Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 07 zemědělství, potravinářství, …

  • Toto téma obsahuje celkem 44 odpovědí. Do diskuze (1 účastník) se naposledy zapojil uživatel Vlastimil Mikšík a poslední změna proběhla 4 měsíci, 1 týdnem.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 40 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23592 Odpovědět
      Mirka Fatková
      Moderátor

      Porota oboru 07 – zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
      Složení poroty:
      Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.
      doc. Ing. Jaroslav Vadlejch, Ph.D.
      doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
      MVDr. Darja Musilová, Ph.D.
      PhDr. Petr Němeček, Ph.D.

    • #23814 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      První dotazy – sobota 13.6.2020 v 8.58 h.

    • #23859 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      Vážení soutěžící,
      online kladení dotazů proběhne v sobotu 13. června. Od devíti hodin začneme do fóra vkládat otázky komise (obvykle 3). Každý soutěžící bude mít své vlákno. Prosíme odpovídejte vždy do svého vlákna.
      Obhajoby proběhnout formou diskuze v jednotlivých vláknech, kontrolujte prosím, jestli jsme do Vašeho vlákna zareagovali na Vaši odpověď či zadali další dotaz.
      Držíme vám palce v celonárodním kole SOČ.

      Za porotu oboru 7. (zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství)
      Vlastimil Mikšík

    • #24055 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      1. P-glykoprotein a rezistence na anthelmintika u Haemonchus contortus (vlasovka slezová)
      Renáta Šormová

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Je anthelmintická rezistence v českých chovech hospodářských zvířat praktický problém?
      Dotaz 2: Existují kromě tradiční terapie anthelmintiky i jiná opatření k tlumení dopadu helmintóz? Jak vidíte jejich praktické využívání v budoucnosti?
      Dotaz 3: Jakou část experimentální práce jste sama prováděla?

    • #24062 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      2. Equinní rekurentní uveitida
      Barbora Bukovinová

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Máte vynikající rešerši. Proč jste zvolila na svoji samostatnou práci dotazník ? Možná by bylo vhodnější udělat k tomu konkrétní kazuistiku.
      Dotaz 2: Jaký je Váš názor na alternativní přístup k léčbě ERU?
      Dotaz 3: U bakteriálních příčin ERU na str.24 nesprávně uvádíte názvy původců ERU. Uveďte jejich správné názvy.

    • #24067 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      3. Využití mikroorganismů v biologické ochraně rostlin
      Adéla Samuelová

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Jak moc se od sebe liší Bacillus velezensis a Bacillus subtilis?
      Dotaz 2: Jak se jmenuje přípravek (není dlouho na trhu), který obsahuje Bacillus velezensis, resp. výrobce uvádí B. amyloliquefaciens? Vyzkoušela jste ho na zahrádce?
      Dotaz 3: Jaké jsou možnosti využití silic v biologické ochraně rostlin?

    • #24076 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      4. Infekční peritonitida koček
      Viktoria Babíková

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Nesouhlasím s tvrzením, že FIP je nové onemocnění (od roku 2016). Můžete uvést, kdy byla FIP poprvé popsána u koček? Rychlotesty mohou být falešně pozitivní nebo negativní. Nebylo by lepší použít i jiné metody k potvrzení diagnózy?
      Dotaz 2: Jaký je aktuální výskyt FCoV a FIP v ČR a ve světě a jaký je podle Vás trend do budoucna?
      Dotaz 3: Jakým způsobem byla v praktické části práce diagnostikována FIP u živých zvířat? Byl původce onemocnění prokázán i pitevně?

      • #24486 Odpovědět
        Viktoria Babíková
        Host

        1. Netvrdím, že FIP je nové onemocnění, jen, že v minulosti se o něm tolik nevědělo a nemluvilo. V posledních letech se počet nakažených zvyšuje a majitelé koček o něm začínají mít povědomí.
        Poprvé byla popsána začátkem 70. let v USA: Teprve po dvaceti letech byla potvrzena její virová etiologie.
        To ano, mohou, sama jsem se s touto situací při své praxi na klinice setkala, zde vždy lékař doporučuje testy opakovat po několika týdnech, aby se přítomnost viru prokázala či naopak vyvrátila. Poté se nám také přítomnost viru může potvrdit pokud zvíře kladně reaguje na léčbu. Jiné způsoby diagnostiky mi známé nejsou, svou práci jsem vypracovávala podle zkušeností z kliniky, kde pokud si nejsme jisti, tak provádíme test, ale pokud jsou příznaky jasné či je zvíře ve špatném stavu, většinou majitelům doporučujeme následnou anestezii. Ráda bych se v budoucnosti při svém studiu zabývala i řešením nových způsobů diagnostiky.

        2. Prevalence se v Evropě pohybuje okolo 6% a samozřejmě se poté pravděpodobnost u zvířat chovaných ve vyšších koncentracích zvyšuje. Až 50% koček má ale na tuto nemoc přítomné protilátky, což znamená, že u koček se vir vyskytl. Do budoucna se počet nakažených bude nejspíše stále zvyšovat, protože i na klinice máme stále víc a víc nových případů.

        3. V praktické části se přítomnost nákazy diagnostikovala pouze sérologickými testy. Pitvy na klinikách jsou nově (asi rok) zákonem zakázány a ve většině případů si majitelé ani nepřejí provádět pro potvrzení diagnózy.

