Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Středočeský 42-KK Středočeský -obor 3,4,6

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 23 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21749 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      předseda: RNDr. Radka OLIVOVÁ
      členové: Mgr. Petr FLACHS, Ph.D.
      Mgr. Dušan HRČKULÁK, Ph.D.

    • #21763 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      zdravíme a zasíláme základní informaci k průběhu obhajob.
      Pro obhajoby využijeme toto diskuzní fórum.
      V neděli večer zašleme na email zpřesňující informace k vlastnímu průběhu obhajob.
      Přejeme Vám pevné zdraví a těšíme se na začátku příštího týdne na „setkání“.

      • #21957 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Vážené studentky, vážení studenti,

        zveřejňujeme informaci k vlastnímu průběhu obhajob SOČ prací.

        Obhajoby Vašich prací proběhnou v pondělí 4. 5. v blocích, které budou zacíleny samostatně na každý obor.

        Časový harmonogram:

        blok – Obor č. 3: Chemie – od 10:00 do 11:00 hod.
        blok – Obor č. 4: Biologie – od 11:30 do 12:30 hod.
        blok – Obor č. 6: Zdravotnictví – od 13:00 do 14:00 hod.

        Obhajoby budou probíhat formou online chatu v daném časovém rozpětí. Před zahájením bloku budou u každého příspěvku (studenta) uvedeny doplňující dotazy poroty. V daném časovém limitu bude probíhat společná diskuze nad zadanými, případně dalšími dotazy poroty.

        Těšíme se na Vás.

        Radka Olivová, Petr Flachs, Dušan Hrčkulák

        • #21958 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Doplňující informace ke vkládání odpovědí do chatu:
          Pro zachování přehlednosti a udržení vlákna příspěvku je nutné při kliknutí na link „ODPOVĚDĚT“ podržet současně klávesu Ctrl.

        • #22271 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Vážené studentky, vážení studenti,
          obhajoby jsou u konce. Děkujeme za Vaše odpovědi, úsilí a nasazení.
          Ve večerních hodinách zveřejníme pořadí v jednotlivých oborech.
          Vaše porota

      • #22320 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Vážené studentky, vážení studenti,
        na základě vyčerpávající diskuze poroty bylo stanoveno pořadí v jednotlivých oborech. Děkujeme za Vaše odpovědi v diskuzním fóru. Během zítřejšího dne Vám zašleme/zveřejníme závěrečnou zpětnou vazbu.

        Obor č. 3: Chemie
        1. místo – Vojtěch Strnad, Syntéza laserové molekuly anti-B18H22 a jejího Br- derivátu
        2. místo (porota navrhuje do licitace) – Tomáš Chvojka, Stereoselektivní syntéza (2,2-diaryl)-substituovaných enamidů – biologicky aktivních látek s širokým syntetickým použitím
        3. místo – Michaela Kalicovová, Uvedení světa nanotechnologie do medicínské aplikace
        4. místo – Václav Novotný, Peroxid vodíku a jeho vlastnosti
        5. místo – Matouš Brejcha, Oxid siřičitý ve víně

        Obor č. 4: Biologie
        1. místo – Lea Abrtová, Mezipohlavní rozdíly v obličeji u současné české populace ve věku 61–94 let
        2. místo (porota navrhuje do licitace) – Tereza Müllerová, Knockout genu psbO1 a jeho vliv na životaschopnost Arabidopsis thaliana
        3. místo – Anna Vávrová, Vliv chladové expozice na metabolizmus a na hnědou tukovou tkáň laboratorní myši
        4. místo – Eliška Rašková, Saturace hořčíku v lidském organismu u populace Nymburska a možnosti jeho suplementace
        5. místo – Petra Vydrová, Péče o sportovního psa – zaměřeno na agility

        Obor č. 6: Zdravotnictví
        1. místo – Kristýna Vojtová, Mikrobiom trávicího traktu člověka
        2. místo – Anežka Nováková, Paratuberkulóza skotu a její vztah ke Crohnově nemoci
        3. místo – Valentýna Tyllová, Antibakteriální účinky zubních past a ústních vod na bakterie v dutině ústní
        4. místo – Šárka Perseinová, Problematika porodů

        • #22711 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Vážené studentky, vážení studenti,

          chtěli bychom Vám poděkovat za účast v krajském kole obhajob prací SOČ. Letošní ročník krajské přehlídky byl improvizovaný a v mnohém ochuzený. Jsme rádi, že se nám i přesto podařilo „setkat“ se virtuálně a v rámci možností s každým prodiskutovat část jeho práce. Oceňujeme aktivitu Vás všech, ne každá komise měla to štěstí na aktivní přístup soutěžících.

          Je nám potěšením přiznat, že jsme byli příjemně překvapeni vysokou kvalitou Vašich prací. Je povzbuzující z pozice porotců vidět, že v krajském kole o další postup soutěží aktivní a velmi schopní studenti s opravdovým zájmem o obor. Měli jsme za úkol přečíst dohromady 14 ne zrovna krátkých prací a věřte, že se letos nenašla ani jedna, u které bychom se nudili nebo litovali vynaloženého času. Všechna Vaše díla byla velmi čtivá a po stránce jazykové a formální byla na velmi dobré úrovni. O to složitější pro nás bylo sestavit finální žebříčky a rozhodnout, kdo bude vyslán do celostátní přehlídky. Vzhledem k silné konkurenci v jednotlivých oborech o finálním pořadí většinou rozhodovaly jen drobné rozdíly. Žádná předložená práce nebyla propadákem a tak prosím nevěšte hlavy z případného umístění na nižších pozicích.

          Přestože jste letos měli z našeho pohledu jednodušší podmínky pro představení svých prací, ze zaslaných videí můžeme konstatovat, že Vaše prezentační dovednosti jsou výborné a srovnatelné. Je nám líto, že jsme si Vás letos nemohli poslechnout osobně a na jednotlivé prezentace navázat bezprostřední diskuzí.

          Na závěr ještě jednou děkujeme za projevenou aktivitu a aspoň vzdálenou možnost načerpat energii z Vašeho vědeckého nadšení. Držíme Vám palce v dalším studiu a doufáme, že Vám toto nadšení vydrží co nejdéle. Vzhledem k tomu, že jsme Vám letos nemohli poskytnout přímou zpětnou vazbu, níže najdete pár našich obecných postřehů. Pokud budete mít další dotazy, neváhejte nás kontaktovat na našich osobních emailech, které najdete na konci textu.

          Postřehy a doporučení:

          Několik předložených prací by podle našich zkušeností bylo obhajitelných jako diplomové, což je na střední škole naprosto ohromující. Je to převážně tím, že autorům poskytla vědomostní i experimentální zázemí vědecká pracoviště. Podporujte prosím mladší a stejně nadšené kolegy ve vyhledávání takovýchto možností seberealizace. V rámci SOČ to není rozhodujícím faktorem, ale pomůže Vám to získat zkušenosti důležité zejména v budoucnu, třeba při vysokoškolském studiu přírodních věd. Tím ovšem nechceme shazovat práce realizované v jiných podmínkách. Letošní ročník je důkazem toho, že i práce realizovaná doma je při dotažení k dokonalosti velice konkurenceschopná.

          Délka práce není jednoznačným ukazatelem kvality a méně může být více. S omezeními či doporučeními k rozsahu se budete při vědecké práci potýkat v budoucnu stále (alfa omega celé prezentace). V odborných článcích budete mít často k dispozici jen několik málo stran k prezentaci všeho, co jste na daném projektu dělali. Práce SOČ by podle našeho názoru měla nést znaky vědecké práce, přestože je psaná pro „laické“ publikum. Taková práce by neměla čtenáře doslova zasypat fakty a výsledky. Důležitá je logická stavba a vyváženost textu. Teoretický úvod musí uvést do užší problematiky a podrobně shrnout jen konkrétní problém tak, aby umožnil autorovi logicky definovat cíl práce. Popsat je důležité pouze použité metody a při nadbytku výsledků zmínit a hlavně dobře komentovat jen ty důležité. Nejpodstatnější částí práce je pak diskuze výsledků, která umožňuje autorovi „předvést“ jeho znalosti oboru a zařadit přínos své práce do aktuálního paradigmatu. Ve všech letošních textech byly velmi dobře definovány cíle práce, zato řádná diskuze nakonec rozhodovala o finálním pořadí. Kapitola diskuze shrnuje, pomáhá čtenáři si vše ujasnit a hlavně stanovit význam práce v kontextu ostatních studií. Srozumitelně prezentovat význam své práce znamená v konečném důsledku peníze nebo jiné prostředky na další experimenty! Ve Vašem případě (zatím) vyšší hodnocení a postup do dalších kol SOČ.

          Některé práce s velmi pěknou úpravou a jazykovou čistotou skončily v pořadí níže z důvodu nedostatku vědeckého podkladu. Například pomocí Wikipedie (kterou se snažíme necitovat) nalézt původní zdroje, které jsou často otevřené a lze se jimi prokousat i v relativně jednoduché angličtině našich biologicko-chemických oborů (není třeba rozumět každému slovu). Každý takový článek má opět teoretický úvod s citacemi, díky kterým se lze dostat na další a další články.

          Obecný princip odborných prací spočívá v tom, aby čtenář i lehce mimo obor byl schopen porozumět tématu, pochopit cíle, volbu přístupu a metod, výsledky a význam snažení. A to vše nezávisle na oboru! Ideálně by měl být autor schopen projekt reprodukovat. Tedy provést znovu a se stejnými výsledky. To je základ veškeré vědy, co nelze reprodukovat/ověřit je prakticky bez významu a smyslu.

          Pokud se nerozhodnete využít své vědecké zkušenosti získané díky SOČ a pokračovat ve vědecké/lékařské kariéře, vězte, že zkušenosti nabyté díky účasti v této soutěži Vám budou ku prospěchu i v jakémkoli jiném odvětví. Za nejpřínosnější považujeme: práci s ověřenými/ověřitelnými zdroji informací, kompozici souvislého a logicky členěného textu, čistou argumentaci, jistou organizaci práce a schopnost prezentace výsledků.

