ČASOVÝ HARMONOGRAM CELOSTÁTNÍHO KOLA, KTERÉ SE KONÁ 13. 6. 2020
9.00 – vložení otázek pro soutěžící
9.00 – 10.00 – soutěžící vypracují odpovědi a vloží na fórum
10.15 – ukončení diskuze
do 12.00 – porada poroty a zápis výsledků celostátního kola do protokolu hlavním organizátorům
(neveřejná část)

Dobrý den,
vítám Vás na obhajobách prací SOČ.
Prosím soutěžící, aby potvrdili aktivní účast vložením krátkého komentáře.
Např. ,,Dobrý den´´

Dobrý den

Dobrý den, přeji všem příjemné zodpovídání dotazů

Dobrý den

Dobrý den

Dobrý den

Dobrý den

Dobrý den))

Dobrý den

Dobrý den.

1) Práce: Náhrada plastifikátorů kavitovanou vodou
Studentka: Košťálová Martina
Prezentace:
https://youtu.be/NibIgsljYqU

Dotazy k práci:
A) V jaké souvislosti jste se poprvé setkala s kavitovanou vodou (s úpravou vody na bázi její kavitace)? Bylo by možné využít kavitovanou vodu pro přípravu čerstvého betonu ve velkých objemech (v betonárkách)?
B) Jakým způsobem by se kavitovaná voda průmyslově vyráběla? Jakými zkouškami by bylo nutné ověřovat její vlastnosti? A jakými zkouškami by se ověřovaly vlastnosti čerstvého betonu (pro prokázání pozitivního efektu použití kavitované vody)?
C) Kolik bylo provedeno souhrnně laboratorně zkoušek?

2) Práce: Bytový dům Okříšky
Student: Jakub Svoboda
Prezentace:
https://www.youtube.com/watch?v=3eeBZuir2_U&feature=youtu.be

Dotazy k práci:
A) K jakému účelu využití (činnosti) je určena úklidová místnost (úklidové místnosti), která není napojena na vodu a kanalizaci? Je počet parkovacích míst dostatečný? Pokud ne, bylo by možné přidat další podzemní podlaží?
B) Proč je zvolen konstrukční systém Porotherm? Proč jsou základové pasy pouze z prostého betonu? Využije se nějak dešťová voda z retenční nádrže? Proč jsou stropy ve vyšších podlažích jiného konstrukčního řešení? Má to nějaké výhody?
C) Je přístup do bytů bezbariérový (uživatele/návštěvy)? Jaký je požadavek na odstup bytového domu od okolních pozemků? Je potřeba takový odstup okótovat? Proč?

Dobrý den

3) Práce: Bytový dům Okříšky
Studentka: Anežka Cimrmanová
Prezentace:
https://youtu.be/gvu-uySvSF8
Dotazy k práci:
A) Jsou požadavky na vzájemné odstupy staveb? Je v tomto případě nutno je dodržet? Uvažovala jste i o jiném dispozičním řešení, u kterého by výhled z otevřených prostor (lodžie a terasy) nebyl orientován „do druhé novostavby“, neboli zastíněn druhým objektem?
B) Jak bude řešeno parkování? Chybí půdorysy podzemních podlaží. Jak bude využito podzemní podlaží vzdálenějšího objektu (bez vjezdu z přilehlé komunikace).
C) Je možné vstupovat do koupelny přímo z obývacího pokoje? Může v takovéto koupelně být umístěn záchod?

4) Práce: Revitalizace parku zámku Liběchov a návrh prvků parkového mobiliáře
Studentky: Kateřina Pažoutová, Denisa Adamová
Prezentace:
https://youtu.be/DmmLnMVsuUo

Dotazy k práci:
A) Uvažovaly jste o tzv. antivandal úpravě navrhovaného mobiliáře?
B) Návrh lavičky je velmi zdařilý. Jedná se o váš vlastní nápad, nebo jste se někde inspirovaly? Jak váš celkový návrh hodnotí stávající majitel objektu?
C) Je zámek nebo park pod památkovou ochranou? Kolik bylo celkově navrženo prvků parkového mobiliáře? Uvažovali jste o celkových nákladech na realizaci jednotlivých prvků? Kolik budou odhadované celkové náklady na realizaci Vašich návrhů?

5) Práce: Návrh fotbalového stadionu pro sportovní centrum v Nymburce
Student: Tomáš Prokop
Prezentace:
https://www.youtube.com/watch?v=Iyqo_vx1zZ8

Dotazy k práci:
A) Zvažoval jste něco jako Krizový scénář pro možnost urychleného opuštění tribuny v případě nenadálé události (byť jej nevyžaduje ČSN EN)?
B) Jak bude využit prostor pod tribunou? Proč není tribuna krytá (zastřešena)? Jak je řešena bezbariérovost objektů? O přestávce budou diváci chodit na občerstvení do vedlejší budovy? Na tribunu vede pouze jedno schodiště? Uvažoval jste o řešení šaten v dvojchodbovém režimu (špinavá – čistá chodba)?
C) Proč jsou některá místa navržena jako šikmá? Jak se změní velikost parkovacího místa v případě, že by nebylo šikmé? Jaký je minimální poloměr otáčení pro autobus?

6) Práce: Zástavba proluky v Hradci Králové – Polyfunkční bytový dům
Studentka: Vendula Bartáková
Prezentace:
https://www.youtube.com/watch?v=DeHonLOEFo8
Dotazy k práci:
A) Proč nemá objekt navržena podzemní podlaží? Jakým způsobem by byl objekt založen. Jaké jsou možnosti založení objektu?
B) Jak hodnotí váš návrh zadavatel (magistrát)?
C) Jaký je požadavek na oslunění bytu a je tento požadavek závazný?

7) Práce: Modelová studie budovy gymnázia v Nymburce
Student: Matěj Zikmunda
Prezentace:
https://youtu.be/Pfrq16gZV6c

Dotazy k práci:
A) V práci tohoto typu by bylo vhodné uvést podrobnou fotodokumentaci analyzovaného objektu (zejména pro srovnání s výsledným modelem). Proč v práci tyto fotografie chybí (až na několik málo výjimek)?
B) Jaká byla celková časová náročnost výroby modelu?
C) Je model rozebíratelný? Jaké jsou celkové rozměry modelu? Existuje šablona pro vytvoření papírového modelu objektu? Je možno ji dále distribuovat?

Dobrý den

8) Práce: Návrh multifunkčního centra u retenční nádrže v Brně-Medlánkách
Studentka Veronika Pivničková
Prezentace:
https://youtu.be/tanPPulRpXM

Dotazy k práci:
A) Byl při návrhu novostavby brán v potaz její případný vliv (překážka) na plnění funkce retenční nádrže?
B) Máte v plánu seznámit vedení města nebo jiného potenciálního investora s vaším návrhem? Pro kolik návštěvníků je centrum navrženo? Jaké jsou předpokládané investiční náklady? Je možno objekt dle současné legislativy realizovat? Jaký je hlavní dokument, který byste kontrolovala, abyste zjistila zda-li je vůbec možné tento objekt realizovat?
C) Jak bude řešeno zásobování objektu a parkování v jeho okolí? Kdo by měl být provozovatelem objektu? Jak je řešen bezbariérový přistup?

9) Práce: Akustická pohoda v naší škole
Student: Martin Hořák
Prezentace:
https://youtu.be/nr7vGcLSoTI

Dotazy k práci:
A) Byla vaše měření provedena podle příslušné normy? Jak daná norma definuje obsazenost místnosti osobami v průběhu měření?
B) Budou se na základě výsledků vaší práce provádět nějaké úpravy učeben?
C) Zkoušel jste měřit také někde mimo školu? V jakém předmětu ve škole jste se seznámil s problematikou akustiky?

10) Práce: Kontejnerový azylový dům pro matky s dětmi
Studentka: Nela Janovská
Prezentace:
https://youtu.be/sEF4RUWKPMg

Dotazy k práci:
A) Brala jste v potaz při svém návrhu prostor pro plnění domácích úkolů a studium školních dětí v obytných jednotkách nebo v jiném klidném prostoru (většinou bývá vlivem neutěšených rodinných poměrů školní prospěch ohrožen – problém se soustředěním se v nevyhovujících sociálních a pobytových podmínkách)?
B) Z jakého důvodu jste se rozhodla pro vámi zvolené konstrukční řešení (kontejnery)? Jaké jiné varianty konstrukčního řešení by bylo možné použít? Zabývala jste se ekonomickou náročností různých konstrukčních variant?
C) Měla jste možnost navštívit osobně nějakou kontejnerovou stavbu pro bytové potřeby nebo občanskou vybavenost?

11) Práce: Přestavba opavského bazénu na sportovní komplex
Studenti: Ondřej Bradávka, Lenka Ausficírová
Prezentace:
https://www.youtube.com/watch?v=0PxK08q1Ekc

Dotazy k práci:
A) Jak jsou řešené s ohledem na problematiku hluku a větrání suterénní prostory navržené pro aktivity parkuru a skateboardingu?
B) Práce je velmi zdařilá. Máte v plánu seznámit s ní vedení města nebo jiného potenciálního investora? Navštívili jste lokalitu bazénu osobně?
C) Máte informace o tom, jaké plány s objektem stávající majitel (pravděpodobně město) má?

12) Práce: Ubytování pro studenty v souladu s přírodou – EKOkolej
Studenti: Jakub Trčka, Klára Zdeborová
Prezentace:
https://youtu.be/xu85CJoPr-8

Dotazy k práci:
A) Jaká je životnost a způsob údržby podpůrné textilie použité na zelené stěny?
B) Využité konstrukční moduly vycházejí z nějakého standardizovaného řešení?
C) Víte jaká je běžná stohovatelnost lodních kontejnerů (kolik kontejnerů je možno na sebe umístit)? Jak tuto stohovatelnost ovlivní to, že budou kontejnery využity jako koleje? Je možné tuto stohovatelnost zvýšit? Jak byste to udělal?

13) Práce: Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb
Student: Adam Peprník
Prezentace:
https://youtu.be/4jQ_9vqv-5w

Dotazy k práci:
A) Práce má popisný charakter. Nezvažoval jste, že byste zpracoval i praktickou část, ve které byste se zaměřil na konkrétní projekt dřevostavby, případně na výzkum nějakého problému, který s problematikou dřevostaveb souvisí?
B) Mohl byste uvést příklad takového problému (který vy osobně považujete za důležitý a málo prozkoumaný)?
C) Máte nějaké praktické zkušenosti s dřevostavbami?

Dotazy ke všem pracím jsou vloženy.
Na zodpovězení otázek máte 60 min. od vložení příspěvku (dotazů) na web.
Předpokládaný konec diskuze je 10:16.

Konstatuji, že na fórum se přihlásilo 13 studentů k 11 pracím.
Nepřihlásila se Anežka Cimrmanová a Martin Hořák.
Předpokládám, že však už pracují na odpovědích.

Pokud by měl někdo problém s vložením odpovědí, apod., můžete mi zavolat na mob., který je uveden ve zvacím emailu.

A) Úklidová místnost bude využita jako sklad pro čistící potřeby. Po domluvě jednotlivých majitelů bytů, může být klidně využita jako kočárkárna. Ale nad touto
otázkou jsem nepřemýšlel a pokud by se objekt realizoval, tak by se tam dodělala přípojka vody, aby jsme si zde mohli napustit vodu a např. vytřít chodbu. A
kanalizace také, mohla by zde být např. výlevka.

Počet parkovacích míst je 25. Od investora jsme měli zadané, že jsme celkový počet bytů, tedy 23, máme vynásobit číslem 1,1. což po vynásobení vyjde 25,3,
proto jsem zvolil 25 parkovacích míst. Kdyby toto číslo bylo nedostačující, tak by se mohlo přidat další podzemní podlaží a nebo by lidé mohli parkovat na
vedlejším veřejném parkovišti u kulturního domu.

B) Zdivo Porotherm T 50 profi, jsem zvolil, protože má dobré tepelně izolační vlastnosti a že je vhodné i pro vícepodlažní objekty. Kdybych nad tímto projektem
měl volnou ruku, tak ho asi udělám celý monolitický, v dnešní době je to moderní a celá stavba by byla dokonale spražená a stavba by spolu výborně
spolupůsobila.

Základové pasy jsem použil z prostého betonu, protože podle geologického průzkumu, je zde v suterénu únosná zemina. Kdyby použil pasy ze ŽB, tak bych musel mít
od statika statický výpočet a návrh vyztužení daných pasů.

Retenční nádrž jsem řešil až úplně na konci projektu, takže v celkovém situačním výkresu je dešťová voda svedená do uličního řadu dešťové kanalizace, ale ve
vizualizacích si můžete všimnou, že jsem zde zvolil studnu, která je formou retenční nádrže a voda z ní může být použita pro zalévání zeleně v celém areálu
bytového domu.

Stropy jsou odlišné kvůli tomu, že nám pí. učitelka řekla, že minimálně jeden strop bude z nosníků a vložek a druhý z panelů kvůli maturitní zkoušce z
konstrukčních cvičení. Kdyby to bylo pouze na mě, tak bych nechal všechny stropy z dutinových ŽB panelů Spiroll a nebo bych je udělal monolitické.

C) Dle požadavků investora, jsem v bytovém domě zvolil 2 bezbariérové byty, které jsem oba umístil do prvního nadzemního podlaží. Do bytového domu vedou rampy,
takže toto podlaží je bezbariérové, ale ostatní podlaží už nejsou. To by šlo vyřešit vložením výtahu, pak by celý objekt byl bezbariérový.

Odstup od hranice pozemku mám minimálně 2m, tuto hodnotu nám zadal investor. Takový odstup je potřeba okotovat, kvůli stavebnímu povolení, aby ho bylo možné
vydat.

Dobrý den.
Zde jsou moje odpovědi na otázky:

A) Jsou požadavky na vzájemné odstupy staveb? Je v tomto případě nutno je dodržet? Uvažovala jste i o jiném dispozičním řešení, u kterého by výhled z otevřených prostor (lodžie a terasy) nebyl orientován „do druhé novostavby“, neboli zastíněn druhým objektem?
– Požadavky na odstup staveb je 7 metrů, v tomto případě není nutno dodržet odstup, když se požádá o výjimku. O jiném dispozičním řešení jsem neuvažovala, protože v požadavcích u zadání bylo jen, že balkony a lodžie smí být jen na jižní straně. Toto pravidlo je z důvodu toho, že objekt nesmí narušit život obyvatel v městysu Okříšky a tedy lidé na lodžiích by narušili soukromí obyvatel v blízkosti bytových domů. Zastínění není tak velké, jiné umístění staveb nebylo možné, z důvodu splnění požadavků na projekt.

B) Jak bude řešeno parkování? Chybí půdorysy podzemních podlaží. Jak bude využito podzemní podlaží vzdálenějšího objektu (bez vjezdu z přilehlé komunikace).
– Parkování bude řešeno v podzemních garážích. Ano, jsem si vědoma, že jsem zapomněla přiložit půdorys garáží. Podzemní garáže jsou propojeny, takže průjezd je přes první objekt a garáže jsou větší než půdorys objektů. Toto řešení jsem volila z důvodu ušetření místa na vjezd do garáže.

C) Je možné vstupovat do koupelny přímo z obývacího pokoje? Může v takovéto koupelně být umístěn záchod?
– Vstupovat by se takto nemělo, záchod by měl být oddělen přes dvoje dveře. Tato chyba je v 1.NP a problém by se dal vyřešit tím, že by se vytvořila příčka a vznikla by chodba pro oddělení. Pak by byl splněn požadavek.

Hezký den
Anežka Cimrmanová

Přestavba opavského bazénu na sportovní komplex
A) Naše práce je koncipovaná jako ideový návrh bez hlubšího řešení technických detailů. Nicméně světlá výška v suterénních prostorech dosahuje dostatečných hodnot například pro větrací systém i pro zvukovou izolaci.
Neprůzvučnost stěn by se dala zajistit skrze zvukovou izolaci v sádrokartonových příčkách, popřípadě plošnou hmotností u zděných konstrukcí.
B) Děkujeme, ano v stávající budově bazénu jsme byli na prohlídce a byli jsme provedeni všemi prostory, zejména technickým zázemím umístěným v suterénu. Samotný projekt je reakcí na nedostatečné zázemí opavských gymnastů, takže bychom mohli náš návrh dát k dispozici právě jim a poté může projekt postoupit dále, například na město.
C) Bohužel nemáme přímé informace od majitele, nicméně vzhledem k situaci, že se jednalo o novém aquaparku v Opavě a také vzhledem ke stavu bazénu, je jeho rekonstrukce podle našeho mínění na místě.

A) Nejdůležitější pro mě, jako autora, bylo, aby vzhled budovy byl co nejvíce patrný z výsledného modelu. Samotný model neslouží k porovnání s budovu gymnázia. Je určen k tomu, aby pozorovatel mohl zkoumat jednotlivé prvky budovy z blízka. Když jsem se v další části práce zaměřil na porovnávání jednotlivých prvků budovy s prvky jiných staveb, zaměřil jsem se na tyto konkrétní prvky a ty jsem v každém z případů doplnil o fotodokumentaci, avšak hlavní vždy byl teoretický popis rozdílů.

B) Na modelu jsem začal pracovat mnohem dříve, než jsem začal psát samotnou teoretickou část práce. Důvodem bylo, že jsem nevěděl, jak dlouho mi taková práce může trvat. Dříve jsem skládal pouze jednodušší geometrické obrazce. Když jsem práci rozpracoval, zjistil jsem, že je to práce časově náročnější než jsem si myslel, ale vzhledem k velké časové rezervě jsem si od práce mohl dávat někdy až několik týdnů dlouhou pauzu. Dobu práce na modelu tedy mohu pouze odhadovat, ale určitě se bude pohybovat v řádu desítek hodin.

C) Nejprve jsem uvažoval, že model by mohl mít i interiéry a zvedací střechu, od tohoto nápadu jsem však záhy upustil, hned jak jsem zjistil, jak náročná by byla tato práce na plánování a rýsování sítí pro vytvoření takto složitých útvarů, kterými jsou třeba klenby chodeb gymnázia. Model tedy tvoří jeden nerozložitelný útvar.
Jak je uvedeno i v teoretické části práce, model má rozměry 1 : 176. Vešel by se tedy svými půdorysy přibližně do obdélníku 42 x 37 cm. Nejvyšší část model, tedy věž, měří na výšku přibližně 25,5 cm.
Mnoho lidí mi doporučovalo, abych sítě pro vytvoření modelu budovy gymnázia oskenoval a ve spolupráci s některým z vydavatelů dětských papírových vystřihovánek navázal spolupráci na hromadné produkci vystřihovánky nymburského gymnázia. Od tohoto nápadu jsem však také upustil. První z důvodů byl ten, že jsem se nikdy nezabýval pravidly pro vytváření takových vystřihovánek, a je možné, že sítě, které jsem já vytvořil by měly silné nedostatky. Těmi nedostatky myslím zejména drobnost některých sítí, která mě v mnoha případech při následném sestavování modelu donutila k tomu, abych improvizoval při jejich slepování a vystřihování. Dalším z důvodů byl ten, že vzhledem k nedostatku plánů model nemusí proporčně odpovídat reálným rozměrům gymnázia. Tento fakt a nedokonalost modelu by mi nedovolil ho produkovat dále, přestože by takový počin mohl být i finančně ohodnocen. Kdyby ještě distributor trval na tom, že model má být barevný, jak tomu často u podobných vystřihovánek bývá, narazil bych také na problém. Barevná verze sítí nebyla totiž součástí mé práce a neobešla by se bez účasti dalšího tvůrce. Konkrétně jsem však žádného distributora vystřihovánek nekontaktoval a nevím tedy, zda by o produkci kopií mého modelu byl zájem.
Děkuji, Matěj Zikmunda
Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce

1) Objekt je založen na pilotách. Nebyl předložen geologický průzkum, takový požadavek od zadavatele nevzešel. Pokud by se návrh realizoval, bylo by nutné tento průzkum udělat a podle toho založení objektu navrhnout, tj. hloubka založeni do nezámrzné výšky, kvalita půdy, výskyt podzemní vody apod. S podzemním podlažím jsem nepočítala např. kvůli složitosti vjezdu na pozemek, malý prostor pro vjezd a výjezd ze dvora. Podzemí by bylo vhodné pro vyřešení nynějším nedostatku parkovacích míst. Dalším možným řešením zde bylo vytvořit polozapuštěné garáže, které dle mého názoru i kvůli menší půdorysné velikosti pozemku, nejsou nejlepším řešením.
2) Na školním kole mi bylo vytknuto řešení parkovacích míst, která jsem měla vytvořena jen pod objektem a průjezd do dvora byl zazděný, dále mi bylo vytknuto použití horní terasy pro všechny byty, kdy jsem měla společný přístup ze schodišťové chodby. Všechny výtky jsem znovu opravila a snažila se z chyb poučit. Na druhou stranu se Magistrátu líbilo napojení objektu na okolní zástavbu, celkový netradiční vzhled objektu, kdy i přes celkem složitý půdorys, vznikl celek, který je originální. Díky těmto skutečnostem jsem se umístila na 1. místě ve školním kole. V krajském kole mi vytkli absenci prostorů pro uložení sportovního vybavení, to jsem ale zdůvodnila tím, že by se dal zmenšit prostor pro komerční účely a vytvořit zde novou místnost právě pro tyto účely.
3) Oslunění znamená, že 1. března musí do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Norma řeší i to, že pokud 1. března slunce nesvítí, pak se dělá průměr slunečního svitu v hodinách během 40 dní v únoru a březnu. Tyto požadavky byly v pražských technických požadavcích, nyní jsou již zrušeny a posuzuje se jen denní osvětlení. Toto osvětlení je v mém návrhu uvažováno, a mělo by být splněno.

Dobrý den,
A) O uceleném scénáři pro urychlené opuštění tribuny jsem neuvažoval.

B) V celém prostoru pod tribunou se nachází šatnové prostory pro rozhodčí, hráče a zařízení pro volnočasové sportovce, tudíž prostor je využit kompletně. Samotná tribuna v podobě jaká je navržena bezbarierová není. Bylo by potřeba instalace schodišťového výtahu či jiných obdobných prostředků. Bezbarierová místa ke zhlédnutí zápasu se nacházejí v druhé budově, která je širší veřejností využívána pouze o poločasech, či těsně před/po zápasu, nikoli v průběhu.
Pro potřeby občerstvení se je potřeba přejít do druhé budovy, jelikož jsem se snažil aby obě budovy byly od sebe jednoznačně oddělené a na sobě nezávislé a bylo možné budovu B používat i v případech kdy tribuna využívána není – například ke společenským akcí.
Ano, pro vstup na tribunu se nachází pouze jeden společný vstup.
Všechny šatny jsem již od samého začátku uvažoval propojit pouze jednou chodbou a to také z důvodu že prostor pod tribunou je dost stísněný a je komplikované sem zasazovat další chodby.

C) Parkovací místa jsou navrhovány jako šikmé aby byla zachována rovnoběžnost s hrací plochou a kolmost vůči parkovacímu místu pro týmové autobusy. Na Vaši poslední otázku, bohužel nejsem schopen odpovědět, jelikož nejsem studentem odborné stavební školy, ale pouze všeobecného gymnázia a daným problémem jsem se nezabýval.

S pozdravem,
Tomáš Prokop

A) Všechny prvky až na koš a lavičku jsou poměrně odolné. Stojan na kola i prvky osvětlení jsou v případě poškození snadno nahraditelné, neboť jejich výroba není tak složitá jako u odpadkového koše a lavičky. Lavička a odpadkový koš jsou kvůli své pohyblivosti samozřejmě náchylnější k poškození, ovšem stále jsme se snažily zvolit jednoduchý základní funkční princip, protože čím je prvek složitější, tím je jeho případná oprava těžší. Prvky jsou v parku umístěny pro jeho oživení a zvýšení jeho návštěvnosti, obzvláštněním a částečně jsme při návrhu doufaly v ohleduplnost návštěvníků.
B) Návrh lavičky je naším vlastním. Koncept vznikl tím, že jsme se do parkových prvků snažily vnést nějakým způsobem pohyb a zároveň vnést do parku „hravé“ prvky. Naší hlavní inspirací byl nápad šachových stolů v parcích, avšak nechtěly jsme nikde tvořit různé stoly a odkládací místa na kterých by hrozilo hromadění odpadků. Proto jsme přešly k nápadu umístit stoly přímo „na lavičky“. Umožňujeme tím návštěvníkům mnohem větší variabilitu než kterou naskytují „obyčejné“ lavičky.
Návrh byl majiteli po proběhnutí krajského kola SOČ zaslán, ovšem bohužel jsme žádnou zpětnou vazbu zatím neobdržely. Můžeme jenom doufat v budoucí komunikaci s majitelem.
C) Jedná se o kulturní památku (zámek) pod památkovou ochranou od roku 1958. Pod památkovou ochranu spadá i oblast v přímém okolí zámku (park).
Celkově jsme navrhly 4 prvky parkového mobiliáře a to prvek nízkého osvětlení, stojan na kola, interaktivní lavičku a odpadkový koš.
Nad náklady jednotlivých prvků jsme v této fázi návrhu neuvažovaly. Vždy jsme volily dostupné materiály, například altán z pohledového betonu, úprava vodního toku je z betonu imitujícího kamenné bloky, osvětlení a nosná konstrukce koše i lavičky jsou z oceli (hlavně kvůli její pevnosti), pro pohyblivé části lavičky a odpadkového koše jsme volily dubové naimpregnované dřevo (dřevo listnatých stromů má v exteriérech větší odolnost než dřevo z jehličnatých stromů a dub sám o sobě má velmi kvalitní dřevo). Cena u lavičky a odpadkového koše by se zvedla hlavně kvůli složitější výrobě.
Celkové náklady jsme neodhadovaly, jelikož nemáme s žádnou podobnou prací zkušenosti. Navíc bychom do nákladů musely započítat i obnovu francouzské zahrady, vyčištění zeleně, realizaci nových cest a mostků a další.

A) V jaké souvislosti jste se poprvé setkala s kavitovanou vodou (s úpravou vody na bázi její kavitace)? Bylo by možné využít kavitovanou vodu pro přípravu čerstvého betonu ve velkých objemech (v betonárkách)?
S myšlenkou o úpravě vody za pomoci procesu kavitace jsem se setkala ze začátku školního roku, kdy jsme v rámci předmětu ,,stavební konstrukce“ probírali použití vody ve stavebnictví. Jelikož mi všechno o vodě nebylo úplně jasné, začala jsem bádat sama po informacích ohledně vody. Později na internetu jsem narazila na pojem ,,kavitace“, u kterého mě napadla myšlenka, že právě tím rozbouráním vodíkových můstků za pomoci speciálního kavitačního přístroje MultiJet, by bylo možno upravit i vodu klasickou, která by díky rozrušeným shlukům molekul vody teoreticky mohla fungovala jako klasická plastifikační přísada.
Vodu kavitovanou by ve velkých objemech využít šlo, jen by k tomu musel být zkonstruován stroj, který by fungoval na stejném principu, jako právě mnou používaný MultiJet, a byl byl přizpůsoben velkému výkonu a objemu vody. Jak jsem i v závěru práce uvedla, s tímto strojem by muselo nejprve být otestováno, po jaké době procesu kavitace je voda nejúčinnější pro tlakové pevnosti cementového tmele a potažmo betonu.

B) Jakým způsobem by se kavitovaná voda průmyslově vyráběla? Jakými zkouškami by bylo nutné ověřovat její vlastnosti? A jakými zkouškami by se ověřovaly vlastnosti čerstvého betonu (pro prokázání pozitivního efektu použití kavitované vody)?
Způsob průmyslové výroby kavitované vody si především představuji tak, že právě na místo stavby nebo v rámci dopravce betonu by se musel zařídit stroj podobný stroji, který jsem použila v laboratoři, samozřejmě o větším objemu a výkonu.
Nejdůležitější zkouškou pro ověřování vlastností by byla zkouška tlakových pevností, která by se nejprve provedla laboratorně a následně by mohla být zkoušena i přímo na místě výroby betonu nebo stavby. V rámci práce je i uvedeno, že voda kavitovaná funguje i ve směsi pro namíchání klasické receptury betonu, jen se pevnostní maximum s přidáním kameniva posune časově na vyšší hodnotu.
Pozitivní efekt použití kavitované vody závisí především na času procesu kavitace pro danou směs. Proto by v receptuře čerstvého betonu šlo hlavně o zjištění a ozkoušení právě doby účinné pro vyšší tlakové pevnosti, které by se muselo provést nejprve laboratorně.

