Dobrý den, zkouška spojení. Kolečková.

Vážené studentky, vážení studenti, vážení porotci,

zdravím a zasílám základní informace k průběhu obhajob KK SOČ v Kutné Hoře, které se uskuteční dne 4. 5. 2020 dle níže uvedeného časového plánu.

Obor č. 11 – Stavebnictví, architektura a design interiérů
13:00 Tomáš Dráb – Projekt samostatně stojícího rodinného domu
13:30 Tomáš Prokop – Návrh fotbalového stadionu pro Sportovní centrum v Nymburce
14:00 Matěj Zikmunda – Modelová studie budovy gymnázia v Nymburce

Obor č. 15 – Teorie kultury, umění a umělecké tvorby:
14:30 Lukáš Ulma – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
15:00 Vilma Čechová – Proces básnické tvorby
15:30 Žofie Zrubcová – Hlas – základní hudební nástroj

Buďte prosím v určeném čase připraveni.
Každý soutěžící má 30 minut na zodpovězení otázek poroty, pak už nelze nic doplňovat a začíná další soutěžící. Otázky k jednotlivým pracím budeme postupně vkládat dle časového harmonogramu.
Výsledky budou zveřejněny nejpozději v úterý 5.5.2020 odpoledne.

Prosím o potvrzení doručení a přečtení této zprávy.
Přeji všem hezký prodloužený víkend.

S pozdravem Kolečková.

Dobrý den všem,
potvrzuji, že jsem jako porotce srozuměna s průběhem obhajob a ve 13:00 budu připravená. Eva Altová

Tomáš Dráb
Střední průmyslová škola Vlašim, Komenského 41
Projekt samostatně stojícího rodinného domu
obor 11
Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=CaqhUHvuDTo
Otázky poroty:

Obhajoba: https://www.youtube.com/watch?v=toFGClzAjig&t=

Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. Porota postrádá teoretickou část práce se specifikací základních cílů. Můžete nám ozřejmit, jaká byla kritéria a požadavky pro návrh rodinného domu?
2. Krov je uvažován jako vaznicový, proč je zvoleno nezvyklé umístění vaznice v úrovni krokví? Jak jsou vrcholové vaznice podepřené?
3. Proč jste terasu orientoval na severní stranu, pro jaký druh zástavby je dům uvažován?

Pane Prokop, prosím zveřejněte své odpovědi. Děkuji.

Omlouvám se, myslela jsem pana Drába.

1. Porota postrádá teoretickou část práce se specifikací základních cílů. Můžete nám ozřejmit, jaká byla kritéria a požadavky pro návrh rodinného domu?

Cílem tohoto projektu bylo jak jsem již zmiňoval v mé obhajobě navržení energeticky úsporného domu, bylo tak dosáhnuto pomocí zvolených materiálu. Dále jsem chtěl aby dům využíval ekologicky výhodné vytápění (proto je zde zvolené tepelné čerpadlo) a dále je zde využití solárních kolektorů pro ohřev vody. Dum vlastně vyžívá téměř všechny ekologicky výhodné prostředky, jako je využití dešťové vody, solární kolektory a dále tepelné čerpadlo (vzduch voda).

2. Krov je uvažován jako vaznicový, proč je zvoleno nezvyklé umístění vaznice v úrovni krokví? Jak jsou vrcholové vaznice podepřené?

Vrcholové vaznice jsou ztužené díky kleštinám, které krov ztužují, tudíž zde není potřeba aby krov obsahoval sloupky k podepření, protože se veškerá váha krovu bude přenášet na okapových vaznicí a dále do svislých nosných stěn.

3. Proč jste terasu orientoval na severní stranu, pro jaký druh zástavby je dům uvažován?

Orientace terasy na severní stranu byla z mého pohledu nejvýhodnější, chtěl jsem dosáhnout absolutního soukromí a vzhledem k umístění domu dle světových stran mi přišlo jako výhodné umístit terasu na severní stranu a ponechat tak design zahrady.
Neměl jsem konkrétní místo, kde by mohl být dům umístěn, takže by se mohlo uvažovat zárověň o městskou zástavbu i venkovskou zástavbu. Vzhledem, ale k mému zvolenému tvaru parcely, tak by bylo nejvýhodnější venkovská zástavba kvůli zachování soukromí. osobně bych doporučoval pásovou zástavbu.

13:30 Tomáš Prokop, Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce
Návrh fotbalového stadionu pro Sportovní centrum v Nymburce
https://www.youtube.com/watch?v=Iyqo_vx1zZ8
Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. Proč jste zvolil lichoběžníkový půdorys budov? Můžete shrnout výhody a nevýhody této volby?
2. Ve svém návrhu používáte velké prosklené plochy, jaké jsou výhody a nevýhody zvoleného řešení?
3. Přemýšlel jste nad zázemím pro tělesně postižené diváky?

1) Lichoběžníkový tvar – Výhody nacházím především v jedinečnosti vzhledu budovy která nepřebírá strohé pravoúhlé tvary Sportovního centra, ale zároveň se nepouští do složitých organických forem. Rovnoběžníkové tvary na sebe také navazují a již na první pohled se navzájem doplňují. Nevýhodou může být těžší navrhování interiérů, které musí brát ohled na atypický tvar obvodové stěny,

2) Velké skleněné plochy využívám jelikož budova přímo navazuje na fotbalové hřiště a stěnou bych vytvářel bariéru mezi fanouškem a utkáním které se na hřišti koná. Nevýhodou může být vysoká pořizovací cena a také náklady na celoroční údržbu. Dále také existuje šance, že se do prosklených ploch může omylem trefit hráč při odkopu míče, ale to by pak dále záviselo na zvoleném materiálu.

3) Máte pravdu, že pro tělesně postižené diváky je přístup na tribunu podstatně zhoršený, avšak pro ně je tu možnost sledovat zápas pod střechou v prostorách hlavní místnosti. Přístup na tribunu by vyžadoval dodatečné úpravy jako například instalaci schodišťového výtahu.

S pozdravem, Tomáš Prokop

Děkujeme za odpovědi, nyní dostává prostor další soutěžící.

14:00 Matěj Zikmunda, Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce
Modelová studie budovy gymnázia v Nymburce
https://youtu.be/Pfrq16gZV6c
Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. U této stavby je znám architekt, zajímal jste se také o další stavby architektů F. Havlíčka a J. Kříženeckého? A pokud ano, byly tyto informace přínosné pro vaši práci?
2. Pokud jste měl možnost v archivu studovat architektonické plány stavby, objevil jste i jiné slohové varianty pro stavbu? Myslíte si, že stavebník (město) měl vliv na výslednou podobu budovy?
3. Při tvorbě modelu jste se rozhodl, že nebudete používat žádnou nosnou konstrukci modelu. Jaké jsou nevýhody tohoto rozhodnutí?

1) Zkoumal jsem i jiné stavby těchto architektů, zajímavá byla například budova reálky v Plzni od Ferdinanda Havlíčka, na té se dalo nalézt spousta obdobných prvků rozvržení jednotlivých částí budovy, ať už se jednalo o vnitřní dispozie, či úpravu fasád. Budova však nebyla zahrnuta do výčtu budov z toho důvodu, že pro porovnání se daly nalézt budovy, které se svou formou a dispozicemi více blížily nymburskému gymnáziu než Plzeňská reálka (její stavba například nepoužívá osové rozvržení hlavních traktů budovy). Ostatní tvorba těchto architektů se často lišila formou, slohem, či zadáním, proto jsem jí do své práce nezahrnul.

2) Jak jsem již zmínil ve své práci, dohledatelná část plánů v archivu nestačí k tomu, aby si badatel mohl udělat ucelenou představu o celé budově, její formě a slohu. Dohledat se dal pouze návrh půdorysů (z něho se nedal jednoznačně určit slohový vliv, podle půdorysu se klidně mohlo jednat o budovu slohově od romantismu až po secesi), jinak se jednalo často o zadání práce řemeslníkům, kteří pracovali na jednotlivých prvcích na fasádě budovy (například zadání klempířovi na zpracování korouhvičky hlavní věže). Jiné návrhy na zpracování budovy v jiné slohové formě se nalézt nedaly právě z toho důvodu, že Ferdinand Havlíček, jako architekt, byl osloven přímo městskou radou (zřejmě na doporučení), aby návrh zpracoval dle zadání. Návrh byl tedy zpracován pouze jeden. Rada si stanovila spoustu požadavků na technickou vybavenost, co se ale týče slohu a formy, tu zřejmě vymysleli zřejmě až architekti a městská rada na ni neměla žádný vliv.

3) Užití nosné konstrukce jsem uvažoval jen za předpokladu, že bych zvolil větší rozměry modelu, nebo kdybych objevil výraznější nestabilitu čtvrtky, jako nosného materiálu. Nakonec ale bylo měřítko zvoleno takové, že tvorba nosné konstrukce by byla pouhým zdržení a ztížením práce na modelu, přičemž výsledek by byl zbytečný a nepotřebný právě proto, že čtvrtka, za předpokladu vhodného měřítka, se dokáže nést sama. Nevýhody nevyužití této konstrukce jsem tedy neobjevil, ba naopak, musel bych více plánovat, více měřit a hlavně opracovávat daný materiál (při tvorbě většího modelu by připadal v úvahu materiál dřeva, dřevotřísky, případně kostra vytisknutá na 3D tiskárně.

S pozdravem, Matěj Zikmunda

Děkujeme za odpovědi.

14:30 Lukáš Ulma, Gymnázium Říčany
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
https://www.youtube.com/watch?v=g7rxvJtbFp0&feature=youtu.be
Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. Narazil jste při studiu historických pramenů na původní plány ke stavbě kostela? Navštívil jste archiv Římskokatolického farního úřadu v Říčanech?
2. Je znám architekt stavby? Z jakého důvodu tuto otázku v práci pomíjíte?
3. Jak jste postupoval při fotodokumentaci stavby?

Dobrý den,
1. Narazil jste při studiu historických pramenů na původní plány ke stavbě kostela? Navštívil jste archiv Římskokatolického farního úřadu v Říčanech?
Při studiu historických pramenů jsem na původní plány nenarazil. Původně se mělo se jednat o plány z Kutné Hory, o kterých je zmínka i ve farní kronice, nicméně dle farní kroniky se nakonec tyto plány využily jen částečně. Ve farní kronice je jen strohý náčrt současného kostela, který jsem sám nyní nově přeměřil. Archiv Římskokatolického farního úřadu jsem nenavštívil, protože zde mají podklady pouze ke kostelům v říčanské farnosti, ale dřívější materiály ke kostelu v Mukařově nemají, neboť v té době nepatřil k jejich farnosti a byl farností byl sám o sobě.

2. Je znám architekt stavby? Z jakého důvodu tuto otázku v práci pomíjíte?
Z dochovaných zdrojů ani z výpovědí pamětníků a lidí (např. historiků J. Psoty a p. Maříka), kteří se v historii pohybují jsem na jméno architekta nenarazil. Svou chybu přiznávám, měl jsem to v práci uvést lépe.

3. Jak jste postupoval při fotodokumentaci stavby?
Fotodokumentaci jsem pořizoval s místním panem farářem, který mě kostelem provázel a významně mi pomohl se sháněním materiálů k práci. Kostel jsem s ním navštívil několikrát a vybral jsem jen ty nejlepší a nejzajímavější fotografie.

Děkuji za odpověď a dáme prostor dalším.

15:00 Vilma Čechová, Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce
Proces básnické tvorby
https://www.youtube.com/watch?v=CwkInz8u3jk&feature=youtu.be&fbclid=IwAR2KMHdsAv0iBxrbWPQnOjwOmCNGoisKVqqev9D1p1c2eB2Mr4vGggX9lsQ
Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. Co vás přimělo vybrat si tyto konkrétní básně jako předlohy?
2. Četla jste více básní, případně básnických sbírek od dotčených autorů?
3. Co je podle vás hlavní ingrediencí dobré básně?

Dobrý den,
zde posílám své odpovědi:
1) Co vás přimělo vybrat si tyto konkrétní básně jako předlohy?
Chtěla jsem si vybrat básně, které většina lidí zná, aby je moje práce více zaujala. Tyto básně bývají často uváděny jako ukázky při hodinách literatury a tak si myslím, že se s nimi většina veřejnosti již někdy setkala. Velkou roli také hrály čistě osobní preference. Vybírala jsem si ty skladby, které mě nějakým způsobem zaujaly a vyvolaly ve mně nějaký pocit.
2) Četla jste více básní, případně básnických sbírek od dotčených autorů?
Ano, četla jsem některé další básně od Edgara Allana Poea, jelikož mi jeho tvorba přijde fascinující. Myslím si, že umí čtenáře vtáhnout do děje či nějak zaujmout, což je pro mě důležitou vlastností básní. Pročítala jsem si sbírku Květy zla, ale tyto básně mě nějak příliš neoslovily, už jen tím, že byly napsány starším jazykem a moc jsem jim nerozuměla. Anakreonových básní jsem příliš nedohledala, ale jejich obsahy mě bavily. To byla taková odpočinková poezie. Od Vítězslava nezvala jsem četla několik z jeho mnoha děl, které mi přišly velmi originální.
3) Co je podle vás hlavní ingrediencí dobré básně?
Podle mě je nejdůležitější, když ve vás báseň zanechá nějaký pocit. Je těžké tento pocit popsat a z každé básně je trochu jiný. Je to ale něco takového, co vás donutí se nad danou básní zamyslet a poté si některá slova této básně promítnete do vlastního života. Občas se mi stává, že si něco přečtu a mám pocit, že přesně tato slova popisují něco, co jsem sama nedokázala vyjádřit slovy. Ráda si pak tato slova zapisuji a když se na ně zpětně dívám, zjišťuji, jak moc jsem se změnila od doby, co jsem si je četla naposledy.
S pozdravem
Vilma Čechová

Děkuji za odpovědi.

15:30 Žofie Zrubcová, Gymnázium Zikmunda Wintra, Rakovník
Hlas – základní hudební nástroj
https://youtu.be/CvHaiJNf1Ec
Vítáme Vás, přejeme úspěšné obhajoby a prosíme o dodržení časového limitu. Je třeba zodpovědět 3 otázky poroty. Děkujeme.
Otázky poroty:
1. Co bylo cílem vaší práce? V jakém ohledu vnímáte svou práci jako inovativní?
2. Z jakého důvodu neuvádíte v části věnované hlasovým rejstříkům další rejstříky, které například uvádí MUDr. Jitka Vydrová v knize Rady ke zpívání?
3. Uvažovala jste o možném rozšíření praktické části, a pokud ano, v jakém směru?

Dobrý den
1.) Zdroje, ze kterých jsem při svém učení zpěvu mohla čerpat já, se mi vždy zdály složité, říkala jsem si, že by nebylo od věci pro začínajícího zpěváka informace zjednodušit, zkonkretizovat a shrnout do jedné práce. Mojí snahou bylo dokázat je propojit a následně je interpretovat jako pochopitelnou a souvislou informaci o zpěvu pro laického čtenáře. V tom vidím svojí práci jako inovativní.

2.) Jak jsem uvedla v předchozí odpovědi, snažila jsem se o maximální popis základních hlasových rejstříků, protože jsou nejen pro začínajícího, ale i pro pokročilého zpěváka nejdůležitější. Při rozšíření mé práce bych větší důraz kladla na nácvik a popis přechodových tónů, než na detailnější třídění hlasových rejstříků.

3.) Ano, o rozšíření praktické části bych uvažovala. Zabývala bych se přesným rozfázováním vývoje hlasových dovedností a zpěvu od počátku výuky, přes amatérský zpěv, až po profesionální projev. Myslím tím jak zlepšování a růst hlasového fondu zpěváka, tak i jeho větší suverenitu, ztrátu trémy, projev emocí, dále pak spolupráci s ostatními hudebníky, muzikanty, techniky. Moje práce je založena z velké části na mých subjektivních pocitech a zkušenostech, a ráda bych tyto zkušenosti v rozšíření mé práce porovnala se zkušenostmi i jiných učitelů zpěvu, než se kterými jsem měla tu čest zatím spolupracovat já.

S pozdravem, Žofie Zrubcová

Děkujeme za odpovědi, obhajoby v oboru 11. a 15. jsou u konce, diskusní fórum zůstává otevřené pro volnou debatu.
Výsledky budou zveřejněny nejpozději v úterý 5.5.2020 do 14 hodin.

Vážení studenti,
děkujeme za vaši účast v soutěži SOČ. Jsme rádi, že jsme to v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách všichni zvládli. Těšíme se na další setkávání a přejeme mnoho úspěchů v oborech, kterým se budete věnovat.
Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Kutné Hoře – obor č. 11 – Stavebnictví, architektura a design interiérů:
1. m. Matěj Zikmunda – Modelová studie budovy gymnázia v Nymburce
2. m. Tomáš Prokop – Návrh fotbalového stadionu pro Sportovní centrum v Nymburce
3. m. Tomáš Dráb – Projekt samostatně stojícího rodinného domu

Výsledková listina 42. ročníku KK SOČ v Kutné Hoře – obor č. 15 – Teorie kultury, umění a umělecké formy:
1. m. Lukáš Ulma – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
2. m. Žofie Zrubcová – Hlas – základní hudební nástroj
3. m. Vilma Čechová – Proces básnické tvorby

Práce z prvního a druhého místa postupují do celostátní přehlídky SOČ.
S pozdravem, Kolečková.