Vážení soutěžící,
porota posoudila vaše práce, napsala ke každé práci stručný komentář a připravila pro vás doplňující otázky. Otázky sem vložím v pondělí 4. 5., poté budete mít do 10. 5. čas odpovědět. Následně komise zohlední při závěrečném hodnocení vaše reakce na otázky. Teď prosím jen potvrďte, že jste na příjmu a připraveni otázky zodpovědět. Doufejme, že to vše zvládneme prostřednictvím tohoto fóra.
Všechny vás zdraví a přeje hezký prodloužený víkend
Hana Svobodová

Dobrý den,

potvrzuji, že jsem na příjmu a ráda na všechny odpovědi odpovím.

Dobrý den,
potvrzuji, že jsem na příjmu – a už se těším na otázky.
S pozdravem Bára Bulánková

Dobrý den,
potvrzují přečtení zprávy, děkuji za informace.

Vážení soutěžící,
jak jsem slíbila, vložím pro vás otázky jednotlivých členů komise. Odpovědi na otázky vkládejte přímo sem, a to nejpozději do 10. 5. (včetně). Následně si s ostatními členy komise vaše odpovědi přečteme a nejpozději do 15. 5. byste se měli dozvědět výsledky.
Zároveň vám na maily rozešlu krátká hodnocení vašich prací, které jsme se členy komise vytvořili. Pokud byste měli nějaké technické problémy se vkládáním odpovědí, kontaktujte mě na emailu, ze kterého jsem vám psala.
Zdraví
Hana Svobodová

OTÁZKY PRO MIROSLAVA HARANTA:

1) Vedl jste i osobní rozhovory se seniory o dané věci?

2) Myslíte si, že by mělo smysl zkoumat pohled třetí strany, třeba příbuzných?

3) V kontextu šíření hoaxů také zmiňujete průběh prezidentských voleb v ČR v letech 2013 a 2018. Je z hlediska popisované problematiky patrný mezi těmito roky (kampaněmi) nějaký zásadnější rozdíl?

4) Je možné situaci na české „internetové“ scéně (řetězové emaily, hoaxy atd.) porovnat se situací v ostatních státech EU? Je situace v České republice v tomto ohledu něčím specifická?

5) Zajímalo by mě, jestli je známé, proč jsou hoaxy rozesílány zejména z proruských serverů?

6) Je na zjištěných výsledcích něco, co vás jako autora vyloženo překvapilo?

OTÁZKY PRO BARBORU BULÁNKOVOU:

1) Zjišťovala jste, jaká je povědomí obyvatel Vysokého Chvojna o historii jejich obce, případně zda jsou v tomto ohledu rozdíly mezi generacemi?

2) Jaká je turistická návštěvnost Vysokého Chvojna? Je cílovou destinací, nebo spíše tranzitní?

3) Jaký z uvedených turistických objektů má největší návštěvnický potenciál? A daří se tento potenciál v současné době využívat? Pokud ne, čím by to mohlo být způsobeno?

4) Proč jste nepoužila pro návrh trasy/průvodce atraktivnější formu prezentace? U prací v cestovním ruchu je nejdůležitější na první pohled zaujmout.

OTÁZKY PRO RADKU ŠINKOROVOU

1) Uvažovala jste o srovnání s jinými turistickými oblastmi z daného hlediska?

2) Domníváte se, že větší počet rozhleden a vyhlídkových míst a informovanost o nich může podpořit turistický ruch?

3) V druhé kapitole své práce zmiňujete německé osídlení některých oblastí Českomoravského pomezí. Zaznamenala jste při studiu zdrojů odkazy na projevy národnostního soupeření na poli rozvoje turistiky? Tedy fenomén „soupeřících“ českých a německých turistických jednot, popřípadě českých nebo německých rozhleden?

4) V závěru práce je uvedeno, že téma „by mohlo být rozebráno více do hloubky“. Co jste tím myslela? Mohla byste naznačit, co dál by mohlo být předmětem výzkumu?

1) Povědomí obyvatel Vysokého Chvojna jsem zjišťovala, ukázalo se díky mým rozhovorům s místními. Rozdíly mezi generacemi byly silně patrné, moji vrstevníci nemají o Chvojnu tolik informací a stejný přehled jako starší generace, které toho vědí nejen více než mladší lidé, ale často dokonce informace, jež nejsou uvedeny v samotných kronikách apod. Proto jsem se snažila informace od nich využívat a sepsat je.
2) Je to spíše tranzitní destinace, je totiž křižovatkou různých cyklostezek a turistických tras, jak jsem uváděla v samotném průvodci. Nachází se také blízko navštěvovanějších a známějších měst. Jsem ale přesvědčená, že má i nevyužitý potenciál cílové destinace, což by se mělo zlepšit mým průvodcem.
3) Myslím si, že největší turistický potenciál má obora a Zámeček, nacházejí se blízko sebe, navíc Zámeček je penzion. Také se zde otevřela restaurace s výlovem ryb, což je podle mě všechno turisticky atraktivní. Potenciál se začal využívat až v posledních letech, kdy se otevřela výše zmíněná restaurace a postavila pozorovatelna zvířat v oboře, tím se začalo více mířit například na projíždějící cyklisty, aby na místě zastavili. Podle mě se však potenciál nedaří využívat tak, jak by se využívat mohl, za příčinu považuji nedostatečné povědomí lidí o Chvojnu. Zvýšení povědomí by právě měl přispět můj průvodce.
4) Rozhodla jsem se vytvořit návrh průvodce, takže primární pro mě bylo nasbírat dostatek informací a vytvořit ucelený obraz s návrhem trasy, v čemž by se teď dalo samozřejmě pokračovat a z mého návrhu vytvořit něco turisticky atraktivnějšího.

Vážená poroto, zasílám odpovědi na vaše otázky.

1) Po dohodě s vedoucím Mgr. Petrem Hanusem, jsem se vzhledem k omezenému rozsahu práce rozhodla věnovat pouze této oblasti. Pokud bych uvažovala o srovnání i s jinými turistickými oblastmi, nebyla by moje práce tak konkrétní a její počet stran by se zdvojnásobil.

2) Domnívám se, že by tomu tak skutečně bylo, neboť některé z vyhlídkových míst či rozhleden, např.: Vyhlídka Františka Josefa I. a rozhledna Strážný vrch, nejsou příliš dobře značeny, a proto je nevyhledává tolik turistů. Pevně doufám, že i tato práce může posloužit jako propagační materiál a případní zájemci si jednotlivé objekty vyhledají a případně je i navštíví. Jedním z hlavních přínosů mojí práce, je i seznámení čtenářů se dvěma vyhlídkovými místy, které nejsou veřejností doposud příliš navštěvovány. Lidé se tak o nich mohou dozvědět potřebné informace a v budoucnu je vyhledat.

3) V rámci studia jednotlivých pramenů zabývající se tématikou rozhleden a vyhlídkových míst jsem žádné národnostní soupeření na poli turistiky nezaznamenala. Domnívám se, že hlavním důvodem může být to, že většina rozhleden vznikala až po nacistické okupaci a zániku Protektorátu Čechy a Morava. Poté, co došlo k uvolnění poměrů po roce 1989, se v této turistické oblasti národnostní soupeření neprojevilo, jelikož se tento problém objevil spíše na Liberecku a v Krušných horách. V současné době i bývalé německé oblasti spadají pod různé správní instituce.

4) Při této formulaci jsem měla na mysli, že by bylo možné toto téma hlouběji zpracovat např.: v bakalářské práci. Předmětem výzkumu by se tak mohly stát méně navštěvované rozhledny a vyhlídková místa, díky čemuž by mohlo dojít k větší propagaci těchto objektů a tím i k vyšší návštěvnosti. Popřípadě by bylo možné využít systém GIS, který by umožnil znázornit místa, kam je z rozhledny vidět. Rovněž je možné zabývat se problematikou geologického podloží, ekologií lesů a krajin. Jak tedy vyplývá z výše uvedeného textu, práce by jistě našla řadu dalšího využití.

S pozdravem,
Radka Šinkorová

Dobrý den, níže zasílám mé odpovědi na Vaše otázky. Odpovědi jsem vkládal už včera, ale příspěvek (ačkoliv na některých místech je napsáno, že jsem jej vložil) se nikde nezobrazuje. Zkusím ho tak rozdělit do dvou částí a snad se mi podaří ho zveřejnit.

1) Vedl jste i osobní rozhovory se seniory o dané věci?
Se seniory jsem vedl pouze krátké rozhovory během osobního oslovování respondentů dotazníku na akci Dny seniorů 2019 pořádané centrem Život 90 v Praze. Rozhovory nebyly nijak strukturované ani zaznamenané, šlo spíše jen o konverzování v rámci vyplňování dotazníku. Z osobních výpovědí však vyplývá to samé jako z jeho výsledků – tedy že senioři, kteří používají e-mail, se s hoaxy v naprosté většině případů někdy setkali, často opakovaně. Samotný termín „hoax“ však znalo naprosté minimum oslovených, většinou bylo třeba ukázat konkrétní příklady nebo často se opakující fráze. Hloubkové rozhovory jsem však nerealizoval, v teoretické části jsem se však částečně zmiňoval o antropologickém výzkumu Anthropictures „Média, informační technologie a lidé 55+“ z roku 2018, jenž částečně stojí právě i na hloubkových rozhovorech se seniory.

2) Myslíte si, že by mělo smysl zkoumat pohled třetí strany, třeba příbuzných?
Podle mě by to mohl být zajímavý doplněk celkového obrazu o problematice hoaxů mezi seniory, nemyslím si však, že by výsledky případného podobného výzkumu byly nějakým způsobem zásadní, dle mého názoru by se pohled příbuzných lišil případ od případu. V případech, se kterými jsem se setkal osobně, příbuzní buď zaujali postoj odmítavý a snažili se seniora v rodině od hoaxů odradit, nebo laxní. Co by však mohlo z této problematiky něco vypovídat, pak možná průzkum, jak často přeposílatelé hoaxů šíří tyto texty i mezi členy rodiny, popř. jak široký rodinný okruh oslovují.

3) V kontextu šíření hoaxů také zmiňujete průběh prezidentských voleb v ČR v letech 2013 a 2018. Je z hlediska popisované problematiky patrný mezi těmito roky (kampaněmi) nějaký zásadnější rozdíl?
Výrazný rozdíl mezi texty z těchto období jsem nezaznamenal. Ve skutečnosti toho měly více společného než naopak – ve všech případech se zaměřovaly na diskreditaci hlavního protikandidáta Miloše Zemana. O M. Zemanovi konkrétně se pak prakticky nezmiňovaly. Jediný patrný rozdíl mezi těmito prezidentskými kampaněmi je, že útoky na J. Drahoše jsou poněkud primitivnější (např. zpomalené video z konference, které je vydáváno za záznam, kde je J. Drahoš podnapilý), což přisuzuji především tomu, že K. Schwarzenberg se na poli vrcholné politiky pohyboval mnohem déle a dalo se u něj najít větší množství událostí z minulosti pro následnou misinterpretaci. Kromě toho zde však nějaký markantní rozdíl zaznamenán nebyl.

Druhá část odpovědí:
4) Je možné situaci na české „internetové“ scéně (řetězové emaily, hoaxy atd.) porovnat se situací v ostatních státech EU? Je situace v České republice v tomto ohledu něčím specifická?
Na situaci v ostatních státech EU jsem se nezaměřoval, především kvůli nedostatku snadno dohledatelných zdrojů o tomto jevu v daných zemích. V zahraničí, např. ve Velké Británii, se věnuje mnohem větší pozornost typu řetězových e-mailů, který se nazývá „phishing“ – jde o podvodné e-maily, které usilují o získání údajů z platebních karet, popř. jiné způsoby odcizení citlivých osobních údajů. Pole dezinformačních hoaxů není nejspíš ani v zahraničí tak důkladně zpracováno, jediný, pokud možno srovnatelný stát, je Slovensko, jelikož menší část řetězových e-mailů se šíří i ve slovenštině. Z toho usuzuji, že tam bude situace podobná jako zde. Co se ostatních států týče, bylo by určitě možné a přínosné se na ně zacílit jako na předmět dalšího zkoumání.

5) Zajímalo by mě, jestli je známé, proč jsou hoaxy rozesílány zejména z proruských serverů?
U této odpovědi by bylo možné dlouze spekulovat, faktem však je, že mezi společné aspekty, jež vykazovala drtivá většina zkoumaných e-mailů, patřil silně proruský narativ, tedy šlo o především o útoky na instituce, vůči kterým se Rusko vymezuje. Podobné znaky, tedy oslabování protivníků spíše než otevřená podpora Ruska, se řadí do prvků ruské dezinformační kampaně (na základě publikace PSSI „Proruská dezinformační kampaň v České republice a na Slovensku“ – online zde: http://www.pssi.cz/download/docs/355_desinformacni-kampan-pssi.pdf). Samotný původ mnou zkoumaných hoaxů je však neznámý, jde o něco, čím by bylo vhodné se do budoucna zabývat. Ačkoliv texty značné části e-mailů pochází z proruských dezinformačních serverů, nelze s jistotou říci, že právě tyto weby je prvotně e-mailem rozšířily. Je také možné, že text byl zkopírován a rozeslán třetí stranou.

6) Je na zjištěných výsledcích něco, co vás jako autora vyloženo překvapilo?
Behem vytváření práce mě pravidelně překvapovaly obsahy jednotlivých e-mailů, počty příjemců daných hoaxů, napoprvé mne překvapila i poměrně emocionální reakce na můj průzkum na Facebooku, kde byl můj dotazník sdílen, kdy jsem byl posílán „s motykou do vinohradu“, jelikož jde o „smysluplnější práci“.
Co mě ale však s odstupem po získání výsledků překvapilo nejvíce, tak to, co všechno jsou lidé ochotni přeposlat a jakým očividným lžím jsou po důsledné manipulaci ochotni uvěřit a jak se poté alternuje jejich pohled na svět. Společenský aspekt, který zahrnoval vykročení z mé vlastní sociální bubliny a nevyhnutelnou srážku s realitou – to vnímám jako to nejzásadnější, co mi poměrně razantním způsobem otevřelo oči.

Vážení soutěžící,

zvážili jsme s kolegy kvalitu vašich prací o odpovědí na položené otázky. Jednohlasně jsme dospěli k těmto výsledkům:

1. místo – Miroslav Harant – doporučujeme k postupu

2. místo – Radka Šinkorová – doporučujeme k postupu

3. místo – Barbora Bulánková – nedoporučujeme k postupu

Výsledky jsem předala na patřičná místa a doufám, že soutěžících z prvních dvou míst budou pozváni do národního kola. Za sebe bych vám chtěla poděkovat, že jste se soutěže zúčastnili a popřát vám hodně dalších úspěchů nejen v odborné činnosti. A také vám přeji pevné zdraví.

Hana Svobodová