          Na závěr ještě jednou děkujeme, byla to čest.

          Vaše porota

    • #21927 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 3: Chemie
      Jméno a příjmení autora: Matouš Brejcha
      Název školy: Sportovní gymnázium Kladno
      Název práce: Oxid siřičitý ve víně
      Odkaz na video s prezentací

      • #22012 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Dobrý den,
        jakou formou by bylo možné usilovat o snížení maximální povolené koncentrace a informování spotřebitelů o obsahu oxidu siřičitého?

        • #22030 Odpovědět
          Matouš Brejcha
          Host

          Dobrý den, spotřebitel by měl být o koncentraci oxidu siřičitého informován na etiketě. Na etiketě je sice informován o tom, že se oxid ve víně vyskytuje, avšak o jeho koncentraci nikoliv. Usilovat bychom mohli tak, že bychom spotřebitele informovali o problematice oxidu siřičitého a více zanést informovanost do podvědomí spotřebitelů a pak pravděpodobně legislativní cestou.

          • #22036 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za rychlou úvahu. Nemám další dotazy. Přeji hodně úspěchů v dalších odborných aktivitách.
            Přikládám pár postřehů:
            Klady:
            Prakticky přínos, možnost dalšího rozpracování…
            Poznámky k hodnocení:
            Zapracovat na formě prezentace práce (srozumitelnost).

      • #22015 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Mohla by se do výběru zařadit nějaká vína typu biodynamických apod, která by neměla obsahovat SO2 vůbec a sloužila by tak jako negativní kontrola?

        • #22035 Odpovědět
          Matouš Brejcha
          Host

          Oxid siřičitý se vyskytuje ve vínech i pokud bychom do něj žádný nepřidali, jelikož se vytváří při fermentaci, avšak v menším množství.

          • #22041 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Omlouvám se, svůj dotaz jsem vložil špatně, zkusím to tedy znovu sem: Hezké ráno, je Vámi zvolená metoda stanovení oxidu siřičitého používána k analýze červených vín také v potravinářské praxi? Vysoké koncentrace SO2 u červených vín přímo bijí do očí a tak mě zajímá, zda nemohou být výsledky analýzy zkreslené jinými složkami těchto nápojů.

            • #22048 Odpovědět
              Matouš Brejcha
              Host

              Dobrý den, jestli se metoda používá v potravinářské praxi jsem nezjišťoval, myslím, že výsledky může zkreslovat fakt, že není jasné kdy přesně došlo u červeného vína k odbarvení vzhledem k jeho barvě, je možné, že se tam vyskytují i látky které výsledky zkreslují.

            • #22087 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji za odpověď, přeji mnoho studijních i kvasných úspěchů.

          • #22056 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Dobrá, díky za odpověď. Na práci vidím, že je to takový „upgrade“ Vašeho koníčku a že jste si myšlenku i provedení navrhl sám a vše i osobně provedl, což se cení! Pokud byste měl nějaké výzkumné ambice v budoucnu ať už k tématu vína nebo jiného, doporučil bych více práce s literaturou, porovnat výsledky s jinými pracemi, porovnat metody měření a hlavně zahrnout nějaké kontroly. Pozitivní, negativní apod, tam i směřoval můj dotaz 😉 Ale ještě jednou díky za pěknou práci a slušnou formální úroveň! Držím palce do budoucna ať se Vám podaří v zájmu nás všech lobovat za snížení koncentrace SO2 ve víně!

      • #22085 Odpovědět
        Matouš Brejcha
        Host

        Děkuji za zpětnou vazbu a do budoucna zapracuji na lepší tvoření vědeckých prací 🙂

    • #21928 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 3: Chemie
      Jméno a příjmení autora: Tomáš Chvojka
      Název školy: Gymnázium Český Brod, Český Brod, Vítězná 616
      Název práce: Stereoselektivní syntéza (2,2-diaryl)-substituovaných enamidů – biologicky aktivních látek s širokým syntetickým použitím
      Odkaz na video s prezentací

      • #22014 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Dobrý den,
        jaké jsou Vaše další plány a možnosti pokračování v práci v rámci tohoto tématu?

        • #22025 Odpovědět
          Petr Flachs
          Host

          Velmi vysoká odbornost práce, klobouk dolů! Jednoznačně na vysokoškolské až výzkumné úrovni a možná právě proto bych zvolil o trochu přehlednější členění práce. Např. k metodice: jaký software jste používal pro kreslení vzorců, 2D spekter apod.

          • #22034 Odpovědět
            Tomáš Chvojka
            Host

            Dobrý den,

            předem bych Vám chtěl poděkovat za kompliment, velice si ho vážím.
            Pro vytváření vzorců a zápisů reakcí jsem používal ChemDraw (verze 19.0). Pro spektra byla využívána MestreNova. Pro katalytické cykly jednotlivých couplingů (Sonogashirův, Negishiho…) byla použita schémata přímo z originálních publikací, stejně tak u složitějších molekul (např. ziziphine N, mureidomycin A a další alkaloidy). Tabulky byly vytvářeny klasicky v MS Word.

            • #22065 Odpovědět
              Petr Flachs
              Host

              Díky za objasnění! Rovnou přiznávám, že moje znalosti tohoto oboru nesahají tak hluboko, abych s Vámi mohl rovnocenně komunikovat o takových detailech stereoselektivní syntézy. Ale mám nějaké zkušenosti s publikováním a hodnocením vědeckých článků. Do tohoto procesu patří i formální zpracování. A teď myslím právě to členění a srozumitelnost. K čemuž přispívá i vypíchnutí toho podstatného. Často méně je více a v tom je veliké umění! Vědecké časopisy nemohou otiskávat desítky stran dlouhé články apod. Naopak často čím citovanější časopis, tím kratší články 😉
              Ale ještě jednou, klobouk dolů pro tak hlubokou znalost oboru a vlastní angažovanost na střední škole!
              Díky!

            • #22070 Odpovědět
              Tomáš Chvojka
              Host

              Děkuji i Vám za Vaši poznámku

            • #22076 Odpovědět
              Tomáš Chvojka
              Host

              Jen bych ještě rád doplnil, že pro publikaci bude zvolen trochu jiný formát. Ostatně ani SOČku jsem nechtěl psát jako publikaci, ale spíš jako závěrečnou práci.
              Při psaní publikace bude rozhodně text stručnější, už z toho důvodu, že bude cílen přímo na organické chemiky, proto nebude třeba tak do detailu rozepisovat některé informace.

        • #22026 Odpovědět
          Tomáš Chvojka
          Host

          Dobrý den,

          pokračování této práce bude dvojí. Nejprve plánuji aplikovat získané poznatky při couplingu imidoylchloridů a bromidů, jejichž syntéza se momentálně studuje ve skupině Dr. Beiera. Takto získaná data budou přidána do publikace o těchto látkách.
          Později hodlám syntetizovat další 2,2-diaryl-disubstituované enamidy, které by měly původ v jiných triflátech (čili by se lišil jejich arylový zbytek). Případně bych rovněž uvažoval o použití dalších boronových kyselin, např. para-substituované. V ideálním případě by pak mohla být celá tato moje práce o enamidech shrnuta v samostatné publikaci.

          • #22032 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za vyčerpávající odpověď. Nemám další dotazy a přeji hodně úspěchů v další práci na poli vědy.
            Přikládám pár postřehů.
            Klady:
            Prakticky přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…
            Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
            Poznámky k hodnocení:
            Promyslet formu prezentování (větší srozumitelnost).

            • #22037 Odpovědět
              Tomáš Chvojka
              Host

              Děkuji Vám za zpětnou vazbu

      • #22023 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, z Vaší práce jsem pochopil, že výsledky, které ukazují na vznik různých stereoizomerů během Suzukiho couplingu jsou překvapivé. Je to natolik nová informace, abyste mohli v laboratoři připravovat publikaci na téma nestereoselektivitu Suzukiho couplingu v případě syntézy enamidů?

        • #22044 Odpovědět
          Tomáš Chvojka
          Host

          Dobrý den,

          já osobně věřím, že syntéza dalších enamidů, u kterých by bylo možno kontrolovat izomerizaci na dvojné vazbě vůči výchozím látkám, bude na samostatnou publikaci stačit. Ostatně i články, které cituji ve své práci, měly tento jev za hlavní téma. Samozřejmě za předpokladu, že další substráty budou reagovat minimálně se srovnatelnou stereoselektivitou.

          • #22055 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď a držím Vám tedy palce, ať získáte další konzistentní výsledky. Jak časově náročná je příprava nové syntézy od navrhování experimentu po zhodnocení kvality produktu?

            • #22067 Odpovědět
              Tomáš Chvojka
              Host

              Teoretické navržení experimentu až tolik času nezabere – komponenty Suzukiho couplingu jsou víceméně pevně dané: boronová kyselina, halid nebo pseudohalid, palladiový katalyzátor a báze. Nejvíce času v začátcích zabraly reakce, v nichž byl sledován vliv katalyzátoru, báze a rozpouštědla, protože to je vlastně kombinatorika.
              Nasazení samotné reakce se všemi přípravami (např. vytvoření inertní atmosféry) trvá zhruba do jedné hodiny, hodiny a půl. Reakce samotná probíhá 16 hodin. Pak následuje čištění: nejprve extrakce, filtrace a sušení (opět tak do 1 hodiny), poté chromatografie. Chromatografie může zabrat hodinu (při použití CombiFlash), ručně prováděná tak 2 hodiny. Při manuální chromatografii je třeba poté udělat i TLC všech zkumavek se vzorky, aby se daly rozpoznat frakce. Část zkumavek lze určovat i během chromatografie, ale poté tak ještě 20 minut na poslední vzorky. Nato se vzorky musí nechat odpařit, aby mohly být připraveny dostatečně koncentrované analyty na NMR (20 minut).
              Samotný experiment NMR až tak dlouhý není, fluorová a vodíková jádra mohou být změřena do 10 minut, měření uhlíkových jader je poměrně delší.
              A samotné vyhodnocení spektra poměrně čisté látky lze stihnout zhruba do 10 minut.