      • #24487 Odpovědět
        Viktoria Babíková
        Host

        1. Netvrdím, že FIP je nové onemocnění, jen, že v minulosti se o něm tolik nevědělo a nemluvilo. V posledních letech se počet nakažených zvyšuje a majitelé koček o něm začínají mít povědomí.
        Poprvé byla popsána začátkem 70. let v USA: Teprve po dvaceti letech byla potvrzena její virová etiologie.
        To ano, mohou, sama jsem se s touto situací při své praxi na klinice setkala, zde vždy lékař doporučuje testy opakovat po několika týdnech, aby se přítomnost viru prokázala či naopak vyvrátila. Poté se nám také přítomnost viru může potvrdit pokud zvíře kladně reaguje na léčbu. Jiné způsoby diagnostiky mi známé nejsou, svou práci jsem vypracovávala podle zkušeností z kliniky, kde pokud si nejsme jisti, tak provádíme test, ale pokud jsou příznaky jasné či je zvíře ve špatném stavu, většinou majitelům doporučujeme následnou anestezii. Ráda bych se v budoucnosti při svém studiu zabývala i řešením nových způsobů diagnostiky.

        2. Prevalence se v Evropě pohybuje okolo 6% a samozřejmě se poté pravděpodobnost u zvířat chovaných ve vyšších koncentracích zvyšuje. Až 50% koček má ale na tuto nemoc přítomné protilátky, což znamená, že u koček se vir vyskytl. Do budoucna se počet nakažených bude nejspíše stále zvyšovat, protože i na klinice máme stále víc a víc nových případů.

        3. V praktické části se přítomnost nákazy diagnostikovala pouze sérologickými testy. Pitvy na klinikách jsou nově (asi rok) zákonem zakázány a ve většině případů si majitelé ani nepřejí provádět pro potvrzení diagnózy.

    • #24084 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      5. Výskyt motolice jaterní (Fasciola hepatica) v chovech skotu a malých přežvýkavců na území České republiky
      Čeněk Motyčka

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: V praktické části popisujete koprologické vyšetření k detekci F.hepatica u ovcí s pouze 1 pozitivním výsledkem. Můžeme očekávat podobné výsledky i u koz?
      Dotaz 2: Jaký je Váš osobní názor, proč došlo ke snížení výskytu F.hepatica od 60.let minulého století?
      Dotaz 3: S ohledem na záchyt pozitivního kusu na jatkách. Očekáváme záchyt fasciolózy u mléčného nebo masného skotu?

    • #24086 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      6. Včelí rok
      Martin Antl

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Jakým způsobem chcete motivovat mladé lidi, aby se zabývali včelařením?
      Dotaz 2: Jak byste chtěl docílit spolupráce se zemědělci, aby nepoužívali hojně pesticidy ?
      Dotaz 3: Věnujete se i propagační činnosti. Jaké medonosné rostliny byste poradil pěstovat na zahrádkách, aby včely měly souvislý pás pastvy od jara až do léta? Která rostlina v ČR ovlivňuje množství snůšky medu (je nejčastější)?

    • #24097 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      7. Vermikompostování
      Lenka Trojanová

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Asi jste tuto otázku už dostala, ale musím se zeptat. Co s přemnoženou žížalou kalifornskou, nepůvodním druhem na našem území?
      Dotaz 2: Jak postupovat, abychom zajistili stálou teplotu žížalám po celý rok, pokud nemáte teplý sklep?
      Dotaz 3: V práci uvádíte, jaký rozdíl byl v produkci žížalího čaje u obou druhů žížal. Také uvádíte test toxicity z výluhu vermikompostu, tedy jeho kvalitu. Ale nevíme, kolik bylo za 3 měsíce vyrobeno vermikompostu u obou druhů žížal. Sledovala jste i množství?

    • #24100 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      8. Sledování vlivu rozdílné krmné dávky na růstové charakteristiky králíků v drobném chovu
      Josef Antes

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Jaké faktory mohou nejčastěji ovlivnit trávení králíků a mohly ovlivnit Váš výživový experiment?
      Dotaz 2: Čím si vysvětlujete, že došlo u obou skupin v 2.polovině experimentu k vyrovnání hmotnosti?
      Dotaz 3: Lze předpokládat, že obdobného výsledku by bylo dosaženo i např. u kombinovaných plemen? Nebo je tento vliv rozdílné krmné dávky pozorovatelný jen u masných plemen králíků a proč?

    • #24110 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      9. Měření vlastností různých odrůd domácích moštovaných jablek
      Marie Graclíková

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Víte, kdo jsou největší producenti jablek ve světě a v EU?
      Dotaz 2: Proč se sklízela jablka na pokus již v červnu (10.6.)? V práci zmiňujete obsah dusitanů (i v závěru). Jaký je rozdíl mezi dusičnany a dusitany?
      Dotaz 3: Nezdá se mi Vaše tvrzení v práci, že v průběhu skladování se v jablkách tvořilo více vápenatých iontů, nebo naopak, že se tyto ionty rozpadaly na jiné chemické látky. Co mohlo být důvodem změny obsahu vápenatých iontů a jiných minerálních látek v jablkách během skladování?

    • #24114 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      10. Mikroplasty ve vodě
      Martin Vele

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: V obahojobě zmiňujete vliv mikroplastů na zdraví člověka. Víte konkrétně jak fungují mikroplasty, resp. nanoplasty na buňky ?
      Dotaz 2: Zkoušel jste odstranit mikroplasty z pitné vody pomocí nanofiltru. Víte jak se eliminují mikroplasty z pitné vody (např. komerčním zařízením Filtermac?)
      Dotaz 3: Jakým způsobem se testuje toxicita plastů?

    • #24127 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      11. Analýza jedlého hmyzu
      Jan Gajdošík

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Hmyz je od roku 2018 v EU zařazen mezi “potraviny nového typu”. Víte, co tento pojem znamená?
      Dotaz 2: Popište princip, jak jste ve své práci stanovil “Stravitelnost organické hmoty”?
      Dotaz 3: Lišily se postoje ke konzumaci hmyzu mezi muži a ženami, kterých jste se dotazoval svým dotazníkem? Jaké další faktory mohou ovlivnit vztah spotřebitelů ke konzumaci hmyzu a výrobků z něj připravených?

      • #24290 Odpovědět
        Jan Gajdošík
        Host

        Dobrý den, děkuji za dotazy k práci Analýza jedlého hmyzu

        1. Pojem „potravina nového typu“ znamená, že se potravina nekonzumovala před rokem 1997 (není doložena její historie). Co se týče jedlého hmyzu ten se na základě literárních pramenů konzumoval (kuchařka Ondráčková okolo roku 1930), a pak se dlouho jedlý hmyz nekonzumoval, a proto se může označit jako „nová potravina“.
        2. Stravitelnost organické hmoty jsem stanovil na základě metodiky uvedené v práci. Principem stanovení stravitelnosti je působení enzymů (pepsin a pankreatin) v inkubátoru Daisy – simuluje trávení tenkého střeva, po dobu, kterou by hmota strávila během jejich působení v trávicím traktu. Tím je simulováno zejména působení enzymů v tenkém střevě. Předtím ale byla provedena simulace žaludečního trávení pomocí HCl. Po simulaci trávení byla provedena mineralizace. Obsah popelovin byl odečten od hmotnosti vzorku po inkubaci a vysušení. Stravitelnost organické hmoty byla „laicky řečeno“ vypočtena odečtením toho jsme měli na začátku od toho co jsme měli na konci.
        3. Ze zkušeností při degustaci byli muži otevřenější k této formě stravy než ženy, které spíše preferovali neviditelnou formu. Mezi další faktory k ovlivnění vztahu spotřebitelů je propagace, informace o pozitivech a negativech, forma nabídky, trendy v gastronomii a cena výrobků + faktory uvedené v práci. (chuť a vzhled)

    • #24140 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      12. Metody analýzy DNA pro autentizaci máku setého (Papaver somniferum)
      Catherine Anne Portway

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Byly analýzou DNA odlišeny mák vlčí a mák východní od máku setého? Vzpomenete si na jména potravinářských odrůd, které jste měla k dispozici?
      Dotaz 2: Co by měl mák prověřené provenience v obchodní síti na etiketě obsahovat, aby spotřebitel věděl, že kupuje český potravinářský produkt? (jde mi o váš nápad anebo uveďte známé značky).
      Dotaz 3: Jakou část experimentální práce jste sama prováděla?

    • #24144 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      13. Aspekty výživy osob s Celiakií a bezlepková kuchařka
      Michaela Korseltová

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Co jsou pseudocereálie, proč je takhle označujeme a co mezi ně řadíme? Zařazujete je do svého jídelníčku?
      Dotaz 2: V práci uvádíte, že v důsledku nedostatku některých vitaminu, může u celiaků dojít ke koagulopatii. Můžete objasnit, o které vitaminy se jedná?
      Dotaz 3: Jaký je rozdíl mezi potravinou, která je označena „bez lepku“ a potravinou, která je označena tvrzením „velmi nízký obsah lepku“?

    • #24149 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      14. Výcvik a vývoj hříbat
      Jáchym Huryta

      OTÁZKY POROTY:
      Dotaz 1: Proč neupoužíváte, kromě jedné věty, označení koní ve výcviku remonta a stále se držíte pojmu výcviku hříbat?
      Dotaz 2: Není věk 28, resp 29 měsíců příliš brzký na základní výcvik a už vůbec na obsedání?
      Dotaz 3: V práci neuvádíte, jak často a kolikrát jste daný cvik / prvek opakoval, než ho kůň zvládl. Mohl byste uvést příklad např. u “stání”?

      • #24282 Odpovědět
        Jáchym Huryta
        Host

        Dobrý den,
        Děkuji za dotazy.
        Dotaz 1: Co se týče označení “remonta”, tak to se používá k popsání hříbat, které jsou v základním výcviku. Já jsem většinou popisoval celou akci, a tak jsem používal “výcvik hříbat”.
        Dotaz 2: Tato věc je velmi individuální a vždy záleží na konkrétním hříběti. Jsou hříbata, která jsou již ve dvou letech schopna běhat dostihy, což ale samozřejmě není můj případ. Hříbatům bylo cca 25 a 26 měsíců, když jsem si je převzal do výcviku a celý proces probíhal postupně. Hříbata jsem zatěžoval postupně tak, aby si zvykala na nějakou určitou zátěž a postupně se nasvalila a nedošlo ke zdravotním komplikacím hříbat. Na obě hříbata jsem poprvé nasedl asi 5 měsíců poté, ale vždy jen na velmi krátkou dobu (asi 3 min) a pak jsem zase sesednul. Takto jsem to opakoval a postupně lehce prodlužoval dobu v sedle.
        Dotaz 3: Snažil jsem se k hříbatům docházet každý den, aby byl výcvik co nejefektivnější. Když jsem cvik opakoval každý den několikrát, tak si hříbata velice rychle zvykla co jsem po nich chtěl. Stání jsme zvládli za zhruba týden do fáze, aby hříbata zvládla stát na místě, ikdyž jsem se procházel kolem nich po jízdárně. Ale jak rychle se to naučí, tak taky tak rychle to opět můžou zapomenout, takže i při dalších prvcích jsem musel základní cviky jako stání stále opakovat.