C) Kolik bylo provedeno souhrnně laboratorně zkoušek?
Celkově jsem provedla asi kolem 600 zkoušek (dělalo se 80-100 zkoušek měsíčně), abych je následně mezi sebou mohla porovnávat. Prvními zkouškami byly zkoušky s použitím klasických plastifikačních přísad, které jsme měla dostupné k použití – tři z velkovýroby a jeden volně prodejný. Tyto zkoušky jsem provedla vždy se všemi pevnostními třídami cementu – 32,5; 42,5 a 52,5. Druhým typem zkoušek byly právě zkoušky s použitím kavitované vody, a to s vodou z vodovodního řadu a vodou demineralizovanou (za účelem zjištění, jestli minerály ve vodě nemají vliv na dobu procesu kavitace). Opět i tyto zkoušky jsem provedla se všemi pevnostními třídami Tyto zkoušky jsem následně mezi sebou porovnala. Z toho jsem právě zjistila, že kavitovaná voda má stejné nebo dokonce lepší konečné vlastnosti než plastifikátory a také že lépe voda funguje s vyššími pevnostními třídami cementu. Poznatkem také bylo, že s vodou demineralizovanou získám lepší výsledky konečných tlakových pevností, ale z hlediska financí se tato varianta úplně nehodí.

A) Byl při návrhu novostavby brán v potaz její případný vliv (překážka) na plnění funkce retenční nádrže?
Ano, byl. Návrh nemá žádný vliv na funkčnost retenční nádrže, jelikož jediná část, která do ní přímo zasahuje (terasa), je navržena na úzkých podpěrách, jež mají minimální vliv na objem nádrže.

B) Máte v plánu seznámit vedení města nebo jiného potenciálního investora s vaším návrhem? Pro kolik návštěvníků je centrum navrženo? Jaké jsou předpokládané investiční náklady? Je možno objekt dle současné legislativy realizovat? Jaký je hlavní dokument, který byste kontrolovala, abyste zjistila, zda-li je vůbec možné tento objekt realizovat?
Plánuji předložení návrhu nejprve městské části Brno-Medlánky, případně vedení města Brna.
Maximální kapacita části budovy označeného jako volnočasové centrum je 25 – 30 osob, interiéru bistra 30 osob, včetně personálu, a obě posezení vně budovy 40 – 50 osob.
Ano, stavbu lze zrealizovat, jak z hlediska prostorového, tak z hlediska přírodních a technických podmínek pro založení stavby (v blízkosti stojí několik vícepatrových bytových domů). Navíc existence blízké stávající zástavby zajišťuje napojení na potřebné inženýrské sítě.
Hlavní dokument pro ověření proveditelnosti realizace je stavební zákon a dále z něj vycházející územní plán.

C) Jak bude řešeno zásobování objektu a parkování v jeho okolí? Kdo by měl být provozovatelem objektu? Jak je řešen bezbariérový přistup?
Zásobování je řešeno příjezdovou cestou z ulice V Újezdech. Tato cesta je běžně využívána majiteli rodinných domů, jež stojí severozápadně od medláneckého rybníka. Pro účely zásobování bude vybudována část vedoucí přímo k zásobovacímu vchodu do budovy, přibližně 20 m dlouhá obslužná komunikace navazující na stávající obslužnou komunikaci.
Parkování přímo u budovy není nutností, jelikož je rekreační oblast Nových Medlánek využívána převážně místními. I přes to je v blízkém okolí zajištěno již existujícími parkovacími místy.
Provozovatelem objektu by mohla být jedna z několika obecně prospěšných společností z oblasti ekologie, které v městské části již působí.

Bezbariérový přístup je řešen konstrukčně – vchody z úrovně terénu, interiér je též přizpůsoben bezbariérově.

Děkuji za odpovědi studentů.
Ukončuji tímto (veřejnou) diskuzi této sekce – oboru 11.

Vážení studenti,
děkujeme za vaši účast v celostátním kole soutěže SOČ 2020.

Jsme rádi, že jste se zúčastnili soutěže SOČ v letošních nezvyklých a obtížných podmínkách.

Porota ocenila vaši iniciativu a sestaví pořadí.

Výsledková listina 42. ročníku SOČ bude předána hlavnímu organizačnímu výboru a vyhlášení bude provedeno jednotně za celou soutěž SOČ 2020.