Doplňující informace ke vkládání odpovědí do chatu:
Pro zachování přehlednosti a udržení vlákna příspěvku je nutné při kliknutí na link „ODPOVĚDĚT“ podržet současně klávesu Ctrl.

Vážené studentky, vážení studenti,
obhajoby jsou u konce. Děkujeme za Vaše odpovědi, úsilí a nasazení.
Ve večerních hodinách zveřejníme pořadí v jednotlivých oborech.
Vaše porota

Vážené studentky, vážení studenti,

chtěli bychom Vám poděkovat za účast v krajském kole obhajob prací SOČ. Letošní ročník krajské přehlídky byl improvizovaný a v mnohém ochuzený. Jsme rádi, že se nám i přesto podařilo „setkat“ se virtuálně a v rámci možností s každým prodiskutovat část jeho práce. Oceňujeme aktivitu Vás všech, ne každá komise měla to štěstí na aktivní přístup soutěžících.

Je nám potěšením přiznat, že jsme byli příjemně překvapeni vysokou kvalitou Vašich prací. Je povzbuzující z pozice porotců vidět, že v krajském kole o další postup soutěží aktivní a velmi schopní studenti s opravdovým zájmem o obor. Měli jsme za úkol přečíst dohromady 14 ne zrovna krátkých prací a věřte, že se letos nenašla ani jedna, u které bychom se nudili nebo litovali vynaloženého času. Všechna Vaše díla byla velmi čtivá a po stránce jazykové a formální byla na velmi dobré úrovni. O to složitější pro nás bylo sestavit finální žebříčky a rozhodnout, kdo bude vyslán do celostátní přehlídky. Vzhledem k silné konkurenci v jednotlivých oborech o finálním pořadí většinou rozhodovaly jen drobné rozdíly. Žádná předložená práce nebyla propadákem a tak prosím nevěšte hlavy z případného umístění na nižších pozicích.

Přestože jste letos měli z našeho pohledu jednodušší podmínky pro představení svých prací, ze zaslaných videí můžeme konstatovat, že Vaše prezentační dovednosti jsou výborné a srovnatelné. Je nám líto, že jsme si Vás letos nemohli poslechnout osobně a na jednotlivé prezentace navázat bezprostřední diskuzí.

Na závěr ještě jednou děkujeme za projevenou aktivitu a aspoň vzdálenou možnost načerpat energii z Vašeho vědeckého nadšení. Držíme Vám palce v dalším studiu a doufáme, že Vám toto nadšení vydrží co nejdéle. Vzhledem k tomu, že jsme Vám letos nemohli poskytnout přímou zpětnou vazbu, níže najdete pár našich obecných postřehů. Pokud budete mít další dotazy, neváhejte nás kontaktovat na našich osobních emailech, které najdete na konci textu.

Postřehy a doporučení:

Několik předložených prací by podle našich zkušeností bylo obhajitelných jako diplomové, což je na střední škole naprosto ohromující. Je to převážně tím, že autorům poskytla vědomostní i experimentální zázemí vědecká pracoviště. Podporujte prosím mladší a stejně nadšené kolegy ve vyhledávání takovýchto možností seberealizace. V rámci SOČ to není rozhodujícím faktorem, ale pomůže Vám to získat zkušenosti důležité zejména v budoucnu, třeba při vysokoškolském studiu přírodních věd. Tím ovšem nechceme shazovat práce realizované v jiných podmínkách. Letošní ročník je důkazem toho, že i práce realizovaná doma je při dotažení k dokonalosti velice konkurenceschopná.

Délka práce není jednoznačným ukazatelem kvality a méně může být více. S omezeními či doporučeními k rozsahu se budete při vědecké práci potýkat v budoucnu stále (alfa omega celé prezentace). V odborných článcích budete mít často k dispozici jen několik málo stran k prezentaci všeho, co jste na daném projektu dělali. Práce SOČ by podle našeho názoru měla nést znaky vědecké práce, přestože je psaná pro „laické“ publikum. Taková práce by neměla čtenáře doslova zasypat fakty a výsledky. Důležitá je logická stavba a vyváženost textu. Teoretický úvod musí uvést do užší problematiky a podrobně shrnout jen konkrétní problém tak, aby umožnil autorovi logicky definovat cíl práce. Popsat je důležité pouze použité metody a při nadbytku výsledků zmínit a hlavně dobře komentovat jen ty důležité. Nejpodstatnější částí práce je pak diskuze výsledků, která umožňuje autorovi „předvést“ jeho znalosti oboru a zařadit přínos své práce do aktuálního paradigmatu. Ve všech letošních textech byly velmi dobře definovány cíle práce, zato řádná diskuze nakonec rozhodovala o finálním pořadí. Kapitola diskuze shrnuje, pomáhá čtenáři si vše ujasnit a hlavně stanovit význam práce v kontextu ostatních studií. Srozumitelně prezentovat význam své práce znamená v konečném důsledku peníze nebo jiné prostředky na další experimenty! Ve Vašem případě (zatím) vyšší hodnocení a postup do dalších kol SOČ.

Některé práce s velmi pěknou úpravou a jazykovou čistotou skončily v pořadí níže z důvodu nedostatku vědeckého podkladu. Například pomocí Wikipedie (kterou se snažíme necitovat) nalézt původní zdroje, které jsou často otevřené a lze se jimi prokousat i v relativně jednoduché angličtině našich biologicko-chemických oborů (není třeba rozumět každému slovu). Každý takový článek má opět teoretický úvod s citacemi, díky kterým se lze dostat na další a další články.

Obecný princip odborných prací spočívá v tom, aby čtenář i lehce mimo obor byl schopen porozumět tématu, pochopit cíle, volbu přístupu a metod, výsledky a význam snažení. A to vše nezávisle na oboru! Ideálně by měl být autor schopen projekt reprodukovat. Tedy provést znovu a se stejnými výsledky. To je základ veškeré vědy, co nelze reprodukovat/ověřit je prakticky bez významu a smyslu.

Pokud se nerozhodnete využít své vědecké zkušenosti získané díky SOČ a pokračovat ve vědecké/lékařské kariéře, vězte, že zkušenosti nabyté díky účasti v této soutěži Vám budou ku prospěchu i v jakémkoli jiném odvětví. Za nejpřínosnější považujeme: práci s ověřenými/ověřitelnými zdroji informací, kompozici souvislého a logicky členěného textu, čistou argumentaci, jistou organizaci práce a schopnost prezentace výsledků.

Na závěr ještě jednou děkujeme, byla to čest.

Vaše porota

Dobrý den, spotřebitel by měl být o koncentraci oxidu siřičitého informován na etiketě. Na etiketě je sice informován o tom, že se oxid ve víně vyskytuje, avšak o jeho koncentraci nikoliv. Usilovat bychom mohli tak, že bychom spotřebitele informovali o problematice oxidu siřičitého a více zanést informovanost do podvědomí spotřebitelů a pak pravděpodobně legislativní cestou.

Oxid siřičitý se vyskytuje ve vínech i pokud bychom do něj žádný nepřidali, jelikož se vytváří při fermentaci, avšak v menším množství.

Velmi vysoká odbornost práce, klobouk dolů! Jednoznačně na vysokoškolské až výzkumné úrovni a možná právě proto bych zvolil o trochu přehlednější členění práce. Např. k metodice: jaký software jste používal pro kreslení vzorců, 2D spekter apod.

Dobrý den,

pokračování této práce bude dvojí. Nejprve plánuji aplikovat získané poznatky při couplingu imidoylchloridů a bromidů, jejichž syntéza se momentálně studuje ve skupině Dr. Beiera. Takto získaná data budou přidána do publikace o těchto látkách.
Později hodlám syntetizovat další 2,2-diaryl-disubstituované enamidy, které by měly původ v jiných triflátech (čili by se lišil jejich arylový zbytek). Případně bych rovněž uvažoval o použití dalších boronových kyselin, např. para-substituované. V ideálním případě by pak mohla být celá tato moje práce o enamidech shrnuta v samostatné publikaci.

Dobrý den,

já osobně věřím, že syntéza dalších enamidů, u kterých by bylo možno kontrolovat izomerizaci na dvojné vazbě vůči výchozím látkám, bude na samostatnou publikaci stačit. Ostatně i články, které cituji ve své práci, měly tento jev za hlavní téma. Samozřejmě za předpokladu, že další substráty budou reagovat minimálně se srovnatelnou stereoselektivitou.

Dobrý den, struktura zeinu se skládá ze 3/4 lipofilních a 1/4 hydrofilních aminokyselin. Má bohatý zdroj amfifilních vlastností (hydrofilních i hydrofobních). Čisté zein částice jsou nestabilní, proto se často využívají právě s chitosanem. Společně integrují do stabilní struktury. Pokud bych si měla molekuly představit, řekla bych, že zein má molekuly větší a chitosan je naopak polysacharid, který ty mokeuly v podstatě obalí. Co se týče stuktury řekla bych, že zein vrstva nanočástic bude spíše uvnitř molekuly, neboť má více hydrofobní charakter. Chitosan bude vně, jelikož nemá hydrofobní charakter.

Dobrý den, experiment jsem prováděla po dobu 2 měsíců o letních prázdninách. Byla jsem přítomna u všech laboratorních činností, které jsem sama prováděla pod vedením vědeckého pracovníka.

Podařilo se mi najít odpověď na konci chatu :-). Děkuji za upřesnění. Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů v další odborné práci.
Přikládám pár postřehů:
Klady:
Prakticky přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…
Prezentační a komunikační dovednosti velmi dobré.
Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, úrovně jazykového a formálního zpracování.

Dobrý den, ano existují i preciznější metody například pomocí přístroje s řadou laserových difrakčních analyzátorů velikosti částic. Např. Mastersizer 2000 nebo 3000 umožňuje toto rychle a přesné rozdělení velikosti částic v mokrých i suchých disperzích. V období realizační fáze práce nebyl tento přístroj k dispozici, proto bylo přistoupeno k uskutečněnné metodě.

Dobrý den, nebylo to tématem práce, tudíž jsem to neujišťoval, nicméně předpokládám, že jednotlivé struktury ovlivní fyzikální vlastnosti jako je viskozita nebo bod tání a varu, což jsou měřitelné hodnoty a asi by bylo možné je složitějšími vzorci vypočíst. Možná by odpověď mohl také poskytnout elektronový mikroskop?

Zajímavý dotaz, ale bohužel si netroufám na základě pěti hodnot v tak krátkém časovém rozmezí odhadnout číslo, obzvlášť, když proběhly jen ve zlomku rozpadového poločasu. Nicméně kdybych definoval rozpadovou křivku (větev hyperboly s vertikální a horizontální asymptotou) prvním a posledním bodem měření, dokázal bych to vypočíst, když mi dáte pár minut.
A jinak si myslím, že v lékárně se udávají 3 roky jako použitelná trvanlivost při vhodném skladování.

Zpětnou vazbu mám od paní Ing. Jany Uhlíkové, která u nás chemii vyučuje. Byla vedoucí první poloviny mé práce, kterou jsem psal jako ročníkovou. Ona sama považovala dokument za dobře napsaný. Zatím není nijak oficiálně zařazen v ŠVP, ale paní Uhlíková říkala, že ho využije při výuce o hydridech, nebo pokud padne otázka o boranech.
Zpětnou vazbu mi poskytli i přátelé a rodina, kterým jsem shrnutí ukázal, když se zeptali, na čem pracuji.
Shrnutí četl i pan Londesborough a od něj jsem námitky neobdržel.
Uvědomuji si, že se nejedná o sofistikované sbírání dat o zpětné vazbě a že bych mohl vynaložit více energie na sběr názorů např. mezi žáky školy. Shrnutí jsem ovšem bral jako vedlejší cíl, a proto mi stačila zpětná vazba vyučujícího předmětu a vedoucího práce.

Dobrý den,
molární absorpční koeficient (ε) se váže ke konkrétní látce a konkrétní vlnové délce. Určuje, „kolik fotonů vzorkem proletí a kolik je pohlceno tzn. excituje molekulu.“ Bavíme se vlastně o pravděpodobnosti. Hodnota má základní jednotku m2/mol , ale běžně se užívá v jednotce 1/c*cm . Má v sobě tedy rovnou závislost na koncentraci a délku dráhy světla vzorkem.

Kolik % světla pohltí konkrétní vzorek určuje absorbance. Výpočet Absorbance je A=εcl

Moc děkuji za vyčerpávající odpověď. Práce má vysokou odbornou úroveň. Nemám další dotazy. Přeji Vám hodně úspěchů na poli vědy.
Přikládám pár postřehů:
Klady:
Velmi kvalitní práce z hlediska náročnosti tématu na teoretické znalosti, přesnosti formulací a práce s odborným jazykem, vlastního přínosu k řešené problematice a formálního zpracování.
Praktický přínos a přesah, možnost dalšího využití a rozpracování…
Velmi dobré prezentační a komunikační dovednosti, zajímavá forma prezentace.
Krátké shrnutí boranové chemie srozumitelné žákům SŠ a veřejnosti.
Vlastní nákresy.
Bohaté literární zdroje…
Poznámky k hodnocení:
…v poděkování opravit slovo schovívavost…
…výsledky: Hlavní cíl se mi úspěšně povedl (může se něco úspěšně nepovést :-))

Dobrý den,
Ano, název by se jistě zobecnit dal.Naším záměrem bylo získání co nejvíce dat v nejstarší věkové skupině. Věk 94 let tudíž zobrazuje právě nejvyšší zaznamenaný věk.

Dobrý den,
přednáška pro probandy proběhla před celkovým skenováním, kdy byli všichni zúčastnění seznámeni formou prezentace s cílem práce, přístroji a postupy. Jednotlivým probandům byly nadále poslány výsledky skenování a práce.

Dobrý den,
Myslím si, že navýšení počtu analyzovaných osob by jistě mohlo mít velký vliv na jednotlivé výsledky, zvláště kdyby se jednalo o navýšení co se týče skupiny mužů, kdy v této kategorii nebyla dostupná tak široká data jako u žen. Roli však můžou hrát také odlišné metodiky.

Dobrý den, bohužel jsem se před začátkem karantény již nedostala do laboratoře, abych mohla pokus dokončit a můj vedoucí mi nedodal data, ze kterých bych ho mohla vyhodnotit na dálku, takže vám nemohu odpovědět. Nicméně doufám, že až se situace uvolní, budu se moci vrátit a v experimentu pokračovat.

Bohužel Vám zde nemohu odpovědět nasbíranými daty. Genotypování, při kterém se z vysázených rostlin vybírají zmutované rostliny, je časově náročné, proto bylo prováděno tak, že se první zmutované rostliny které přijdou pod ruku samospráší. Takto vznikne relativně malý vzorek, ze kterého bych se neodvážila vyvozovat nějakou statistiku. Ze stejného důvodu ani nemám záznam přesného počtu knockoutovaných rostlin.

Děkuji, souhlasím s vámi o hodnotě této mé zkušenosti :D. Byla jsem za ni velmi vděčná.
Modifikovala jsem pouze Arabidopsis thalianu, nicméně dovolím si dát Vám zde troufalou odpověď. Obecně vzato, modifikace všech rostlin je v principu stejná. Vezme se genový editor, vhodně se naprogramuje a vloží do rostliny skrze bakteriální vektor. Proto kdybych dostala tu možnost, troufla bych si snad na každou rostlinu.

Co se týče živočišných modifikací… Molekulární biologie a GMO jsou témata, která mě v současné době velice zajímají, proto jsem se zaobírala i různými procesy modifikace živočichů. Z některých stran pohledu mi přijde dokonce snazší než modifikace rostlin. Například v některých případech vůbec není třeba vektoru k přenosu editoru do organismu. Editor se jednoduše vloží do embrya. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že bych se hlava nehlava vrhla do tvorby GMO, nicméně základní princip už mám vyzkoušený a tvorba CRISPR-Ca9-guide komplexu pro knockout je v rostlinách i živočiších úplně stejná.

Dobrý den, samozřejmě je tato formulace trochu zavádějící. Myslela jsem to tak, že třetina mých respondentů trpěla deficitem hořčíku a proto se mi to zdá jako poměrně závažný problém i k tak malému počtu respondentů. Navíc má práce byla součástí širšího výzkumu po celé České republice a podle informací, které se během výzkumu nasbíraly, bylo zřejmé, že informace o deficitu magnesia u třetiny populace je po celé republice poměrně stejná, proto jsem to takto zformulovala. Pokud bych chtěla mluvit opravdu o úplné statistice deficitu hořčíku na Nymbursku, musela bych získat vzorky od všech lidí žijících na tomto území nebo alespoň více vzorků. To bohužel nešlo vzhledem ke komplikacím, které se během výzkumu naskytly s respondenty a i následně k časovému rozmezí pro vypracování práce.

Dobrý den, máte pravdu a stejně jako Vás, tak i mne tato informace při výzkumu překvapila. Sice jsem tuto informaci zcela do hloubky nezkoumala, ale domnívám se, že je to především tím, že v dnešní době je stále více a více potravin, které jsem upravované (chemicky apod.). Úprava potravin je jistě v mnoha ohledech prospěšná, ale pokud jde o zachování látek (např. právě ten hořčík), tyto minerální látky po úpravě potravin již nemají takovou funkci jako tomu bylo předtím. Sice máme všude okolo sebe informace a podrobnosti o zdravém životním stylu, ale otázkou je, kolik lidí se jimi opravdu řídí. Zjišťováno je to jak z rozboru potravin, tak právě z deficitu hořčíku, kterým trpím stále více lidí. To však ještě velmi úzce souvisí s dnešní dobou a s tím, že lidé často trpí stresem, který hladinu hořčíku velmi snižuje.

Dobrý den, kmeny s těmito genotypy byly využity právě kvůli jejich odlišným vlastnostem spojeným s metabolickým syndromem, liší se reakcí na dietu s vysokým obsahem tuku. Myši B6 jsou náchylnější k obezitě a metabolickým poruchám zatímco myši AJ mívají zdravou hmotnost a netrpí metabolickými poruchami. Na myších kmene AJ jsem tedy viděla, příklad toho, jak by se měly hladiny NEFA a glukózy měnit v ,,ideálním“ případě a u myší B6 jsem poté mohla hledat odlišnosti a vyvozovat příčiny.
Pro pokusy se obecně používají spíše samčí pohlaví. Samice jsou využívány pro pokusy pouze výjimečně. U samců je menší pravděpodobnost zkreslení výsledků v souvislosti s březostí.

Dobrý den, projekt pokusu nebyl. Postup jsem popsala v práci. Myši jsem vystavovala chladu v chladových místnostech, které jsou pro tyto účely koncipované. Vše jsem prováděla s vedoucí mé práce, která dbala na to, aby byly dodrženy všechny normy ohledně pokusů na zvířatech.
Myši B6 neměly natolik výrazně vyšší hmotnost, než myši AJ, proto bych si myslím, že myši B6 odolávaly chladu hůře, z důvodu zhoršené funkce BAT, která je u myší prvotním zdrojem tepla.

Dobrý den, myši B6 jsou obecně náchylné k metabolickému syndromu, je to dané jejich genotypem. Také výsledky NEFA a glukózy, které jsem naměřila odpovídaly metabolickým poruchám. Pro pokusy jsem používala, tyto myší kmeny, kdy mi myší kmen AJ, který je odolný vůči metabolickým poruchám představoval ,,zdravý“ stav a u myší kmen B6 jsem se následně mohla proč dochází na chlad reagují odlišně. Jistě by bylo zajímavé, zaměřit se i na změny probíhající v průběhu stárnutí zvířat, ale myslím, že i takto staří jedinci mi poskytly obraz o tom, jak na organismus s metabolickým syndromem reaguje na vnější podmínky.

Dobrý den,
Je tu několik možností, jak tuto skupinu kontaktovat. Buď bych využila prezenční formu semináře, nebo bych informace poskytla na internetu.

Dobrý den,
myslím, že by sledování v jaké zóně se pes během výkonu pohybuje bylo možné, kdyby se použili podobné senzorické přístroje, jako jsou chytré hodinky pro lidi nebo hrudní pásy. Ale samozřejmě by musel být přístroj uzpůsoben psům. Momentálně se v agility nic takového nepoužívá, a je tedy pouze na citu majitele, aby vyhodnotil situaci a vhodně trénink upravil.

Dobrý den,
biologickou léčbou jsem se příliš nezabývala. ale přesto.. Biologická léčba je nejnovější generací léků s výrazným protizánětlivým účinkem. Funguje na principu podávání protilátek proti zánětlivému strukturám. V ČR existují 3 preparáty, jejichž hlavním efektem je zabránit vstupu bílých krvinek do tkáně trávicího traktu.

Dobrý den,
účastnila jsem se sběru vzorků, ale analýza probíhala bez mé účasti.

Dobrý den,
při psaní této seminární práce jsem prošla velké množství materiálů a musím přiznat, že jsem se nikde o protilátkách v krvi člověka nedočetla, tudíž soudím, že podobnost spočívá pouze ve zbytnění střevní stěny a dalších příznacích doprovázející tato onemocnění.

Určitě je toto zajímavý námět pro případné rozšíření mé práce. Děkuji.

Kopíruji Vaši odpověď ze spodku vlákna, pro přehlednost: Dobrý den,
při psaní této seminární práce jsem prošla velké množství materiálů a musím přiznat, že jsem se nikde o protilátkách v krvi člověka nedočetla, tudíž soudím, že podobnost spočívá pouze ve zbytnění střevní stěny a dalších příznacích doprovázející tato onemocnění.
Určitě je toto zajímavý námět pro případné rozšíření mé práce. Děkuji.

Kopíruji odpověď Šárky, která se objevila až na konci vlákna. Šárko, při kliknutí na „odpovědět“ držte zároveň CTRL, pak se udrží přehlednost 😉

„Dobrý den, samozřejmě by tato elektronická forma šla využít, ale jelikož jsem měla možnost oslovit zdravotníky osobně, zvolila jsem proto papírovou formu dotazníků a osobní předání. Návratnost jsem čekala vyšší, avšak tuto formu výzkumu jsem dělala poprvé, tudíž jsem neměla žádné předchozí zkušenosti.“

Hlavním tématem v praktické části jsou kazuistiky rozdílných porodů a názory náhodných respondentů na domácí porody. Cílem práce je zjištění názoru a souhlasu, nesouhlasu veřejnosti s domácí porody…toto je uvedeno v anotaci.

Oslovila jste pouze zdravotníky?

Jako jednu z možností vidím zavést stejnou trestní odpovědnost jako za narozené dítě, jako se posuzuje týrání dítěte, zanedbání péče. O zahraničí nevím, jak se to při soudních sporech uplatňuje,ale soudy by měly rozhodovat na základě Práv dítěte (právo na život)

V ČR by záleželo na tom, jestli bude soud hodnotit jako ještě nenarozené dítě, nebo již narozené (první nádech)

Dobrý den, děkuji za otázku. Vybíraly jsme (já s paní konzultantkou RNDr. Pallovou) pasty, které se často objevují v českých domácnostech, které používám já a pak i netradiční Micro Silver plus. Micro silver plus byla nejdražší zubní pasta, kterou jsem testovala. Ústní vody jsme vybíraly dle stejných kriterií.

Dobrý den, děkuji za velmi zajímavou otázku. Druhů bakterií v dutině ústní budou stovky a ne všechny jsou pro nás škodlivé, ale musíme si uvědomit, že hlavní příčinou zubního kazu, onemocnění dásní apod. bývá zubní plak, který vytváří bakterie v dutině ústní. Osobně si myslím, že zubní pasty a ústní vody se snaží potlačit všechny bakterie v dutině ústní právě z důvodu tvorby zubního plaku. Přesněji Vám na to nedovedu odpovědět, protože jsem toto nezjišťovala, ale dal jste mi podnět nad kterým bych se ráda zamyslela a zabývala se jím dál. Za to Vám děkuji.

Dobrý den, děkuji za otázku.
Nejčastěji se jednalo o sloučeniny chloru, sodíku, křemíku, fluoridu, u ústních vod Oral -B a Listerine navíc alkohol, zubní pasta Micro silver plus stříbro a zubní pasta Vademecum i výtažky z rostlin. Rozdíl mezi lepšími pastami v potlačování bakterií oproti horším zubním pastám v dutině ústní bude určitě množství fluoridu, účinnost zubní pasty micro silver plus způsobilo stříbro, které má antibakteriální účinky a u ústní vody Oral – B to s velkou pravděpodobností byl alkohol. Bohužel moc nerozumím tomu, proč ústní voda Listerine byla tak neúčinná, i když obsahovala alkohol.

Dobrý den, prováděla jsem všechny laboratorních metody pod vedením ve vedoucí práce. Velké věkové rozpětí v souboru probandů byl záměr, chtěli jsme zjistit, jak moc se budou jednotlivé vzorky lišit.

Dobrý den, řekla bych, že synchronizace životního stylu má na mikrobiom velký vliv. Nedokážu ale posoudit, jak moc se mikrobiom změní s příchodem společného potomka.