            • #22090 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Je to na SOČ úctyhodné množství práce, smekám. Přeji Vám mnoho úspěchů a ať Vám vydrží vědecké nadšení.

            • #22113 Odpovědět
              Tomáš Chvojka
              Host

              Mnohokrát Vám děkuji!

    • #21929 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 3: Chemie
      Jméno a příjmení autora: Michaela Kalicovová
      Název školy: Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 288 40 Nymburk
      Název práce: Uvedení světa nanotechnologie do medicínské aplikace
      Odkaz na video s prezentací

      • #22013 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Máte alespoň hrubou představu o struktuře zein proteinu? Spíše vzhledem k tomu, jak by mohly být poskládány vrstvy chitosanu a zeinu ve stabilizaci nanočástice? Která část molekul bude zajišťovat kontakt s hydrofobním/hydrofilním prostředím?

        • #22038 Odpovědět
          Michaela Kalicovová
          Host

          Dobrý den, struktura zeinu se skládá ze 3/4 lipofilních a 1/4 hydrofilních aminokyselin. Má bohatý zdroj amfifilních vlastností (hydrofilních i hydrofobních). Čisté zein částice jsou nestabilní, proto se často využívají právě s chitosanem. Společně integrují do stabilní struktury. Pokud bych si měla molekuly představit, řekla bych, že zein má molekuly větší a chitosan je naopak polysacharid, který ty mokeuly v podstatě obalí. Co se týče stuktury řekla bych, že zein vrstva nanočástic bude spíše uvnitř molekuly, neboť má více hydrofobní charakter. Chitosan bude vně, jelikož nemá hydrofobní charakter.

          • #22045 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Mohl bych se zeptat, jak jste zvolila pro stabilizaci Vašich emulzí zrovna zein a chytosan? Používají se tyto dvě látky společně již někde v praxi, nebo jste čerpala ze zkušenosti Vašeho školitele?

            • #22061 Odpovědět
              Michaela Kalicovová
              Host

              Ano, na základě studia této problematiky v širším kontextu a reširší celosvětových studií, a zárověň na základě mého školitele jsme zvolili tuto formaci. Místo zeinu by se mohl použít například kurkumin, který jsem ve své práci také zmiňovala.

            • #22091 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji Vám za odpověď a přeji mnoho úspěchů.

            • #22280 Odpovědět
              Michaela Kalicovová
              Host

              Děkuji Vám moc.

          • #22072 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Díky za (na danou platformu komunikace) vyčerpávající odpověď. Moc se mi líbilo zpracování Vašeho díla, tématicky, formálně, rozsahově. Je vidět osobní zapojení. Ten můj dotaz směřoval k třešnicce na dortu v podobě schématu i velmi hrubého právě ke skládání těch vrstev molekul. Podle mě by to práci ještě více zatraktivnilo 😉
            Díky!

            • #22077 Odpovědět
              Michaela Kalicovová
              Host

              Děkuji velmi pěkně za Váš názor.

      • #22016 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Jaká byla míra Vaší aktivní účasti v rámci experimentální části?

        • #22068 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Dobrý den, experiment jsem prováděla po dobu 2 měsíců o letních prázdninách. Byla jsem přítomna u všech laboratorních činností, které jsem sama prováděla pod vedením vědeckého pracovníka.

          Podařilo se mi najít odpověď na konci chatu :-). Děkuji za upřesnění. Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů v další odborné práci.
          Přikládám pár postřehů:
          Klady:
          Prakticky přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…
          Prezentační a komunikační dovednosti velmi dobré.
          Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, úrovně jazykového a formálního zpracování.

          • #22071 Odpovědět
            Michaela Kalicovová
            Host

            Děkuji Vám velmi pěkně za Vaše hodnocení.

      • #22027 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, existují preciznější metody pro určení stability Pickeringovi emulze, než je pozorování jejího rozdělení ve zkumavce?

        • #22049 Odpovědět
          Michaela Kalicovová
          Host

          Dobrý den, ano existují i preciznější metody například pomocí přístroje s řadou laserových difrakčních analyzátorů velikosti částic. Např. Mastersizer 2000 nebo 3000 umožňuje toto rychle a přesné rozdělení velikosti částic v mokrých i suchých disperzích. V období realizační fáze práce nebyl tento přístroj k dispozici, proto bylo přistoupeno k uskutečněnné metodě.

          • #22059 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď. Vy jste ve své práci zmínila i měření střední velikosti částic. To jste byla schopna bez difrakčních analyzátorů provézt? Respektive lze měřit velikost olejových kapének v suspenzi i nějakou rozšířenější metodou?

            • #22069 Odpovědět
              Michaela Kalicovová
              Host

              Ano, velikost lze měřit transpisním elektronovým mikroskopem, ale k přesnému měření je používán Nanosizer.

            • #22092 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji za informaci.

    • #21930 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 3: Chemie
      Jméno a příjmení autora: Václav Novotný
      Název školy: Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 288 02 Nymburk
      Název práce: Peroxid vodíku a jeho vlastnosti
      Odkaz na video s prezentací

      • #22017 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Jak byste koncipoval svou práci při zjišťování skutečné struktury vodíkových můstků?

        • #22020 Odpovědět
          Václav Novotný
          Host

          Dobrý den, nebylo to tématem práce, tudíž jsem to neujišťoval, nicméně předpokládám, že jednotlivé struktury ovlivní fyzikální vlastnosti jako je viskozita nebo bod tání a varu, což jsou měřitelné hodnoty a asi by bylo možné je složitějšími vzorci vypočíst. Možná by odpověď mohl také poskytnout elektronový mikroskop?

          • #22022 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za rychlou úvahu. Pro upřesnění se zeptám, jaká byla míra Vaší aktivní účasti v experimentální části? Bylo možné srovnání s jinými pracemi na toto téma?

            • #22029 Odpovědět
              Václav Novotný
              Host

              Nerozumím zcela pojmu míra aktivní účasti..? Práci jsem dělal doma sám podle návodu z loňského kola CHO, vybavení mi zapůjčila škola.
              A prací o H2O2 existuje určitě mnoho, nicméně jsem nenašel práci, která by se zaobírala rychlostí jeho rozpadu. Jestli o nějaké víte, rád se na ní podívám!

            • #22046 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji za odpověď. To byl i můj předpoklad, proto je tam formulace pro upřesnění. Míra aktivního zapojení do experimentální části může být u soutěžících opravdu různá. Realizace práce ve Vašich podmínkách je velmi cenná.
              Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů v další odborné práci.
              Přikládám pár postřehů:
              Klady:
              Návrh na další pokračování a rozpracování…
              Poznámky k hodnocení:
              Zdroje WikiSkripta, Wikipedie?

            • #22063 Odpovědět
              Václav Novotný
              Host

              Děkuju!
              Co se wikipedie týče, odkazuji se na ni jen u nedůležitých vedlejších informací, čehož si pozorný čtenář jistě všimne a nebude to považovat za 100% ověřené výroky.

          • #22024 Odpovědět
            Václav Novotný
            Host

            Ještě mě napadlo, že jsem v práci nezmínil, že můstky jsou tvořeny samozřejmě i (a vlastně v běžných méně koncentrovaných roztocích především) mezi molekulami vody a peroxidu, což jsem v nákresech neuvažoval. Nicméně to není hlavní téma práce, takže jsem se tím nijak hlouběji nezaobíral.

            • #22047 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Rozumím. Chápu, že to byla úvaha pro další možné rozpracování a hlavní cíl Vaší práce byl jiný. Děkuji.

      • #22031 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, měl bych čistě praktický dotaz. Dokážete z Vašich výsledků aspoň přibližně odhadnout, jaký je poločas rozpadu peroxidu vodíku při skladování v uzavřené nádobě, temnu a chladu? Zajímá mě doporučení, jak často domů pořídit novou lahvičku, abych měl po ruce fungující dezinfekci.

        • #22043 Odpovědět
          Václav Novotný
          Host

          Zajímavý dotaz, ale bohužel si netroufám na základě pěti hodnot v tak krátkém časovém rozmezí odhadnout číslo, obzvlášť, když proběhly jen ve zlomku rozpadového poločasu. Nicméně kdybych definoval rozpadovou křivku (větev hyperboly s vertikální a horizontální asymptotou) prvním a posledním bodem měření, dokázal bych to vypočíst, když mi dáte pár minut.
          A jinak si myslím, že v lékárně se udávají 3 roky jako použitelná trvanlivost při vhodném skladování.

          • #22052 Odpovědět
            Václav Novotný
            Host

            Beru zpět tu hyperbolu! 😀
            Je to exponenciální funkce, samozřejmě…

          • #22074 Odpovědět
            Václav Novotný
            Host

            Vezmu-li vzorek E a uvažuju jeho koncetraci za geometrickou posloupnost, dostanu snadným výpočtem týdenní kvocient asi 0,99539, čemuž po dosezení do jednoduché logaritmické rovnice odpovídá poločas rozpadu téměř přesně 150 týdnů, tj. necelé tři roky. Nicméně výsledek není zcela směrodatný, vzhledem k nedostatku a nepřesnosti použitých dat.

            • #22096 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji, velice oceňuji i takový výsledek a snahu. Přeji Vám mnoho úspěchů.

    • #21931 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 3: Chemie
      Jméno a příjmení autora: Vojtěch Strnad
      Název školy: Gymnázium Říčany, příspěvková organizace se sídlem Komenského náměstí 1/1280, 251 01 Říčany
      Název práce: Syntéza laserové molekuly anti-B18H22 a jejího Br- derivátu
      Odkaz na video s prezentací

      • #22018 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Získal jste již nějakou zpětnou vazbu k Vašemu vedlejšímu výstupu praktické částí (shrnutí boranové chemie)?

        • #22028 Odpovědět
          Vojtěch Strnad
          Host

          Zpětnou vazbu mám od paní Ing. Jany Uhlíkové, která u nás chemii vyučuje. Byla vedoucí první poloviny mé práce, kterou jsem psal jako ročníkovou. Ona sama považovala dokument za dobře napsaný. Zatím není nijak oficiálně zařazen v ŠVP, ale paní Uhlíková říkala, že ho využije při výuce o hydridech, nebo pokud padne otázka o boranech.
          Zpětnou vazbu mi poskytli i přátelé a rodina, kterým jsem shrnutí ukázal, když se zeptali, na čem pracuji.
          Shrnutí četl i pan Londesborough a od něj jsem námitky neobdržel.
          Uvědomuji si, že se nejedná o sofistikované sbírání dat o zpětné vazbě a že bych mohl vynaložit více energie na sběr názorů např. mezi žáky školy. Shrnutí jsem ovšem bral jako vedlejší cíl, a proto mi stačila zpětná vazba vyučujícího předmětu a vedoucího práce.

      • #22033 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, jak je prosím možné laikovi v laserové fyzice/chemii popsat veličinu molárního absorpčního koeficientu a jaký má tato veličina vztah na praktické využití látky při konstrukci laseru?

        • #22051 Odpovědět
          Vojtěch Strnad
          Host

          Dobrý den,
          molární absorpční koeficient (ε) se váže ke konkrétní látce a konkrétní vlnové délce. Určuje, „kolik fotonů vzorkem proletí a kolik je pohlceno tzn. excituje molekulu.“ Bavíme se vlastně o pravděpodobnosti. Hodnota má základní jednotku m2/mol , ale běžně se užívá v jednotce 1/c*cm . Má v sobě tedy rovnou závislost na koncentraci a délku dráhy světla vzorkem.

          Kolik % světla pohltí konkrétní vzorek určuje absorbance. Výpočet Absorbance je A=εcl

          • #22057 Odpovědět
            Vojtěch Strnad
            Host

            Ještě k praktickému využití: Mohu mít velmi vysoký kvantový výtěžek (a-B18H22 má 97%), který říká, že 97% excitovaných molekul při navrácení do základního stavu vyzáří laserový foton. Molární absorpční koeficient říká, jaká část fotonů (správné vlnové délky) molekuly excituje.
            Pro funkci laseru je potřeba dosáhnout bodu tzv. „Populační inverze“ to je bod kdy je více než 50% molekul v excitovaném stavu. Pokud mám nízký molární absorpční koeficient, je obtížné tohoto bodu dosáhnout.

            • #22066 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Moc děkuji za vyčerpávající odpověď a objasnění. Předpokládám, že v laboratoři, kde pracujete, probíhá syntéza i jiných než Br-derivátů boranů. Lze říci, jaké deriváty mají nejblíže praktickému využití?

            • #22079 Odpovědět
              Vojtěch Strnad
              Host

              Kromě halogenderivátů emitují světlo i Me-, Et- a pyridinové deriváty. Bohužel nevím, jaké z těchto molekul jsou k praktickému využití nejblíže.
              Např. pyridinový deriváty B18H20(NC5H5)2 mění svoje fotofyzikální vlastnosti v závislosti na skupenství a teplotě. Jiné deriváty nejsou fluorescentní ale fosforescentní a jsou dobrými producenty tripletového kyslíku.

            • #22101 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji za zajímavé informace. Přeji Vám mnoho dalších úspěchů a ať Vás neopustí vědecké nadšení.

            • #22104 Odpovědět
              Vojtěch Strnad
              Host

              Také děkuji

        • #22053 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Moc děkuji za vyčerpávající odpověď. Práce má vysokou odbornou úroveň. Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů na poli vědy.
          Přikládám pár postřehů:
          Klady:
          Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
          Praktický přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…
          Velmi dobré prezentační a komunikační dovednosti, zajímavá forma prezentace.
          Krátké shrnutí boranové chemie srozumitelné žákům SŠ a veřejnosti.
          Vlastní nákresy.
          Bohaté literární zdroje…
          Poznámky k hodnocení:
          …v poděkování opravit slovo schovívavost…
          …výsledky: Hlavní cíl se mi úspěšně povedl (může se něco úspěšně nepovést :-))

          • #22062 Odpovědět
            Vojtěch Strnad
            Host

            Děkuji mnohokrát za komplimenty i za kritiku.

    • #21932 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 4: Biologie
      Jméno a příjmení autora: Lea Abrtová
      Název školy: Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Palackého 211, 293 01 Mladá Boleslav
      Název práce: Mezipohlavní rozdíly v obličeji u současné české populace ve věku 61–94 let
      Odkaz na video s prezentací

      • #22095 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Bylo by možné zobecnit věkové rozmezí zkoumaného souboru v názvu práce uvedením věku nad 60 let? Počáteční stáří bývá zpravidla definováno od 60 let a krajní stáří nad 90 let. Má uvedení hranice 94 let jiný význam, než vyjádření nejvyššího zaznamenaného věku?

        • #22108 Odpovědět
          Lea Abrtová
          Host

          Dobrý den,
          Ano, název by se jistě zobecnit dal.Naším záměrem bylo získání co nejvíce dat v nejstarší věkové skupině. Věk 94 let tudíž zobrazuje právě nejvyšší zaznamenaný věk.

          • #22112 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za rychlou odpověď. Co bylo v průběhu tvorby práce pro Vás nejobtížnější?

            • #22122 Odpovědět
              Lea Abrtová
              Host

              Jako nejobtížnější mi celkově přišla úprava dat v jednotlivých programech, jelikož tyto programy mají mnoho nastavení a jednotlivé kroky se musely ukládat v různých formátech, na což bylo těžké ze začátku pamatovat.

            • #22129 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za odpovědi. Vaši práci považuji za velmi kvalitní. Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů v další odborné práci.
              Posílám pár postřehů:
              Klady:
              Bohaté literární zdroje…
              Kvalitní statistické zpracování dat.
              Aktivní účast v rámci sběru dat (experimentální části práce).
              Praktický přínos a přesah, možnost dalšího rozpracování…
              Velmi dobré prezentační a komunikační dovednosti, vlastní prezentace bohužel nečitelná (nebylo možné její kvalitu posoudit).
              Poznámky k hodnocení:
              – chybí stránkování v obsahu
              – nízká kvalita některých obrázků
              – zápis vzorců pomocí Editoru rovnic
              – seznam obrázků nezarovnávat do bloku (vznikají tzv. řeky)

            • #22135 Odpovědět
              Lea Abrtová
              Host

              Děkuji moc za ohodnocení a názor.

            • #22132 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Existují nějaká pravidla/doporučení jak data ve Vašem oboru zpracovávat? Vámi zmiňovaná složitost úpravy a nastavení nahrává možnosti zkreslení výstupů během úpravy a neporovnatelnosti výsledků mezi různými pracovišti.

            • #22146 Odpovědět
              Lea Abrtová
              Host

              Doporučení existují, já sama jsem se řídila podle zápisů a postupů, které uvedla vedoucí mé práce.
              Programy nejsou schopny vyhodnocovat výsledky, které jsou nějak chybně uloženy nebo jsou ve špatném formátu.

            • #22163 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchu a nadšení do dalšího studia.

            • #22172 Odpovědět
              Lea Abrtová
              Host

              Děkuji moc.

      • #22110 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, měl bych otázku ze spíše společenské roviny: Nechystáte řekněme popularizační přednášku pro probandy, kteří Vám poskytly scan svých obličejů pro Váš výzkum?

        • #22115 Odpovědět
          Lea Abrtová
          Host

          Dobrý den,
          přednáška pro probandy proběhla před celkovým skenováním, kdy byli všichni zúčastnění seznámeni formou prezentace s cílem práce, přístroji a postupy. Jednotlivým probandům byly nadále poslány výsledky skenování a práce.

          • #22123 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď. Plánujete se dále zabývat studiem antropologie, nebo některým z jejích podoborů?

            • #22131 Odpovědět
              Lea Abrtová
              Host

              Ano, plánuji se zabývat právě antropologií či stomatologií.

      • #22121 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Zdravím! Chtěl bych moc pochválit kapitolu diskuze. Podle mých zkušeností se na ní nejlépe pozná schopnost autora vyznat se v tématu, jeho vlastní intelektuální přínos, schopnost kriticky zhodnotit svou práci a tím i dojít k opravdu reálným závěrům ohledně významu práce a jejího využití. Správně jste porovnávala své výsledky s jinými pracemi a v několika ukazatelých jste upozornila na rozpor. Myslíte, že by se například výsledky přiblížili zvýšením počtu dat? Tedy více analyzovaných osob? Nebo je to spíše odlišnou metodikou, či statistickým vyhodnocením?

        • #22127 Odpovědět
          Lea Abrtová
          Host

          Dobrý den,
          Myslím si, že navýšení počtu analyzovaných osob by jistě mohlo mít velký vliv na jednotlivé výsledky, zvláště kdyby se jednalo o navýšení co se týče skupiny mužů, kdy v této kategorii nebyla dostupná tak široká data jako u žen. Roli však můžou hrát také odlišné metodiky.

    • #21933 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Jméno a příjmení autora: Tereza Müllerová
      Název školy: Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 288 40 Nymburk
      Název práce: Knockout genu psbO1 a jeho vliv na životaschopnost Arabidopsis thaliana
      Odkaz na video s prezentací

      • #22098 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Jak dopadl fenotypovací pokus na mutantech psbo1, který měl určit, zda je mutant citlivý na vysoušecí stres?

        • #22111 Odpovědět
          Tereza Müllerová
          Host

          Dobrý den, bohužel jsem se před začátkem karantény již nedostala do laboratoře, abych mohla pokus dokončit a můj vedoucí mi nedodal data, ze kterých bych ho mohla vyhodnotit na dálku, takže vám nemohu odpovědět. Nicméně doufám, že až se situace uvolní, budu se moci vrátit a v experimentu pokračovat.

          • #22116 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Chápu, byla jsem zvědavá :-).
            V práci uvádíte, že Arabidopsis thaliana je výjimečná skutečností, že obsahuje dvě varianty genu psbO. Existují i jiné důvody, proč je tato rostlina významným modelovým organizmem?

            • #22136 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              Ano, samozřejmě. Arabidopsis thaliana je často využívaný modelový organismus, především díky své nenáročnosti na pěstování a nízké choulostivosti na vnější vlivy. Jistě si dokážete představit že tyto vlastnosti mohou být při fenotypovacích pokusech výhodou. Dále má relativně malý genom, což při tvorbě GMO také neškodí. Na malém genomu je menší pravděpodobnost pro potenciální off-target mutace.

            • #22148 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za vyčerpávající odpověď. Nemám další dotazy. Přeji hodně úspěchů v další práci na poli vědy.
              Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
              Klady:
              Bohaté literární zdroje, srovnání se zahraniční literaturou…
              Vysoká úroveň práce po formální, typografické a grafické stránce…
              Praktický přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování.
              Dobré prezentační a komunikační dovednosti.

            • #22167 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              Mnohokrát děkuji. Přeji Vám pěkný zbytek dne.

      • #22106 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, jaká je úspěšnost genové modifikace Arabidopsis systémem Crispr/Cas9-Agrobacterium?

        • #22130 Odpovědět
          Tereza Müllerová
          Host

          Bohužel Vám zde nemohu odpovědět nasbíranými daty. Genotypování, při kterém se z vysázených rostlin vybírají zmutované rostliny, je časově náročné, proto bylo prováděno tak, že se první zmutované rostliny které přijdou pod ruku samospráší. Takto vznikne relativně malý vzorek, ze kterého bych se neodvážila vyvozovat nějakou statistiku. Ze stejného důvodu ani nemám záznam přesného počtu knockoutovaných rostlin.

          • #22139 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Zajímalo mě to pro srovnání s použitím stejného systému na savčích buňkách, se kterým mám zkušenosti a který často poskytuje relativně malou účinnost. Při práci se savčími buňkami ale lze pracovat s tisíci klony pro dosažení určitého množství mutantů. To si ale nedokážu představit při práci s celými rostlinami. Nedokážete aspoň poučeně odhadnout, kolik rostlin je nutné řádově transformovat, abyste v další generaci získala jednotky mutantů?

            • #22157 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              Ptáte se na komplikovanou věc… Genotypování jako takové, jsem na mé práci nedělala já (vyzkoušela jsem si ho pouze v principu u jiného pokusu). Nicméně se Vám pokusím dát odhad, berte ho ale prosím s rezervou. Rozesívali jsme potenciálně transformovaná semínka na plata po 42 rostlinách. Z těch jsme mohli získat přibližně 1-2 (?) zmutované rostliny (heterozygotně, samozřejmě).

            • #22165 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji moc za odpověď a přeji mnoho úspěchů.

      • #22125 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Zdravím, uvádíte, že jste schopná vytvořit KO pomocí CRISPR technologie na rostlinných i živočišných modelech. To by byl velmi cenný „zářez“ do životopisu 🙂 Na jakých konkrétních modelech jste přímo měla příležitost to vyzkoušet? Případně, na které další byste si troufla, vzhledem k podobnosti přístupů i přestože jste je přímo nezkoušela?

        • #22144 Odpovědět
          Tereza Müllerová
          Host

          Děkuji, souhlasím s vámi o hodnotě této mé zkušenosti :D. Byla jsem za ni velmi vděčná.
          Modifikovala jsem pouze Arabidopsis thalianu, nicméně dovolím si dát Vám zde troufalou odpověď. Obecně vzato, modifikace všech rostlin je v principu stejná. Vezme se genový editor, vhodně se naprogramuje a vloží do rostliny skrze bakteriální vektor. Proto kdybych dostala tu možnost, troufla bych si snad na každou rostlinu.

          • #22151 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Nemůžu si pomoct a v případě, že neznáte, posílám vtipnou formou „vysvětlenou“ metodu a výhody CRISPR systému.
            https://www.youtube.com/watch?v=k99bMtg4zRk&t=286s“

            • #22161 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              Za to děkuji! Brilantní vysvětlení funkce, kéž bych na to narazila před lety, když jsem trávila hodiny hloubáním nad těžkými odbornými texty o CRISPRu 😀

          • #22156 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Jinak díky za odpověď! I jedna taková zkušenost se cenní a myslím, že celkově úroveň práce je velmi vysoko a přesahuje možnosti běžného středoškoláka. Měl bych alespoň dvě obecnější doporučení. Čelnění a rozsah práce. Věřím, že by se zde vysloveně vyjímala kapitola diskuze. Máte části diskuze rozházené v různých dalších kapitolách a vyčlenení samostatného bloku srovnání s ostatními pracemi, jistá míra uvědomění si slabých míst práce, ale i „bláznivější“ hypotézy, které do diskuze patří, velmi pomohou ujasnit sobě i čtenářům přínos a význam práce 😉

            • #22164 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              Děkuji za radu!
              Při sepisování této práce jsem získala mnoho cenných zkušeností, které na VŠ při obdobných projektech jistě využiji a toto je určitě jedna z nich.

        • #22149 Odpovědět
          Tereza Müllerová
          Host

          Co se týče živočišných modifikací… Molekulární biologie a GMO jsou témata, která mě v současné době velice zajímají, proto jsem se zaobírala i různými procesy modifikace živočichů. Z některých stran pohledu mi přijde dokonce snazší než modifikace rostlin. Například v některých případech vůbec není třeba vektoru k přenosu editoru do organismu. Editor se jednoduše vloží do embrya. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že bych se hlava nehlava vrhla do tvorby GMO, nicméně základní princip už mám vyzkoušený a tvorba CRISPR-Ca9-guide komplexu pro knockout je v rostlinách i živočiších úplně stejná.

          • #22162 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Ještě jsem zapomněl připsat to druhé doporučení, Vzhledem k tomu, že máte ambice vydat se na výzkumnou dráhu, kde je umění i správně svou práci prezentovat. Je dobré dodržet doporučený rozsah a např v literárním úvodu vypíchnout a detailněji popsat jen ty metody, pojmy, procesy, o kterých bude řeč. Takto velký rozsah, ikdyž hezky zpracovaný, můýe odratit. A ve vědeckých článcích se budou možnosti pohybovat v max v řádech nižsích desítek stran.. Držím palce do budoucna a díky za hezkou práci!

            • #22171 Odpovědět
              Tereza Müllerová
              Host

              V tomto Vám musím dát za pravdu, s rozsahem byl v průběhu celé práce problém. Chtěla jsem dát všechny získané informace na (virtuální) papír! Ale, jak jsem již zmínila, je to poučení do budoucna 😀
              Děkuji a přeji Vám hezký zbytek dne.

    • #21934 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Jméno a příjmení autora: Eliška Rašková
      Název školy: Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 288 40 Nymburk
      Název práce: Saturace hořčíku v lidském organismu u populace Nymburska a možnosti jeho suplementace
      Odkaz na video s prezentací

      • #22099 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Lze na základě daného počtu respondentů použít tuto formulaci? – Více než třetina populace na Nymbursku trpí deficitem hořčíku, a to se zdá být poměrně závažný problém.

        • #22124 Odpovědět
          Eliška Rašková
          Host

          Dobrý den, samozřejmě je tato formulace trochu zavádějící. Myslela jsem to tak, že třetina mých respondentů trpěla deficitem hořčíku a proto se mi to zdá jako poměrně závažný problém i k tak malému počtu respondentů. Navíc má práce byla součástí širšího výzkumu po celé České republice a podle informací, které se během výzkumu nasbíraly, bylo zřejmé, že informace o deficitu magnesia u třetiny populace je po celé republice poměrně stejná, proto jsem to takto zformulovala. Pokud bych chtěla mluvit opravdu o úplné statistice deficitu hořčíku na Nymbursku, musela bych získat vzorky od všech lidí žijících na tomto území nebo alespoň více vzorků. To bohužel nešlo vzhledem ke komplikacím, které se během výzkumu naskytly s respondenty a i následně k časovému rozmezí pro vypracování práce.

          • #22133 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za vyčerpávající odpověď. Vaši práci považuji za přínosnou. Nemám další otázky. Přeji hodně úspěchů v další odborné činnosti.
            Posílám pár postřehů:
            Klady:
            Velmi dobré prezentační a komunikační dovednosti.
            Návrh suplementace pro tři probandy (praktický přínos).
            Praktický výstup – porovnání výsledků z obou určení.
            Zvýšení informovanosti.
            Formální zpracování.

            • #22155 Odpovědět
              Eliška Rašková
              Host

              Děkuji za zhodnocení a názor.

      • #22118 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, překvapila mě informace, že se denní příjem hořčíku v potravě postupně snižuje a to i přes to, že v rámci posledního století žijeme v relativním blahobytu a máme přístup ke kvalitním potravinám i informacím o zdravém životním stylu. V jakém horizontu je tento trend pozorován a čím může být způsoben?

        • #22142 Odpovědět
          Eliška Rašková
          Host

          Dobrý den, máte pravdu a stejně jako Vás, tak i mne tato informace při výzkumu překvapila. Sice jsem tuto informaci zcela do hloubky nezkoumala, ale domnívám se, že je to především tím, že v dnešní době je stále více a více potravin, které jsem upravované (chemicky apod.). Úprava potravin je jistě v mnoha ohledech prospěšná, ale pokud jde o zachování látek (např. právě ten hořčík), tyto minerální látky po úpravě potravin již nemají takovou funkci jako tomu bylo předtím. Sice máme všude okolo sebe informace a podrobnosti o zdravém životním stylu, ale otázkou je, kolik lidí se jimi opravdu řídí. Zjišťováno je to jak z rozboru potravin, tak právě z deficitu hořčíku, kterým trpím stále více lidí. To však ještě velmi úzce souvisí s dnešní dobou a s tím, že lidé často trpí stresem, který hladinu hořčíku velmi snižuje.

          • #22150 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za vyčerpávající odpověď, jsou to informace, které stojí za to šířit do obecného povědomí.

    • #21935 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 4: Biologie
      Jméno a příjmení autora: Anna Vávrová
      Název školy: Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Palackého 211, 29380 Mladá Boleslav
      Název práce: Vliv chladové expozice na metabolizmus a na hnědou tukovou tkáň laboratorní myši
      Odkaz na video s prezentací

      • #22103 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Proč byly vybrány kmeny s těmito genotypy? Proč bylo zvoleno pouze samčí pohlaví?

        • #22128 Odpovědět
          Anna Vávrová
          Host

          Dobrý den, kmeny s těmito genotypy byly využity právě kvůli jejich odlišným vlastnostem spojeným s metabolickým syndromem, liší se reakcí na dietu s vysokým obsahem tuku. Myši B6 jsou náchylnější k obezitě a metabolickým poruchám zatímco myši AJ mívají zdravou hmotnost a netrpí metabolickými poruchami. Na myších kmene AJ jsem tedy viděla, příklad toho, jak by se měly hladiny NEFA a glukózy měnit v ,,ideálním“ případě a u myší B6 jsem poté mohla hledat odlišnosti a vyvozovat příčiny.
          Pro pokusy se obecně používají spíše samčí pohlaví. Samice jsou využívány pro pokusy pouze výjimečně. U samců je menší pravděpodobnost zkreslení výsledků v souvislosti s březostí.

          • #22141 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za Vaši odpověď. Nemám další dotazy. Přeji hodně úspěchů v dalších odborných aktivitách.
            Kvalitní práce z hlediska přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
            Klady:
            Prezentační a komunikační dovednosti dobré (rychlý projev)
            Praktický přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování
            Bohaté literární zdroje…
            Poznámky k hodnocení:
            standartní…str. 14

      • #22109 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Zdravím! Zajímalo by mě, byl třeba projekt pokusu? Jak se kontrolovalo jestli myši trpěli? Bylo vidět, že obeznější B6 odolávaly lépe díky své „izolační“ vrstvě, nebo naopak hůře, že naktivovaly BAT?

        • #22140 Odpovědět
          Anna Vávrová
          Host

          Dobrý den, projekt pokusu nebyl. Postup jsem popsala v práci. Myši jsem vystavovala chladu v chladových místnostech, které jsou pro tyto účely koncipované. Vše jsem prováděla s vedoucí mé práce, která dbala na to, aby byly dodrženy všechny normy ohledně pokusů na zvířatech.
          Myši B6 neměly natolik výrazně vyšší hmotnost, než myši AJ, proto bych si myslím, že myši B6 odolávaly chladu hůře, z důvodu zhoršené funkce BAT, která je u myší prvotním zdrojem tepla.

          • #22170 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Díky za odpověď. Hezká práce, rozsáhlá, video prezentace pěkná, skoro profi 😉 Pozor na uváděné hodnoty zvětšení na mikriskopickách obrázcích. Jsem si jistý, že jste zapoměla na zvětšení okuláru, takže vše násobit ještě 10x. Ostatně je to visět na obrázcích s měřítkem. To je také běžná forma prezetnace mikroskopických obrázků. Jen správné měřítko a se zvětšením se nemusíte zabývat. Vzhledem k té výborné laborce a vysoké úrovni se asi plánujete věnovat výzkumu, takže držím palce! A díky!

      • #22114 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, překvapil mě Vámi popisovaný možný projev metabolického syndromu u B6 myší. Neměly by se problémy s ním spojené prohlubovat s přibývajícím věkem zvířete? Pokud se nepletu, používala jste 12 týdenní samce, které považuji ještě za relativně mladé.

        • #22152 Odpovědět
          Anna Vávrová
          Host

          Dobrý den, myši B6 jsou obecně náchylné k metabolickému syndromu, je to dané jejich genotypem. Také výsledky NEFA a glukózy, které jsem naměřila odpovídaly metabolickým poruchám. Pro pokusy jsem používala, tyto myší kmeny, kdy mi myší kmen AJ, který je odolný vůči metabolickým poruchám představoval ,,zdravý“ stav a u myší kmen B6 jsem se následně mohla proč dochází na chlad reagují odlišně. Jistě by bylo zajímavé, zaměřit se i na změny probíhající v průběhu stárnutí zvířat, ale myslím, že i takto staří jedinci mi poskytly obraz o tom, jak na organismus s metabolickým syndromem reaguje na vnější podmínky.

          • #22160 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď. Výsledky to určitě zajímavé jsou – stálo by za to se zaměřit na důvod odpřažení netřesové termogeneze od chladového stresu u B6 na metabolické/molekulární úrovni. Plánujete v tomto, nebo podobném výzkumu pokračovat? Je možné, že díky metabolickému syndromu je BAT B6 samců necitlivá k inzulinu, přesto, že jsou myši vitální a přežívají na standardní stravě do mnohem pokročilejšího věku?

            • #22168 Odpovědět
              Anna Vávrová
              Host

              Určitě plánuji se touto problematikou zabývat i nadále. Nyní se budu podílet na výzkumu spojeným s diabetem 2. typu, ráda bych se ale k problematice hnědé tukové tkáně vrátila.
              Ano, myslím, že u myší B6 hraje inzulinová rezistence roli ve funkčnosti BAT. Nedokážu říci, proč se myši B6 dožívají vyššího věku, i toto by byla možnost pro pokrčování v mém výzkumu.

            • #22186 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              V tom případě držím palce a přeji Vám mnoho úspěchů.

            • #22194 Odpovědět
              Anna Vávrová
              Host

              Respektive vím, že to, že se dožívají vyššího věku se moc neslučuje s inzulínovou rezistencí, nevím však jak toto dále rozvést.

    • #21936 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 4: Biologie
      Jméno a příjmení autora: Petra Vydrová
      Název školy: Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník, Žižkovo nám. 186, 269 01
      Název práce: Péče o sportovního psa – zaměřeno na agility
      Odkaz na video s prezentací

      • #22105 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Jakým způsobem budou Vámi získané informace poskytnuty cílové skupině?

        • #22117 Odpovědět
          Petra Vydrová
          Host

          Dobrý den,
          Je tu několik možností, jak tuto skupinu kontaktovat. Buď bych využila prezenční formu semináře, nebo bych informace poskytla na internetu.

          • #22119 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za odpověď. Která plemena jsou pro výcvik nejvhodnější?

            • #22126 Odpovědět
              Petra Vydrová
              Host

              Agility mohou běhat všechna plemena. Ale na výcvik jako takový je určitě vhodná Border kolie (kategorie L/LM), Šetlie (kategorie S/M) nebo například Pudl (kategorie S/M popřípadě L, pokud se jedná o královského). Také záleží na přístupu majitele. Pokud mohu, zmíním to, že na mistrovství světa v agility běhal dokonce i Husky, který nepatří mezi častá plemena v tomto sportu.

            • #22145 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za odpověď. Jedná se o velmi zajímavou práci. Přeji hodně úspěchů do další práce. Nemám další dotazy.
              Posílám pár postřehů:
              Klady:
              Dobré prezentační a komunikační dovednosti.
              Zvýšení informovanosti.
              Poznámky k hodnocení:
              Minimální literární zdroje…
              standartní …str. 8
              kvalita obrazové dokumentace

            • #22153 Odpovědět
              Petra Vydrová
              Host

              Moc děkuji za Vaše postřehy.

      • #22120 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, zmínila jste ve své práci důležitost aerobního tréninku se sportovním/sportujícím psem. Je možné u psa během tréninku vysledovat, že se metabolicky pohybuje v aerobní zóně a nedochází už k posunu k anaerobnímu metabolismu, který by byl kontraproduktivní?

        • #22143 Odpovědět
          Petra Vydrová
          Host

          Dobrý den,
          myslím, že by sledování v jaké zóně se pes během výkonu pohybuje bylo možné, kdyby se použili podobné senzorické přístroje, jako jsou chytré hodinky pro lidi nebo hrudní pásy. Ale samozřejmě by musel být přístroj uzpůsoben psům. Momentálně se v agility nic takového nepoužívá, a je tedy pouze na citu majitele, aby vyhodnotil situaci a vhodně trénink upravil.

          • #22154 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď, zajímalo mě právě také, jestli se v současné době, kdy se obliba sportování se psem prudce zvyšuje, dá sehnat např. psí alternativa lidských tepových senzorů. Je možné psům spolehlivě měřit tep na krku a daly by se takové senzory tedy vkládat třeba do obojků? Reaguje pes nějak výrazně na zakyselování svalů v anaerobní fázi tréninku, aby byl jeho majitel/trenér poznat nástup této fáze?

            • #22174 Odpovědět
              Petra Vydrová
              Host

              O žádném takovém senzoru nevím, ale určitě by byl přínosný a žádaný. Spíš něž do obojků by se daly vložit do spodní části postrojů, která se dotýká hrudního koše psa. Čím je pes více zadýchaní, je vetší předpoklad, že se blížíme do anaerobní fáze.

            • #22176 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji a přeji Vám mnoho studijních i sportovních úspěchů.

    • #21937 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 6: Zdravotnictví
      Jméno a příjmení autora: Anežka Nováková
      Název školy: Gymnázium Jiřího Ortena, Jaselská 932, 284 01 Kutná Hora
      Název práce: Paratuberkulóza skotu a její vztah ke Crohnově nemoci
      Odkaz na video s prezentací

      • #22195 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Zdravím, v kapitole 2.16 se lehce dotýkáte možnosti léčby Crohnově nemoci. Zmiňujete biologickou léčbu. Víte něco bližšího o mechanizmu léčby? Je založená na protilátkách, inhibitorech či jiných?

        • #22203 Odpovědět
          Anežka Nováková
          Host

          Dobrý den,
          biologickou léčbou jsem se příliš nezabývala. ale přesto.. Biologická léčba je nejnovější generací léků s výrazným protizánětlivým účinkem. Funguje na principu podávání protilátek proti zánětlivému strukturám. V ČR existují 3 preparáty, jejichž hlavním efektem je zabránit vstupu bílých krvinek do tkáně trávicího traktu.

          • #22213 Odpovědět
            Anežka Nováková
            Host

            *zánětlivým

          • #22226 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Díky za odpověď. Věřím, že ikdyž to nebylo přímo součástí práce, tak vzhledem k jasnému k oboru a jasnému přesahu do humánní medicíny se tato podrobnost neztratí 😉
            Jinak v rámci oboru zdravotnictví byl především literární úvod moc hezky zpracovaný, správný co do rozsahu i formální stránce. O velmi zajímavém tématu netřeba se zmiňovat.. Správný formát citací apod. To je první krok a na střední školu hezká práce, díky za ní!

            • #22230 Odpovědět
              Anežka Nováková
              Host

              Moc děkuji 🙂

      • #22196 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Sběr vzorků a jejich analýza byla prováděna s Vaší účastí?

        • #22204 Odpovědět
          Anežka Nováková
          Host

          Dobrý den,
          účastnila jsem se sběru vzorků, ale analýza probíhala bez mé účasti.

          • #22228 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji za odpověď. Práci považuji za kvalitní. Přeji mnoho úspěchů do dalšího odborného snažení.
            Posílám pár postřehů.
            Klady:
            Dostatečné literární zdroje…
            Srovnání s bakalářskou prací…
            Dobré prezentační a komunikační dovednosti

      • #22197 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, existují data o přítomnosti protilátek proti mycobakteriu v krvi pacientů s Crohnovou nemocí? Nebo je mycobacterium jako potenciální původce spojován s Crohnovou nemocí jen na základě analýzy resekovaných částí střeva a biopsií?

        • #22212 Odpovědět
          Anežka Nováková
          Host

          Dobrý den,
          při psaní této seminární práce jsem prošla velké množství materiálů a musím přiznat, že jsem se nikde o protilátkách v krvi člověka nedočetla, tudíž soudím, že podobnost spočívá pouze ve zbytnění střevní stěny a dalších příznacích doprovázející tato onemocnění.

          Určitě je toto zajímavý námět pro případné rozšíření mé práce. Děkuji.

          • #22229 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Stihla jste to dřív, omlouvám se. Děkuji za odpověď. Vzhledem k tomu, že se metoda zjišťování přítomnosti protilátek pomocí ELISA podle Vaší práce používá u skotu, bylo by určitě zajímavé přenést ji na člověka. Třeba by pomohla při objasňování patologie Crohnovi choroby, včasnému záchytu onemocnění nebo vztahu paratuberkulozy skotu a Crohnovi choroby.

            • #22233 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Zmínila jste možné rozšíření své práce. Plánujete se problematikou dále zabývat, případě studovat některý z příbuzných oborů?

            • #22243 Odpovědět
              Anežka Nováková
              Host

              Plánuji studium medicíny a myslím si, že bych na tuto práci v průběhu studia mohla navázat. Toto téma mě zajímá, ale momentálně musím svou pozornost směřovat jinam, ovšem ráda bych tuto práci v budoucnu rozvedla.
              Zároveň v těchto měsících by mělo probíhat plošnější testování zemědělských podniků v ČR na PTB pod záštitou Veterinárního Výzkumného Ústavu. Toto testování by mohlo přinést zajímavé výsledky, se kterými by se určitě také dalo dále pracovat.

            • #22252 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              V tom případě Vám přeji mnoho úspěchů ve studiu a děkuji za pěkné představení velmi zajímavé problematiky.

            • #22237 Odpovědět
              Anežka Nováková
              Host

              Máte pravdu, určitě je to jedna z možností, jak objasnit příčiny CD.
              Děkuji Vám za tento velmi přínosný poznatek.

        • #22215 Odpovědět
          Dušan Hrčkulák
          Host

          Kopíruji Vaši odpověď ze spodku vlákna, pro přehlednost: Dobrý den,
          při psaní této seminární práce jsem prošla velké množství materiálů a musím přiznat, že jsem se nikde o protilátkách v krvi člověka nedočetla, tudíž soudím, že podobnost spočívá pouze ve zbytnění střevní stěny a dalších příznacích doprovázející tato onemocnění.
          Určitě je toto zajímavý námět pro případné rozšíření mé práce. Děkuji.

    • #21938 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 6: Zdravotnictví
      Jméno a příjmení autora: Šárka Perseinová
      Název školy: Sportovní gymnázium Kladno
      Název práce: PROBLEMATIKA PORODŮ
      Odkaz na video s prezentací

      • #22187 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Bylo by možné nahradit papírové dotazníky elektronickou formou (Forms, Google Apps atd.)? Elektronické dotazníky mají větší dosah, vyšší návratnost, určitou míru automatického statistického zpracování (grafy, které vytváříte na základě ručního zpracování dat v dotaznících). Možnost oslovit náhodný dostatečně vysoký počet respondentů.

        • #22206 Odpovědět
          Petr Flachs
          Host

          Kopíruji odpověď Šárky, která se objevila až na konci vlákna. Šárko, při kliknutí na „odpovědět“ držte zároveň CTRL, pak se udrží přehlednost 😉

          „Dobrý den, samozřejmě by tato elektronická forma šla využít, ale jelikož jsem měla možnost oslovit zdravotníky osobně, zvolila jsem proto papírovou formu dotazníků a osobní předání. Návratnost jsem čekala vyšší, avšak tuto formu výzkumu jsem dělala poprvé, tudíž jsem neměla žádné předchozí zkušenosti.“

        • #22216 Odpovědět
          Radka Olivová
          Host

          Hlavním tématem v praktické části jsou kazuistiky rozdílných porodů a názory náhodných respondentů na domácí porody. Cílem práce je zjištění názoru a souhlasu, nesouhlasu veřejnosti s domácí porody…toto je uvedeno v anotaci.

          Oslovila jste pouze zdravotníky?

          • #22231 Odpovědět
            Šárka Perseinová
            Host

            Výběr respondentů byl náhodný, oslovila jsem odbornou veřejnost, ale také laickou veřejnost (např. učitele gymnázia)

            • #22253 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za zodpovězení dotazů. Přeji hodně úspěchů v další odborné práci.
              Posílám pár postřehů.
              Klady:
              Dostatečné literární zdroje…
              Dobré prezentační a komunikační dovednosti.
              Poznámky k hodnocení:
              Má smysl generovat graf se 100 % jedné možnosti?
              Generovat obsah práce…
              Typografie

            • #22264 Odpovědět
              Šárka Perseinová
              Host

              Děkuji Vám za zpětnou vazbu, pro budoucí práce jistě využiji Vaše rady a postřehy.

      • #22198 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, jaká je pravděpodobnost legislativního ošetření trestní odpovědnosti rodičky za zdraví dítěte, které nastiňujete ve své práci? Je tato praxe zavedena někde v zahraničí?

        • #22217 Odpovědět
          Šárka Perseinová
          Host

          Jako jednu z možností vidím zavést stejnou trestní odpovědnost jako za narozené dítě, jako se posuzuje týrání dítěte, zanedbání péče. O zahraničí nevím, jak se to při soudních sporech uplatňuje,ale soudy by měly rozhodovat na základě Práv dítěte (právo na život)

        • #22235 Odpovědět
          Šárka Perseinová
          Host

          V ČR by záleželo na tom, jestli bude soud hodnotit jako ještě nenarozené dítě, nebo již narozené (první nádech)

          • #22244 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď. Vyvíjí např. některá zdravotnická organizace tlak na uzákonění plošné trestní odpovědnosti rodičky za zdraví dítěte v souvislosti s porodem a vlastními požadavky na něj v ČR? Několikrát jste zmínila záchrannou službu, jejíž pracovníci někdy nesou křivé obvinění.

            • #22257 Odpovědět
              Šárka Perseinová
              Host

              Ano,právě zdravotnická záchranná služba(ZZS) opakovaně lobuje za právní odpovědnost rodiček. ZZS je ve složité situaci, neboť její zaměstnanci si uvědomují rizikovost chování nezodpovědných matek, na druhé straně jsou nuceni přijmout odborné i forenzní za zvládnutí nepovedeného domácího porodu.

            • #22269 Odpovědět
              Dušan Hrčkulák
              Host

              Děkuji za odpověď a přeji Vám mnoho úspěchů do budoucna.

            • #22273 Odpovědět
              Šárka Perseinová
              Host

              Děkuji a i já Vám děkuji.

    • #21939 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 6: Zdravotnictví
      Jméno a příjmení autora: Valentýna Tyllová
      Název školy: Vyšší odborná a Střední zemědělská škola, Mendelova 131, 256 01 Benešov
      Název práce: ANTIBAKTERIÁLNÍ ÚČINKY ZUBNÍCH PAST A ÚSTNÍCH VOD NA BAKTERIE V DUTINĚ ÚSTNÍ
      Odkaz na video s prezentací

      • #22189 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        Na základě jakých kritérií byl proveden výběr zubních past a ústních vod? Byl výběr ovlivněn záměrem srovnat získané výstupy s jinými pracemi?

        • #22202 Odpovědět
          Valentýna Tyllová
          Host

          Dobrý den, děkuji za otázku. Vybíraly jsme (já s paní konzultantkou RNDr. Pallovou) pasty, které se často objevují v českých domácnostech, které používám já a pak i netradiční Micro Silver plus. Micro silver plus byla nejdražší zubní pasta, kterou jsem testovala. Ústní vody jsme vybíraly dle stejných kriterií.

          • #22207 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji Vám za odpověď. Pro upřesnění…u kolika jedinců byl proveden odběr vzorku slin?

            • #22214 Odpovědět
              Valentýna Tyllová
              Host

              Po každé se to lišilo podle aktuálního počtu lidí u nás ve školní mikrobiologické laboratoři. Průměr lidí, kteří byli ochotni mi takto pomoc s prací bude 2-3 lidi na jednu zubní pastu a ústní vodu. U některých zubních past to byli až 4 lidi u některých pouze 2.

            • #22223 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za odpovědi. Nemám další dotazy. Oceňuji Vaši snahu a úsilí. Přeji hodně úspěchů v další odborné činnosti.
              Posílám pár postřehů:
              Klady:
              Prezentační a komunikační dovednosti velmi dobré, poměrně rychlé tempo.
              Srovnání s maturitní a diplomovou prací.
              Poznámky k hodnocení:
              Praktický přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…?

            • #22227 Odpovědět
              Valentýna Tyllová
              Host

              Moc děkuji za komentář. Ráda bych svou práci rozšířila o srovnání potlačení bakterií v dutině ústní před vyčištěním zubů a po vyčištění zubů danou zubní pastou a ústní vodou.

            • #22255 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji za odpověď.

      • #22199 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, zohledňují antibakteriální látky v zubních pastách a ústních vodách symbiotické bakterie mikroflory dutiny ústní? Dají se vůbec nějaké druhy mikroorganismů přítomných v dutině ústní považovat za symbiotické/žádoucí?

        • #22210 Odpovědět
          Valentýna Tyllová
          Host

          Dobrý den, děkuji za velmi zajímavou otázku. Druhů bakterií v dutině ústní budou stovky a ne všechny jsou pro nás škodlivé, ale musíme si uvědomit, že hlavní příčinou zubního kazu, onemocnění dásní apod. bývá zubní plak, který vytváří bakterie v dutině ústní. Osobně si myslím, že zubní pasty a ústní vody se snaží potlačit všechny bakterie v dutině ústní právě z důvodu tvorby zubního plaku. Přesněji Vám na to nedovedu odpovědět, protože jsem toto nezjišťovala, ale dal jste mi podnět nad kterým bych se ráda zamyslela a zabývala se jím dál. Za to Vám děkuji.

          • #22236 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji moc za odpověď a přeji Vám mnoho úspěchů.

      • #22201 Odpovědět
        Petr Flachs
        Host

        Hezký den, prosím alespoň o krátký komentář ke složení zubních past a/nebo ústních vod. Které složky se přidávají kuli svým baktricidním účinkům? A prokázal se vztah nejúčinnějších past a vod vzhledem ke svému složení?

        • #22224 Odpovědět
          Valentýna Tyllová
          Host

          Dobrý den, děkuji za otázku.
          Nejčastěji se jednalo o sloučeniny chloru, sodíku, křemíku, fluoridu, u ústních vod Oral -B a Listerine navíc alkohol, zubní pasta Micro silver plus stříbro a zubní pasta Vademecum i výtažky z rostlin. Rozdíl mezi lepšími pastami v potlačování bakterií oproti horším zubním pastám v dutině ústní bude určitě množství fluoridu, účinnost zubní pasty micro silver plus způsobilo stříbro, které má antibakteriální účinky a u ústní vody Oral – B to s velkou pravděpodobností byl alkohol. Bohužel moc nerozumím tomu, proč ústní voda Listerine byla tak neúčinná, i když obsahovala alkohol.

          • #22238 Odpovědět
            Petr Flachs
            Host

            Díky za odpověď. Myslím, že takováto lehce biologicko-chemická vložka by práci moc slušela, což navazuje i na Dušanův dotaz. Ikdyž (a to Vás chci podpořit, když něco nevychází, jak byste předpokládala) dané téma je určitě složitější a jeden relativně jednoduchý experiment problematiku nepokryje. Díky za práci a pokud byste k hezké obrazové příloze, pěkné úpravě, prezentaci a jazyku přidala v budoucnu trochu té biologické podstaty, byli bychom zase někde jinde 😉

            • #22250 Odpovědět
              Valentýna Tyllová
              Host

              Děkuji za názor. Vždy se to dá posunout dál, jinak by život byl moc lehký, kdybychom se nemohli posouvat dál.

          • #22247 Odpovědět
            Valentýna Tyllová
            Host

            Sloučeniny fluoru, fluoridy jsou sloučeniny, omlouvám se za překlep.
            Nejčastěji se do složení zubních past bude přidávat fluor, chlor a alkohol, protože mají antibakteriální účinky.

    • #21940 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Obor č. 6: Zdravotnictví
      Jméno a příjmení autora: Kristýna Vojtová
      Název školy: Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce, Komenského 779, 288 02 Nymburk
      Název práce: Mikrobiom trávicího traktu člověka
      Odkaz na video s prezentací

      • #22191 Odpovědět
        Radka Olivová
        Host

        V jakém rozsahu jste se zapojila do realizace experimentální části? Velké věkové rozpětí v souboru probandů byl záměr?

        • #22205 Odpovědět
          Kristýna Vojtová
          Host

          Dobrý den, prováděla jsem všechny laboratorních metody pod vedením ve vedoucí práce. Velké věkové rozpětí v souboru probandů byl záměr, chtěli jsme zjistit, jak moc se budou jednotlivé vzorky lišit.

          • #22208 Odpovědět
            Radka Olivová
            Host

            Děkuji. Co bylo pro Vás při tvorbě práce nejobtížnější?

            • #22239 Odpovědět
              Kristýna Vojtová
              Host

              Ze začátku pro mě bylo obtížné pochopit jednotlivé metody. Nejobtížnější ale byla práce se zdroji, čerpala jsem převážně z odborných studií, které byly v anglickém jazyce.

            • #22246 Odpovědět
              Radka Olivová
              Host

              Děkuji Vám za odpověď. Práci považuji za velmi kvalitní z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
              Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů v dalším odborném snažení.
              Posílám pár postřehů.
              Klady:
              Prezentační a komunikační dovednosti dobré.
              Bohaté literární zdroje.
              Plány do budoucna – NGS, sekvenování nové generace (kontrolní skupina v rámci většího projektu zabývající se studiem mikrobiomu)

            • #22251 Odpovědět
              Kristýna Vojtová
              Host

              Děkuji, hezký zbytek dne.

      • #22192 Odpovědět
        Dušan Hrčkulák
        Host

        Dobrý den, ve své práci jste psala o vysoké stabilitě mikrobiomu u dospělého člověka. Před pár lety jsem narazil na zajímavou práci, která ukazovala výsledky dlouhodobých analýz složení mikrobiomu u dospělých a dospěla k zajímavému zjištění, že společné soužití partnerů ve společné domácnosti vede ke sladění jejich mikrobiomů. Obvykle to byla velmi výrazná změna pro oba jedince. Toto sladění bylo mnohonásobně urychleno příchodem společného potomka na svět. Je možné, že takové změny jsou způsobeny pouze synchronizací životního stylu vč. stravování, které zmiňujete?

        • #22240 Odpovědět
          Kristýna Vojtová
          Host

          Dobrý den, řekla bych, že synchronizace životního stylu má na mikrobiom velký vliv. Nedokážu ale posoudit, jak moc se mikrobiom změní s příchodem společného potomka.

          • #22248 Odpovědět
            Dušan Hrčkulák
            Host

            Děkuji za odpověď. Dotaz se měl dotknout také toho, zda byly popsány nějaké přirozené cesty „přenosu“ mikrobiomu mezi dospělými lidmi. Jako nepřirozenou cestu jste zmínila transplantaci a zmínila jste se o několika přirozených cestách přenosu mikrobiomu z matky na dítě.

            • #22258 Odpovědět
              Kristýna Vojtová
              Host

              Pokud si správně pamatuji, to v práci popsané není. Tuto informaci si doplním.

    • #21956 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,

      zveřejňujeme informaci k vlastnímu průběhu obhajob SOČ prací.

      Obhajoby Vašich prací proběhnou v pondělí 4. 5. v blocích, které budou zacíleny samostatně na každý obor.

      Časový harmonogram:

      blok – Obor č. 3: Chemie – od 10:00 do 11:00 hod.
      blok – Obor č. 4: Biologie – od 11:30 do 12:30 hod.
      blok – Obor č. 6: Zdravotnictví – od 13:00 do 14:00 hod.

      Obhajoby budou probíhat formou online chatu v daném časovém rozpětí. Před zahájením bloku budou u každého příspěvku (studenta) uvedeny doplňující dotazy poroty. V daném časovém limitu bude probíhat společná diskuze nad zadanými, případně dalšími dotazy poroty.

      Těšíme se na Vás.

      Radka Olivová, Petr Flachs, Dušan Hrčkulák

    • #22019 Odpovědět
      Dušan Hrčkulák
      Host

      Hezké ráno, je Vámi zvolená metoda stanovení oxidu siřičitého používána k analýze červených vín také v potravinářské praxi? Vysoké koncentrace SO2 u červených vín přímo bijí do očí a tak mě zajímá, zda nemohou být výsledky analýzy zkreslené jinými složkami těchto nápojů.

    • #22040 Odpovědět
      Michaela Kalicovová
      Host

      Dobrý den, experiment jsem prováděla po dobu 2 měsíců o letních prázdninách. Byla jsem přítomna u všech laboratorních činností, které jsem sama prováděla pod vedením vědeckého pracovníka.

    • #22078 Odpovědět
      Radka Olivová
      Host

      Děkuji za názor, ale z mého pohledu tyto zdroje do odborné práce nepatří. Odborná práce SOČ musí splňovat určitá kritéria.

    • #22193 Odpovědět
      Šárka Perseinová
      Host

      Dobrý den, samozřejmě by tato elektronická forma šla využít, ale jelikož jsem měla možnost oslovit zdravotníky osobně, zvolila jsem proto papírovou formu dotazníků a osobní předání. Návratnost jsem čekala vyšší, avšak tuto formu výzkumu jsem dělala poprvé, tudíž jsem neměla žádné předchozí zkušenosti.

    • #22209 Odpovědět
      Šárka Perseinová
      Host

      Dobrý den i Vám, omlouvám se,nejspíš mi nefungují odpovědi.

    • #22211 Odpovědět
      Anežka Nováková
      Host

      Dobrý den,
      při psaní této seminární práce jsem prošla velké množství materiálů a musím přiznat, že jsem se nikde o protilátkách v krvi člověka nedočetla, tudíž soudím, že podobnost spočívá pouze ve zbytnění střevní stěny a dalších příznacích doprovázející tato onemocnění.
      Určitě je toto zajímavý námět pro případné rozšíření mé práce. Děkuji.

    • #22234 Odpovědět
      Valentýna Tyllová
      Host

      Ještě bych chtěla doplnit. Do složení zubních past a ústních vod se bude primárně přidávat fluor kvůli svým antibakteriálním účinkům a do ústních vod alkohol.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 23 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 22015 v 42-KK Středočeský -obor 3,4,6
Informace o uživateli:




Storno