• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 141 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21753 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      předseda: Bc. Josef KREMLA
      členové: Mgr. Pavel
      PhDr. Jiří Zoul Sajbt

    • #21755 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti, kolegové porotci,
      zatím jen zkouším, jak se nám s tím bude dařit pracovat. Zbývá mi dočíst poslední práci a předpokládám, že zítra nebo v pátek bych Vám sem mohl dát své poznámky, připomínky, dotazy. „Sešli“ bychom se zde pak všichni v pondělí a „popovídali“ si o Vaší práci.
      Zdraví
      JK

    • #21756 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Dobrý den.

      Ano, funguje mi připojení.

    • #21757 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti, milí budoucí kolegové, kolegové porotci, v pauze při čtení a hodnocení Vašich prací potvrzuji kontakt.
      Slečna Ruferová si svou rychlou reakcí vysloužila přednostní právo, aby se její práce stala součástí mé odpolední kávy.
      Pavel Jakubec

    • #21758 Odpovědět
      Adéla Zelenková
      Host

      Vážení porotci,
      jsem schopná se připojit na fórum a dovedu s ním pracovat.

    • #21759 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Dobrý den,
      taktéž potvrzuji své připojení.
      Jinak v případě potřeby mě, prosím, kontaktujte na mém soukromém e-mailu sajbtjiri@seznam.cz, na němž jsem i o víkendu a svátcích, což bude v nejbližších dvou týdnech aktuální. Na e-mail sajbt@muzeum-turnov.cz mě sice kontaktovat můžete také, ale tam jsem pouze v pracovní době, tedy ve všední dny.
      J. Sajbt

    • #21760 Odpovědět
      Anna Kuklíková
      Host

      Dobrý den,
      potvrzuji, že se na fórum nemám problém připojit.

    • #21761 Odpovědět
      Jan Vondráček
      Host

      Dobrý den,

      potvrzuji své připojení.

    • #21762 Odpovědět
      Tereza Růžičková
      Host

      Dobrý den,
      také potvrzuji své připojení.

    • #21764 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Dobrý den,
      potvrzuji připojení.

    • #21770 Odpovědět
      Vít Koniuk
      Host

      Dobrý den,
      potvrzujj připojení.

    • #21779 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Přátelé, sepisuji si poznámky a připomínky, mrkněte sem, prosím, i o víkendu. Jedna z rad od vedení soutěže byla, abychom Vám dali otázky a časový limit hodinu na jejich zodpovězení, ale to mi přijde příliš svazující. Něco Vám sem s kolegy snad napíšeme a Vy budete mít snad i trochu více času na to nějak reagovat. A nebojte se nás, „naživo“ se neuvidíme, takže kousat nebudeme.
      JK

    • #21781 Odpovědět
      Dominik Roubíček
      Host

      Dobrý den,
      také nemám problém s připojením.

    • #21785 Odpovědět
      Vojtěch Horák
      Host

      Dobrý den,
      s připojením nemám problém.

    • #21788 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vážené kolegyně, vážení kolegové,
      Vaše nejoblíbenější poroto se dohodla, že Vám sem své připomínky a otázky napíšeme nejpozději v pondělí dopoledne a k závěrečným řečem a obhajobám se sejdeme v úterý 5. 5. v 9:00. Vaše reakce by tu tak měly být nejpozději v úterý v 7:00, abychom si je měli možnost přečíst.
      Přeji krásný den a nezapomeňte si na jabloních roušky.
      JK

    • #21908 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Obecné poznámky:

      Internetové zdroje jsou čím dál běžnější, ale pozor na ně – Wikipedie není zdroj! A novinářské články už vůbec ne!!!

      Dejte práci přečíst někomu dalšímu, odchytá Vám spousty chyb a formulačních nepřesností (ideálně třídní češtinářský šprt 🙂

      Protektorát Čechy a Morava se píše velké P

      Vyváženost:
      – poznámky – neopoznámkovat každou blbinu, ale zase se nebát je použít, pozor na kumulaci poznámek na jednom místě
      – obrazové přílohy – rozmyslet, co tam skutečně dát, co bude přínosné, vlastní badatelská korespondence tam nepatří, když už ale něco máte, tak to neodfláknou křivou fotkou z mobilu, zároveň citovat, odkud přílohy mát
      – celková vyváženost práce – máte super nápady, ale velmi často se zbytečně podrobně rozepisujete v úvodních všeobecně informačních kapitolách a na samotný výzkum Vám už pak asi nezbyl čas

      A pozor, zatímco maturitní práce je o prokázání schopnosti nějaké téma samostatně zpracovat, tak práce pro SOČ je hodnocena i podle přínosnosti práce k novému poznání daného tématu.

      Vloni jsme hodnotili i prezentace studentů, letos jste museli improvizovat a nahrát svou prezentaci doma. Je tak pro nás problém hodnotit jejich kvalitu, když jste každý použil tu techniku, kterou jste měli doma. Takže já osobně jsem „úroveň“ neřešil.

      Ve svých komentářích jsem se zaměřil zejména na chyby, chválit budeme až na konci (nebojte, budeme). Tak se nebojte na naše připomínky reagovat nebo je klidně i rozporovat.

      JK

    • #21910 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Všeobecné poznámky pro všechny autory
      Vědecká obec si bude muset zvyknout, že citace z internetu budou součástí odborných prací (např. citace digitalizovaných archiválií). Koneckonců, i my je ve svých textech občas používáme. O to obezřetněji ale musíme s takovým zdrojem informací pracovat. Lze říci, že citujeme-li ze stránek Památníku Terezín a jeho databází, lze se na údaje spolehnout, ale citovat článek ze stránek Extrastory.cz, to do odborné práce (nevěnujeme-li se úrovni „žurnalistiky“ takového media) skutečně nepatří.
      Jelikož se částečně živím též jako fotograf a takřka nepřetržitě se věnuji redakční práci, kladu vysoký důraz na kvalitu obrazových příloh. Když už fotíte mobilem, dejte si alespoň minimální práci s postprodukcí. Vyvarujte se stahování obrázků z internetu. Ty si s sebou nesou už jen minimální datovou informaci původního souboru a jsou často určeny jenom pro náhledy, takže se jejich obraz rozsype i při obyčejném překopírování do wordovského dokumentu.
      Potřebujete-li do své práce zahrnout vlastní mapu nebo plán, je to jenom dobře. Už je ale přežitek malovat je ručně. Využít se dají například aplikace Moje mapy od Googlu a ve Vaší práci to poté vypadá profesionálněji. Totéž platí o rodopisných grafech (rozrodech a vývodech). Mnoho genealogických programů je volně přístupných a lze z nich pořídit slušné grafické výstupy.
      Pouze výjimečně vytýkám někomu z Vás pravopis, syntax a typografii práce, protože u všech by se něco nalezlo. Nelitujte času, kdy si po sobě práci musíte přečíst a před publikováním se ji v rámci možností pokuste předložit i někomu jinému pro kontrolu a konzultaci (na rozdíl od kolegy Kremly: rozhodně ne třídnímu šprtovi, to je závistivec, který vás většinou chce potopit).
      Cením si výběru témat, která prokazují, že si všímáte svého okolí a registrujete jeho minulost. Pokud máte zájem věnovat se ve svém dalším studiu historickým vědám a chcete dále své příběhy rozvíjet, pracujte na nich už nyní. Než se dostanete k bakalářským a diplomovým pracím, může vám zemřít důležitý pamětník, zmizí zajímavé stavby, znepřístupní se archivní dokumenty (ano, i to se v současnosti bohužel děje). Pro vedoucí prací, historiky a archiváře není nic horšího než student, který přijde na konzultaci s otázkou, že neví, o čem chce psát. U vás všech věřím, že budete pravým opakem a své závěrečné práce na vysokých školách zpracujete proto, že jde o váš hluboký zájem, navzdory tomu, že tématu vedoucí práce nemusí ani tolik rozumět (jako se to stalo například mně). S některými z vás se budeme do deseti let setkávat na vědeckých konferencích, poslouchat vaše příspěvky a večer debatovat u piva, což, jak by řekl senátor Tomáš Czernin, rozhodně není ztracený čas.
      Uvedené výtky jsou míněny jako všeobecná doporučení, v žádném případě neznamenají, že každý z Vás v tomto směru pochybil.

    • #21913 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vojtěch JAROŠ
      Čsl. jednotky v Africe a na Blízkém východě
      – slabší úprava (zejména v příloze), obrázky na jiné straně než popisky
      – značná část práce je doslovný opis celých odstavců z literatury, sice citované (bez odkazu na konkrétní stranu), ale bez vlastní snahy něco napsat samostatně!
      – citace na str. 8 dole zcela bez odkazu původu?
      – poznámka č. 17.1 a 17.2 – dva zcela různé zdroje, takto číslovat poznámky opravdu není možné
      – poznámky 26, 27, 28 – také citace nebo odkazy na literaturu a tedy vlastní tvorba?
      – mapky v textu – kdyby byla alespoň snaha vytvořit si mapky svoje a ne je zase jenom stáhnout někde na internetu
      – citace z webu domdej.cz – máte tyto citace od autorů webu povoleny? Nebo patříte mezi autorský tým?
      – původ obrazové přílohy? – měl by být napsán původ obrázků (kniha, rodinný archiv)
      – „Z rodinných zdrojů se mi podařilo poskládat jeho vlastní příběh, …“ (str. 6) – vyprávění prarodičů (?) nebo dalších příbuzných není uvedeno mezi prameny (konec konců ty nebyly pro sepsání práce použity žádné) a to je velká škoda – toto mělo být stěžejní částí práce – vzpomínky pamětníků
      – novinový článek jako zdroj je pak už jen poslední perličkou na závěr

    • #21914 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Matyáš GARNOL
      Archeologické nálezy a naleziště z doby bronzové z okolí Rakovníka
      – zajímavá práce, ale jen velmi špatně využitelná jako zdroj informací. Jedná se o typický pokus o vytvoření jakéhosi katalogu sbírkových předmětů (tady navíc jen výběrového) z jednoho muzea k jednomu konkrétnímu tématu, to je vcelku OK, ale ani jeden předmět – obrázek zde není uveden s evidenčním číslem předmětu (a to je průšvih)
      – poznámka 4 a 5 – proč jsou citace v závorkách?
      – v práci je zmíněno spoustu lidí (nálezci, archeologové, …) – velmi často pouze příjmení, chtělo by to dohledat křestní jména a je-li jméno nové, tak i napsat, kdo to byl, proč je zmíněn
      – kapitola 4.3.2 – první věta je citace nebo Vámi běžně používáte archaický slovosled: „ … čárkami a tečkami zdobenými“? 🙂
      – Mutějovice – kdo to kopal? Archeolog J. Fridrich je z muzea, ARÚ, NM, … ?
      – špatně číslované obrázky, resp. odkazy v textu (str. 20 – obr. 17 a 18)
      – 6.1.2 – „Z většiny hledám …“ – to je rakovnické nářečí? 🙂
      – mezi zdroji máte výstavu z roku 2013. Opravdu si ji tak dobře pamatujete? Nebo jste měl v ruce její scénář nebo katalog?
      – odkaz na knihu J. Schránila (str. 6), ale ta není v seznamu literatury
      – zkoušel jste se dotázat v Národním muzeu na předměty tam uložené?

    • #21915 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Anna KUKLÍKOVÁ
      Vlašimský pivovar
      – stránkování, to je nutnost
      – spor mezi měšťany a šlechtou byl ukončen roku 1517 – JAK?
      – i citace webových stránek má svá pravidla (mj. datum citace)
      – chceme-li popsat procesy vaření piva, tak co je to např. „vystírání a rmutování“? – takovéto termíny je asi potřeba lidem vysvětlit
      – za války byla pánev zakována – za které války?
      – píšete o svrchním kvašení, ale psal bych i o spodním, která Čechy proslavilo po celém světě (nebo bych to alespoň zmínil)
      – hospoda Drbka – bezpochyby nejznámější – proč?, když už 160 let neexistuje (co třeba „kdysi to býval nejvyhlášenější hostinec ve městě“ – nebo tak něco)
      – podzemí Vlašimi protkané chodbami – tak toto tvrzení určitě přehnané je :-), buď měly domy sklepy, které bývaly občas i propojeny, nebo soustavu sklepů (viz Tábor, Slavonice), ale kdo a proč by kopal pouhé chodby, které jsou k ničemu?
      – chybí mi zde majitelé panství, tedy i pivovaru, máme chycené Trčky – Stranovské –Klenovští (po 1550) – ??? – vrchnost 1842 – Aueršperkové – a někdy před nimi hrabata z Trausonu (v prezentaci se mihly nějaké erby, v práci mi to chybí)
      – pivovarský komín z roku 1860 – „nebyl nikdo jiný, než František Neubauer“ – kdo to byl?
      – konec přišel rychle a náhle – ale jak? Areál byl zavřen a znovu otevřen až 1958 při převedení pod cukráře a sodovkáře?
      – bakalářská práce už také není pramen, ale literatura
      – píšete o zámku, ve kterém dnes sídlí muzeum – tam jste nepátrala, kolegové nic k pivovaru nemají?

    • #21916 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Jan VONDRÁČEK
      Jan rytíř Fousek
      – celá práce na mě působí jako kompilát z pár knížek a jedné disertace, minimum pramenů (prostě moc málo zdrojů)
      – jaké názory, se kterými se Fousek ztotožňoval, byly za 1. Republiky opomíjeny?
      – poznámka 6 – chybí mi tady odkaz na evidenční čísla předmětů, takto to stěžuje využitelnost práce pro příp. další badatele
      – Jagdkommanda – vždy dvě M
      – řády se nepřidělují, ale udělují nebo propůjčují (Řád MT), Fouskovi bylo uděleno i nemálo dalších řádů a vyznamenání, asi bych je zmínil, když bych chtěl psát práci na jeho obranu a rehabilitaci (foto řádu MT by bylo v příloze také moc hezké 🙂
      – str. 13 dole – zkratka SD (nikde nevysvětleno)? Já vím, že Vy to víte, ale vědí to třeba Vaši spolužáci?
      – str. 14 – Řád MT „než aby jej přijal, raději ho odevzdal na zlatý poklad …“ – ale na str. 22 „který se mu ztratil během jeho pobytu ve vězení“ ???
      – komplikovaný postoj k ČSR po roce 1918 – jak komplikovaný, v čem?
      – závěr – hodnotíte ho spíše kladně – „nakolik byly jeho projevy osobním názorem nebo názorem … výše postavených“ / „Spíše využíval politickou situaci …“ / „nelze tvrdit, že … by bojoval za český národ“ – na mě to působí tak, že využil možnosti a příležitosti ve svůj osobní prospěch, takže bych pak byl asi opatrný ve formulaci, že byl „krutě a nespravedlivě“ potrestán.
      – obrazová příloha – fotky z mobilu? neoříznuté, hodně ledabylá úprava

    • #21917 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vít KONIUK
      Sadská na přelomu 19. a 20. století
      – práce na 50 stran, ale úvodní dějiny Sadské (jakkoliv zajímavé) jsou delší, než každá z dalších pro téma a cíl práce podstatných kapitol, čili určitá nevyváženost délky
      – u továren pak strašidelné podrobnosti – jména lidí, spousta dat k výrobě, … (chybí mi tam už jen jméno tety svačinářky 🙂
      – umělé časové vymezení práce 1890 až 1910 (logičtější by bylo skončit rokem 1914)
      – raný středověk – Třeštíka máte v seznamu literatury, tak proč tady píšete něco o Kosmou vymyšlených českých kmenech?
      – Sadskou mohl navštívit tak maximálně Konstantin, jméno Cyril přijal, až když se usadil v italském klášteře, svatořečen byl ještě o něco málo později
      – str. 11 – Soběslav a Vladislavové – „To se však nestalo a na trůn tak nebyl dosazen Soběslavův (1125-1140) syn Vladislav, ale syn jeho bratra knížete Vladislava I. (1120-1125) Vladislav II. (1140-1172), který od roku 1158 vládl jako král Vladislav I., tedy jeho synovec.“ – Přemyslovci si v chaosu libovali
      – str. 12 – Arnošt z Pardubic a odlehlost sadského děkanství a jeho vlastní zkušenosti – byl Arnošt vůbec někdy v Sadské? Nebo to byla jedna z mnoha prebend, ze které měl „jen“ peníze? Stejně tak u nás v Malíně u Kutné Hory byl svého času farářem Jan Volek, probošt Vyšehradský, kancléř Království českého, pozdější biskup olomoucký (nemanželský to syn Václava II.)
      – str. 14 – sadský hrad? nebo hradiště?
      – kap. 1.3 – listiny byly ztraceny v dobách silné germanizace – velmi silné tvrzení bez adekvátních důkazů, o půl strany níže píšete, že listiny shořely při požáru Sadské
      – kostel měl zazděna okna – byla to opravdu jen „levná“ oprava nebo ten kostel sloužil jako soukromá pohřební kaple významnému rodu (šlechtickému nebo měšťanskému)? (V Kutné Hoře si nechal nemravně bohatý erbovní měšťan Jan Smíšek z Vrchovišť přestavět gotický kostel Nejsvětější Trojice na rodinnou pohřební kapli.)
      – poznámky 24 a 25 – stejná kniha, různý formát psaní poznámek
      – privilegium je typ úřední listiny a ne pouhý „list“
      – str. 21 dole – lázně byly prodány soukromníkovi – ale komu?, to je přeci pro tuto práci podstatné
      – kdo byli košaři?
      – str. 31 druhý odstavec dole – „ … přimět městské (zastupitelstvo) …“?
      – školství – na str. 34 hezký popis dívčí obecné školy, ale adekvátní popis chlapecké schází – nebo to je 2. odstavec na str. 35?
      – str. 39 průmysl – „Barvířova cihelna“ je to to samé jako „Černý, Němeček a spol.“?, pokud ano, chybí mi tam přechod od jednoho majitele ke druhému, pokud ne, tak mi tady chybí informace, že jste měli vedle sebe dvě velké cihelny
      – str. 41-42 – detailní výčet zařízení, který je ale ve finále na nic (do poznámky nebo klidně „delete“
      – strojírny – zase velké množství podrobností – ale chápu badatelovu radost, že konečně narazil na bohatý zdroj informací
      – u popisků příloh bych nejdříve napsal, na co koukáme a až za to zdroj, kde jste to našel

    • #21918 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vojtěch HORÁK
      Jaroslav Eichler (1920 – 2005) v totálním nasazení
      – druhá světová válka je s malým d
      – „Za 2. sv. v. byl u nás zřízen Protektorát Č. a M.“ – nebyl, protektorát vznikl již 16. 3. 1939
      – totálně nasazení – diskriminace Poláků a Rusů – a co Češi, ti byli také takto diskriminováni nebo na tom byli lépe?
      – kapitola 4.1 – „Tak tomu bylo až do roku 1941“ / „… nastoupil až v červenci 1942“ – půl roku nic nedělal a čekal?
      – poznámka 13 – Jaroslav Eichler – kdo to je – syn?
      – str. 16 – svědci svatby – co je na nich zajímavého?
      – práce s prameny OK, chtělo by to ale mnohem více literatury, zdroje z netu z části rovněž prameny – zase super
      – chtělo to víc „zakleknout“ na pamětníka
      – a dát si práci s obrazovou přílohou, aby to nebylo všechno tak křivé
      – poslední příloha není žádost o odškodné, ale už jeho příslib
      – stručná a přehledná práce o osudech neznámého člověka, který byl totálně nasazen a který se vzepřel a utekl!