    • #24249 Odpovědět
      Marie Graclíková
      Host

      Dobrý den Vážená poroto,
      níže zasílám odpovědi na vaše dotazy.
      1. Je známo, že dlouhá léta produkci jablek v EU zastávala Itálie. Bohužel pro ni se však za poslední roky vyšvihlo v tomto odvětví i Polsko, které nyní prodej jablek v Evropě výrazně ovlivňuje. Ve světovém měřítku tuto funkci zastává největší producent Čína. Ta vyprodukuje ročně až 10x více jablek než například USA.
      2. Jablka byla sklízena takto předčasně, jelikož jsem se doslechla a je to známý fakt, že se veškeré ovoce (včetně jablek) sklízí ještě před dobou plného zrání. Toto se děje hlavně kvůli z daleka dováženému ovoci a nechává se samostatně dozrát.
      Zavedla jsem tudíž tento jev do extrému, abych zjistila, jak velké rozdíly budou mezi jablky skladovanými a jablky, která zrála o 3 měsíce déle v přirozeném prostředí (na stromě). Tudíž jablka byla sklizena takto předčasně, aby bylo zjištěno, zda má předčasný sběr jablek nějaký vliv na cukernatost apod., popřípadě jak velký.
      Dusitany úzce souvisí s dusičnany, jelikož na ně mohou zoxidovat, což se mohlo při zkoumání jednotlivých jablek lehce projevit při oxidaci moštu. Avšak zde v mé práci jde o překlep z nepozornosti, jelikož jsem se zaměřovala již na oxidované dusičnanové ionty.
      3. Je možné, že se vlivem skladování zvýšila koncentrace obsahu jak vápenatých, tak ostatních látek právě kvůli pozvolnému vysychání dužiny. Jelikož sondy měřily jablečné mošty o různé koncentraci (vlivem skladování), tak mohlo dojít ke zdánlivému navýšení i těchto látek. To by mohl být důvod, proč sonda naměřila vyšší obsah právě těchto iontů u jablek skladovaných.

    • #24256 Odpovědět
      Michaela Korseltová
      Host

      Dotaz 1: Pseudocerálie jsou zrna, která se dají využít stejným/podobným způsobem jako obiloviny (pšenice, rýže,…), ale řadí se do jiné skupiny a to z toho důvodu, že mají vyšší obsah vitamínů a minerálních látek. Také mají oproti obilovinám vyšší nutriční hodnotu. Mezi pseudocerálie se řadí např. pohanka, bulgur, špalda. Některé pseudocerálie lze zařadit do bezlepkového jídelníčku. Já osobně je však nepoužívám, kvůli špatným zkušenostem při vaření a z důvodu chuti (doma nám potraviny z pohankové mouky nechutnají).

      Dotaz 2: Ke koagulopatii dochází především díky nedostatku vitamínu K. Ten se nachází v zelené a listové zelenině (avokádo, brokolice, kapusta, zelí, …)

      Dotaz 3: „Bez lepku“ jsou označeny potraviny, které mají maximální obsah lepku menší než 20 mg/kg. „Velmi nízký obsah lepku“ má maximální obsah lepku do 100 mg/kg. Je potřeba tyto dvě věci rozlišovat, protože různí lidé mají odlišnou toleranci vůči lepku. Může se tak stát, že někdo s vysokou intolerancí na lepek si tedy nemůže dovolit konzumovat potraviny ani s velmi nízkým obsahem lepku.

    • #24258 Odpovědět
      Barbora Bukovinová
      Host

      Dobrý den, velice děkuji za dotazy.

      1. Ano, sama si uvědomuji, že popis jednotlivých případů by byl mnohem vhodnější a zajímavější. Přiznám se, že volba dotazníku souvisela s mými časovými možnostmi a také s tím, že v předchozím školním roce jsem neměla v úmyslu jít s touto prací do SOČ. Když tedy tato situace nastala v letošním školním roce, již nebylo mnoho času na rozvíjení práce, proto její jádro zůstalo téměř nepozměněno (až na nějaké formální věci) a to také z toho důvodu, že jsem měla rozepsanou již práci jinou (u nás na škole se píší ročníkové práce dva rokz po sobě, v sextě a v septimě). A za druhé, v určité fázi psaní práce jsem se již nestýkala s MVDr. Šárkou Krisovou, Ph. D., tudíž si myslím, že kazuistika v tomto případě by možná nebyla dotažená do konce a do detailu tak, jak bych si to já představovala. Navíc, moje znalosti o onemocnění jsou dle mého názoru ještě pořád základní (stejně tak předkládám tuto práci chovatelům a ošetřovatelům koní – najdou zde základní informace) a nebylo by na místě, abych se v takových věcech bez odborného dozoru a vedení „šťourala“ a vyvozovala z toho třeba nesprávné závěry. Moje maximum byl popis těch dvou koní (Pernod, Brian Dear Lynx) a již v tomto případě jsem váhala, zda se mám vůbec do něčeho takového pouštět. Nicméně, děkuji za tip, rozhodně je to jedno z možných budoucích rozšíření práce.

      2. Sama jsem se nikdy nesetkala s někým, kdo by alternativní medicíny využíval, tudíž nemohu posoudit její účinnost. V ČR je málo veterinárních lékařů (zda-li pak vůbec?), kteří by se alternativní medicínou zabývali. Asi nejvýraznější představitel alternativních postupů v léčbě ERU, Ing. Tomáš Sychra, navíc sám ani veterinárním lékařem není a pro mě je velice důležité, aby člověk, který mi má léčit koně, o tom zvířeti taky něco věděl. Takže už z tohoto důvodu se k alternativní medicíně v případě léčby ERU úplně nepřikláním. Myslím si, že takový postup v léčbě ERU je ještě „v plenkách“ a já mám ráda, když jsou postupy alespoň trochu ověřené. Za mě tedy alternativní léčba při ERU rozhodně nevítězí, zůstala bych u tradičních, konzervativních metod. Co se ale práce týče, je dobré tuto metodu zmínit, protože může existovat řada chovatelů, kteří budou mít jiný názor než já.

      3. Vídíte! A narážíme na mou nekvalifikovanost a získané (pouze) základní znalosti! To je o čem jsem psala v bodě 1 … Nejsem veterinář, ani biolog, takže zkusím použít internet a něčemu novému se naučit 🙂
      Takže správně by to mohlo být: „Leptospira grippotyphosa, Leptospira Icterphaemorrhagie, Leptospira canicola, Leptospira
      serjoe hardjo, Toxoplasma gondii, Brucella, Salmonella, Streptococcus, Escherichia coli, Rhodococcus equi, Borrelia.“ Nepsrávně jsem uvedla samostatně Leptospiru a její druhy jsem považovala za jiné bakterie. Teď jsem zase o něco chytřejší 🙂 Děkuji za připomínku!

    • #24285 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      Děkuji za odpovědi.

      Petr Němeček

    • #24305 Odpovědět
      Lenka Kouřimská
      Host

      Odpověď pro slečnu Gracíkovou: Děkuji za odpovědi. Všechny jsou správné. Škoda, že jste nestanovila sušinu jablek a naměřené hodnoty nevztáhla pak na sušinu. Také příště doporučuji změřit od každé odrůdy více než jedno jablko, aby bylo možné ze získaných hodnot stanovit průměr a směrodatnou odchylku.

    • #24307 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      Děkuji za Vaši reakci.
      Přesto bych považoval za vhodnější používat remonta, remontní výcvik, protože výcvik hříbat je dosti zavádějící a mnozí by si pod tím mohli představit úplně něco jiného.

      Petr Němeček

    • #24320 Odpovědět
      Renáta Šormová
      Host

      Dotaz 1:
      Ano, anthelmintická rezistence je v českých chovech praktický problém. Výskytem rezistence v českém chovu se zabývalo již několik studií. V teoretické části mé práce jsem odkázala na studii pana Chrousta z roku 2000 a studii paní Vernerové a kol. z roku 2007. Obě tyto práce výskyt rezistence v několika chovech napříč Českou republikou skutečně potvrdily.

      Dotaz 2:
      K tlumení dopadu helmintóz se kromě tradiční terapie jiná opatření nacházejí zřídka kdy. Chovatelé by měli především dbát na dostatečnou prevenci, zahrnující karanténní opatření nakažených jedinců. Dále by se pak v případě výskytu hemonchózy měli soustředit na správné dávkování anthelmintik (dle hmotnosti a stupně infekce) a jejich občasné obměňování.
      Významné je též střídání pastvin. Louka by se měla jeden rok pouze sekat, při čemž by nematoda byla v takovém případě zahubena UV paprsky. Pro hubení nematod vyskytujících se na pastvinách se v praxi používají také specifické houby.
      Probíhají též výzkumy, které se zabývají vývojem vakcíny. Bohužel jsou však tyto práce prozatím bezúspěšné.

      Dotaz 3:
      Kromě získávání dospělců pomocí agarové metody, při níž jsem panu profesorovi Lamkovi pouze asistovala, jsem ostatní experimentální práce prováděla po zaučení paní Kellerovou sama, pouze za jejího občasného teoretického mentorování

    • #24321 Odpovědět
      Josef Antes
      Host

      Dobrý den vážená poroto,
      Dotaz 1: Nejvýznamnější faktor, který mohl ovlivnit můj experiment, byl rozdílný počet mláďat v jednotlivých vrzích. Na osm mláďat se logicky dostalo více mateřského mléka než na dvanáct mláďat, takže méně početnější vrhy měly na začátku svého vývinu výhodu. Mezi další faktory, které mají rozdílný vliv na trávení, patří počasí, stresové situace, nemoci nebo kvalita potravy. Kvalita potravy byla pro všechny králíky stejná, nemoci a stresové situace se chovu během experimentu vyhýbaly. Přestože vrhy byly od sebe časově vzdáleny zhruba měsíc, neřekl bych, že počasí mohlo mít na růst králíků vliv, neboť umístění králíkárny dostatečně tlumilo vlivy počasí na chov.

      Dotaz 2: Králíci krmení pouze KKS mají vzhledem k ideálnímu složení jejich krmné dávky lepší předpoklady pro intenzivnější růst. Právě tento fakt se projevil po odstavu, kdy králíci skupiny krmené KKS začaly „dohánět“ králíky ze skupiny KKS+ječmen. Že k tomuto jevu došlo až po odstavu, si vysvětluji tak, že na králíky kojené mlékem nemá ani takový vliv potrava jejich matky, jako jejich počet ve vrhu. Rozdílné složení dávky se tak naplno mohlo projevit až po odstavu (přesněji ve chvíli kdy přestali přijímat mateřské mléko, což postupně nastávalo ještě před odstavem), kdy stravu králíků tvořila už výhradně pevná strava.

      Dotaz 3: Vliv rozdílných krmných dávek na růst bude určitě nejlépe rozpoznatelný u masných plemen, protože nejen že jsou geneticky uzpůsobeni k tomu, aby rostly rychleji a do větších rozměrů (což logicky umocňuje hmotnostní rozdíly), ale i proto, že samotný růst je hlavním rysem, který u nich pozorujeme. U plemen ostatních typů se na rychlost růstu neklade takový důraz, protože cílem chovu je například srst nebo celkový vzhled králíka a těmto cílům se podřizuje i výživa králíka. Abych se vrátil k otázce, u plemen jiných typů by mohlo být podobného výsledku dosaženo, ale rozdíly by nebyly pravděpodobně tak velké jako u masných plemen. Pro takový pokus bych použil výrazněji rozdílných typů krmiva, např.: skupina 1 – KKS, skupina 2 – ječmen.

    • #24331 Odpovědět
      Lenka Kouřimská
      Host

      Odpověď pro slečnu Korseltovou: Děkuji za správné odpovědi. U té první bych ještě doplnila, že pseudocereálie jsou většinou dvouděložné rostliny na rozdíl od obilnin, které jsou jednoděložné.

    • #24345 Odpovědět
      Čeněk Motyčka
      Host

      Dobrý den, vážená poroto,
      níže zasílám odpovědi na Vaše dotazy.

      1, Bohužel, nebo spíše bohudík při koprologickém vyšetření nedošlo k žádné detekci F.hepatica u ovcí. Pouze se v jednom vzorku objevil D. dendriticum. U koz lze očekávat stejné výsledky. Náchylnost k nákaze je u koz a ovcí stejně, kozy jsou ovšem spíše okusovači a ovce spáseči. Kdyby byl výskyt F.hepatica vždy spíše pouze v nižších částech pastviny, dalo by se očekávat, že bude nakaženo více ovcí než koz.
      2, Dle mého osobního názoru k tomu došlo hlavně díky celorepublikovému plošnému tlumení výskytu. Jakékoliv pokusy jednotlivých chovatelů zastavit šíření F.hepatica ve svém chovu musely být v takto malém měřítku do začátku plošného tlumení zcela bezvýsledné nebo pouze s krátkodobým účinkem. Ovšem fakt, že se F.hepatica nezačala znovu postupně rozšiřovat přikládám nízkému množství srážek. Ovšem pokud by vydrželo takové počasí, jaké jsme mohli vidět v uplynulých pár měsících, tedy s nadprůměrnými vytrvalými srážkami, myslím si, že by se situace mohla začít zhoršovat.
      3, Dle mého názoru nelze pouze podle užitkovosti skotu očekávat někde vyšší výskyt. Mnohem důležitější je způsob chovu, ten se totiž nemusí mezi masným a mléčným skotem lišit. Jestliže má skot přístup na pastvinu ohrožení nákazou by se mělo zvětšovat. Ovšem při špatné zdravotní kondici zvířete se riziko také zvyšuje. Kdybychom tedy řekli, že masný skot je takový skot, který je volně na pastvě a mléčný skot je také chován na pastvě ovšem je pravidelně v nepřirozených intervalech zabřeznut, jeho tělo je tedy silně zatíženo a vitalita zvířete rok od roku klesá. V tomto případě bych očekával vyšší rozšíření u mléčného skotu.

    • #24348 Odpovědět
      Martin Antl
      Host

      Hezký den.
      1) Prvním krokem bylo zhotovení materiálů, které usnadní práci začínajících včelařů. Vyšly tři články v Chotěbořském ECHU, vytvořil jsem brožuru, umístil odkazy na net – stránky Začínající včelaři sobě a stránky Včelaři. Zde najdou všechny základní informace o včelaření. Pokud by si nevěděli i přesto rady, mohou mě kontaktovat. Na chotěbořském gymnáziu příští školní rok vznikne kroužek o včelaření, který povedu.

      2) Bohužel zakázat aplikování pesticidů v dopoledních a odpoledních hodinách zemědělcům se nedaří, muselo by to být upraveno zákonem. Je to pouze o domluvě mezi včelařem a příslušným farmářem nebo zemědělským družstvem. Chápu, že pesticidy jsou potřebné pro pěstování dané plodiny, ale je potřeba si uvědomit, že včely dokáží u hmyzosnubných rostlin (například řepka), výrazně zvýšit výnos dané plodiny. Bylo by potřeba, aby zemědělec aplikoval dané pesticidy po 20 hodině večer nebo v ranních hodinách, jelikož včely lítají přibližně od 8 hodiny ranní do 8 hodiny večerní. Záleží na počasí.

      3)Nejvýznamnější medonosnou čeledí na zahrádkách jsou jistě hluchavkovité rostliny. Ty dokáží, nejen včelám, ale i motýlům, čmelákům zajistit přísun pylu a nektaru opravdu od jara do pozdního léta. Pokud máme za zahrádkou „kvetoucí louku“, nebo naše zahrada přímo patří do „živých či přírodních zahrad“, tak se nemusíme bát, že by včely neměly stálý zdroj snůšky (pastvy). Mezi rostliny, které bych zmínil, patří smetánka lékařská, třezalka tečkovaná, mateřídouška. Největší radost včelám udělá pěstování kulturních rostlin, jako je řepka olejka, kmín, jetel, pohanka, a v neposlední řadě velice nektarodárná rostlina, svazenka. Na zahradě můžeme vyset do trávního porostu například kruhy jetele, nebo právě svazenky. Na prvním místě, ve snůšce, bych zmínil brukev řepku olejku, která při kvetení tvoří největší část zdroje nektaru. Samozřejmě oboustranně velmi prospěšný vztah je mezi včelkami a hmyzosnubnými dřevinami – ať už na zahrádkách můžeme jmenovat ovocné stromy z růžovitých – třešeň, jabloň, ale také lípu, nebo invazní, ale velmi medonosný akát, případně vrbu jívu v brzkém jaru, která je důležitá pro prvotní sběr pylu. Druhově pestrá, přírodní zahrada, tyto požadavky jistě splní, na rozdíl od zahrady s anglickým trávníkem a zeravy.

    • #24406 Odpovědět
      Jaroslav Vadlejch
      Host

      Děkujeme za zodpovězení dotazů.

    • #24412 Odpovědět
      Adéla Samuelová
      Host

      Dobrý den,
      níže jsou odpovědi na Vaše dotazy.
      Dotaz č. 1: Musím se přiznat, že přesné biologické rozdíly (počet bičíků pro příklad) neznám. Ale jedním z rozdílů je určitě místo prvního nalezení obou bakterií. Bacillus velezensis a Bacillus subtilis (bacil senný žijící v půdě) se také jistě liší ve svém genomu a stavbě. Podrobnější rozdíly bych musela jistě dohledat.
      Dotaz č. 2: Nejsem si jistá, ale přípravek si myslím jmenuje Botrybel, ale ten už je na trhu možná déle. Bohužel jsem tento přípravek na zahrádce neměla možnost vyzkoušet, ani tak moji příbuzní, od kterých byly vzorky napadených rostlin odebrány. Moji příbuzní bohužel jsou zastánci chemických postřiků, takže jejich přechod na jiný druh ochrany by mohl možná skončit i hádkou. Každopádně na mé zahrádce bych přípravek možná vyzkoušela.
      Dotaz č. 3: Shodou okolností toto mělo být další pokračování mé práce, ale jelikož jsem v maturitním ročníku, rozhodli jsme se s dalšími pokusy již nepokračovat. Silice se v biologické ochraně rostlin dají použít stejně jako třeba již zmíněné mikroorganismy. Hlavním pokračováním této práce, kterou jsem konzultovala s odbornými pracovníky, bylo i vyzkoušet výtažky, které každý člověk moc dobře zná a jsou běžně dostupné v našem okolí, tedy nic nenáročného a nezatěžující přírodu. Například použití výtažků z česneku nebo máty. Dále bych právě zkoumala jejich účinnost na rostlinách, tedy jak velkou měrou dokáží inhibovat růst patogenů na rostlině. Tyto biologicky aktivní látky představují pro pěstitele jednodušší způsob aplikace ochrany, která rostlinu nebude jakýmkoliv způsobem inhibovat. Dle mého názoru, využití silic je někde na rozhraní mezi biologickou a chemickou ochranou rostlin. Ale ráda bych také zmínila i to, že práce takzvaně v terénu bývá často jiná. I přestože v laboratořích budou silice fungovat velmi dobře, v reálném životě působí na rostlinu mnoho dalších faktorů, které mohou přípravek smýt (déšť), nebo celou rostlinu trvale poškodit a podobně. Důležité je vždy vše vyzkoušet i za běžným podmínek v přírodě, které laboratoř nikdy neposkytne.

    • #24471 Odpovědět
      Lenka Trojanová
      Host

      Dobrý den, vážená poroto,

      moc děkuji za Vaše dotazy.

      I. Soudě podle dosavadního pozorování procesů v mých obou vermikompostérech, nyní již téměř 9 měsíců od založení, mám pocit, že nedochází k přemnožení žížal, z čehož soudím, že žížalí společenství má jakousi autoregulaci, pomocí které pružně reaguje na velikost daného životního prostoru a množství potravy. Z mého pohledu se tedy otázka, co s žížalou kalifornskou, jako nepůvodním druhem, redukuje na situaci, kdy chceme skončit s vermikompostování a zrušit vermikompostér. V takové situaci je pak možnost přenechat žížaly nějakému zájemci o vermikompostování. Nabídku lze zveřejnit na portálu, který se vermikompostováním zabývá (www.mapko.cz) popřípadě na různých diskusních fórech. Žížaly se běžně dají poslat i poštou. Myslím si, že tento způsob distribuce žížalí násady funguje velmi dobře, a díky tomu se vermikompostování stává populárnějším. Pokud by někdo přeci jen žížalu kalifornskou vypustil do volné přírody, pak věřím, že by dlouho nepřežila, neboť ke svému životu potřebuje velké množství bioodpadu a normální půda by ji v podstatě zahubila.

      II. Chtěla bych zdůraznit, že technika vermikompostování je obzvláště vhodná pro obyvatele měst, kde se počítá s tím, že vermikompostér bude umístěn v prostoru bytu, a tím pádem je udržení optimální teploty zcela přirozené. Jednou z předností vermikompostování je, že správně založený vermikompostér nevytváří žádný zápach, proto se bez problému dá umístit např. do kuchyně či předsíně, já osobně mám oba vermikompostéry ve svém pokoji.

      III. V mém pokusu jsem se primárně zaměřila na rychlost zpracování bioodpadu, a přístup, který jsem zvolila byl založen na tom, že jsem měřila čas nutný ke kompletnímu zpracování daného bioodpadu. Přiznávám, že v tomto režimu krmení mohly mít moje žížaly někdy i trochu hlad. Z toho důvodu si myslím, že měřit v této fázi vyprodukované množství kompostu by nemělo vypovídající hodnotu, neboť si myslím, že by ho bylo výrazně méně, než co jsou žížaly schopny vyprodukovat, když by byly krmeny v běžném režimu zpracování veškerého bioodpadu z domácnosti (i s ohledem na jejich rozmnožovací schopnosti). V současnosti pokračuji s vermikompostováním dál, a můj plán je po jednom roce od založení vermikompostéru (říjen 2020) porovnat množství vyprodukovaného kompostu.

      Za dotazy ještě jednou děkuji.

      S pozdravem

      Lenka Trojanová

    • #24476 Odpovědět
      Lenka Kouřimská
      Host

      Odpověď pro pana Gajdošíka: Děkuji za odpovědi. Práci by do budoucna vylepšilo statistické zpracování výsledků, které by Vám potvrdilo/vyvrátilo statisticky průkazné rozdíly v závislosti na pohlaví.

    • #24532 Odpovědět
      Darja Musilová
      Host

      Dobrý den, Josefe.
      Za celou porotu děkuji za Vaše logické a správné odpovědi na všechny 3 otázky.
      S pozdravem,
      Darja Musilová

    • #24545 Odpovědět
      Catherine Portway
      Host

      Dobrý den,
      1. V mé práci byla nejúspěšnější metodou DNA Barcoding, která je jediná z použitých metod, která má potenciál k odlišení odrůd máku mezi sebou. Kvůli obsáhlosti práce jsme nebyli schopni osekvenovat všechny použité máky, které zahrnují i Mák vlčí či Mák východní, tudíž je možné, že v pokračování práce budou tyto dvě zmíněné odrůdy od Máku setého odlišeny, ale v mé práci odlišeny nebyly.

      Potravinářské odrůdy jsou specifické tím, že mají bílo-fialové květy a mezi zástupce, které jsem v práci použila, patří např. Opál, Marathon, Major či Aplaus.

      2. Řekla bych, že dnes existuje několik značek zajišťující český původ, které již nějakou dobu fungují. Ať už je to Lví známka původu či známka garantovaná Potravinářskou komorou ČR. Myslím si, že tyto známky jsou podobné té, která dokazuje např. že výrobek byl vyroben v rámci podmínek Fair Trade. Značku českého původu bych užila i pro výrobky obsahující český mák.

      3. Osobně jsem si vyzkoušela všechny zmíněné postupy v experimentální části minimálně dvakrát. PCR a qPCR jsem prováděla minimálně desetkrát. Pokud jsem něco osobně nevyzkoušela, tak jsem to ve své práci zmínila. Příkladem může být zpracovávání sekvencí v programu Mega X či Bio Edit, které prováděla má konzultantka.

    • #24565 Odpovědět
      Darja Musilová
      Host

      Odpověď pro Č.Motyčku:

      Dobrý den, Čeňku.
      Děkujeme za celou porotu za vyčerpávající odpovědi. U otázky číslo 3 jste správně rozebral faktory, které by výskyt ovlivnily. Vyšší výskyt však očekáváme u pastevně chovaného tj. masného skotu.
      S pozdravem,
      Darja Musilová

    • #24574 Odpovědět
      Petr Němeček
      Host

      Pro Martina Antla:
      Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů ve vedení kroužku.
      Petr Němeček

    • #24591 Odpovědět
      Darja Musilová
      Host

      Dobrý den, Viktorie.
      Děkujeme za odpovědi k FIP.
      S pozdravem,
      Darja Musilová

    • #24600 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      Odpověď pro Adélu Samuelovou.
      Za porotu děkuji za obsáhlou a věcnou odpověď, obohacenou o osobní zkušenosti z tábora příznivců pouze chemického ošetření plodin. Ohledně přípravku Botrybel, s ním nemám zkušenost zase já. Měl jsem na mysli Hirundo, v podstatě nový přípravek, který si nechává výrobce připravovat v Mikrobiologickém ústavu – jen pro zajímavost. Rozhodně doporučuji vyzkoušet. Děkujeme za fundované odpovědi a těšíme se, že zůstanete v tomto tématu nadále aktivní.
      Za porotu: Vlastimil Mikšík

    • #24614 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      Odpověď pro Catherine Portway.
      Děkujeme za odpovědi. Velmi pěkná práce, pro naši praxi a spotřebitele zásadního významu. Ač bohužel odrůdy jednoho druhu lze odlišit velmi těžko. Děkujeme i za znalosti ohledně značek kvality, které na českém trhu máme a využíváme. Těšíme se, že zůstanete v tomto tématu nadále aktivní.
      Za porotu: Vlastimil Mikšík

    • #24626 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      Vážení soutěžící celonárodního kola SOČ,
      rádi bychom Vám poděkovali za to, s jakým zápalem jste se zhostili svěřeného či vybraného tématu. Některé experimenty mají vysokou úroveň, a to včetně zpracování, ze všech prací je znát nadšení pro danou věc. Jistě váš zájem o řešenou problematiku touto soutěží u vás nekončí. Nabytá znalost a zkušenost vám zůstane na celý život. Věříme, že témata související se zemědělstvím a potravinářstvím vás osloví i v dalším vašem profesním životě.
      Přejeme vám mnoho úspěchů do další poctivé práce, která vás bude těšit.

      Porotci oboru 07 – zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
      Vlastimil Mikšík – předseda
      Jaroslav Vadlejch
      Lenka Kouřimská
      Darja Musilová
      Petr Němeček

    • #24649 Odpovědět
      Vlastimil Mikšík
      Host

      Vážení soutěžící.
      Porota vaše práce komplexně posoudila, přihlédla k videopříspěvkům a dnes k odpovědím na dotazy. Vyhodnotit pořadí nebyla lehká práce, všechny práce jsou velmi kvalitní a je znát, že mnozí z vás jsou již ve svém oboru znalí.
      Vítěze, resp. práce na 1. až 3. místě, se dozvíte prostřednictvím organizátorů.
      Gratulujeme vítězům. A těšíme se na případnou spolupráci v dalším období.

      Vlastimil Mikšík – předseda
      Jaroslav Vadlejch
      Lenka Kouřimská
      Darja Musilová
      Petr Němeček

Aktuálně je na stránce zobrazeno 40 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 07 zemědělství, potravinářství, …
Informace o uživateli: