

    • #22652 Odpovědět
      Tomáš Andacký
      Host

      Můj upřímný názor je že ne. Možná levnější a menší typy s omezenými funkcemi.

    • #22653 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji za všechny odpovědi, přejdeme k další obhajobě. Vítám Anežku Boučkovou a zde jsou otázky k její práci:

      1. Kdyby docházelo k rozkladu přímo v přírodě, jaké další faktory by se na rozkladu nebo na inhibaci rozkladu mohly podílet?
      2. Kolik bylo odebráno vzorků z jednoho typu prostředí, a jakou vykazovala rychlost rozkladu variabilitu v rámci jednoho období či typu lesa?
      3. Máte představu, čím vysvětlit rozdíly v rychlosti rozkladu v lese, na louce, v modřínovém lese, …?

    • #22657 Odpovědět
      Anežka Boučková
      Host

      Dobrý den,
      Vážená komise

      1.) Mezi faktory rozkladu si myslím, že patří teplota, vlhkost půdy, množství kyslíku, jaké má pH prostředí a výskyt nutrientů.
      2.) Ze všech typů bylo odebráno z každého prostředí 3 vzorky, v rámci ročního období ovlivňovalo rychlost rozkladu množství celulolytických bakterií, nejvíce vyšlo celulolytických bakterií v jehličnatém lese.
      3.) Představu mám takovou, že v lese je větší vlhkost,teplo a zárověň dochází k odpadu listí v lese, takže je možné, že je zde více než na louce, kde praží slunce a není zde udržovaná vlhkost.

    • #22658 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Děkuji za odpovědi. Mám jednu doplňující otázku k otázce č. 2. Variabilitou jsem myslel, zda v rámci těch 3 vzorků v 1 typu biotopu byla rychlost rozpadu 50,100 a 150 dní nebo 99,100,101. V obou případech je průměrná rychlost rozpadu 100. Variabilita je však zcela odlišná.

    • #22659 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji Anežce za odpovědi, případně necháme ještě doběhnout poslední odpověď, ale zde již uvedu otázky pro dalšího soutěžícího Filipa Jelínka:

      1. Jsou chlorované uhlovodíky a neonikotinoidy specifickými pesticidy? A proč?
      2. Co si myslíte, že by se stalo, kdyby se pesticidy přestaly najednou používat?
      3. Existují k pesticidům alternativy?

    • #22660 Odpovědět
      Anežka Boučková
      Host

      V rámci těchto tří vzorků byl rozpad odlišný, každý byl jinak rozložený a podle stupnice jsme stanovili rozložení a z toho vypočítali průměr

    • #22662 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Dobře, děkuji za opověď Anežko. Přeji pěkný den.

    • #22663 Odpovědět
      Anežka Boučková
      Host

      Moc se omlouvám za opožděné odpovědi vlivem špatného přenosu dat.
      Děkuji a přeji hezký den

    • #22666 Odpovědět
      Filip Jelínek
      Host

      Dobrý den,
      1. Chlorované uhlovodíky nejsou specificky jenom pesticidy využívané v zemědělství, byly využívané například v barvách či lacích, ale později bylo zjištěno, že jsou toxické. Neonikotinoidy byly převážně využívané v zemědělství, ale kromě toho i jako ochrana vůči kožním parazitům u savců, jelikož toxicita neonikotinoidů na savce je poměrně nízká.
      2. Osobně si nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Je tu důvod proč pesticidy používáme, a to aby nám úrodu škůdci nezničily. Takže pokud by se najednou přestaly pesticidy využívat došlo by k obrovským ztrátám. Navíc se ještě může vzít ekonomika ze strany prodejců pesticidů, kteří by také měli obrovské ztráty.
      3. Mojí nejoblíbenější odpovědí na tuto otázku jsou GMO. Někteří toto kritizují, ale z mého pohledu je tato možnost velmi výhodná. Za prvé díky tomu, že samotné GMO rostliny mají již modifikovanou DNA, aby vydržely vůči škůdcům a nemusejí se tak postřikovat pesticidy. A za druhé v některých zemích může tato alternativa být finančně výhodnější než pesticidy.

    • #22667 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkujeme za odpovědi, ještě krátce, jak jste myslel, že počasí ovlivňuje množství pesticidů v medu?

    • #22668 Odpovědět
      Filip Jelínek
      Host

      Děkuji za zajímavou otázku. Aktivita včel je závislá na počasí, pokud je zataženo jejich aktivita je mnohem nižší než normálně. Například kdyby bylo včelstvo situované na určitém místě, kde velmi často prší jejich aktivita sbírání pylu by tedy byla malá a předpokládal jsem, že tedy i hodnota pesticidů v medu se také sníží.

    • #22669 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Počkáme na případnou odpověď, současně ale zveřejním již otázky pro další soutěžící, Terezu Srpovou:

      1. Jak by se dala zvýšit biodiverzita a tím i stabilita ekosystému zahrady?
      2. Jak a podle jakých zdrojů probíhala determinace jednotlivých taxonomických skupin živočichů bezobratlých?
      3. Předpokládáte, že tento zahradní ekosystém se bude dále vyvíjet a nebo bude ustálený?

    • #22670 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji Filipu Jelínkovi za poslední odpověď. To už by byla asi akademická debata, že v rámci území jednoho včelaře asi nebudou v dešti příliš velké rozdíly nebo že včelař má zájem na tom, aby aktivita včel byla vysoká. Ale vliv asi může mít počasí v době např. ošetření velkých řepkových lánů pesticidy nebo krátce po tomto ošetření.

    • #22671 Odpovědět
      Filip Jelínek
      Host

      Také děkuji a přeji hezký den.

    • #22672 Odpovědět
      Tereza Srpová
      Host

      Ještě jednou dobrý den,

      1. Dosadit více druhů živočichů a rostlin, které by mohly fungovat jako obnovitelný zdroj potravy pro již vyskytující se druhy. Například podpořit výskyt slimáků a žížal pro indické běžce. Také by bylo velkým přínosem dosadit rostliny do vody, které by pomáhaly jejímu samočištění.

      2. Stejně jako zbytek mé práce, bylo i určování druhů a jejich zařazení prováděno pozorováním. Díky dlouholetému pobytu u ekosystému jsem měla šanci pořídit vlastní fotodokumentaci. Tu jsem poté mohla porovnávat s internetovými i knižními zdroji. Využívala jsem různé atlasy k porovnávání s nalezenými druhy.

      3. Pokud bude probíhat jeho údržba stejně jako dosud, ekosystém se pravděpodobně nebude příliš měnit. Jedinou změnou může být výměna některých druhů divoce žijících živočichů za jiné nebo námi provedený zásah do rostlinstva. V případě, kdy bychom se např. odstěhovali a ekosystém zůstal bez údržby, pak by nastala radikální změna. Množství druhů by uhynulo a biodiverzita by se změnila. Společenstvo by se zásadně změnilo, ale ekosystém by se stal stabilnějším.

    • #22673 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Díky za odpovědi, s poslední otázkou souvisí ještě jedna doplňující:

      Jakými zásahy v tomto ekosystému či jeho okolí by šla vnést další dynamika?

    • #22676 Odpovědět
      Tereza Srpová
      Host

      Myslím, že dalšímu rozvoji by značně pomohl větší klid v okolí. Obzvlášť množství druhů ptáků by se tím navýšilo. Poslední dobou v okolí probíhá výstavba nových domů a to vyrušuje zdejší živočichy a množství druhů z ekosystému odešlo. Také by jistě pomohlo lepší hospodaření s vodou. V oblasti je málo srážek a lepší zadržování vody v ekosystému by napomohlo rozmanitosti druhů rostlin, což by posunulo ekosystém novým směrem.

    • #22677 Odpovědět
      Radim Kotrba
      Host

      Výborně a je dobře, že uvažujete v širších souvislostech. Děkuji za odpovědi

    • #22678 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Čas pokročil k poslední soutěžící v naší komisi, Adéle Götzové. Vítám i Vás na fóru a zde jsou otázky k vaší práci:

      1. Na desítkách lokalit jste našla zlatobýl kanadský. Jak si vysvětlujete absenci velmi podobného druh zlatobýlu obrovského? Dokážete oba druhy bezpečně rozlišit? Pokud ano, tak podle jakých znaků?
      2. Seznam invazních neofytů byl předem daný? Proč mezi nimi nebyl např. javor jasanolistý nebo pěťour maloúborný? A nevyskytují se v daném území?
      3. Myslím, že pajasan žláznatý nebo křídlatka se šíří spontánně a těžko se je někdo snažil vysazovat. Jaké jsou mechanismy šíření invazních rostlin?

    • #22680 Odpovědět
      Tereza Srpová
      Host

      Také děkuji a přeji hezký den.

    • #22687 Odpovědět
      Adéla Götzová
      Host

      Dobrý den.
      1. Přiznám se, že důvod proč se na mapované lokalitě vyskytuje zlatobýl kanadský a ne zlatobýl obrovsky jsem nějak blíže nezkoumala, nicméně si myslím, že je to způsobeno tím, že zlatobýl kanadský se na naše území dostal dříve a že je více tolerantní například vůči vlhkosti v půdě, je tudíž hojně rozšířen. Hlavními rozlišovacími znaky mezi těmito rostlinami pro mě byla barva lodyh, které má zlatobýl kanadský načervenalé. Dalšími rozlišovacími znaky mohou být například výška rostliny, kdy zlatobýl obrovský, jak už z názvu napovídá, je mnohem větší.
      2. Seznam invazních rostlin, jak uvádím ve své práci, jsem čerpala z webových stránek Agentury ochrany přírody a krajiny a rostliny jako peťour maloúborný i javor jasanolistý v něm uvedeny jsou, nechápu tudíž otázku. Při svém terénním výskytu jsem na tyto rostliny nenarazila.
      3. Invazní rostliny jsou vysoce expanzivní, produkují například obrovské množství semen, která jsou i vysoce odolná. Mohou se také šířit vegetativně, například úlomky svých lodyh.

    • #22688 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Ještě doplňující otázky, stačí velmi stručně odpovědět:
      Které ze zjištěných invazních druhů v k.ú. Litol považujete za nejproblematičtější a proč?
      Má vliv na invazní potenciál druhu místo výskytu a jeho způsob managementu?

    • #22690 Odpovědět
      Adéla Götzová
      Host

      Za nejproblematičtější považuji invazní druh považuji právě zlatobýl, jelikož se vyskytuje na daném území nejvíce a tvoří vysoce monokulturní porosty a tím snižuje druhovou rozmanitost dané lokality.
      Na invazní potenciál druhu má místo výskytu určitě vliv značný. Pokud je danému druhu v lokalitě umožněn přísun diaspor a současně není tento invazní druh regulován, pak se rychle a expanzivně šíří. I například taková neobhospodařovaná pole, která nejsou neustálým pěstováním zemědělských plodin ochuzována o živiny, představují perfektní místo pro invazi.

    • #22691 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Děkuji za odpovědi. V poslední větě máte malý protimluv, neobhospodařovaná pole a neustálé pěstování zemědělských plodin spolu nejdou dohromady. V Polabí je hlavním migračním koridorem šíření invazních druhů řeka Labe, resp. její břehy, kde provádí dlouhodobé výzkumy šíření invazních neofytů dr. Tomáš Matějček.

      Ještě jednou díky všem soutěžícím za aktivní účast a kolegům v komisi za výdrž. Předpokládám, že výsledky budou zveřejněny ještě dnes.

    • #22692 Odpovědět
      Oto Nakládal
      Host

      Za mě také děkuji všen a přeji pěkný den.

    • #22693 Odpovědět
      Adéla Götzová
      Host

      Děkuji za upozornění, všimla jsem si toho.
      Přeji hezký den. Adéla Götzová

    • #22709 Odpovědět
      Zdeněk Lipský
      Host

      Vážení soutěžící,

      dovolte, abych vás seznámil s výsledky, které vyplynuly z nezávislého bodového hodnocení členů poroty. Zejména v oborech 7 a 8 , kde bylo více soutěžících, nebylo mezi kvalitními pracemi jednoduché rozhodnout o vítězi. V obou skupinách dělil vítěze od druhého v pořadí pouhý jeden bod. Zvítězit ale může pouze jeden. Pokud se vyskytlo v oboru 7 dělené pořadí na 3. až 5. místě, nebyl to záměr poroty, ale výsledek nezávislého bodového hodnocení, které v konečném výsledku určilo pro 3 soutěžící stejný počet bodů.
      jaké jsou tedy výsledky?
      Obor 5: 1. Kateřina Ulrychová
      2. Veronika Hrušková

      Obor 7: 1. Adéla Samuelová
      2. Tereza Vaňhová
      3.-5. Adéla Kolbabová
      Matěj Kalina a Jakub Kolbaba
      Alice Beková

      Obor 8: 1. Adéla Götzová
      2. Filip Jelínek
      3. Anežka Boučková
      4. Tereza Srpová
      5. Tomáš Andacký

      Přeji vám všem úspěchy v dalším studiu a v životě.

      Zdeněk Lipský, předseda komise

Aktuálně je na stránce zobrazeno 102 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 22671 v 42-KK Středočeský -obor 5,7,8
Informace o uživateli:




Storno