    • #21919 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dominik ROUBÍČEK
      Historie lezení v okolí Kutné Hory
      – práce lehce mimo obor / navrhuji přeřadit do kategorie „teorie a praxe tělesné výchovy“ a rovnou poslat do celostátního kola, hodnocení v rámci prací historických je problematické a trochu i nespravedlivé
      – tady se fakt špatně vymýšlí připomínky: str. 16 – „jediný tištěný průvodce“ – dole pak „poslední tištěný průvodce“ (jsem hnidopich)
      – kapitola 7.1 – oddíl Dukla Čáslav / kapitola 7.2 – oddíl Úder Čáslav – je to to samé?
      – ve zdrojích uvádí rozhovor s Ošmerou a Kolářem, ale v textu nejsou žádné odkazy na info od nich
      – a drobné opomenutí závěrem – malé lezecké stěny jsou dnes čím dál častější součástí dětských hřišť (např. KH – Jana Palacha), což by pro Vás – (horo-)lezce – mělo být chápáno jako velmi vítaný přínos pro rozšíření členské základny 🙂

    • #21920 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Tereza RŮŽIČKOVÁ
      Střípky osudu
      – teoretický úvod – str. 8 až 23, pak už „jen“ přepis dopisů bez vlastního komentáře
      – učíte se německy nebo Vám s němčinou musel někdo pomáhat?
      – str. 10 – 2 odstavce kurzívou – celé to byla citace?
      – lágry, baráky (hovorové termíny)
      – kapitola 1.4 – info převzata z webu „10 táborů smrti“ – ale Vy jich máte napsáno jen 9?
      – str. 14 – „Vězni campu …“ nebo „… předělaných farmhausech“ – to jsou citace nebo proč to není česky? Bez dalšího zjišťování mi to přijde, jako překopírovaný odstavec bez opravených anglických slov (?)
      – str. 21 – „totálně nasazení dělníci“ – možná by si tento termín zasloužil vysvětlení, co to bylo a koho se to týkalo (např. viz práce Vašeho kolegy Vojtěcha Horáka z GJO Kutná Hora)
      – str. 21 – Osvobození – máte to v kapitole o Litoměřicích a píšete zde o Terezíně (přesunout?)
      – část 2 – Josef Růžička – velmi zajímavý příběh, ale bohužel naprosto nevyužitý – v prezentaci jste mluvila o problémech s pamětníky, bohužel tím práce pro mě z části ztratila své opodstatnění, asi bych se nejprve domluvil s pamětníky, jestli chtějí spolupracovat, a teprve když bych měl od nich příslib, začal bych na práci pracovat (bohužel také znám z vlastní zkušenosti s mojí babičkou)
      – str. 38 – „dle vyprávění pamětnice“ – jaké, v pramenech ani slovo? – ani na str. 40
      – vlastní pátrání – to je popis, co jste pro to udělala, to by bylo fajn na půl stránky v úvodu
      – str. 41 – do Terezína se dostal 11. 9. 1933 – nebo spíše až 1944
      – zdroje – samé weby, žádná literatura, e-mail není zdroj
      – obsáhlý rodinný fotoarchiv je super
      – ale e-mailová korespondence s institucemi sem v žádném případě nepatří (méně příloh by v tomto případě udělalo mnohem více parády)
      – v prezentaci jste mluvila o ruském kamarádovi, v práci jsem ho ale nikde nečetl (???)

    • #21922 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Adéla ZELENKOVÁ
      Zbraslavicko v letech 1939 – 1945 a stručná historie partyzánského oddílu Zarevo
      – dvakrát máte poznámku č. 1, nevím jak kolegové, ale mě stačila ta první, při čtení druhého jsem si na ten první vzpomněl – ale máte je ve dvou lehce různých zněních, je to tak OK?
      – chybí mi zde přesné vymezení termínu Zbraslavicko – „… a obce přilehlé“ – které? Patří tam i Červené Janovice, o kterých čas od času píšete? A proč tam není skoro nic o Štipoklasech, které v dané oblasti představují třetí největší lokalitu?
      – kapitola 2 – zajímavá, resp. velmi zajímavá – nemá pan Midrla potomky? Nedali by se vytěžit jako pamětníci?
      – kapitola 3 – nuda, výpisky z jedné knihy – dramaticky bych ji zkrátil
      – občas by se i hodilo bližší geografické specifikování zmiňovaných obcí hned při jejich prvním použití (viz Samotín na str. 11)
      – str. 12 – Rusava / Rusnava
      – str. 14 – 14. 12. 1944 v Okrouhlíku u Chrtníče / 17. 12. 1944 – obec Okrouhlík – se tam vrátili po třech dnech?
      – kapitola Rusava a Krasnice nejsou zarovnány do bloku
      – kapitola 4 – Židé – byla by zajímavá, kdybyste využila dostupnou literaturu – Marek Lauermann vydal již několik publikací k danému tématu; s Blankou Rozkošnou napsali Židé na Kutnohorsku – proč Vám toto uteklo? Pro celou tuto kapitolu to je pak fatální, mohla být delší, zajímavější, propracovanější, opravdu škoda
      – kapitola 5 – zajímavý pohled a pár zajímavých informací z pramenů, ale proč se tady objevují Červené Janovice?
      – Rudé právo – tady si dovolím zamyslet, klidně mě utlučte argumenty – 1939 – obratem vyřízený průzkum výskytu novin mezi lidmi – opravdu to souviselo s výsadky? V roce 1939 SSSR byl spojencem Německa (pakt Molotov – Ribbentrop, proti sobě šli od června 1941 – operace Barbarossa). Nemohla rychlost vyřízení souviset spíše s tím, že prostě nic nenašli nebo že se jim to tak úplně nechtělo hledat? Nevím, přemýšlím?
      – Škola – zase zajímavá část – němčina byla po vzniku protektorátu jazykem povinným i nepovinným zároveň?
      – anglický důstojník – velmi zajímavá zmínka. Kdo to byl? Jak se sem dostal? Tady bych pátral dál
      – škola na konci války – nikde nepíšete, že ji Němci zabrali, resp. až v následující kapitole u letiště, tady mi ta info trochu chybí
      – poznámka 6 – v citaci mi chybí stránky v kronice, na kterých je dané zapsáno
      – zapálení 30 letadel – slibujete podrobnosti níže, ale níže vlastně jen opakujete již napsanou základní informaci
      – kapitola 6 – opravdu Zbraslavicemi projelo 70 000 aut a prošlo 1,25 milionu vojáků a SS?
      – kapitola 7 – píšete více méně to samé, co vždy všichni a všude, ale co se stalo např. s „válečným“ starostou? Byl to kolaborant nebo se snažil „své“ lidi spíše ochránit?
      – zbytečně patetické věty: byli zrazeni těmi, kterým věřili / spousta kolaborantů se během války výrazně neprojevovala – existovali tedy?
      – hasičská kronika, kronika Zbraslavic – nemáte je v pramenech, čerpala jste z nich nebo o nich jen víte?
      – případ Čeňka Svobody (a dalších) – zase velmi zajímavá (pidi)informace – pátrejte dál
      – rozhovor s pamětníky – zvýrazněte své otázky nebo korekce vyprávění, bacha na gramatiku
      – němečtí „spolubydlící“ – nedá se zapátrat ve vojenských archivech, kdo by to mohl být? Zase by to bylo další velmi zajímavé zjištění zásadně přesahující Vaši práci.
      – organizace Vlajka – vysvětlit, ne každá ví, ne každý dával ve škole zrovna pozor 🙂
      – u obrazové přílohy opět chybí zdroj, odkud to máte (rodinný archiv?)
      – pátrala jste i po informacích v muzeu?
      – rozpracoval bych kapitolu o p. Midrlovi – kterých akcí konkrétně se účastnil (více propojit jeho činnost s kapitolou o celé skupině)
      – první věta každé kapitoly – čerpala jsem z … – to je ideální informace do poznámek, kterých by tak přibylo
      – video – nejlepší
      – přes prázdniny práci trochu učešte a pak bych se velmi přimlouval za její předání do knihovny našeho muzea, aby byla k dispozici pro další badatele

    • #21923 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Tereza Ruferová
      Cesta mých předků na Volyň a zpět
      – gramatika / měla jste to dát někomu přečíst
      – zbytečné poznámky k českým obcím, cizím slovům – vysvětlujete i to, co maturant bezpečně zná
      – poznámka 10 by měla být u Františka a ne až u Ládi
      – citujete svoji starší práci, což nepůsobí tak úplně dobře, chápu to u našich předních historiků, že citují sami sebe, např. obr. 1 – kde se vzala ta mapa ve Vaší první práci? Tady by měl být odcitován ten původní zdroj (to samé i ve všech dalších případech autocitace)
      – obr. 2 – to není zdroj rodinný archiv, ale SOA v Zámrsku!
      – narození Julie – nemůže být rozdíl způsoben narozením v Gregoriánském kalendáři a dětstvím prožitým v Juliánském kalendáři (rozdíl je 13 dní)?
      – str. 12 – 448 rodin – zase odkaz na vlastní práci, ale kde jste na to přišla?
      – poznámka 31 – tady by to chtělo si pohrát s tehdejším kurzem a ne tím dnešním, to je moc jednoduché
      – str. 16 – svržení cara – rok a proč?
      – str. 20 – Velká říjnová revoluce
      – poznámka 94 – JZD – vysvětlit, znají tuto zkratku dnes všichni?
      – měl jsem dotaz na Vaše schopnosti na poli azbuky, ale vyřešeno v prezentaci. Plánujete se ji učit?
      – vzpomínky pamětníků – já vím, že jste to vše někde psala, ale já jsem si u těch jmen musel dopsat děda – teta – táta 🙂
      – video – přišla jste mi zbytečně nervózní, ale chápu, že prezentovat takto dobrou práci může být problém 🙂

    • #21945 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      MATYÁŠ GARNOL
      Archeologické nálezy a naleziště z doby bronzové z okolí Rakovníka

      Schází mi výčet neuvedených nalezišť (alespoň formou poznámky), abych si mohl učinit širší přehled o četnosti nálezů ve zvoleném regionu.

      Nepodařilo se Vám sehnat obrázky ke všem nalezištím. Jaký je důvod? Jsou lokality nedostupné, zničené, anebo jako v případě Svatokopů není místo přesně lokalizováno? Nebo máte na mysli přímo dokumentaci z výzkumů (což je samozřejmě pro 19. století vesměs nemyslitelné)?

      Římská mince v hrobu skrčence? Není to trochu renonc? Jak si tam vysvětlujete její přítomnost?

      Dvakrát uvedené slovo „majuseuli“ nic neznamená. Asi jste to špatně přepsal. Jde o majuskuli. Víte, co termín označuje?

      Uvítal bych interpretaci nálezu masakru mutějovické „rodiny“.

      „Dále si přečítám knížky…“ (buď „pročítám“ nebo „čtu“) – cizelujte, prosím, trochu tu češtinu.

      Bod 3) v seznamu literatury – pozor na automatické opravy Wordu!

      Lze Vás označit za disciplinovaného detektoráře. Zdaleka ne všichni (možná stále ještě menšina) takoví jsou. Předpokládám, že Vaše spolupráce s rakovnickým muzeem bude úspěšně pokračovat i v budoucnu.

    • #21946 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      VOJTĚCH HORÁK
      Jaroslav Eichler (1920–2005) v totálním nasazení

      Práci jste vystavil na minimu dochovaných dokumentů; už to je svým způsobem kumšt.

      Doporučuji být více důsledný v pravopisu (resp. v korekci překlepů).

      Existují nějaké možnosti, jak zachytit Eichlerův život ve mlýně Výžerky? Jaké byly nebo mohly být pohnutky mlynáře k tomu, že tam mladého uprchlíka ukrýval?
      Stále ještě máte poslední šanci zeptat se někoho z těch, kdo byli totálně nasazeni, abyste mohl komparovat Eichlerovy osudy s někým dalším. Za deset let už z nich nebude žít takřka nikdo, anebo Vám nic nepoví.

    • #21947 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      VOJTĚCH JAROŠ
      Československé jednotky v Africe a na Blízkém Východě

      Po nadějném začátku, v němž nás naladíte na další „velký příběh“ člena Vaší rodiny, přichází zklamání. Práce je tematicky nevyvážená, hlavní dějovou linkou, která má čtenáře provést blízkovýchodními bojišti, měl být osud pradědy. Ten je ale zatím spíš jakýmsi apendixem popisovaných dějin.

      Zdroje k pradědovu životu jsou pouze internetové. I kdybyste byl jejich autor, autocitace nepůsobí věrohodně. A pokud nikoli, nenalezneme v práci žádný odkaz na nějaký rodinný dokument. To Vám po pradědečkovi v rodině nic nezůstalo?

      Mohl jste se pokusit kontaktovat alespoň Vojenský historický archiv, ve druhém sledu pak Archiv bezpečnostních složek. Základní informace by Vám dokázali kolegové pro začátek poslat i bez Vaší osobní návštěvy. A i kdyby byly negativní, měly být v práci uvedeny, aneb i záporná odpověď je odpověď a ukazuje na Vaši snahu.

      Převzaté obrázky jsou stranově nesouměrné (smrsklé). Napraví to každý jednoduchý fotoeditor.

    • #21948 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      VÍT KONIUK
      Sadská na přelomu 19. a 20. století

      Schází mi vysvětlení termínu „svědecký vrch“.

      Uvítal bych citaci zmiňované práce Pešiny z Čechorodu.

      Nedočetl jsem se, v čem je založení kostela sv. Apolináře důkazem existence starší kaple sv. Klimenta.

      Statuta není singulár ženského rodu.

      Do roku 1949 nemohla být Sadská v žádném případě součástí panství. Patrně jste měl na mysli rok 1849.

      Zkuste dlouhé nepraktické odkazy z webu v poznámkách rozdělovat, ať ty řádky nevypadají jak ústa staré indiánské ženy. V tištěné podobě nevadí, že je odkaz poté nefunkční.

      Obecně ve výkladu počátků hradiště užíváte starší, více než stoletou literaturu. Skutečně neexistuje (např. formou článku v některém odborném periodiku) mladší publikační počin od někoho z našich předních historiků středověku?

      Zmínka o nejisté přítomnosti W. A. Mozarta a jisté přítomnosti jeho syna se zakrátko objevuje znovu takřka ve stejném znění.

      Dějiny lázní jsou pěknou sondou do života měšťanské společnosti 19. a 20. století. Zde se Vám Váš záměr skutečně povedl.

      Na s. 41–42 citujete mnoho specifických termínů z oboru cukrovarnictví. Víte, co znamenají? Nejsou vysvětleny a většina čtenářů by v nich dozajista tápala.
      Velmi chválím za čas strávený ve studovně archivu a líbí se mi technická úroveň Vašich příloh!

      Uvádíte, že z důvodu nedostatku archiválií popisujete rozvoj pouze dvou továren. Jaké konkrétní dokumenty Vám chybí k tomu, abyste se věnoval i té třetí? Opravdu by se nic nenalezlo ve fondu příslušného okresního úřadu například za použití tzv. elenchů, jedněch z nejužitečnějších registraturních pomůcek (s nesnadným hledáním v nich by Vám kolega Votoupal jistě ochotně rád pomohl)?

    • #21949 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      ANNA KUKLÍKOVÁ
      Vlašimský pivovar

      Pro případné další bádání doporučuji prostudovat archivní fond Velkostatek Vlašim, případně Ústřední ředitelství auersperských velkostatků Vlašim, kde naleznete nepochybně řadu dalších pramenů k dějinám pivovaru. Bude to ale vyžadovat znalost kurentu a němčiny. Další podněty byste určitě získala při konzultaci s místním vlastivědcem Radko Bílkem, jakož i u kolegů v místním muzeu.

      Citace a ilustrace z webu opatřujte dnem stažení nebo prostudování.

      Pokud si Vaši práci budou chtít přečíst i zájemci neobeznámení s technikáliemi vaření piva, budou se v některých pojmech ztrácet. Malý slovníček na závěr (i s tím, co se v takovém zařízení dělo, k čemu sloužilo) by měl být v tomto případě nezbytností.

      Pokud předkládáte práci jako závěrečnou verzi, nikoli jako text, který se bude teprve sázet (např. do knihy, časopisu, novin), je nutné zakomponovat stránkování.

      Líbí se mi zdravé sebevědomí při Vaši prezentaci.

      Vyzdvihuji především skutečnost, že si všímáte zanikajícího fenoménu Vlašimi, který po staletí dotvářel místní kolorit. Nelze se spoléhat, že dokumentaci pivovaru provede někdo jiný (památkáři z města, z NPÚ, nadšenci aj.). Jste to možná právě Vy jediná, kdo pivovar zachytí před jeho definitivním zmizením. Plánujete něco podobného?

    • #21950 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      DOMINIK ROUBÍČEK
      Historie lezení v okolí Kutné Hory

      Není nutné v poznámce odkazovat, že konkrétní termín byl vysvětlen již v jiné, předchozí poznámce. To už je čtenářova kaše, zda si to přečetl a zapamatoval.

      V Úvodu na s. 6 píšete, že lezci spolu nesoupeří, ale na s. 12–13 to prakticky zcela popíráte. Všechny horolezce, které znám (a není jich málo) bych naopak označil za extrémně soupeřivé.

      Kladně hodnotím Váš přínos formou rozhovorů s aktéry Vašeho příběhu.

      Zmiňujete rok 1946 a jeho teoretickou vazbu na ještě starší pokusy o lezení v inkriminované lokalitě. Zkoušel jste nahlédnout např. do archivních fondů místně příslušného odboru KČT nebo Sokola? Nemuseli to být nutně jejich členové, kdo na skály lezl, ale může tam být zmínka, že jim to někdo takříkajíc vyfoukl např. od nás ze severu, kde tehdy lezla už i batolata (nikoli výlučně horizontálně).

    • #21951 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      TEREZA RUFEROVÁ
      Cesta mých předků na Volyň a zpět (s ohledem na historické souvislosti)

      Pustila jste se do zatraceně náročného tématu. Historie Volyně a Haliče je u nás stále na periferii zájmu.

      Germanizace se v Rovensku pod Troskami nijak neprojevila. Jednalo se vždy o ryze české městečko a rovněž místní radnice vždy jednala česky. Němci zde nežili, Rovensko se „proslavilo“ pouze masakrem 350 německých civilistů v roce 1945, na němž se podíleli i místní obyvatelé (často pod pohrůžkou smrti Rudoarmějci, kteří celé běsnění rozpoutali). Podobně se do života obyvatel tohoto kraje nijak výrazně neotiskla prusko-rakouská válka. Velké boje probíhaly několik kilometrů odsud (Jičínsko, Svijany) a i přesto, že obyvatelé přilehlých vsí utekli do lesů a skal, k fatálnímu zničení jejich majetků nedošlo.

      Uvádíte současný kurz ruble a koruny. Zkuste dohledat, jak si stál rubl v době, o níž píšete, vůči tehdejší rakouské měně.

      Zbytečně vysvětlujete obecně známé pojmy. Nepoužívejte kumulaci poznámek na konci odstavců, raději volte více poznámek na místech, kde tomu jejich obsah skutečně odpovídá.

      Velmi kvituji kultivovaný jazyk Vaší práce.

      Doporučuji zaměřit své studium na Archiv bezpečnostních složek v Praze. Vaše prababička byla několikrát u výslechu, předpokládám, že StB na ni vedla svazek, který pro Vás může být zdrojem mnoha dalších reálií.

      Dění ve východní Evropě je dnes opět velkým otazníkem. Část Ukrajiny je okupována Rusy, na severu upevňuje svou diktaturu Lukašenkovo Bělorusko, Orbán v Maďarsku se stal takřka neomezeným vládcem. Pokud jste tam ještě nebyla, měla byste místa života Vašich předků vidět (dokud je to možné). Plánujete takovou cestu?

      Mimo hodnocení
      Pro mě osobně byla práce přínosem, neboť žiji nedaleko Rovenska pod Troskami a nějaký čas jsem strávil i v Příšovicích, odkud byli Vaši další předci. Migrace Roveňáků na Východ a do Brazílie je známa, ale existuje jenom velmi málo dokladů o tom, jak se jim v nové domovině vedlo. Znám dokonce případ, kdy se rodina z Východu zakrátko vrátila zpět. Alespoň v jednom (Vašem) případě můžeme vidět, kam to mohly odcestovavší rodiny až dotáhnout.

    • #21952 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      TEREZA RŮŽIČKOVÁ
      Střípky osudu

      Je zcela nadbytečné uveřejňovat Vaši současnou marginální korespondenci s institucemi, jakož i uvádět, není-li to přímo důležité pro poskytnuté informace, kdo a jak Vaše podání vyřizoval. Naopak by bylo vhodnější tuto fázi Vašeho bádání, je-li to nutné, popsat stručně vlastními slovy.

      Vyvarujte se patetického tónu. Všichni víme, co se v koncentračních táborech dělo, ale osobní emoce zpravidla do odborné práce nepatří.

      Pečlivě važte, jaké webové stránky citujete. Bulvární nebo mainstreamové servery pracují se základními daty, která často skládají bez větší znalosti do celku ve formě krátkého příspěvku. Jejich „novináře“ nijak netrápí žurnalistický mravnostní kodex, cílem je zaujmout v moři článků čtenáře expresivními popisy a šokovat je i za cenu lživých informací. Naopak více studujte literaturu k tématu, k tomu Vašemu jí je celkem hodně.

      Pod termíny campus nebo farmhouse si sice umíme představit lágr a jeho dřevěné baráky, ale takovéhle novotvary (ve vztahu k tématu) vznikají nejčastěji z přejímání cizojazyčných příspěvků pomocí internetových překladačů.

      Druhá část o životě Josefa Růžičky začíná jaksi bez úvodu, živelně a vytváří dojem, že minimálně jeden odstavec předtím se ztratil. Lze pochopit, že jako autorka fakta znáte, ale čtenář se potřebuje do problematiky a děje nějak dostat.

      Druhý zatčený se nejmenoval Sejka, ale Sejk (je to shodou okolností děda mého kolegy).

      Velmi přínosná je „edice“ dopisů. Bohužel se jejich horší čitelnost podepsala na chybách, které zjevně nezpůsobil pisatel, ale až Vy při jejich přepisu (např. Ou deu herru na str. 32 je obyčejné německé An den Herrn).

      Výčet táborů na s. 11 určitě není kompletní (namátkou chybí Rychnov u Jablonce nad Nisou, Poříčí u Trutnova, Rýnovice ad.)

      Velmi pozitivně hodnotím Vaše osobní pátrání po Růžičkových osudech.

    • #21953 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      JAN VONDRÁČEK
      Jan rytíř Fousek

      Překlad titulu (jména) Vašeho protagonisty do angličtiny nebude Jan knight Fousek, ale něco ve smyslu Jan Duke of Fousek apod. Hierarchie šlechtických titulů ve Velké Británii je poněkud odlišná od té kontinentální, resp. rakouské.

      Archivní zdroje by se jistě daly rozšířit o další badání skutečně přímo v archivech. Například v Archivu bezpečnostních složek pro období Fouskova života po roce 1945.

      Hlídejte si pravopis a především překlepy.

      V roce 1980 se nedá hovořit o LDN, šlo nejspíš o klasický domov důchodců.

      Je to silný příběh, který nabývá na dramatičnosti především po roce 1945. Fousek byla kontroverzní osobnost, přestože za tuto kontroverzi do jisté míry nemohl, leč nikdo jej nenutil, aby v ČSSN zastával tak vysoké funkce. Jak se k jeho charakteru (jisté osobní ohebnosti) a úloze v dějinách druhé světové války na našem území stavíte Vy?

    • #21954 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      ADÉLA ZELENKOKVÁ
      Zbraslavicko v letech 1939–1945 a stručná historie partyzánského oddílu Zarevo

      U Vás si dovolím výjimku a upozorním na častý jazykový prohřešek (a to i v odborných textech), kterým je rozdíl mezi slovy odstřelovat a ostřelovat. Autobus skutečně nemohl být odstřelován, leda odstřelen, ale rozhodně byl ostřelován (od toho např. i ostřelovač).

      Uvádíte, že Zarevo byla jednotka Výboru státní bezpečnosti (KGB). KGB ale vzniklo až v roce 1954. Teoreticky byl jeho předchůdcem NKVD.

      U židovské kapitoly skutečně bylo vhodnější použít práce Marka Lauermanna. I přesto se Vám podařilo získat poměrně komplexní informace.

      Ručně kreslené mapy nejsou příliš zdařilé (viz Všeobecné poznámky výše).

      Pro další studium lze využít Vojenský historický ústav, resp. Vojenský historický archiv.

      Čerpala jste bezpochyby především z knihy Zdeňka Jelínka. Ta ale vyšla v roce 1988 a musí být nutně poznamenána tendenčním jazykem, jehož součástí byl nekritický pohled na činnost partyzánských oddílů. Zdá se mi, že Vás tento způsob Jelínkovy dikce hodně ovlivnil. Je to jedno z největší lákadel historické práce, totiž přejímání jazyka pramene nebo excerpované literatury. Z toho pramení i má otázka: V čem vidíte negativa působení partyzánských oddílů na našem území?

    • #21955 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Potvrzuji připojení

    • #21959 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Dobrý den.
      Ráda bych se vyjádřila k poznámkám od Josefa Kremla. Doufám, že je to takto správně.
      – Musím přiznat, že gramatika není mojí silnou stránkou. Jsem totiž dyslektik a dysgrafik,… Proto mám velký problém s najitím těchto chyb. Přesto jsem práci dala přečíst své mamce, ale ani ona v gramatice nějak zvláště nevyniká.
      – Přišlo mi lepší vysvětlit i české obce, protože já sama někdy nevěděla, kde leží. Ano, některá slova by měl každý maturant bezpečně znát, ale chtěla jsem to udělat co nejlépe čtivé i pro ty, kteří by třeba některá tato slova neznali.
      – Tohoto jsem si vůbec nevšimla, při opravách se mi poznámka posunula.
      – Svou práci cituji, protože jsem ji psala v roce 2017, kdy jsme uváděli zdroje pouze v souhrnu literatury. Nevím úplně přesné zdroje například obrázky z knih.
      – Ano, ale myšleno je, že tento dokument se nachází v rodinném archivu. Odkud jsem ho skenovala.
      – To mě vůbec nenapadlo z důvodu narození v Čechách, ale nejspíše tomu tak bude.
      – Dějiny Volyňských Čechů I., Vaculík – str.6 – píše 449 – já odečetla svou rodinu
      – Kurz tehdejších měn se mi nepodařilo dohledat. Pouze víme, že půda byla 10x levnější než v Rakousko-Uhersku.
      – V roce 1917 a z důvodu stoupání nespokojenosti obyvatel v období 1SV.
      – Ano chybí.
      – JZD- Jednotné zemědělské družstvo (povinný vstup jednotlivých rolníku do společného družstva v socialismu)
      – Spíše neplánuji. Jazyky mi moc nejdou.
      – Souhlasím.
      – Nervozita je můj velký problém, ale snad se to bude zlepšovat.
      Děkuji za všechny poznámky.

      Dále k poznámkám od Pavla Jakubce.
      – Má zmínka o germanizaci v textu nebyla myšlena na mou rodinu (odchod z Rovenska), ale celkově jako jeden z důvodů odchodu Čechů na Volyň.
      – Poznámka se shoduje s poznámkou pana Kremla. Kurz tehdejších měn se mi nepodařilo dohledat. Pouze víme, že půda byla 10x levnější než v Rakousko-Uhersku.
      – Poznámka podobná jako připomínka pana Kremla. Přišlo mi lepší vysvětlit i české obce, protože já sama někdy nevěděla, kde leží. Většinou jsem kombinovala více zdrojů v jednom odstavci, a proto jsem uvedla všechny na konci odstavce.
      – Děkuji za podnět (archivy Stb).
      – Rozhodně mám v plánu navštívit místa spojená s mými předky.
      Děkuji za Vaše poznámky.

      • #21990 Odpovědět
        Josef Kremla
        Host

        Dobré ráno Terezo (Ruferová),
        děkuji za reakci. Mě to takto stačí, další otázky nemám.
        Čili se „uvidíme“ až při vyhodnocení někdy v úterý odpoledne.
        JK

    • #21970 Odpovědět
      Tereza Růžičková
      Host

      Dobrý večer,
      taktéž se chci vyjádřit k Vašim poznámkám a připomínkám.

      Odpověď: Bc. Josef Kremla
      Střípky osudu
      Teoretický úvod – ano na stránkách 8 – 23 se nachází jen teoretický úvod – má práce se především týkala praktické práce – a to najít co nejvíce informací o mém pradědečkovi, a sepsat je do mé práce – veškeré informace byly zjištěny formou komunikace s památníky koncentračních táborů, muzeí.
      Dopisy jsou psány formou deníku – přišlo mi tam zbytečné dávat vlastní komentář – bylo by to nepřehledné, ale na druhou stranu Vám musím dát za pravdu, že k přepisům dopisů jsem nějaký ten komentář dát mohla. Zase by to narušovalo strukturu deníkové formy.
      S němčinou mi musela pomáhat paní učitelka němčiny. Já sama se německy neučím, učím se anglicky a rusky.
      Str. 10 – 2 odstavce (celé to nebyla citace – tyto 2 odstavce jsou z webové stránky: https://zlocinynacismu.estranky.cz/clanky/rejstrik-i—q.html (takže vím, že tyto zdroje by měly být uvedeny i v mé práci).
      Lágry, baráky – jsem si vědoma toho, že hovorové termíny, by se v odborné práci asi vyskytovat neměly.
      Kapitola 1. 4. – ano info převzato z webu „10 táborů smrti“ – ano skutečně jich mám napsáno jen 9 – záměrně jsem tam nepsala všech 10 táborů (a musím říci, že jsem o tom nějak nepřemýšlela – pouze jsem tam chtěla dát jen nějaké pro představu, ale nedošlo mi, že když cituji ze strany „10 táborů smrti“ – že jich tam pak napíšu jen 9 😀
      Str. 14 – Určitě jsem mohla anglické výrazy opravit… Odstavec je zkopírovaný, takže to nemusíte ani zjišťovat.
      Str. 21 – „totálně nasazení dělníci“ – tento termín by si určitě v mé práci zasloužil vysvětlení – bylo to nucené pracovní nasazení – nucené práce (vykonávali to v koncentračních táborech váleční zajatci – Češi, Poláci, Rusové)
      Str. 21 – Osvobození – toto by se mělo přesunout ke kapitole 1.4.4. Terezín
      Část 2 – Josef Růžička – Musím Vám dát za pravdu, je to opravdu těžké – vyprávět příběh pamětníkům – příslib a svolení jsem dostala (ručně psané dopisy…historie rodiny….) Spolupráce s mojí prababičkou byla, ale samotný příběh a další zjištěné informace jí donutily k slzám. Například pro mého otce a strýce tyto informace, které jsem zjistila byly opravdu přínosné.
      Str. 38 – „dle vyprávění pamětnice“ – Ludmily Bartošové – str. 40 je o paní Bartošové kapitola 2. 3. – ano, toto jméno se mělo objevit v pramenech.
      Vlastní pátrání – určitě by bylo fajn se o tom v úvodu zmínit.
      Str. 41 – ano, mělo tam být – do Terezína se dostal 11. 9. 1944 (toto jsem přehlédla).
      Zdroje – ano převažují weby, ale také jsem čerpala z knihy od pana Josefa Mlíkovského (Paměti osady Přibyšice a rodu Mlíkovských ze Lhoty), také od paní Barbory Siebertové – Svědkové z továrny na smrt. Vím, že email není zdroj, ale moc ráda bych věděla, kam se tedy e-mail píše – protože moje práce se týkala komunikace s koncentračními památníky a muzei…Takže pokud výzkum dělám přes e-mail, kam tedy e-mail uvést?
      Obsáhlý rodinný fotoarchiv – děkuji.
      E-mailová korespondence s institucemi – ano jsem si toho vědoma, určitě s Vámi souhlasím, že méně příloh by bylo lepší.
      Prezentace – ruský kamarád – tyto informace jsem se dozvěděla asi týden po sepsání a odevzdání práce – informace nejsou uvedeny v mé práci – jelikož jsem na dopis od Vojenského ústředního archivu čekala asi měsíc, a už jsem tuto práci musela mít hotovou, a tak jsem bez odpovědi a dalších nalezených informací tuto práci musela dokončit. Až pak po doručení dopisu z Vojenského ústředního archivu mi pan ředitel Mgr. Josef Žikeš odpověděl, a zaslal reprodukci archivních materiálů. Po přečtení všech zaslaných archiválií jsem tedy do prezentace mohla uvést tuto nejzajímavější informaci, kterou ani já, ani moji pamětníci nevěděli – přišla mi hodně zajímavá, a proto jsem ji chtěla alespoň uvést v prezentaci.

      Odpověď: Mgr. Pavel Jakubec
      Děkuji za komentář, týkající se korespondence s institucemi – nevěděla jsem, že toto do práce nepatří. Souhlasím s Vámi, že by bylo lepší mé bádání popsat stručně vlastními slovy.
      K odstavci citování z webových stran máte pravdu – na webových stránkách jsou často zkreslené informace, někdy i lži… Více budu studovat literaturu.
      Určitě Vám dám za pravdu, že druhá část o Josefu Růžičkovi začíná bez úvodu – určitě by tam byl vhodný alespoň jeden úvodní odstavec. Je to tak, jako autorka práce vím, o čem píši, ale čtenář to tak nezná.
      K bodu František Sejka x František Sejk – je to možné, že druhý zatčený se jmenoval František Sejk – čerpala jsem z knihy: Paměti Přibyšice a rodu Mlíkovských – cituji ze strany 85: Po několika dnech si gestapo přijelo i pro dalšího z přítomných v hostinci a to pro Františka Sejku z č. p. 2, pro kterého přijelo auto s gestapáky přímo na pole, kde pracoval s koňmi.
      Na Váš osobní e-mail Vám pošlu stránky, ze kterých jsem citovala.
      Dneska jsem se také dozvěděla od mého strýce, že Vašeho kolegy tatínek se tím pádem musí jmenovat buď František, nebo Josef Sejk. František – Neveklov.
      Souhlasím – dopisy, jsou určitě přínosné – bohužel už nejsou moc čitelné a já jako autor při přepisu dopisů jsem určitě mohla udělat chybu – neučím se německy, a tak jsem bohužel obyčejné německé An den Herrn – z dopisu nepřečetla, ale moc děkuji za informaci.
      Výčet táborů určitě není kompletní – řada táborů tam chybí – šlo pouze o to dát tam jen některé.
      Děkuji za pozitivní komentář při osobním pátrání.

      Děkuji Vám moc za Vaše reakce a připomínky.

    • #21973 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Milá Terezo (Růžičková),
      pro mě jsou Vaše odpovědi vyčerpávající. Zareaguji pouze na některé z bodů.

      Pokud se v budoucnu hodláte zabývat dějinami před rokem 1945, budete si muset k angličtině a ruštině osvojit alespoň základy němčiny. Nemusíte nutně rozumět Sasíkovi v Kauflandu v Drážďanech (tomu stejně nerozumí nikdo), ale usnadní Vám to práci pro případ, že na němčinu někde narazíte. Třeba Vás k tomu okolnosti časem přivedou.

      S těmi hovorovými termíny bych tak přísný nebyl. Bývalí vězni nikdy neříkají koncentrační tábor, ale zásadně koncentrák nebo lágr, stejně tak ne ubytovna nebo ubikace, ale barák, protože i v němčině se občas používá přejatý termín die Baracken.

      Nucených prací bylo několik druhů. O totálně nasazeném píše jiný autor letošní SOČky, ale tzv. uzavřené pracovní nasazení nebo též nucené pracovní nasazení se skutečně týkalo vězňů v koncentračních táborech. Od ledna 1945 na něj byly typicky nasazovány osoby z rasově smíšených manželství (potomci i partneři), které se do táborů dostávaly právě až v těchto posledních vlnách transportů.

      Výzkum, který provádíte formou dotazů (mailových, telefonických, korespondenčních) na instituce je stejný jako jakýkoli jiný výzkum. Povinností dotazovaného subjektu je, aby Vám sdělil zdroje (fondy, sbírky), z nichž čerpá svou odpověď. I kdyby to člověk na druhé straně věděl z hlavy, pořád se to odněkud kdysi musel dozvědět. Zdrojem tedy zpravidla není odpověď, kterou Vám podá, ale pramen, z něhož tuto odpověď zkomponoval. Jiné je to pochopitelně u osobních vzpomínek pamětních, soukromých osob. Tam uvedete formu Vaší komunikace, jméno, datum (etnografové jdou v identifikaci ještě dál, dokonce až na samou hranici evropského nařízení GDPR).

    • #21974 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Milá Terezo (Ruferová),
      velkým impulsem pro odchod Čechů do zahraničí (Volyň, Brazílie, USA, Jižní Amerika) byly samotné životní podmínky. S vývojem lékařství a porodnictví zůstávalo v rodinách stále více dětí. Dcery měly dostat věno, synové se podělili o rodinný grunt, anebo byli vyplaceni nastupujícím hospodářem (svým bratrem, švagrem). Mladší děti v podstatě neměly na čem hospodařit. Otcovský statek se de facto již několik století ztenčoval, zástavba v obcích se díky tomu zahušťovala a vznikala nová vrstva obyvatelstva (bezzemci, dělníci). Na statku se uměli ohánět, ale na to, aby se odstěhovali do města a založili si nějakou živnost a věnovali se řemeslu, mnohdy neměli dostatek zkušeností a znalostí. S nabídkou levné půdy se pak nechali zlákat nahaněči, kteří lákali do zahraničí. Příjezd a následující léta ale často byly velkým rozčarováním.

      Případný dotaz na ABS pokládejte co nejpřesněji – celé jméno osoby, o níž se chcete něco dozvědět, datum a místo narození, období, které Vás zajímá a důvody, proč by měla ve svazku StB být. Dočkáte se tak přesnější a dřívější odpovědi.

    • #21994 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dobré ráno Terezo (Růžičková),
      i Vám děkuji za rychlou reakci.
      Jak píše kolega Pavel, v e-mailech z institucí by měl být odkaz na zdroj. A pokud tam nic takového není, tak bych e-mail citoval podobně jako třeba toho pamětníka – instituce, jméno píšícího, jeho e-mail, datum doručení.
      A co se týká hovorových výrazů, tak tady bych s Pavlem tak trochu polemizoval (aby to nevypadalo, že se komise hádá 🙂 ), pokud bych použil hovorový termín, tak nejspíš vždy v uvozovkách (pokud by to tedy nebyla citace výpovědi) a při prvních použití bych ho v poznámce napal správně a okomentoval.
      Jinak Vaše odpovědi mi stačí a „uvidíme“ se při vyhlašování pořadí (protože vítězové jste de facto všichni, co jste měli odvahu se přihlásit).
      JK

    • #22005 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      A jako obvykle poslední – ten z Turnova.
      Zdravím Vás všechny.
      Jako moji kolegové pár řádek nejprve všeobecně.
      K úrovni grafické úpravy obrazové přílohy (křivé obrázky, odražené blesky atd.) se zde obšírně už vyjadřoval Pavel Jakubec a nebudu se zbytečně opakovat. Něco jiného je, když si stránku a třeba i obrázek v knížce fotíte pro svou potřebu, abyste si jej později doma na monitoru připomněli. Je to rychlé, praktické a děláme to všichni. Ale pro svou potřebu. Pro publikaci se toto opravdu nehodí. Skener není dnes tak nedostupná věc.
      V řadě případů bylo očividné malé vedení Vašich prací ze strany mentorů. Nevím, jestli to bylo zapříčiněno Vaší malou komunikací s vedoucími, nebo jejich laksním přístupem. Dovedu si představit, že to mohlo být oboje – případ od případu. V každém případě je to špatně. Jsou to první skutečně odborné práce, které ve svém životě děláte a je potřeba, aby Vám někdo řekl, co a jak. Berte to, prosím, jako typ k dalšímu studijnímu a badatelskému snažení. Snažte se příště dotlačit svého vedoucího, ať se nevyjadřuje jen k jednotlivým bodům – že někde na str. 15 máte špatně letopočet. Snažte se, aby se vyjádřil obecně k obsahu práce a k jejímu směřování. Abyste od tématu ve zbytečné snaze podat co nejširší souvislosti neodbíhali a nesklouzávali k jiným věcem a nebo naopak, abyste ke škodě obsahu práce některé věci neponechávali stranou.
      Další věc je také zde již zmiňované citování internetových zdrojů. Jak píše Pavel Jakubec, je to zkrátka trend doby. Na druhou stranu tyto zdroje jsou zpravidla nerecenzované, neověřené a často i neověřitelné. Chápu, že některé informace se shánějí špatně a dokonce ani jinde, než na internetu je sehnat nelze. Horší je, když k tomu existuje ekvivalent v podobě odborné literatury a ještě navíc dostupné …
      Vesměs mě potěšily témata Vašich prací. Klasické pedagogicko-historické úsloví praví, že nejlepší cesta k historii je přes historii vlastní. Ať už přes historii rodinnou, nebo geografickou.
      Nyní se tedy budu vyjadřovat k jednotlivým pracem jednotlivě. Jak asi sami z mých poznámek poznáte, jsem historik starších dějin a tak se budu zaměřovat zejména na tyto aspekty Vašich prací. Snažil jsem se být shovívavý a nelpět na malichernostech, proto některá moje sdělení budou asi stručnější, než od mých kolegů. Někde mě však některé věci více, jak se říká, „praštily do očí“.

    • #22039 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Matyáš Garnol
      Pane kolego, velice rád jsem si přečetl o Vašem zápalu pro detektorářsko-archeologickou práci a zejména, že spolupracujete s místním muzeem a tamními archeology. Pevně věřím, že v této součinnosti budete pokračovat a nesklouznte k typickým detektorovým vykradačům. Mám však několik připomínek k Vaší práci.
      V první řadě je to selekce lokalit z doby bronzové. Proč? Kdybyste předložil kompletní výčet nálezových lokalit, práce by byla daleko využitelnější a díky ucelennosti by měla i větší vypovědní hodnotu (např. pro možnost komparace s jinými oblastmi). Pokud jste se obával, že by tím práce příliš narostla, pak se dala omezit buď geograficky – zmenšit popisované území; nebo časově – vzít jen část doby bronzové. Rázem by celá práce vypadala jinak.
      S tou vypovědní hodnotou úzce souvisí moje další připomínka. Chybí mi nějaké konečné sdělení, uzavření. Jak podle Vašeho názoru vypadalo osídlení doby bronzové na Rakovnicku? Husté, řídké …, máte za to, že lokalita byla v rámci osídlení širšího regionu významná …?
      Pak mi tam chybí nějaká narážka na kontinuálnost osídlení. Vím, že celá práce je věnována době bronzové, ale sám tam popisujete i jiné nálezy (mince Iulia Pia, esovité záušnice …). Celkově by práci jistě prospělo, kdybyste udělal narážku na další vývoj osídlení. Třeba jen jedním odstavcem v závěru, který tam právě v tomto směru postrádám.
      Poslední připomínka se týká využití zdrojů. Při popisu jednotlivých kultur a časových horizontů doby bronzové máte Wikipedii. To úplně zbytečně sráží kvalitu práce. Dnes je velice dobře dostupné nepřeberné množství knih, kde byste periodizaci doby bronzové našel. Nepochybuji, že archeoložka, se kterou jste práci konzultoval, má nějakou takovou publikaci hned ve své příruční knihovně na pracovišti. A zase by celá práce měla jiný rozměr.
      Těchto, mnohdy zbytečných nedostatků (vedoucí práce Vás na ně mohl včas upozornit), je škoda. Jinak záměr práce by byl jistě i vhodný jako téma bakalářské práce, pokud byste chtěl v archeologii pokračovat na vysokoškolských studiích a výše zmíněné nedostatky byste odstranil.

    • #22054 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vojtěch Horák
      Zajímavá sociálně-historická studie. Rozhodně se ale dalo využít více literatury k tomuto období. Pak by Vám třeba neuteklo, že Protektorát Čechy a Morava byl zřízen před vypuknutím 2. světové války, jak na to poukázal kolega Kremla. Na druhou stranu je tu celkem dobře využito pramenů.
      Jinak připomínek nemám.

    • #22075 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vojtěch Jaroš
      Většina práce je složena několika monografií a tedy bez vlastního přispění autora.
      Kromě nedostatků v obrazové příloze, o které psali již kolegové, se mi nezamlouvá umístění odkazů na zdroje. Odkazy jsou součástí textu a měly by tedy být s ním. Buď přímo na stejné straně v podobě poznámky pod čarou (ideální), nebo na konci celého textu. Ale ne až za obrazovou přílohou a za seznamem literatury, ze které vycházejí.

    • #22081 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Děkuji za poznámky a vyjádření k celé práci.

    • #22083 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Toto mělo být vyjádření k doplňující poznámce pana Jakubce.

    • #22137 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vít Koniuk
      I když to není hlavní část Vaší práce, nedá mi, abych se nevyjádřil některým věcem v úvodních statích, které se věnují starším dějinám Sadské.
      Předně označovat osídlení na Sadské ve středním Polabí za hraniční hrad, je zcela mimo. To by bylo na delší rozpravu a tak to zjednoduším. Myslím, že se Vám smíchaly dvě věci dohromady – staroslovanské osídlení (jak jsem pochopil, myslel jste tím předstátní dobu) a strážný hraniční systém. Hraniční systém v podobě strážišť, které na sebe navzájem viděly a využívaly signalizaci ohněm, známe u nás až ze státního období (zejména 11. – 13. století). Je to logické. K něčemu takovému byl potřeba určitý stupeň organizace společnosti – ty hlídky musel někdo zajistit a zajistit jim obživu, protože takoví lidé těžko mohli dělat celý rok na poli. Ve staroslovanském období používala jednotlivá společenství (kmeny, chcete-li) ke své obraně hradiště, která byla umístěna co nejblíž středu spádové oblasti. Signalizační systém není z této doby nikde doložen.
      Výklad původu jména Sadské je pak klasickým případem lidové etymologie. Jak ale jazykovědci v minulém století prokázali, toto jméno není odvozeno od sadu či sázení. Do podoby s písmenem „d“ se vyvinul postupně. Praslovanský název je „Sačská“. Jazykovědci jej pak odvozují od saku – pytle. Že zdejší lidé byli „pytlovití“, tedy tlustí. Osobně si nepovažuji ani za nemožné, že Sak mohlo být osobní jméno a tedy zdejší obyvatelé byli „lidmi Sakovými“ – Sačskými.
      Taktéž zeměpanský hrad v Sadské zřejmě neexistoval. Starší historikové s ním tak nějak automaticky počítají, jelikož sem jezdila knížata a králové. Nikde si však nevybavuji, že bych se v pramenech setkal s obratem „castrum Sacensis“ (Sadský hrad). Naopak kronikář Kosmas ke směmu konaném v roce 1110, o němž se také zmiňujete, píše, že byl svolán „ad curtem Sacscam“ (ke dvoru Sadská). Fungoval tam, knížecí dvůr, tedy kvalitativně jiné sídlo, který se nazýval Sadská.
      Že by po Slavníkovcích ovládli jejich državy Vršovci, je pouhá spekulace a do říše barokních či osvíceneckých mýtů je vůbec třeba poslat epizodu o cestě Cyrila (Konstantina) s Bořivojem I. po Čechách a jejich zakládání kaplí.
      Tím, že Vaše práce není zaměřena na původ Sadské, berte, prosím, tyto moje poznámky spíše jako „připomínky pro zajímavost“. Jinak Vaše práce není špatnou ukázkou života malého města na přelomu 19. a 20. století.

    • #22147 Odpovědět
      Tereza Růžičková
      Host

      Odpověď: Mgr. Pavel Jakubec

      Dobrý den,
      určitě s Vámi souhlasím, že pokud bych se rozhodla zabývat dějinami před rokem 1945, budu na 100% potřebovat základy němčiny.
      Děkuji Vám moc za informace ohledně hovorových termínů, totálním nasazení a hlavně Vám moc děkuji za poslední odstavec týkající se pramenů, (zdrojů).

      Odpověď: Bc. Josef Kremla

      Dobrý den,
      i Vám moc děkuji za rady ohledně citací a zdrojů, hovorových výrazů.

      Ještě jednou moc děkuji.

    • #22158 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Anna Kuklíková
      K jinak zdařilé práci mám jednu zásadní výtku. Nespecifikovala jste (nejlépe hned někde na začátku práce) pojem pivovar. Od toho se Vám odvozuje řada nesrovnalostí v textu. Pivovar specializovaná budova (případně soubor budov) určená k výrobě piva. Ono se to zdá jasné, ale pro starší dějiny je to matoucí. Totiž to, že klášter nebo město získalo třeba někdy ve 14. století právo vařit pivo, neznamená, že tam byl pivovar. Dlouhá staletí si lidé vařili pivo doma pro své potřeby, případně pro potřeby drobného šenkování doma ve světnici. V žádném pivovaru. Proto vznikl cech sladovníků, o kterém také hovoříte. Sladovníci vyráběli slad a prodávali ho těmto lidem. Vlastně do domácností. Proto šlechtické pivovary (pivovary v pravém slova smyslu) byly často prvními pivovary a to byl důvod, proč proti nim měšťané tak vystupovali – ekonomicky je ohrožovaly – začaly pivo vařit skutečně „ve velkém“. To byl i důvod, proč se pod městem kopaly tak velké sklepy, o nichž rovněž píšete. To pivo potřebovaly jednotlivé domácnosti někam dávat.
      Vysvětlení tohoto vedostatku Vaší práce je ale paradoxně důvodem, proč souhlasím s Vaším závěrem, že pivovar u zámku byl založen v 16. století. Jen s konkrétním vročením do roku 1546 bych byl opatrný, protože první zmínka (o čemkoli – nejen o pivovaru), zpravidla není datem vzniku. Vznik první zmínce většinou o nějaký čas předchází.

    • #22166 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Dominik Roubíček

      Trochu mi chybí odkazy k oddílu č. 7. Jinak práce je o málo zpracovaném tématu, tudíž přínosná. Svědecké výpovědi pamětníků je dobré uchovávat i v těchto odvětvích. I zde pamětníků ubývá. Rovněž kvituji dobrou gramatiku.

    • #22169 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Tereza Ruferová

      Pouze místy nesourodost a drobné chyby v citacích. Jinak ale kvalitní práce s prameny i jazykem.

    • #22173 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Tereza Růžičková

      Citace z velké části z internetu, což je škoda, neboť v průběhu let vznikla celá řada publikací (zejména z pera pracovníků Památníku v Terezíně), které jsou dostupné.

      Značná část práce trochu připomíná pokus o ediční zpracování korespondence z rodinného fondu.

      Škoda také fotografií z publikací, které nebyly pořízeny oskenování a jsou tam na nich výrazné odlesky, nebo jsou vlivem přehnutí stránek křivé.

      Místy překlepy – zejména v datacích.

      Nebylo by od věci lépe seřadit seznam zdrojů, ze kterých bylo čerpáno (ideálně abecedně).

    • #22175 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Jan Vondráček

      Chronologicky nelogické řazení „Dětství a vzdělání“ Jana Fouska a až za touto kapitolou jsou starší dějiny jeho rodiny. Působí to trochu disharmonicky.
      Gramaticky práce kvalitní, obsahově však až příliš vychází z již hotové dizertační práce.
      Nedostatečně ocitované některé zdroje – seznam „Noviny a časopisy“ (když už oddělovat, což není potřeba, tak lepší termín „Periodika“), ale hlavně chybí autoři a názvy článků, čísla časopisů, ze kterých bylo čerpáno a stránky, na nichž se citované články nacházejí.

    • #22182 Odpovědět
      Adéla Zelenková
      Host

      Vážený pane Kremlo,
      ráda bych se vyjádřila k Vašemu komentáři.

      – Poznámka v úvodu na dvou místech je záměrně. Použila jsem citát Olgy Berggolcové z novinového článku, který si jako upomínku na svého velitele vystřihl pan Midrla. Upravené znění citátu slouží jako poselství práce: „Nikdo nebude zapomenut a nic nebude zapomenuto“.
      – Termín Zbraslavicko v kontextu mé práce přibližně zahrnuje obce sdružené v mikroregionu Zbraslavicko. Zahrnuté obce jsou vyjmenovány v příloze 7: Celkový počet obětí holokaustu na Zbraslavicku. Červené Janovice jsou součástí dobrovolného svazku obcí. Z Červených Janovic mimo jiné dojíždí některé děti do Zbraslavic do školy. Hlavní důraz jsem v práci kladla na dění ve Zbraslavicích, Štipoklasy jsou okrajově zmíněny v kapitole 6: Sled událostí ke konci války a v příloze 7: Celkový počet obětí holokaustu na Zbraslavicku.
      – Pan Midrla bohužel potomky nemá. Nepodařilo se mi dohledat přímé příbuzné pana Midrly. Pan Midrla byl mezi obyvateli starší generace známá, nicméně opomíjená postava. Spoluobčané neměli pana Midrlu příliš v oblibě a pokládali ho za podivína. Jejich svědectví jakožto svědectví pamětníků by bylo příliš stručné.
      – Historii partyzánského oddílu Zarevo považuji za důležitou vzhledem k místním obyvatelům. Při sbírání informací jsem zaznamenala, že si lidé pletou Zarevo s brigádou Mistra Jana Husa. Mým cílem bylo mimo jiné vyzdvihnout činy málem zapomenutého oddílu a uvést na pravou míru mylně zažité informace.
      – Domnívala jsem se, že postačí, když má čtenář k dispozici přílohu 5: Mapa akcí partyzánského oddílu Zarevo na území protektorátu, která může posloužit k usnadnění orientace.
      – Kvůli množství textu byl překlep přehlédnut.
      – Faustovci se po vykonání partyzánského soudu s velitelem bohdanečského četnictva vrátili zpět do Okrouhlíku, protože byli pronásledováni stíhacím oddílem.
      – Nezarovnání kapitol jsem si, bohužel, všimla po odevzdání práce.
      – Jak jsem nastiňovala v úvodu, každé zahrnuté téma je hodno vlastní seminární práce. Jedná se o nastínění problematiky, v bádání hodlám pokračovat.
      – Ke zvoleným tématům (cenzura, evidence) jsem našla mnoho informací v červenojanovické kronice, proto jsem se rozhodla do kapitoly obec zahrnout.
      – Z mého pohledu zachytávání Rudého práva a evidence osob spolu úzce souvisí. V roce 1939 bylo nacistické Německo spojencem SSSR, spojenectví bylo čistě formální a výhodné (dodávky surovin do Německa). Ve stejném roce probíhala evidence osob ruské, kavkazské a ukrajinské národnosti. Tito lidé měli svým způsobem vztah jak k protektorátu, tak i SSSR. Němci se mohli připravovat na sledování a pozdější pronásledování těchto lidí. Zachytávání Rudého práva se dá považovat za postup proti komunistům.
      – Informaci o změnách výuky jsem vyčetla z školní kroniky Základní školy Zbraslavice. Záznam je zvláštní a řekla bych o to zajímavější.
      – Setkání s anglickým plukovníkem a příslušníky RA bylo okrajově zmíněno ve školní kronice. Téma by jistě stálo za prozkoumání.
      – Při bádání jsem si neopsala veškeré důležité informace, v bádání jsem byla úplný začátečník. Budova okresního archivu procházela přestavbou, údaje k citacím jsem získávala narychlo.
      – Snažila jsem se dohledat bližší informace o válečném starostovi, z dostupných materiálů se mi nepodařilo mnoho zjistit.
      – Problematika kolaborantů byla více rozvedena v kapitole 8: Svědectví pamětníka.
      – Hasičskou kroniku a kroniku Zbraslavic jsem měla vypůjčenou z archivu, informace z dokumentů jsem v práci nevyužila, proto nejsou zmíněny ve zdrojích.
      – Čeněk Svoboda nebyl, jak sám píšete, jediný kolaborant. V bádání bych ráda pokračovala.
      – Rozhovor s pamětníky byl do jisté míry pro účely práce upraven (hovorové výrazy, obecná čeština, …). Chtěla jsem zachovat autentičnost rozhovoru s 82letým pamětníkem, proto jsem například ponechala některé nepravidelnosti ve větné skladbě.
      – Informace o ubytovaném vojenském důstojníkovi jsem se snažila dohledat na obecním úřadě a v okresním archivu. Nicméně téma je mi natolik blízké, že nepřestávám pátrat.
      – Zdroj příloh jsem zapsala do seznamu použitých pramenů, kromě příloh 5 a 6 (vlastnoručně nakreslené).
      – Pátrala jsem v Státním okresním archivu a Obecním úřadu Zbraslavice.
      – Shrnutí použité literatury na začátku každé kapitoly vyplynulo po konzultaci s vedoucím práce, mělo usnadnit uvádění zdrojů.
      – Velice si cením Vaší zmínky o možnosti zařazení práce do knihovny muzea, proto bych se s Vámi ráda domluvila.

      Děkuji a těším se na další spolupráci.
      Adéla Zelenková

    • #22184 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Adéla Zelenková

      Komplexní zpracování problematiky, gramatika takřka bezchybná i příjemný sloh. Za mě více méně v pořádku.

    • #22185 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Dobrý den.

      Děkuji za vyjádření k mé práci. Jsem ráda, že se Vám líbila.

      Přeji hezký den.

    • #22222 Odpovědět
      Adéla Zelenková
      Host

      Vážený pane Jakubče,
      ráda bych se vyjádřila k Vašemu komentáři.

      Za překlepy se omlouvám, v příštích pracích je budu důsledněji eliminovat.

      Zkratka KGB byla použita v knize Zdeňka Jelínka Partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo, kterou jsem využila. Po úvaze jsem se rozhodla zkratku v práci ponechat, neboť jsem si řekla, že si čtenář asi snáz asociuje KGB než jeho předchůdce NKVD.

      Moje práce měla původně zahrnovat informace o panu Midrlovi, oddílu Zarevo a rodině Zámostných. Při bádání se mi do rukou dostávaly zajímavé archiválie a poznatky z nich získané mi přišly ideální k dokreslení obrazu obce za druhé světové války. Židovská tematika nebyla primárním tématem práce, nicméně k stručnému nastínění událostí mi přišla nezbytná. V bádání hodlám nadále pokračovat, téma má pro mě osobní význam.

      Při sbírání informací o oddílu Zarevo jsem nacházela články, které se odkazovaly na práci Zdeňka Jelínka. Kniha mi byla užitečnou pomůckou při sepisování seminární práce. Ke konci 80. let byl nutný nekritický pohled na sovětské bojovníky. Nicméně Zdeněk Jelínek byl omezen v publikování a nesympatizoval s režimem, jsem jeho práci považovala za relevantní. Ovlivnilo mě rovněž zjištění, že v naší obci prožil život člověk, který je z mého pohledu hrdina.

      Nyní bych ráda odpověděla na Vaši otázku. Nesouhlasím s černobílým viděním dějin a kritický pohled na každou událost je nutný. Podle mého názoru diverzní činnost na komunikacích byla komplikací nejen pro nepřítele, ale i pro místní obyvatele pro dojíždění za prací nebo pro běžné cestování. Za poskytnutí pomoci partyzánům hrozil trest smrti pro celou rodinu, v nejhorším případě perzekvování celé obce. Za neposkytnutí pomoci by se mohli vyčerpaní a nervózní partyzáni mstít nebo si například požadované suroviny a potraviny vymoci násilím.

      Zvolené téma seminární práce má pro mě osobní význam nejen z hlediska současného bydliště. Válečná tematika mi byla vždy blízká. Jak jsem psala v závěru své práce, nic není černobílé, neexistuje výhradně kladná či záporná postava. Osobně i přes všechna negativa vnímám působení výsadků kladně. Muži se dobrovolně vydali bojovat za vlast v drsných podmínkách, vystaveni hrozící smrti bez ohledu na to, jestli jsou například Rusové, Češi, Slováci, Ukrajinci nebo Tataři. Nevím, kolik dnešních mladých mužů kolem 18.–20. roku života by dobrovolně nasadilo svůj život a šlo bojovat za vlast bez jakékoliv jistoty a jakéhokoliv zázemí.

      Děkuji a těším se na další spolupráci.
      Adéla Zelenková

    • #22225 Odpovědět
      Adéla Zelenková
      Host

      Vážený pane doktore,
      děkuji za Váš komentář a těším se na další spolupráci.
      Adéla Zelenková

    • #22242 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dobré odpoledne Adélo,
      děkuji za Vaše poznámky a odpovědi. My se „uvidíme“ nejen při vyhlášení, ale doufám, že i při převzetí práce do muzea 🙂
      Díky
      JK

    • #22260 Odpovědět
      Tereza Růžičková
      Host

      Odpověď: PhDr. Jiří Zoul Sajbt

      Ano, s citací máte pravdu, jsem si toho vědoma, že celá řada publikací jsou dostupné.
      Veškeré fotografie (ručně psané dopisy) jsou pořizovány formou skenů, ale mohlo se stát, že se zde objevily odlesky…
      Za překlepy se omlouvám.
      Seznam zdrojů jsem abecedně seřadit mohla.

      Moc Vám děkuji za připomínky.

    • #22285 Odpovědět
      Jan Vondráček
      Host

      Dobrý den,

      rád bych se vyjádřil k Vašim otázkám a připomínkám.

      Bc. Josef KREMLA

      – Jak uvádím v samotné prezentaci, informací o Fouskovi není mnoho a špatně se dohledávají, nicméně bádání by se dalo rozšířit přímo v archivech. Pokud bych se ale pustil do některého z období jeho života podrobněji, práce by nabrala mnohem větších rozměrů a podrobností, což mým cílem nebylo.

      – Domnívám se, že těchto názorů byla celá řada a v práci jsou uvedeny. Jeho manželka byla sudetskou Němkou a tato menšina nebyla za první republiky příliš respektována. Zároveň určitě cítil určitou náklonnost k bývalému Rakousku-Uhersku, což nebyl v euforii nově vzniklého státu běžný názor. Lze předpokládat, že pokud by s politikou první republiky souhlasil, asi by následně nevstoupil do politiky protektorátní.

      – Beru na vědomí a děkuji za připomínku.

      – Beru na vědomí a děkuji za připomínku

      – Některá Fouskova vojenská vyznamenání jsou v práci uvedena – jugoslávský řád Bílého orla IV. třídy (strana 11), Stříbrná medaile za statečnost 1. třídy (strana 9). Práce rozhodně není psána za účelem rehabilitace a obrany Jana Fouska. Mým cílem bylo představit Fouskův odlišný světonázor a zamyslet se nad jeho příčinami a důsledky. Důvodem psaní této práce je fakt, že podobné názory a osudy nejsou ani v dnešní české historické literatuře nebo diskuzi probírány.

      – Beru na vědomí a děkuji za připomínku.

      – S největší pravděpodobností Fousek odevzdal pouze peněžitou odměnu, která byla s řádem spojena. Informace o Fouskově odmítnutí řádu se na veřejnosti objevila během sporů v Českém svazu pro spolupráci s Němci za účelem Fouska poškodit.

      – Jeho komplikovaný postoj byl utvářen mnoha faktory – například manželstvím se sudetskou Němkou. Byl také úspěšným rakousko-uherským vojákem, což mohlo negativně ovlivňovat jeho vztahy a postavení během působení v Československé armádě. Komplikovanost spočívala v tom, že sice respektoval vznik Československa, nicméně v průběhu první republiky se jeho názor vyvíjel a vyústil až ve Fouskovo politické zapojení za 2. světové války. Velmi zjednodušeně – Fousek nebyl proti vzniku Československa, ale nesouhlasil s myšlenkou Československa jakožto státu vytvořeného výhradně pro Čechoslováky.

      – Osobní prospěch v zapojení do politiky rozhodně měl. Nelze ani pochybovat o tom, že Fousek byl kolaborant a měl za to být adekvátně potrestán. Rozhodně si ale nemyslím, že Fouska jakkoli hodnotím. Má práce je vystavěna pouze na základě faktů a jakéhokoli hodnocení jsem se snažil vyvarovat v maximální možné míře. I proto v prezentaci uvádím, že jedním z účelů mé práce je rozvinout diskuzi o daném tématu. Formulace „krutě a nespravedlivě“ je v textu použita výhradně ve spojení s komunistickým režimem. Fousek byl nejdříve souzen roku 1947 a byl uznán vinným, nicméně mu nebyl udělen žádný jiný trest – soud neshledal Fouskovu kolaboraci tak závažnou, aby ho například poslal do vězení. Po komunistickém převratu v roce 1948 byly ale soudy obnoveny a Fousek byl odsouzen komunistickým soudem na 12 let vězení. Komunistický soud vůbec nebral v potaz Fouskovo předešlé odsouzení a to ani nezmiňuji politické motivy, o kterých nelze v případě těchto komunistických soudů pochybovat. Z toho důvodu jsem použil slovo „nespravedlivě“ a stojím si za ním. Navíc změnu trestu na 12 let vězení můžeme označit minimálně za krutou.

      – Příště dám na fotografie větší pozor.

      Mnohokrát Vám děkuji za velmi přínosnou zpětnou vazbu a otázky.

      Mgr. Pavel Jakubec

      Příběh Jana Fouska je, jak sám píšete, do jisté míry kontroverzní. Lidí s podobným osudem ale nebylo málo a považuji za obrovskou chybu je považovat za nacisty bez hlubšího poznání jejich života. Za první republiky existovala u Fouska jistá názorová odlišnost od oficiální vládní politiky, která ale nebyla nijak extrémní, nenávistná nebo výjimečná. Dokonce si myslím, že i jeho vstoupení do protektorátní politiky je pochopitelné. Velmi přesně vystihl tehdejší situaci Chad Bryant ve své knize Praha v černém:

      „Pravda je taková, že mnoho místních obyvatel si okupaci vyložilo jako návrat do habsburské éry a podle toho se také chovali.“

      Určitý morální úpadek u Fouska přišel v momentu, kdy přednášel proněmecké projevy jakožto představitel NS a ČSSN. Na jeho obranu ale lze říci, že tyto projevy přednášel na popud a namísto Aloise Eliáše. Němcům se české úřady těmito projevy zavděčily. Projevy zároveň nemusely vzejít z úst čelních představitelů protektorátu a tudíž neměly takový dosah, čímž je ale nijak neobhajuji.

      Otázka úlohy Fouska a lidí na podobných pozicích v českých dějinách 2. světové války je velmi složitá. Na jednu stranu to byli kolaboranti, kteří spolupracovali s hrůzným nacistickým režimem. Na druhou stranu nebýt těchto lidí, rozpad české společnosti pod přímým nacistickým vedením by byl mnohem rychlejší. Vrcholné představitele protektorátní politiky rozhodně nelze řadit do jedné skupiny. Někteří byli bezcharakterními posluhovači nacistů, jiní nasadili svůj život nebo morální integritu a dobrou pověst, aby pomohli českému národu přežít. V konkrétním případě Jana Fouska je situace taková, že spíše než charakterové vlastnosti ho do vrcholné politiky vynesl řád Marie Terezie a idea prosazení vlastního světonázoru. Myslím si, že Fousek nevěděl do čeho se pouští. Na celkový ráz protektorátní politiky neměl moc velký vliv, ať už v negativním nebo pozitivním smyslu. V rámci ČSSN a NS se mu ale vlivu nacistů a částečně i Emanuela Moravce dařilo poměrně úspěšně vzdorovat a ve chvíli, kdy už tohoto odporu nebyl schopen, z politiky odešel.

      Děkuji Vám za tuto zajímavou otázku, snad jsem na ni alespoň částečně odpověděl. Téma Fouskovy role v protektorátu není vůbec jednoduché. Zároveň i můj názor se vyvíjí a rozšiřuje s vědomostmi, které získávám.

      Taktéž děkuji za ostatní připomínky k mé práci.

      PhDr. Jiří Zoul Sajbt

      Špatné řazení prvních dvou kapitol – Děkuji za tuto připomínku, máte pravdu. Jedná se ale pouze o první dvě „úvodní“ kapitoly a domnívám se, že na celkový ráz práce to nemá větší vliv.

      Nedostatek v oblasti zdrojů si uvědomuji a vyjadřuji se k němu v odpovědích na otázky pana Kremla.

      Citace z časopisů a novin – V závěrečném seznamu použitých pramenů a literatury jsou vypsány pouze názvy časopisů a novin, ze kterých jsem čerpal. Čísla časopisů, stránky, názvy článků a autoři (pokud byli u článku uvedeni) jsou vypsáni vždy v poznámce pod čarou, kde je uveden zdroj.

      Děkuji za podnětné připomínky.

    • #22303 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dobré odpoledne Jane,
      i Vám děkuji za reakci. Další otázky nemám, takže i s Vámi „na viděnou“ až na vyhlášení výsledků.
      JK

    • #22306 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Važený pane Kremlo,
      děkuji Vám za komentář.
      – Omlouvám se za chyby. Závorky zde doopravdy nemají co dělat, příště si na to dám větší pozor. U číslování obrázků to samé.
      – Mojí první myšlenkou bylo vytvořit stručný seznam bronzových předmětů a lokací, kde byly nalezeny, ale jak jsem práci psal, tak jsem zjistil, že z toho množství informací je velice těžké vybrat ty stručné. Proto jsem některé věci vynechal.
      – V Mutějovicích první schématický náčrt na povrchu viditelných objektů a sběr provedl F. Hammer z pražského AÚ. J. Fridrich pracoval také v AÚ v Praze.
      – Z výstavy z roku 2013 mám pouze popisky jednotlivých vystavovaných předmětů od paní archeoložky.
      – V Národním muzeu jsem se na zmíněné předměty netázal.
      – Děkuji za vaše připomínky. Cením si toho a v budoucnu se polepším.
      – Za mé zvláštní slovosledy a vyjadřování se omlouvám. Myslel jsem si, že když se pokusím o archaický popis, tak to bude znít více chytře. „Z většiny hledám…“ není rakovnické nářečí. 🙂
      Matyáš Garnol

    • #22307 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Vážený pane Jakubče,
      děkuji Vám za komentář.
      – Výčet neuvedených nalezišť mě nenapadlo uvést, za to se omlouvám.
      – Důvody, proč se mi nepodařilo sehnat obrázky k některým nalezištím jsou ty, že hodně nálezů byly jen záznamy ze starých knih, a proto nebyly nafoceny nebo je paní archeoložka v tu chvíli neměla. Bohužel jsem pracoval pouze s paní archeoložkou.
      – Stříbrná mince nebyla nalezena v hrobu skrčence. Špatně jsem to formuloval. Myslel jsem tím, že stříbrná mince byla nalezena na chrášťanské lokalitě. Její přítomnost si vysvětluji tím, že osídlení v okolí Chrášťan přetrvávalo nadále. Dle mého názoru důvod, proč se zde mince nacházela je ten, že sídliště bylo natolik významné, že s ním bylo v té době výhodné obchodovat.
      – Slovo „majuseuli“ jsem doopravdy napsal špatně. Důvodem je to, že knihu jsem si ofotil v horší kvalitě, a proto c vypadalo jako e. Vůbec mi nedošlo, že se jedná o slovo majusculi, což by dávalo větší smysl. Když si minci prohlédnu na internetu, tak doopravdy Julia Pia Felix je napsána velkými písmeny – majuskulou.
      – Děkuji za váš názor na způsob mého hledání s detektorem kovů. Moc často tyto slova neslýchám, jelikož když řeknu, že hledám s detektorem kovů, tak na mě lidé nevěřícně koukají nebo mě označí za vykradače atd.
      – Moc si vážím vašich slov a budu se snažit v budoucnu vylepšit nedostatky.
      Matyáš Garnol

    • #22308 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Vážený pane Sajbte,
      děkuji za Váš komentář.
      – Důvod, proč jsem nepředložil mnohem širší výčet lokalit je ten, že se jednalo o obrovské množství dat, které jsem musel zpracovat. Nevěděl jsem si s tím rady, a proto jsme s paní archeoložkou vybrali jen některé. Časově jsem práci omezovat nechtěl, jelikož si myslím, že každé období doby bronzové zde na Rakovnicku je důležité, a proto jsem je chtěl všechny zahrnout v této práci.
      – Zakončení mé práce jsem nevěděl už jak rozvést za to se omlouvám. Myslím si, že osídlení zde na Rakovnicku bylo poměrně husté na tak malé území. Proto se v mé práci snažím více představit detektor kovů, který by v budoucnu mohl pomoci archeologům s odhalování naší historie. Určitě je zde spousta nenalezených lokalit a věřím, že Rakovnicko bylo, a i v budoucnu bude významným územím z hlediska archeologického.
      – Minci Julia Pia jsem zde zmínil, protože jsem myslel, že to obohatí důležitost chrášťanského sídliště, ale na druhou stranu mě nenapadlo napsat, jak se vlastně území Chrášťan po době bronzové dále rozvíjelo.
      – Za Wikipedii se omlouvám. Při psaní jsem takovou knížku měl, ale přišla mi málo obsáhlá, a tak jsem se schýlil k Wikipedii.
      – Děkuji za Váš názor. Přemýšlel jsem o studování archeologie, ale práci jsem napsal z jiného důvodu. Historii mám pouze jako koníček a hledání s detektorem mi tento koníček obohacuje, protože si na tu historii vlastně mohu šáhnout. Uvědomuji si, že se v mé práci objevuje i spousta nedostatků, kterých jsem si nevšiml nebo mě vůbec nenapadlo, že by mohli být špatně. Chtěl jsem pouze udělat něco jako stručný přehled nálezů a nalezišť. A hlavně jsem chtěl veřejnosti ukázat kladné použití detektorů kovů při archeologických průzkumech.
      Matyáš Garnol

    • #22318 Odpovědět
      Dominik Roubíček
      Host

      Dobrý den,
      zde je mé vyjádření k vašim poznámkám a reakcím:
      Bc. Josef KREMLA
      • O přiřazení oboru k seminární práci jsem dlouho přemýšlel, a kromě oboru „Historie“ se nabízel i obor „Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času“, kde by práce mohla spadat do „problematiky volného času“, nicméně seminární práce mapuje historii lezení/sportu, což je součástí oboru historie, takže jsem ji nakonec zařadil k historickým pracím.
      • „Jediný/poslední průvodce“ – Ano, v této části trochu selhala formulace a bylo by lepší to napravit.
      • Dukla Čáslav/úder – V roce 1972 vzniká Horolezecký oddíl DUKLA Čáslav jako vojenský oddíl, od kterého se o několik let později odděluje civilní horolezecký oddíl, takže ve výsledku jsou to dva rozdílné oddíly.
      • Václav Kolář byl jeden z lezců, díky kterým vznikla umělá bouldringová stěna v Sokolovně v Sokolské ulici v Kutné Hoře, a tak jsem kvůli informacím o stěně Václava Koláře vyzpovídal. Evžen Ošmera poskytl informace o historii Horolezeckých organizací. Do textu je potřeba odkazy doplnit.
      • Malé lezecké stěny – Přesně tak, malé lezecké steny, které jsou součástí dětských hřišť jsou určitě velmi vítané, a můžou tak nalákat budoucí lezce mezi dětmi.
      Mgr. Pavel Jakubec
      • Otázka soupeření mezi horolezci – Lezení je sport a jako každý sport, je i lezení z určitého pohledu sport soutěživý. Pokud se podíváme na lezecké soutěže, soutěživost by se tam dala krájet, protože každý chce vyhrát. Taktéž na skalách spolu lezci můžou soutěžit o to, kdo dříve přeleze cestu/trasu na skále. Nicméně, i přes všechnu soutěživost, jsou lezci často přátelé, a to i ve vrcholových soutěžích a vždy se mezi sebou podrží (výjimky se samozřejmě najít mohou) a to samé platí při lezení cest na skále. Z vlastní zkušenosti vím, že vždy chci být ten, kdo tu cestu zdolá jako první, nicméně pokud ji vyleze můj kamarád, budu z toho mít také velkou radost a určitě tím neskončí naše přátelství, spíš mě to namotivuje být příště lepší. Závěrem, soutěživost v lezení určitě hraje roli, ale nejde se takzvaně „přes mrtvoly“.
      • Děkuji za kladné hodnocení přínosu práce.
      • Rok 1946 – Informaci a možném zdolávání skal v roce 1946 jsem dostal v rozhovoru s Pavlem Novákem, který se o tuto eventualitu sám zajímal a snažil se hledat, a to i v archivech, však marně.
      PhDr. Jiří Zoul Sajbt
      • Odkazy u oddílu č.7 – Odkazy by bylo samozřejmě dobré do textu oddílu č. 7 doplnit
      • Děkuji za kladné hodnocení přínosu práce a gramatiky.
      ————————————————————-
      Děkuji moc všem za hodnotné připomínky a reakce k mé seminární práci.
      Dominik Roubíček

    • #22331 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Vážený pane Kremlo, jsem velmi rád za zpětnou vazbu. Zde již následují odpovědi na jednotlivé body:

      – Úprava mohla být určitě lepší.

      – Souhlasím s Vámi ohledně počtu citací, kterých práce obsahuje velké množství. K přiblížení osob Josefa Hercze, Josefa Polívky a zejména Karla Klapálka a jeho
      postřehů však byl určitý počet potřebný. U citací z literatury je vždy v hranaté závorce obsažena i strana.

      – Citace na straně 8 byla přehlédnuta mojí vinou, měl zde být odkaz na str. 53, Češi u Tobruku, František Emmert

      – Obrázky prvních dvou map jsem sám upravoval v počítači (na obyčejnou mapu Balkánu jsem vyznačil trasu a důležitá místa). Co se týče ostatních, nechtěl jsem je
      pouze do detailu překreslit, protože by to v mém podání nepůsobilo hezky a podle mě by se jednalo o kopírování již mapy vytvořené. Mapu jsem mohl rozhodně
      nakreslit i zjednodušeně podle sebe, potom by ale postrádala důležité taktické detaily.

      – Obrazová příloha pochází z kopie časopisu “18 měsíců”, která patří rodině. Časopis je uveden v použité literatuře.

      – Novinový článek z Lidových novin (pokud jsem Vás správně pochopil) jsem zařadil pouze do použité literatury, ale výrazně jsem se na něj nespoléhal, pouze ho
      přečetl a porovnal při rodinné konzultaci (Jedním z konzultantů je Hana Čápová, moje babička a dcera Karla Mathese). Rozhovory s prarodiči jsem uvedl jako
      důležitý zdroj v audiovizuální obhajobě, v samotné práci jsem je pouze zmínil, poučení pro příště.

      – Uvedený internetový článek z domdej.cz pouze interpretuje informace původem z okruhu rodiny a známých pradědečka. Pro ilustraci přikládám odkaz na článek s
      de facto shodnými informacemi z roku 2015, který napsala osobně moje babička a pradědova dcera. Během psaní mě proto nenapadlo žádat o povolení citovat, to si
      příště ohlídám 🙂

      http://www.obec-cizkov.cz/cs/cecovice/historie/dopisy-z-usa/R47-A1948/

      Z webu domdej.cz (Domažlický dějepis) jsem citoval možná i proto, že praděda z Domažlic pocházel, je jeho čestným občanem a já sám město již navštívil.

      Ještě jedno díky za Vaše postřehy.

    • #22333 Odpovědět
      Anna Kuklíková
      Host

      Vážení porotci,
      zde uvádím odpovědi a vyjádření na Vaše dotazy a připomínky:

      Bc. Josef Kremla
      Dobrý den, na úvod děkuji za podněty a připomínky, nyní bych přešla k zodpovězení otázek:

      – Jak byl ukončen spor mezi měšťany a šlechtou roku 1517? – V tomto roce byla podepsána smlouva, která znamenala jakési „příměří“. Ani jedné ze stran nebylo zakázáno vařit pivo – samo o sobě by to asi nefungovalo, ale šlechta se tehdy ještě navíc vzdala některých konkurenčních technik, které jí města nemohla úplně oplácet (např. přestala poddaným zakazovat odebírání piva z městských pivovarů).

      – Vystírání a rmutování – Přiznám se, že tohle jsem formulovala nešťastně. Vystírání znamená, že se slad nasype do vody a s tou se promíchá. Rmutování je pak proces, kdy se tento slad smíchaný s vodou zahřívá a v něm obsažené škroby se tak rozkládají na cukry (- omluvte prosím mou laickou formulaci). V práci jsem ale tyto procesy spojila ve větě tím stylem, že vypadají jako jeden (a zpětně to zmátlo i mě). Jinak bych se přikláněla i k návrhu Vašeho kolegy použít terminologický slovníček.

      – Zakopávání pánve – Tady bohužel musím zůstat jen u teorií, protože žádný zdroj se přímo nezmiňuje, kdy byla pánev zakopána a ani jak dlouho byla používána (takže nevím, co všechno mohla zažít). Pánev je doložena k roku 1665, pokud tu byla už nějakou dobu předtím, mohlo by se jí týkat vojsko, které po bitvě na Bílé hoře táhlo Vlašimí, nebo třicetiletá válka a Švédové rabující Vlašim po bitvě u Jankova. Ještě přiznám, že místo slova „válka“ jsem spíš měla použít nějaký širší pojem, takhle to mohlo být zavádějící.

      – Proč jsem nezmínila spodní kvašení? – Při popisování výroby piva jsem se snažila vytvořit co možná nejnadčasovější, takový „historicky nezabarvený“, přehled. Nechtěla jsem volit nějaké konkrétní historické období, protože se podle mě nedá vybrat jedno nejdůležitější, na druhou stranu jsem se ale nechtěla pouštět do celé historie technologie výroby piva, protože už to by podle mě vydalo na celou práci a trochu by to odsunulo ten původní záměr. Plán byl tedy popsat jen základní principy výroby a občas přidat takovou „historickou zajímavost“ o tom, jak se tento krok konkrétně prováděl v minulosti, nechtěla jsem konkretizovat všechno (i to svrchní kvašení jsem zmínila spíše jako takovou zajímavost, nechtěla jsem tím upřít důležitost spodnímu kvašení).

      – hospoda Drbka – Výraz „nejznámější“ jsem použila spíše ve smyslu: nejznámější pro Vlašimáky. Dodnes je jí v historických publikacích týkajících se Vlašimi věnováno poměrně dost prostoru (rozhodně více než zbylým podnikům, které jsem jmenovala) – dalo by se říct, že je takovým „benjamínkem“ místních historiků. Spoustu Vlašimáků ji má tedy ať už kvůli historickým publikacím nebo kvůli neotřelému názvu „zafixovanou“ v paměti.

      – Podzemí – tady si dovolím oponovat. Myslím, že dlouhé chodby nejsou zas tak neužitečné. Chodby ve Vlašimi totiž primárně sloužily jako chodby únikové – jídlo a pivo se tam začalo skladovat až později (bohužel jsem to v práci moc nespecifikovala). Co se týče rozsahu chodeb se slovem „protkaná“ jsem se trochu nechala unést, myslím si však, že ani na druhou stranu není úplně nereálné, aby se pod starou Vlašimí vyskytovaly ještě nějaké únikové chodby, které dosud nebyly objeveny (protože výzkum, který byl v minulosti proveden, se zabýval pouze jednou z nich).

      – Majitelé panství – V práci jsem pro větší přehlednost radši neuváděla všechny majitele, zmínila jsem jen ta jména, která byla nějak spojena s mou teorií o vzniku pivovaru a pak až Auersperky, kteří jsou nejvýznamnějším rodem, který Vlašim vlastnil. V prezentaci pak proběhlo více rodů, ale i tam jsem, přiznám se, udělala jistou redukci a vybírala jen ty, které by mohly divákům něco říct nebo se týkaly pivovaru. Vynechala jsem kněžnu Boženu z Porcie a hrabata z Weiszenwolfu, kteří vlastnili panství po Talmbercích. Rovněž jsem ani nikde nezmiňovala majitele, kteří předcházeli Trčkům z Lípy, protože ti nebyli pro vývoj pivovaru důležití.

      – František Neubauer – Byl jedním z významných vlašimských rodáků. Začínal jako stavitel (pocházel ze stavitelské rodiny), později zastával úřad starosty Vlašimi a stal se i poslancem Českého zemského sněmu a Říšského sněmu. Velkou měrou se zasadil o kulturní rozvoj města.

      – Jaký byl konec pivovaru? – „Rychlým a náhlým koncem“ odkazuji na znárodnění. Pivo se tehdy v pivovaru přestalo vařit, bohužel žádné další informace o tom, co se s areálem dělo během této prodlevy – než přešel pod cukrárny a sodovkárny – se mi nepodařilo zjistit (o konečném období pivovaru existuje paradoxně málo zdrojů).

      A na závěr k radám kolegů. Když jsem ještě na zámku pracovala, kolegů jsem se po prohlídkách často ptala, také mi půjčili některé knihy, ze kterých jsem čerpala. Avšak pivovar už tak úplně nespadá do jejich oboru, takže o něm vědí jen základní informace (nemyslím to jako výtku; zámek primárně slouží jako muzeum a mí kolegové jsou především zaměstnanci tohoto muzea, takže být detailně informováni o pivovaru nemusí a já asi byla první člověk, kdo to po nic vyžadoval:)). Ostatně hlavní důvod, proč jsem si toto téma zvolila, byla neznámost této budovy; přišlo mi, že vedle zámku je takovou „Popelkou“. Většina historiků se zaměřuje spíše na zámek a pivovar mi přijde opomíjen. Na prohlídkách jsem přitom viděla, že ze strany návštěvníků by zájem o něj byl.

      Doufám, že jsem zodpověděla všechno.

      Mgr. Pavel Jakubec
      Dobrý den, děkuji za všechny rady a podněty, zvláště slovníček je podle mě dobrý nápad.

      Jsem si vědoma toho, že pivovar byl dlouho opomíjen a v mé práci jsem se to snažila napravit a, jak už jsem psala výše Vašemu kolegovi, přišlo mi, že i návštěvníci zámku by se o něm rádi něco dozvěděli. Určitě se budu snažit práci takzvaně „dopilovat“ a dostat ji „mezi lidi“. Myslím, že by byla škoda nedotáhnout svou snahu dokonce.

      PhDr. Jiří Zoul Sajbt
      Dobrý den, děkuji za podnět a za souhlas s mou teorií i za připomínku ohledně data vzniku.

      Rozumím, co myslíte. Když jsem práci psala, krátce jsem uvažovala, že pojem vymezím, nakonec jsem se pro lepší přehlednost a také kvůli zdrojům (u kterých často nebylo patrné, zda mají na mysli, že na místě byl pivovar, nebo že se tam pouze vařilo pivo) rozhodla to nedělat.

      Ještě jednou Vám děkuji za všechny postřehy, dotazy a připomínky.
      Anna Kuklíková

    • #22337 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Vážený pane Jakubče, jsem velmi rád za Vaši zpětnou vazbu. Zde již následují odpovědi k jednotlivým bodům.

      – Cílem práce bylo pojednat celkově o československých jednotkách, únikových trasách a o operacích v Africe a na Blízkém východě. Kapitola “Příběh mého pradědy”
      byla myšlena jen jako nadstavba dovysvětlující můj osobní vztah k tématu, bonus, chcete-li. Samozřejmě to šlo pojmout i opačně s větším důrazem na pradědův
      život. Protože toto téma pro mě určitě nekončí u SOČ, dál se budu pradědečkovým osudem zabývat.

      – Po pradědečkovi nám toho opravdu moc nezbylo (žádné paměti atd.) a je to škoda. Sám jsem ho také nezažil. Uvedený internetový článek (rok 2017), z kterého bylo
      citováno v kapitole o životě Karla Mathese je shodný s informacemi obsaženými zde:

      http://www.obec-cizkov.cz/cs/cecovice/historie/dopisy-z-usa/R47-A1948/

      Tento dřívější článek pochází z roku 2015 a jeho autorkou je moje babička a pradědova dcera Hana Čápová.

      – Zvažoval jsem kontaktování Vojenského ústředního archivu. Nakonec jsem se však kvůli času a i době rozhodl vycházet z zdrojů, které jsem měl v tu dobu okamžitě
      k dispozici a také z konzultací (Mými konzultanty byli prarodiče)

      – Úprava obrázků mohla být určitě lepší, souhlasím 🙂

    • #22341 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Vážený pane Sajbte, velmi děkuji, zejména za postřeh k umístění odkazů

    • #22347 Odpovědět
      Vojtěch Horák
      Host

      Vážená poroto,
      zde zasílám odpověď na vaše poznámky.

      Bc. Josef Kremla
      Souhlasím s Vaší poznámkou ohledně druhé světové války.
      Co se týče protektorátu Čechy a Morava, máte pravdu, že nebyl zřízen za druhé světové války. Chtěl vyjádřit pouze to, že protektorát za druhé světové války existoval, nikoliv to, že za druhé světové války vznikl.
      V totálním nasazení byli Rusové a Poláci diskriminování nejvíce, jelikož se jednalo o obyvatele dobytých území, tudíž jim nebyla přiznána ze strany Německa ani základní lidská práva. Oproti tomu Češi byli obyvatelé protektorátu, tzn. území, které dobrovolně svěřilo ochranu a správu Němcům. Z toho vycházelo, že tito lidé měli určitá základní práva.
      Z dostupných materiálů vyplývá, že pan Jaroslav Eichler v období od roku 1941 do roku 1942 pracoval stále jako malíř pokojů. Nicméně s ohledem na obsah vládních nařízení se lze domnívat, že již věděl, že ho totální nasazení v Německu nemine.
      Ano, v případě rozhovoru se jednalo o rozhovor se synem pana Jaroslava Eichlera, který má stejné jméno.
      Oldřich Melcer byl spolužákem Jaroslava Eichlera z učení a stejně tak byli spolu i v totálním nasazení. Zmiňuji se o něm proto, že si vzal za ženu sestru pana Jaroslava Eichlera, jednalo se tedy o velice blízkou osobu a z tohoto vztahu vyplynulo, že byl svědkem na jeho svatbě.
      Co se týče zdrojů, snažil jsem se maximalizovat práci s dobovými dokumenty, z nichž jsem většinu následně vložil do příloh. Co se týče literatury, považuji ji za lehce problematickou oblast. Je pravdou, že existuje několik publikací na dané téma, nicméně ty, které vyšly před rokem 1989 jsou z velké míry tendenční a propagandistická ve prospěch komunistické ideologie. I v případě později vydaných publikací se často jedná o neobjektivní díla. I přesto jde však o obecný výklad dějin nepopisující dopad na obyčejného člověka.
      K zisku některých informací jsem vedl interview s výše zmíněným Jaroslavem Eichlerem mladším, případně s ostatními rodinnými příslušníky. Se samotný panem Jaroslavem Eichlerem to již bohužel nejde, jelikož zemřel v roce 2005. Ostatní zmiňovaní vrstevníci pana Jaroslava Eichlera jsou již bohužel též po smrti.
      Máte pravdu, že přílohy jsou trochu křivě. Skener mi naneštěstí nedokázal vytvořit rovný sken dokumentu a já jsem ho poté dostatečně neupravil. Nicméně na obsahovou stránku to nemá vliv.
      Souhlasím s Vaší poznámkou, poslední příloha se měla jmenovat „vyřízení žádosti o odškodnění“.
      Děkuji za Vaši poslední shrnující poznámku celé práce.

      Mgr. Pavel Jakubec
      Jelikož byl pan Eichler v době skrývání se ve mlýně téměř v každodenním ohrožení života, neměl důvod a ani snahu vytvářet si jakékoliv (usvědčující) dokumenty o svém pobytu. Ty by mohly být v soudním procesu velice jednoduše zneužitelné. Tudíž je kromě rozhovorů s pamětníky téměř nemožné tuto část života nějak hlouběji prozkoumat.
      Mlynář měl levnou pracovní sílu, která ho kromě potravin nic nestála a byla ochotná za úkryt a jídlo udělat téměř cokoliv. Ostatně, ani v kronice obce Výžerky se mi nepodařilo dohledat žádné další informace, které by se týkaly fungování mlýna v obci v období druhé světové války. Ani osobním šetřením v obci Výžerky jsem nedokázal zjistit dodatečné informace.
      Co se týče vrstevníků pana Jaroslava Eichlera, nebyl jsem schopen nikoho z jeho známých vyhledat. Buď již zemřeli nebo utekli před komunisty do zahraničí.

      PhDr. Jiří Zoul Sajbt
      Pokud bych měl použít více literatury, musel bych vybírat z poměrně úzké roviny knih, jelikož ty vydané před rokem 1989 měli více propagandistickou než informační funkci. Publikace vydané po roce 1989 navíc jen málokdy zachycují dopady do života obyčejných lidí.
      Máte pravdu, že protektorát byl založen již 16. 3. 1939. Moje prvotní snaha byla napsat synonymum ke slovu „existovat“. Bohužel jsem vybral nevhodný výraz.

      Děkuji za váš čas strávený nad touto prací,
      Vojtěch Horák

    • #22381 Odpovědět
      Vít Koniuk
      Host

      Dobrý den,
      děkuji všem za pochvaly a hlavně za konstruktivní kritiku mé práce. Rád bych se nejprve vyjádřil k poznámkám pana Bc. Josefa Kremla.
      -Nevyváženost délky úvodní kapitoly způsobilo to, že se primárně zajímám o historii Sadské ve středověku. Tato historie není ani mezi místními příliš známá. Chtěl jsem, aby místní, kteří budou případně ze zvědavosti práci číst, získali i povědomí o těchto sadských dějinách.
      -V kapitole o továrnách zabíhám příliš do podrobností, protože jsem byl z počátku vyděšený z nedostatku zdrojů. Například o továrně V. Klicpery synové nebylo publikováno prakticky téměř nic, proto jsem chtěl kapitolu zpracovat co nejpodrobněji, když už jsem měl tu možnost. Mohla by tak pomoci lidem, zajímajícím se o továrnu či cukrovar, přesto, že nepomáhá vyváženosti mé práce.
      -Děkuji za připomínky k částem o sv. Cyrilovi a knížatům Soběslavovi a Vladislavovi.
      -Na připomínku k Arnoštovi z Pardubic nemohu s jistotou odpovědět, protože kroniku Sadské od V. Jelínka jsem již vrátil. Každopádně mám dojem, že tam bylo uvedeno, že Arnošt v Sadské pobýval. V knize Arnošt z Pardubic – Arcipiskup, zakladatel a rádce od Zdeňky Hledíkové jsem našel, že Arnošt z pardubic, jako sadský děkan, měl na začátku kariéry ze Sadské pravděpodobně první příjmy svého života a že zde pravděpodobně necelý rok působil.
      -Původně mělo být v Sadské Hradiště, později se již bavíme o hradu.
      -Máte pravdu, že jsem uvedl rozpor, že dokumenty byly ztraceny v dobách germanizace a následně uvádím, že shořely. V obou případech jsem vycházel z citovaných zdrojů, bohužel jsem si ale rozporu nevšiml a tak se o něj dále nezajímal.
      -Nikdy jsem nenarazil na to, že by byl kostel využíván jako soukromá kaple. Okna zazděná přibližně z 1/3 byla pravděpodobně opravdu pouze rychlou provizorní opravou.
      -Děkuji za opravu v případě fromátu poznámek a opravu mého výkladu privilegia.
      -Komu byly lázně prodány jsem v době psaní práce nezjistil, nepřikládal jsem tomu větší význam, jelikož už to bylo mimo zkoumané období. Po dopsání práce jsem si zjistil ještě další informace o lázních po 1sv., ale jméno soukromníka si z hlavy nepamatuji.
      -Košaři byly chudší sedláci, v Sadské známí výkrmem hus. Nazývali se tak podle velké nůše, košatiny, do které se zabité husy dávaly. V poznámce pod čarou jsem sice u slova košaři význam chovu hus v Sadské připoměl, ale na přímé vysvětlení slova jsem zapomněl.
      -Na str. 31 jste správně domyslel městské zastupitelstvo. Z nepozoronsti jsem mi vypadlo.
      -Popis dívčí části školy v té době se zachoval díky dochovazné kronice dívčí školy, chlapecká část takové štěstí neměla a mně se k ní bohužel nepovedlo najít dostatek informací. Na straně 35 je popis školy včetně obou částí.
      -Barvířova cihelna je dochovaný místní název bývalé cihelny, která patřila pánům Černý, Němeček a spol. Pravděpodobně před nimi nebo po nich patřila i nějakému panu Barvíři, podklady k tomu ale nemám. Propojení názvů jsem bohužel zapomněl uvést.
      -Děkuji za připomínku k výčtům zařízení. nyní bych to takto již do práce nezařadil, maximálně pro představu do poznámek. Podrobnosti k továrně V. Klicpery synové jsem ze svého pohledu odůvodnil v mé druhé odpovědi, týkající se množství podrobností v kapitole o továrnách.
      -S pořádím zdrojů a příloh máte pravdu, bylo mi to vytýkáno i mým konzultantem a nyní i mým oponentem k maturitní práci 🙂

      Dále bych se rád vyjádřil k poznámkám pana Mgr. Pavla Jakubce.
      -Vysvětlení termínu „svědecký vrch“ jste musel pravděopodbně omylem přehlédnout. Je to uvedeno jako první poznámka pod čarou.
      -Práci Tomáše Pěšiny z Čechorodu jsem určitě citovat mohl. Původně jsem měl v práci uvedený i úryvek, kde se o Sadské zmiňuje. Ten jsem později smazal a i proto asi na citaci zapomněl. Smazaný úryvek se váže i k následující poznámce.
      -Pěšina z Čechorodu se v úryvku zmiňuje, že Bořivoj II. nechal založit kostel sv. Apolináře na stejném místě, kde původně stála kaple sv. Klimenta. Tím, že jsem úryvek v rámci úprav vymazal, mi uniklo, že takto chybí podložení tvrzení, že zde kaple sv. Klimenta stála.
      -Děkuji za poznámku ke statutu, to jsem opravdu nevěděl a asi bych na to ani nepřišel 🙂
      -Nejsem si jistý, zda je „podobnost“ letopočtů 1849 a 1949 v souvislosti se Sadskou jako součástí Poděbradského panství náhodná a já jsem se spletl nebo překlikl. Nebo zda jsem špatně formuloval myšlenku a letopočet, že Sadská vždy spadala do Poděbradské správy, až do vzniku okresu Nymburk v roce 1960. Každopádně se omlouvám za chybu.
      -Děkuji za poznámky k odkazům z webů a za opravu opakováné zmínky o W. A. Mozartovi.
      -Novější publikace jsem bohužel nehledal, vycházel jsem z toho, co jsem měl k dispozici. Nyní vidím, že to byla chyba a pokud takové publikace najdu, tak si je i rád dodatečně přečtu.
      -Děkuji za pochvalu ohledně kapitoly lázní. U této kapitoly mě mrzí, že jsem si ji nenechal na konec, když už jsem měl alespoň minimální zkušenosti s tím, jak takové kapitoly psát. A hlavně jsem po dopsání práce narazil na další zajímavé informace ohledně lázní, které by se do kapitoly hodily zařadit.
      -Při práci s archiváliemi o cukrovaru jsem si na pojmy z tohoto oboru zvykl a neuvědomil jsem si, že čtenář jim nebude rozumět. Vysvětlivky by se tam určitě hodily.
      -K cihelně jsem našel pouze půdorys, povolení k přestavbě (myslím) a několik nepříliš zajímavých dokumentů. Nechtěl jsem sklouznout pouze k vyjmenovávání zařízení cihelny a tak jsem se samostatné kapitole o ní raději vyhnul. Uvítal bych tedy téméř jakékoliv dokumenty o cihelně, od úprav, přes účetnictví, výrobní postupy, změny majitelů, produkci cihel atd. O pomoci pana Votoupala a dalších pracovníků archivu nepochybuji, už tak mi velmi pomohli, jen jsem bohužel o takových pomůckách nevěděl.

      Nakonec bych se rád vyjádřil k poznámkám pana PhDr. Jiřího Zoula Sajbta.
      -Děkuji za opravu úvodní části práce. Toto historické období mě velmi zajímá, v sadském regionu obzvlášť. Při psaní úvodu jsem vycházel celkově asi ze tří zdrojů, ale množství informací jsem čerpal pouze z jednoho zdroje. Při psaní úvodu jsem narazil na mnoho nesrovnalostí, které mě zarážely, a musel jsem se pokusit to dát dohromady tak nějak, aby to vůbec dávalo smysl. Takže jsem si vědom množstí chyb a nesrovnalostí v této kapitole. takže děkuji za Vaše vysvětlení, včetně původu názvu Sadské.
      -S knížecím dvorem v Sadské máte pravdu, ale tento dvůr ležel necelý kilometr východně od sadské Skály. Neumím si tak vysvětlit nalezené zbytky masivních zdí na Skále nebo některé místní názvy, zaznamenané už v 17. století, které odkazují ke starému hradu na Skále. Jedině, že by to byla mylná pojmenování a v Sadské byly takové dvory dva, s tím, že ten mimo skálu vznikl později. Ale nechci spekulovat. Každopádně toto téma by si zasloužilo, alespoň mezi místními, několikanásobně více zájmu a času stráveného bádáním. Zároveň je ale potřeba mnohem více odborných dovedností, než mám já 🙂
      -Děkuji za zajímavou opravu a poznámky.

      Vážení porotci, ještě jednou děkuji za vaší konstruktivní kritiku, pokusím se vaše rady využít při zpracovávání témat do místních novin, o kterém jsem se zmiňoval ve videoprezentaci.

    • #22428 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dobré ráno vážené kolegyně a kolegové,
      ukazuje se, že tato komunikační platforma není úplně ideální (pro zobrazení nových příspěvků je potřeba znovu načíst tuto stránku, ale nějak to zvládneme).
      Komise se shodla, že je škoda, že se nevidíme na živo, že bychom si s Vámi opravdu rádi popovídali.
      Máte-li i Vy nějaké další připomínky, dotazy, klidně je sem pište, uděláme si tady z toho hromadný virtuální kulatý stůl.
      JK

    • #22436 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Dobrá ráno kolegyně a kolegové

    • #22439 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Dobré ráno

    • #22442 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Dobré ráno

    • #22443 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Osobně považuji Vaše odpovědi za více méně dostatečné, když víte – odpovíte, když nevíte – přiznáte to. Evidentně Vám nechybí ani vtip a nadhled – je to Vaše první odborná práce, tady se to učíte, tady to zkoušíte a to je super, protože ze mých „mladých“ let nám na našem gymnáziu o možnosti účasti v SOČ nikdo nic neřekl, takže moji tehdejší práci, kterou jsem si dělal sám pro sebe nikdo neviděl, resp. si ji poprvé četla až Jana O. (Pavel ví) při přijímačkách na Uni v Olo.

      Ale stejně mám ještě nějaký ten dotaz 🙂
      10 prací – 6 se více či méně věnuje tématu 2. světové války – četl někdo z Vás práci některé z kolegyň/kolegů (Vojtové, Terezky, Adél nebo Honza)?

    • #22445 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Milé kolegyně a vážení kolegové,
      s Vašimi odpověďmi na naše dotazy, výtky a upozornění jsem byl ve všech případech zcela spokojen. Nikdo se nevytáčí, nevymlouvá na nesmysly, když něco nevíte, přiznáte barvu (my toho nevíme… a kolik už jsme toho zapomněli!). Ve všech případech jste projevili ryzí zájem o Vaše témata a je jenom dobře, že jste leckteří těžili i z pohnutých osudů Vašich rodin. Tam, kde jsem měl malé pochybnosti o kvalitě osobního vkladu do práce, jste to dokázali napravit ve Vašich reakcích (jenže pořád je Vás deset a někdo musí být první a někdo desátý). Nenávidím klišé, proto jím skutečně není fakt, který zmiňoval už pan Kremla: tím, že jste se přihlásili, jste udělali velký krok. Historik je mnohdy introvert, nechce se svými výsledky vystupovat jinak než písemně, a když dojde na diskuzi, tak by ji raději vedl korespondenčně nebo vůbec. Ale vydat knihu a odborný článek je jedna věc a formou besed a přednášek dostat jejich obsah k širší veřejnosti věc druhá. V tomto směru se o Vás nebojím. Bojím se, že Vám jednou zase někdo bude chtít zakazovat, o jakých tématech máte psát.
      Na některé z Vás budu níže směřovat pár postřehů, doplňků.

    • #22446 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Dominiku,
      str. 19 a 20 – čáslavská Dukla byl vojenský oddíl, bylo v něm moc civilistů – oddělil se civilní oddíl Slavoj. Ale pak už píšete jen o Dukle a Úderu, chápu, že Slavoj=Úder, ale nikde to přejmenování nemáte.

    • #22449 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Já tu nebudu zbytečně opakovat slova kolegů a tak opět jen ve své obvyklé stručnosti konstatuji, že jsem spokojen.
      Mám na některé z Vás ještě pár doplňujících dotazů, které často plynou spíš z mého zájmu o problematiku, než že bych Vás tu chtěl zkoušet jako u tabule. To rozhodně ne. A proto se vůbec nemusíte bát říct, že prostě nevíte … 🙂

    • #22453 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vojta Jaroš,
      Vaše odpovědi doplňují mnohé v práci samotné. Jen se ještě vrátím k webu domdej – web jen vychází z článku a vzpomínek Vaší babičky nebo je cituje? Oni mají mezi podmínkami, že nikdo bez jejich svolení nesmí citovat je, ale tady to lze zcela otočit – mají oni povolení od Vaší babičky citovat ji? Tady se ukazuje další možný problém s využitím webů jako citovaných zdrojů. Za mě by bylo příště lepší, kdybyste citoval buď přímo babičku, anebo ten „její“ první článek.
      A poznámka k časopisu 18 měsíců – jen náhodně jsem to zadal do souborného katalogu ČR a vylezly mi tři exempláře – Národní knihovna, Židovské muzeum a Akademie věd – Masarykův ústav, knihovna TGM – takže máte doma patrně docela slušný poklad! 🙂

    • #22455 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Stejně tak, jako jsem Vaše práce četl a posílal jsem posudky, i teď to vezmu abecedně:
      Nejprve bych se tedy chtěl zeptat kolegy Matyáše Garnola
      Když jste psal o tom, že se zaměřujete zejména na vyhledávání numismatického materiálu, jaké zajímavé kousky se Vám podařilo najít? A odevzdáváte i tento materiál muzeu? 🙂

    • #22457 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Dále bych se chtěl zeptat slečny Kuklíkové
      Věděla byste, jak se jmenovala smlouva mezi městy a šlechtou, na kterou narážel kolega Bc. Josef Kremla ve svém dotazu?

    • #22458 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Vít Koniuk
      Tu cihelnu nevzdávejte. Prolustrujte katalogy Národní knihovny, případně mi napište hned po soutěži na mail (abych nezapomněl), protože bych měl mít kdesi k dispozici rozsáhlou knihu o cihelnách, která byla distribuována především elektronicky před několika lety. Pokud je tam slušně zpracovaná literatura a zdroje, mohl byste z ní načerpat inspiraci, jak na tu Vaši.

      Není vyloučeno, že elenchy okresního úřadu v archivu nejsou. Někteří kolegové z dřívějších generací neuměli s těmito pomůckami pracovat, a tak se jich zbavili. V podstatě to je ale alfa a omega hledání v tak obřích fondech. Důležité je znát např. jméno majitele, firmy a období, v němž chcete hledat (doba výstavby, přestavby apod.).
      Pokud mají v Lysé zpracovaný příslušný okresní soud z let 1850-1949 a k tomu tzv. sbírku listin, tak když si dojdete na katastr, že chcete k vybranému pozemku či stavbě (i neexistující) výpis z pozemkové knihy, dostanete řadu čísel, což jsou v podstatě čísla jednací z jednání na soudu lomená rokem a týkající se Vaší stavby. A v archivu Vám pak naleznou celou smlouvu i s těmi nejmenšími detaily. Ale v různých archivech je praxe různá.

      Cihelny měly své značky, které mohou také pomoci. Bývají vyražené na svrchní ploše cihel. Už jste nějakou ze Sadské viděl? Při demolicích domů je to vděčný nález.

    • #22459 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vojta Horák,
      i u Vás jsou odpovědi zajímavým doplněním práce – kronika obce Výžerky – někam do poznámky nebo do závěru bych zmínil, že v ní nic k Vašemu pradědečkovi není a že jste ic nezjistil ani při osobní návštěvě této lokality – odborný informační přínos minimální, ale ukazujete to obrovský kus badatelské práce, kterou jste si s tím dal.

    • #22463 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Pavle, tu e-publikaci o cihelnách chce i naše muzeum! 🙂
      Ve sbírce máme cihly z cihelny v Sedlci a Kolíně (možná dokonce ze dvou různých nebo po dvou různých majitelích) + na každé větší vesnici byly malé cihelny, ve kterých se cihly nepálily, ale jenom sušily.

    • #22467 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Jiří Zoul Sajbt
      Dobrý den,
      ano zaměřuji se především na numismatické materiály. Pro mě je jakákoliv mince zajímavá. Buď místem, kde jsem ji našel, jejím stářím a nebo dokonce fyzickou deformací mince (proděravění, přitavené kolečko, aby se dala nosit nebo dokonce prostřelení mince). Ale pokud vás zajímá moje nejstarší mince, tak je to fenik 1/4 krejcaru z roku 1765 Marie Terezie. Jako nejhodnotnější považuji stříbrný 5 krejcar 1820 František I. Jestli chcete mohl bych vám poslat fotky mé sbírky. Jinak muzeu vždy nabídnu mé zajímavé nálezy, ale vždy to odmítli a řekli, že už to ve sbírce mají. Jediné co si ode mne vzali byly slovenské koruny :).
      Matyáš Garnol

    • #22470 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Pavle, i u nás by se užila. Zejména David Marku by ji určitě ocenil, jestli jsi mu ji teda už neposkytl

    • #22472 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Tereza Ruferová,
      píšete o vypálení Českého Malína. Teď je to trochu chyták (ale bez stresu, nebojte) – v okr. Šumperk je Nový Malín. Víte? Víte proč? (googlit nemusíte, je to jen perlička). A vůbec proč Malín – co je na tom jméně tak podstatné?!?!? 🙂

    • #22478 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Ten pětikrejcar je určitě pěkný nález.
      Jak jste mi psal ve své odpovědi, že jste se „uchýlil k Wikipedii“ v případě periodizace doby bronzové, jaké zdroje používáte k určování numismatického materiálu?

    • #22479 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Dominik Roubíček
      Vrátím se k roku 1945, protože mi to z jednoduchého důvodu nedá (jedním z mých „oborů“ je epigrafika a i když se v tomto případě jedná o velmi pozdní dataci, i ta má svůj význam).
      Je ten „nápis“ v místě, kam se mohl dostat jenom lezec? Pokud ne, může se jednat i o značku / rok geodetického přeměřování. Tuším, že jsem na stejný letopočet narazil snad na Berounsku na trigonometrickém kameni na vrcholku jakéhosi bezvýznamného kopce.
      Řekl bych, že horolezci mají své skály rádi a naopak nemají ve zvyku do nich hned něco drápat, takže by to vyvsětlovalo vše, resp. potvrzovalo fakt, že s lezením se začalo až o dvě dekády později.

    • #22481 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Matyáši,
      tak to je trochu tragédie, pokud si kolegové vzali jen slovenské koruny 🙂
      Jinak pokud mě paměť neklame, tak už staří germáni dělali do římských mincí dírky a nosili je našité na svých „uniformách“ jako trofeje.
      Na začátku své muzejní kariéry jsem míval také čas občas o víkendu vyrazit na pole a hledat (očima, bez detektoru) – a našel jsem mimo spousty „běžných“ střepů keramiky i jednu broušenou kamennou sekerku a pár kousků černé tuhované keramiky zdobené rádýlkem (Germáni). Vše máme v muzeu.

    • #22485 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Dobrý den,

      To je tedy chyták. Odpověď nevím jistě, ale něco snad tuším.
      Ano o Novém Malínu jsem slyšela a myslím, že je na počest toho vypáleného.

    • #22486 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Jiří Zoul Sajbt

      K určování numismatického materiálu používám všeobecně internet. Nejvíce především numismatika Ostrava a nebo všelijaká fóra. Mnohdy zabrouzdám i na aukce jestli se daný předmět zde nenachází. Mimochodem, zastávám se názoru, že mince by se neměly prodávat. Osobně by mi bylo líto prodat nález, na který mám nejen vzpomínku, ale i radost z toho, že ho vlastním.
      Matyáš Garnol

    • #22487 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vít Koniuk
      Dobrý den. Těší mě, že jsem narazil také na někoho, kdo se zabývá staršími dějinami. Sadská má rozhodně zajímavé dějiny a bylo by určitě pěkné, kdyby je někdo nově zpracoval.
      Hovoříte ve své odpovědi o nálezu masivní zdi na skále. Odkud o ní víte? Byl proveden stavbně-historický průzkum?

    • #22495 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Anna Kuklíková,
      k Vám mám jen poznámku z praxe našeho muzea – pokud za mnou naši průvodci přijdou s nějakým dotazem (svým nebo od návštěvníků), považujeme za prioritu se pokusit na něj odpovědět co nejlépe, aby to mohli předat zase dál nebo nějak zakomponovat do svých výkladů, příp. být prostě jenom připraveni na další podobný dotaz. A pokud mám na vzdálenost jednoho hodu oštěpem Bárou Š. objekt pivovaru, tak bych se tomu asi opravdu věnoval trochu prioritněji, protože to lidi prostě zajímá. Mám z sebou dvě výstavy o pivovarnictví v Kutné Hoře, resp. na okrese a obě ty výstavy měly opravdu četné reakce z řad návštěvníků (jeden badatel mě takto „týrá“ už sedmým rokem 🙂 ).

    • #22496 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Matyáš Garnol
      Rozumím Vašemu postoji.
      Jako poslední (už Vás nebudu trápit) mám spíše jen informaci, než dotaz: Když jsem se koukal na různá mapování, jestli nenaleznu zbytky mohyl na polích u Nového Domu, o kterých hovoříte (mimochodem nenašel jsem určitější stopu), nalezl jsem poměrně rozměrný dvouprostorový objekt obdélného půdorysu. Nalézá se na okraji rokle cca 200 m severně od vrchu Na Roudě. Víte o něm?

    • #22498 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Anna Kuklíková
      Přečtěte si, máte-li zájem, můj komentář k práci Víta Koniuka z dneška 9:22 h. Stejným způsobem se dostanete k dalším dokumentům o pivovaru. Tedy – zajít na katastr, vyžádat si výpis z pozemkové knihy k dané budově a pak jít tam, kde mají sbírku listin k pozemkové knize z let 1850-1949 (buď je na katastru – méně pravděpodobné, nebo v archivu u Michala Sejka v Benešově – mohu zjistit a bylo by to nejlepší, anebo ještě na soudě, a to je průšvih). V této „sbírce“ pak najdete právoplatné druhopisy smluv, změny majitelů, ceny všeho možného, popis, někdy plány.
      Letos bych se měl shodou okolností stát kmotrem knihy o pivovarech v širším okruhu Českého ráje. Mimořádně podařená kniha! Vím, že autor pracuje nejenom s pamětníky, ale i s potomky bývalých ředitelů pivovaru, sládků a dalšího personálu. Ale jak na ně přichází, to Vám nepovím, je to hodně o osobních vazbách, a ty si Vy teprve v oboru a regionu budujete (s průvodcováním ve vínku už jste ale hned o míli dál).

    • #22500 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Vážený pane Kremlo

      Zpětně už taky pokládám za vhodnější citovat spíš článek přímo od babičky. Jinak web domdej.cz spíš vychází z původně rodinných informací a informací poskytnutých známými, není to tedy přímo citace babičky. Kolem domažlického článku je to o to zajímavější, že přesto že bylo autorovi článku doporučeno přímo kontaktovat babičku (mám dojem že při rozhovoru se skautskou pamětnicí), údajně tak neučinil. Toto konkrétně jsem se dozvěděl celkem nedávno a příjde mi to zvláštní. Jinak článek z domdej.cz obsahuje i de facto totožnou větu z článku napsaného babičkou.
      Co se týče kopie časopisu 18 měsíců, bylo opravdu skvělé si v něm listovat. Má v sobě náladu doby, kdy vznikal 🙂

      PS: myslím že originál časopisu byl babičce zapůjčen Židovským muzeem, ale na 100% to nevím.

    • #22503 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Josef Kremla
      Dobrý den,
      také se snažím procházet místní pole jen očima, ale jaksi se mi nepovedlo zde najít žádnou keramiku, i přesto, že jsem zde našel bronzovou sekeru. Určitěza to mohou mé malé zkušenosti s keramikou, ale doopravdy jsme zde zatím nic nenašli. Proto mi příjde nález bronzové sekery docela záhadou.
      Zpět k mincím. Proděravěné mince nacházím většinou až novověké. Na zahradě jsem našel prostřelený protektorátní 10ti halíř a kousek od něho i patronu. Mám ve sbírce i krejcar, ke kterému je přitavené i kolečko na šňůru, aby se dal nosit jako náhrdelník.
      Ve spolupráci s muzeem jsme jednou vyrazili na jednu z starověkých lokací a podařilo se mi zde nalézt i římskou minci, která je z dob Antonia Pia.
      Matyáš Garnol

    • #22504 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Tere Ruf.
      máte pravdu Nový Malín byl přejmenován na počet vypáleného Českého Malína.
      Ale ten původní MALÍN, ten je dnes součástí Kutné Hory – bývalo to slavníkovské hradiště, kde se razily jedny z prvních českých denárů (pochopitelně mimo těch pražských Boleslava I. nebo dalších slavníkovských na Libici) a kde zcela určitě pobýval i pozdější 2. biskup pražský (svatý) Vojtěch, …
      No a hlavně to je můj domov, že 🙂

    • #22505 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Matyáš Garnol
      Také se musím pochlubit. V roce 1986 si mohli o detektorech zdát všichni muzejníci a většina kriminalistů. A protože jsem žil de facto v poli, vyrážel jsem často do terénu na čumendu. Trofejí z července tohoto roku je cca 5 cm velká poškozená gotická soška madony (určeno kolegou archeologem o mnoho let později), bohužel bez hlavy.

    • #22508 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Vít Koniuk
      Švagr je docentem středověkých dějin na Masarykově univerzitě a ve Vídni (David Kalhous). Pokud byste se jednou do těch dějin Sadské pustil, s těmi nejstaršími Vám lektrosky určitě rád vypomůže. Vlastně jsem se mu o Vás už zmiňoval…

    • #22509 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Jsem ráda, že jsem Vám zvládla odpovědě a o Malíně jsem netušila. Děkuji za rozšíření.

    • #22514 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Jiří Zoula Sajbt
      O tomto útvaru nevím nebo ho spíše nemohu najít. Mohl bych se zeptat přes jaké mapy jste ho našel?
      Ohledně mohyl…
      Ptal jsem se místních hospodářů vlastnící pole okolo Nového Domu a ti mi sdělili, že mohyly byly v minulosti srovnány kvůli obhospodářování polí. Proto se snažím mohyly najít nebo alespoň dokázat jejich přítomnost nějakým dalším středobronzovým nálezem.
      Matyáš Garnol

    • #22520 Odpovědět
      Dominik Roubíček
      Host

      Dobré ráno,
      zde ještě mé odpovědi k ranním reakcím:
      ——————————-
      Mgr. Pavel Jakubec
      Úplně chápu zvědavost spojenou s nápisy, protože jsem nad nimi taktéž velmi přemýšlel. Nápisy se nenacházejí v nijak závratné výšce, kam by dolezl pouze horolezec, na druhou stranu, nenacházejí se ve výšce, kam normální člověk dosáhne ze země a nepředpokládám, že by pouhý „turista“ či jiný člověk kousek vylezl, aby udělal značku či označil nějaký bod, když by to mohl udělat u země. Samozřejmě, jak jsem psal v práci, jedná se pouze o domněnky, které nejsou podložené důkazy a ruku do ohně bych za to nedal.
      Bc. Josef KREMLA
      Kromě rozdělení Čáslavského horolezeckého oddílu na vojenský a civilní, docházelo během let i k různému přejmenování. Uznávám, že část o horolezeckých organizacích je v pár místech trochu nejasná a pár míst by potřebovalo dovysvětlit.
      ——————————-
      Dominik Roubíček

    • #22522 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Pavel Jakubec
      Dobrý den,
      věřím, že z tohoto nálezu máte radost. Já jsem vždy šťastný z takovýchto zajímavých nálezů. Také se mi povedlo najít sošku z cínu, která je celá. Ale archeologům se jí nedaří určit. Nejspíše je to nějaká doma ručně vyrobená svátostka. Našel jsem ji ještě v okolí mého bývalého bydliště Vašírova.
      Matyáš Garnol

    • #22525 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Ještě jednou zopakuji svůj dotaz z dnešního ráno na všechny práce k 2. sv. válce.
      Četl někdo z Vás některou z prací zde přítomných kolegyň a kolegů?
      (zároveň tato otázka slouží k Vašemu odhalení, jestli jste k „obhajobám“ přišli nebo ne, protože nám tady reaguje jen část autorů 🙂 )

    • #22532 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Anna Zelenková
      Uvědomila jste si asi nejsilnější stránku celé věci – nešlo o žádné chrabré bojovníky oprýskané válkami a životem v poli, byli to v podstatě mladí kluci. Možná právě proto nadšenější, často bez závazků k rodinám, které by po nich mohly zůstat. Na druhou stranu, určitá brutalita vybraných partyzánských jednotek byla dána mimo jiné i mladickou nevybouřeností. Ale to je spíš poznámka pro psychology a sociology.

    • #22535 Odpovědět
      Vojtěch Jaroš
      Host

      Částečně jsem četl práci Matyáše Garnola, jsme oba ze stejné školy a třídy (Gymnázium Zikmunda Wintra, Rakovník) 🙂

    • #22536 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Myslel jsem, jestli nějaké náznaky mohyl nebudou patrné např. na leteckém snímkování apod. Ale nic určitého jsem nenašel. Třeba budete mít větší štěstí.
      Ten objekt vidět na běžných mapách není. Nalezl jsem je na laserovém mapování LIDAR https://ags.cuzk.cz/dmr/

    • #22537 Odpovědět
      Jan Vondráček
      Host

      Dobrý den,

      práce mých kolegů jsem nečetl, protože jsou z jiných škol a bohužel nevím, jak bych se k nim mohl dostat…

    • #22539 Odpovědět
      Tereza Ruferová
      Host

      Odpověď: pro pana Kremlu
      Nevím, jestli je dotaz směřován i na mě, ale i má práce má v sobě část 2SV. Ostatní práce jsem nečetla. Ani nevím kde je najít, pouze jsem viděla (obhajobu) videa.

    • #22540 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Jiří Zoul Sajbt
      O tomto objektu nevím a to jsem to místo prošel s detektorem hodněkrát, ale třeba se mi nepodařilo dojít přímo tam. Asi se tam dneska vydám to prozkoumat :).

    • #22541 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Jan Vondráček,
      na webu SOČ – https://socv2.nidv.cz/?fbclid=IwAR03qSb25zt8smL8FKM9TDq8mWOiPQEdJIz9VXfCrkb2XKE9pu4KhE413IA
      když se přihlásíte, vidíte nebo nevidíte ostatní práce z Vaší kategorie???
      Pokud ne, tak to bych viděl jako můj podnět pro pořadatele, aby měli nějakou zpětnou vazbu.
      Díky

    • #22543 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Matyáši, jestli vám to Babiš osel řepkou, dneska to vzdejte:-)

    • #22546 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Odpověď: Pavel Jakubec
      Řepka je všude okolo, ale na tomto poli ne. 🙂
      Je tam pšenice.
      Ale ten objekt se nachází v lese.

    • #22550 Odpovědět
      Jan Vondráček
      Host

      Odpověď:Josef Kremla
      Bohužel nevidím. Jediné, co můžu zobrazit, je moje přihláška.

    • #22553 Odpovědět
      Tereza Růžičková
      Host

      Dobrý den,

      taktéž jsem práce mých kolegyň/kolegů nečetla.

    • #22554 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Adélo,
      nedá mi to, abych se ještě jednou nezeptal na kapitolu o Židech. Práce Marka Lauermanna znáte nebo jste na ně ještě nenarazila?
      Před pár lety jsem slyšel i názor, že jsou některými pedagogy v KáHá „cenzurovány“ a studentům nedoporučovány.

    • #22555 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Objekt je v lese a tam se snad řepka ještě neseje. I když začíná už na okraji, tak kdo ví 🙂

    • #22556 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Jan Vondráček,
      ještě poslední dotaz – zkratka SD ?

    • #22558 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Zkuste se, prosím, některý ze studentů přihlásit na web SOČky
      https://socv2.nidv.cz/?fbclid=IwAR03qSb25zt8smL8FKM9TDq8mWOiPQEdJIz9VXfCrkb2XKE9pu4KhE413IA
      jestli pak uvidíte i práce svých kolegů?
      Díky

    • #22560 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Tereza Ruferová
      Ptám se trochu zištně – plánujete nebo věnujete se i průzkumu Vašich předků tady „u nás“, tedy v Rovensku pod Troskami a Příšovicích?

      • #22566 Odpovědět
        Tereza Ruferová
        Host

        Zatím ne, ale v budoucnu bych chtěla.

    • #22562 Odpovědět
      Jan Vondráček
      Host

      Odpověď: Josef Kremla
      SD – Sicherheitsdienst, nacistická zpravodajská služba.

    • #22563 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Takže, pokud kolegové porotci nemají žádný další dotaz, počkal bych do 10:30, jestli se nám ozvou ti, co patrně zaspali obhajoby 🙂 a pak bych to tady uzavřel. S kolegy se poradíme a následně Vám sem v nějaké formě vyvěsíme výsledky.

      PS: Nenávidím fotky se semafory, přechody, parkovacími hodinami, autobusy, …

    • #22564 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vít Koniuk
      Patrně Vás zaměstnal kolega Pavel Jakubec, tak se připomenu se svým dotazem daným v 9.38.
      Hovořil jste o nálezu masivní zdi na skále. Odkud o ní víte? Byl proveden stavbně-historický průzkum?

    • #22573 Odpovědět
      Vít Koniuk
      Host

      Mgr. Pavel Jakubec
      Dobré ráno, o cihelně bych si určitě ještě něco rád zjistil. Pokud Vám to tedy nevadí, tak bych Vám po soutěži napsal ohledně té publikace. Děkuji za návod k dalšímu bádání 🙂 Cihly ze zdejší cihelny jsem viděl, je z nich postaveno mnoho domů v Sadské a mají atypickou béžovou barvu. Značek jsem si bohužel nevšiml. A děkuji za nabídku výpomoci Vašeho švagra! Několik místních historiků se o tyto dějiny Sadské dlouhodobě zajímá, tak by nás to mohlo posunout někam dále. Snad si najdu čas…

      PhDr. Jiří Zoul Sajbt
      Dobré ráno, zbytyk zdiva byly nalezeny náhodou při nějakých výkopech približně v polovině 19. století a zdivo bylo použito na stavbu domů. v knize Sadská od V. Jelínka, která vychází i ze starších sadských kronik, byl popis zdi upřesněn. Později ještě za autorova života byly při opravách farní stodoly nalezeny další základy, zdi a ozdobné sloupky. Tyto jsou pravděpodobně pozůstatky kapitulních budov. Každopádně i v této knize se jednou hovoří o knížecím dvorci a jednou o hradu. Existenci hradu (nebo si již tehdy spletli hrad s knížecím dvorcem) podporuje ještě zmínka přibližně ze 16./17. století, kdy se hrad uvádí jako pobořený. Berte tyto informace ode mě, prosím, s rezervou. Až na nálezy zdiva to jsou neověřené informace. Jinak v Sadské na Skále nikdy žádný historický průzkum proveden nebyl. Nejblíže tomu bylo vykopání okrasných sloupků při již zmiňované opravě farní stodoly. Většinu informací máme z kronik. Trochu mě to mrzí, základy a další artefakty ze středověku na objevení nadále nejspíš čekají.

      Omlouvám se za pozdní odpověď, snažil jsem se najít nějaký zdroj, kterým bych svá tvrzení podložil.

    • #22574 Odpovědět
      Anna Kuklíková
      Host

      Dobrý den, vážení porotci,
      Zazněl tu jeden dotaz a pak dva podněty.
      Doufám, že Vám nebude vadit, když se vyjádřím ke všemu najednou, abych nerušila přehlednost diskuze. Smlouva mezi měšťany a šlechtou se nazývala Svatováclavská. To se svými kolegy jsem nechtěla, aby vyznělo, že bych je nějak podceňovala, nebo ze bych nevěřila jejich schopnostem. Myslím, že co o pivovaru věděli, mi poskytli a že se o něj určitě trochu zajímali. Dnes už je však pivovar v soukromých rukou, jsou v něm konkrétně nájemní byty (teď si uplně nevzpomínám, jestli jsem to v práci zmiňovala a nemůžu se podívat, protože k ní momentálně nemám přístup), takže ho se zámkem spojuje už jen fakt, že zámecké sklepení kdysi sloužilo jako ledovna. Mí kolegové tedy vědí, kdy pivovar přestal fungovat (protože to souviselo se zabavením majetku Auersperkům) a že tam poté byla sodovkárna a sklad zeleniny. Chápu však, že vzhledem k tomu, že už ta budova v podstatě neexistuje a že ani není v držení muzea, je jejich zájem spíše okrajový. Role průvodce na vlašimském zámku se trochu liší od klasického zámeckého průvodce. Původně jsem ani neměla lidem říkat nějaký souvislý výklad, měla jsem jim jen říct, jaká expozice se kde nalézá a nějakou další diskuzi rozvijet, až pokud se budou hosté ptát. V zámeckém sklepení jsem se postupně začala seberealizovat a při predstavovaní expozice, která se v něm nachází, jsem začala zmiňovat i pivovar. Byl to takový bonus, oficiálně mají průvkdci mluvit jen o expozici.
      Ještě ke katastru; k dokumentům jsem se dostala a v práci jsem je i použila. Bohužel mi možná nějaká zmínka o pivovaru utekla, protože přiznávám, že ani dnes pro mě není uplně snadné se v těchto dokumentech orientovat.
      Děkuji Vám za všechny poznámky, snad jsem je zodpověděla uspokojivě.

    • #22576 Odpovědět
      Pavel Jakubec
      Host

      Víme o Vás už mnohé, sluší a patří Vám také odkrýt naše karty. Ne snad, že bychom tu chtěli exhibovat našimi životními příběhy (telenovelami někdy…), ale můžete se o nás něco dozvědět formou nabídky, která z mé strany počítá s tím, že kdykoli budete chtít, můžete se na mě obrátit s otázkami z oborů, kterým se dlouhodobě odborněji věnuji, a to jsou:

      1) dějiny židovské popualce v Čechách;
      2) dějiny dopravy s přihlédnutím k významu historického dopravního značení, označování vozidel, případně vedení starých cest (na to je ale větší odborník Jirka Z. Sajbt);
      3) epigrafika (ve středoevropském měřítku)
      4) kampanologie
      5) občanská genealogie

      A vypomoci můžu i se základy fotografování, pokud se mu budete chtít věnovat profesionálněji.

    • #22586 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Takže i já navážu na kolegu PJ s mou „specializací“, které je ale při správě muzejních sbírek dost komplikovaná (ale to je spíš povídání u piva 🙂

      1) numismatika, zejména pochopitelně mincovna Kutná Hora
      2) staré tisky, zejména má milá Bible kutnohorská
      3) 19. století, spolky, dědkologie (rozuměj významné osobnosti regionu)

    • #22589 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Vít Koniuk
      Nálezy z 19. století a závěry z nich plynoucí často mají charakter nekritického romantického myšlení, podpořený ještě národním obrozením. Výsledkem bývá posouvání nalezených základů staveb do nesmyslně vzdálené minulosti. Povědomí o tom, že v sadské bylo zeměpanské sídlo (v klasickém romantickém pojetí hrad), určitě bylo a nalezená zeď jim automaticky posloužila jako důkaz. To je čistě můj názor

    • #22592 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      Tak ještě moje maličkost:
      Jsem historik starších dějin. zabývám se ranou šlechtou, jejich genealogií a jejich sídly. Kromě toho, jak už tu zmínil Pavel Jakubec) studiem starých cest.

    • #22600 Odpovědět
      Vít Koniuk
      Host

      PhDr. Jiří Zoul Sajbt
      Jako sadšťák se nerad vzdávám představy, že zde někdy v minulosti hrad stál 🙂 Ale nejspíš máte pravdu, podobný ráz lze vycítit z celé kroniky. Jen nám laikům absence hmotných pramenů komplikuje bádání, protože pak vycházíme pouze z novodobých místních knižních zdrojů, které jsou tedy pravděpodobně zkreslené.

    • #22610 Odpovědět
      Jiří Zoul Sajbt
      Host

      To chápu, že mít v místě bydliště zeměpanský hrad, je lákavé … Ale právě ty romantické představy většinou realitu středověku (a už vůbec takto raného) neodrážejí. K nám (do Turnova) místní historikové kladli „župní hrad“. Taky tu nic takového nebylo 🙂

    • #22613 Odpovědět
      Vojtěch Horák
      Host

      Dobrý den,
      práce ostatních účastníků jsem nečetl.
      Vojtěch Horák

    • #22617 Odpovědět
      Vít Koniuk
      Host

      Dobře, děkuji. Chtěl jsem se ještě zeptat, zda byste mi prosím doporučil nějakou publikaci, která odráží skutečnou podobu života nebo zakládání sídel v této době. Pokud vůbec nějaká taková důvěryhodná existuje, abych mohl to mohl porovnávat s informacemi z kronik. Děkuji

    • #22642 Odpovědět
      Josef Kremla
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      děkuji za Vaši práci, mnohé jsem si připomněl, mnohé jsem se naučil. Děkuji za Vaše dnešní reakce, bohužel ne všichni se zde dnes ukázali, takže jsme i to zohlednili v našem hodnocení. Každý z porotců vypracoval vlastní pořadí od 1. do 10., první tak získal 10 bodů, 10. jeden. Bohužel někdo být poslední musí. Celkové pořadí tedy je …
      (teď si, prosím, pusťte nějaké fanfáry)
      1. Tereza Ruferová – Cesta mých předků na Volyň … – 30 bodů
      2. Vít Koniuk – Sadská … – 27 bodů
      3. Adéla Zelenková – Zbraslavicko … – 22 bodů
      4. Dominik Roubíček – Historie lezení … – 21 bodů
      5. Matyáš Garnol – Archeologické nálezy … – 19 bodů
      6. Anna Kuklíková – Vlašimský pivovar – 14 bodů
      7. Jan Vondráček – Jan rytíř Fousek – 12 bodů
      8. Vojtěch Horák – Jaroslav Eichler … – 11 bodů
      9. Tereza Růžičková – Střípky osudu – 5 bodů
      10. Vojtěch Jaroš – Čsl. jednotky v Africe … – 4 body

      Ještě jednou děkuji a doufám, že se s některými z Vás brzy potkáme i „na živo“. Bádejte, studujte, pracujte, …
      Přeji Vám všem hodně úspěchů u maturit (budou-li 🙂 ) a šťastnou ruku při výběru vysokoškolského studia.
      Díky
      JK

    • #22654 Odpovědět
      Matyáš Garnol
      Host

      Děkuji všem za příjemné zpestření studia historie. Doufám, že se někdy potkáme.
      Matyáš Garnol

Aktuálně je na stránce zobrazeno 141 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16
Informace o uživateli: