Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 45 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #23551 Odpovědět
      Miroslava Fatková
      Host

      Porota oboru 05 – geologie, geografie
      Složení poroty:
      RNDr. Petr Rajlich, CSc., Ph.D. – předseda
      Ing. Bc. Radek Hampl, Ph.D.
      PhDr. Tomáš Kočí, Ph.D.
      doc. RNDr. Katarína Holcová CSc.
      RNDr. Jakub Jelen

    • #23588 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      42. CP soč online – obor 05 geologie, geografie

    • #23589 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie

    • #23608 Odpovědět
      Radek Hampl
      Host

      Zdravím všechny,
      tak jsem si práce a prezentace postahoval a jdu studovat 🙂

    • #23851 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Vážené studentky, vážení studenti,
      otázky k soutěžním pracím SOČ pro obor 05-geologie, geografie budou do fóra SOČ pro jednotlivé práce zadány v sobotu 13. 6. 2020 v 9:00 hodin a budete mít 1 hodinu na vypracování odpovědí. V 10.00 si porota stáhne Vaše odpovědi k dalšímu vyhodnocení a k případnému položení dalších otázek.

    • #23917 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 1
      Lukáš Mikša
      Radioaktivita horninového podloží města Brna
      Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská, příspěvková organizace
      https://youtu.be/uXKrd1PqZw4
      Na webu po zadání klíčových slov Radioaktivita hornin Brno nebo radon Brno jsou dostupné nejméně 4 práce zabývající se tímto problémem. Jaký jste měl důvod tyto práce nezmínit a necitovat, tj. nezařadit kapitolu shrnující dosavadní poznatky?
      Kto vyberal lokality na výzkum, vy alebo školitel, robil ste si analýzy sám?
      Proč jste používal jenom mediány?
      Vysvětlil byste nám proč jsou terénní hodnoty U (238) vyšší?
      Za jakých okolností je radon (222) nejvíce přítomen při měření a naopak, kdy jeho hodnoty jsou nejnižší?
      Hodláte ve svém výzkumu pokračovat?
      Mohly by být výsledky Vaší práce nějakým způsobem využity obyvateli Brna v praxi?

    • #23931 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 2
      Martina Škudrnová
      Výzkum korelace hodnot obsahu manganu a železa ve veřejně dostupných zdrojích podzemní vody na Blovicku
      Gymnázium, Blovice, Družstevní 650 https://youtu.be/YHbrXHYyGkA

      Otázky na řešitele:
      Jaký je největší zdroj pitné vody na Blovicku? Je znám obsah manganu a železa?
      Či neexistují srovnávací data z Čekého masívu?
      Je práce součástí nějakého většího projektu školitele?
      Ako Vám pomáhal školitel pri písání práce?
      Bylo vedlejší zjištění současného stavu sítě veřejného zásobování konzultováno s příslušnými obcemi?
      Proč jste nepoužívala korelašní koeficient?
      Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?
      Mohla byste nám charakterizovat jednotlivé kategorie vody A1 až A3?
      Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?

      • #24229 Odpovědět
        Martina Škudrnová
        Host

        Dobrý den,

        Jaký je největší zdroj pitné vody na Blovicku? Je znám obsah manganu a železa?

        Největším sídlem v mém zájmovém území je město Blovice, které je již od 90. letech zásobováno pitnou vodou z krajského města Plzně, neboť dosavadní zdroj pitné vody, řeka Úslava, nebyl pro úpravu na vodu pitnou vhodný z důvodu vysokého podílu organických látek, které po nachlorování tvořily karcinogenní látky.

        Pokud však jde o hodnoty manganu a železa v okolních úpravnách vod využívajících podzemních zdrojů, například v ÚV Prádlo u Nepomuka (která je na rozhraní dvou mnou zkoumaných geologických podloží) se hodnoty manganu a železa pohybují v hodnotách nižších jednotek miligramů na litr, respektive vyšších jednotek až nižších desítek.

        Ostatní sídla v zájmovém území jsou buď zcela bez hromadného zásobování pitnou vodou (Hradišťský Újezd, Vlčice, Louňavá, Smederov…) nebo se jedná o úpravny s malým výkonem a k jejich provozní dokumentaci bohužel přístup nemám.

        Či neexistují srovnávací data z Českého masívu?

        Jako úpravna vody vhodná pro komparaci z oblasti Českého masivu může sloužit například ÚV Nekvasovy, nacházející se zhruba 10 kilometrů jižně od Nepomuka. Hodnoty manganu a železa jsou srovnatelné s údaji z výše zmíněné ÚV Prádlo. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o jednu úpravnu (a tedy jednu sadu dat), nemohu na základě této komparace rozvíjet nějakou obsáhlejší srovnávací studii – pro to bych potřebovala větší množství dat, které bohužel k dispozici nemám.

        Je práce součástí nějakého většího projektu školitele?

        Nikoliv; práce je vypracovávána jako samostatný projekt bez přímé návaznosti na další.

        Ako Vám pomáhal školitel pri písání práce?

        Můj školitel mi pomáhal především se zvládnutím metodiky a obstaráním příslušných analyzačních přístrojů (blíže jsou popsány přímo v práci). Samozřejmě při samotné syntéze všech zjištěných výsledků mi pomáhal s jejich správnou interpretací a správnou terminologií skrz celou práci.

        Bylo vedlejší zjištění současného stavu sítě veřejného zásobování konzultováno s příslušnými obcemi?

        Nikoliv; stav současného stavu sítě veřejného zásobování nebylo s příslušnými obcemi konzultováno, neboť příslušné orgány samosprávy mají za povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích a příslušných příbuzných právních norem stav této sítě veřejného zásobování pravidelně kontrolovat a případné nedostatky okamžitě odstranit v souladu s aktuálně platným posouzením rizik.

        Proč jste nepoužívala korelašní koeficient?

        V mé práci jsem využila pouze koeficient determinace, a to na základě dohody s mým konzultantem, který také pouze koeficient determinace ve svých vědeckých pracích na základě konzultace s příslušnou literaturou využívá.

        Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?

        Na tuto otázku jsem již odpověděla níže.

        Mohla byste nám charakterizovat jednotlivé kategorie vody A1 až A3?

        Surová voda je do těchto kategorií zařazena na základě vyhlášky č. 428/2001 Sb., přičemž kategorie surové vody A1 je charakterizována jako surová voda dobré kvality, kde je potřeba pouze základní úprava, popřípadě vůbec žádná a je potřeba provést pouze její hygienické zabezpečení (chlorem, ozonem…). Většina parametrů takto kategorizované vody totiž splňuje již v podobě surové vody normy dané vyhláškou č. 252/2004 Sb.

        Voda kategorie A2 je jakýmsi kvalitativním středem. Technologie úpravy by již měla zahrnovat například koagulační filtraci následovanou stabilizací vody. Do této kategorie spadá i velké množství vzorků vody, která by se jinak dala zařadit jako kategorie A1, ale kvůli jednomu, byť minimálně, překročenému parametru je nutné jí zařadit o kategorii výše.

        Naproti tomu kategorie vody A3 je již nesrovnatelně horší kvality. Do technologie úpravy je nutné zařadit filtraci o minimálně dvou stupních, případně filtry s aktivním uhlím, membránové procesy nebo flotace. Pokud však voda nesplňuje alespoň jeden z limitů pro zařazení do kategorie A3, je voda prakticky nevyužitelná pro úpravu na vodu pitnou, a to hlavně z hlediska vysoké technologické náročnosti úpravy.

        Na závěr této odpovědi bych však chtěla zdůraznit, že všechny výše zmíněné technologické postupy jsou však pouze jakýmsi „nástřelem“ a projektant se musí vždy přizpůsobovat konkrétní surové vodě a situaci. Jedná se tak pouze o jakési přibližné zařazení.

        Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?

        Všechny analyzované vzorky vody byly podzemního původu a z literatury je obecně známo, že v případě tohoto zdroje dochází nejčastěji k překročení mezních hodnot (daných vyhláškou 252/2004 Sb.) právě v parametrech železo a mangan; navíc tyto parametry mají největší pravděpodobnost jejich závislosti na geologickém podloží. Další parametry, se kterými je občas (avšak ne již v takové míře) v podzemní vodě problém, mohou být například dusičnany nebo dusitany. Tam je již však potřeba rozsáhlejšího laboratorního vybavení k jejich analýze a vzhledem k literatuře bychom předpokládali jejich závislost hlavně na lokální zemědělské aktivitě, a nikoliv na geologickém podloží; tedy práce by dostala úplně jiné souvislosti a změnil by se tak celý smysl práce.

    • #23940 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 3
      Aleš Janderka
      Asociace fosilií z lokality Štíty (bystřický litofaciální vývoj české křídové pánve)
      Gymnázium, Šumperk
      https://youtu.be/ayDEXY4xBF0
      Ćím se živily turritely?
      Věděl byste z literatury, které druhy amonitů se nalezly ve Štítech?
      Jakým způsobem hodláte ve vašem záchraném výzkumu lolity Štíty pokračovat?
      Podle jakého autora jste vytvářel profil lokality?
      Jaké další organismy mohou vytvářet fekální pelety?
      Přemýšlel jste o vytvoření zjednodušujícícho materiálu o lokalitě například pro návštěvníky?
      Jsou mezi zkamělinami nějaké které by určily vek lokality a prostredí?
      Poznámka: Pozor na doslovné překopírování zdrojů. Máte skvělou przentaci hodil ba se lepší fotoaparát

    • #23949 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 4
      Hana Koryčánková
      Vyhledávání přirozených vývěrů minerální vody v okolí lázní Teplice nad Bečvou
      Střední škola zemědělská a zahradnická Olomouc https://www.youtube.com/watch?v=IijZMtRxOHc

      Otázky poroty:
      Budete hledat na potoku Krakovec místo přítoku minerálky?
      Podle grafů porovnávání měření poblíže vtoku potoka do Bečvy s konduktivitou na jiných místech to vypadá, že tento zdroj má s porovnávanými místy stejné hydrologické podmínky.
      Změříte vodu ve studánce poblíže Krkavce v Mariánském údolí? Porovnáte situaci potoka Krkavec s geologickou mapou?
      Jak oddělí te vli ředění dešťovou vodou od poklesu přirozených vývěrů při vysokých stavech průtoků?
      Lze podle konduktivity odhadnout celkové množství rozpuštěných látek?
      Mají výsledky príce využití pro místní lázně?
      Mohla byste vysvětlit barevnou škálu na mapě obr. 25?

      • #24519 Odpovědět
        Hana Koryčánková
        Host

        1. Pokud se v Krkavci nějaká minerálka nachází vývěry budou velmi malé a slabé, a tudíž i hůře dohledatelné. Dříve tam údajně nějaké byly, avšak se je doposud nepodařilo nalézt. K nalezení těchto pramenů by bylo třeba projít podél celého toku a po cestě měřit konduktivitu. To samozřejmě není problém a samotnou mě zajímá, jak to s přítomností minerální vody v potoce je. Pokud tedy budu mít možnost, tak bych tomu určitě chtěla věnovat.

        2. Ano, je patrné, že zde existuje jistá souvislost.

        3. Zatím jsem o tom neuvažovala, ale určitě by bylo zajímavé zde měření konduktivity provést. Nedaleko se nacházejí jeskyně v Temných skalách, kde probíhá aktivní speleologický průzkum a lokalita určitě má krasový potenciál.

        4. Myslím si, že na vývěry minerální vody má hlavní vliv zvýšení hydraulického spádu mezi Bečvou a spodní vodou (kyselkou) při nárustu stavu Bečvy a tím pádem i zvýšení hydrostatického tlaku, než naředění dešťovou vodou. Jakmile se stav Bečvy zvýší, zvýší se i hydrostatický tlak, který působí na spodní vodu (kyselku), čímž se její hladina taktéž navýší. Respektive Bečva „natlačí“ minerální vodu do svahu. Po poklesu hladiny Bečvy klesá i hladina spodních vod, a tudíž se i vývěry v Bečvě vrací do původního stavu. Je možné, že se na snížení konduktivity při deštích podílí i ředění, ale nevím, jak by se dalo docílit toho abychom zjistili do jaké míry jsou tímto vývěry ovlivněny.

        5. Ano, podle konduktivity určitě lze určit přibližné množství rozpuštěných minerálních látek (například konduktivita 1250 µS/cm odpovídá zhruba 1000 mg rozpuštěných látek na litr vody), avšak nevím jakou metodou toho lze docílit.

        6. Výsledky práce mají přínos spíše z hlediska lepšího pochopení kyselky jako takové, jejího „chování“, ochrany a také složitosti přírodních zdrojů. Lázně jsou zásobovány z balneologických vrtů a myslím si, že zásoby jsou dostatečné. Možná by práce a její výsledky mohly zajímat místní balneology, zdali vůbec ví o výskytech přirozených pramenů i mimo lázně.

        7. Jedná se o tzv. heatmapu (heat – angl. teplo). Tedy mapu pracující se stejnými barevnými spektry, která jsou využívána k zobrazovaní tepla (např. u termokamer) k zobrazení intenzity určitých hodnot (v tomto případě konduktivity). Světlá/teplá (sytě žlutá) barva, která by zobrazovala největší „teplo“ označuje místo, kde se nachází nejsilnější vývěry (nejvyšší konduktivita) a naopak tmavé/studené barvy (fialová) indikují „chlad“ v tomhle případě místa, kde jsou vývěry velmi slabé (nízká konduktivita).

    • #23953 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 5
      Radka Šinkorová
      Rozhledny a vyhlídková místa turistické oblasti Českomoravské pomezí k roku 2019
      Gymnázium Aloise Jiráska Litomyšl https://www.youtube.com/watch?v=nL8aKqpsM1E&feature=youtu.be

      Otázky poroty:
      Jakou rozhlednu nebo vyhlídku byste návštěvníkovi odjinud doporučila jako nejatraktivnější?
      V prezentaci zmiňujete, že jste robila prieskum mezi seniormi a v práci o tom nepíšete?
      Vyústí Vaše práce ve formě nějakého letáčku pro infocentrum?

    • #23972 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 6
      Václav Šístek
      Wherigo, GPS dobrodružství ve skutečném světě
      Gymnázium a SOŠ Rokycany
      https://youtu.be/2j7wZb8ODKY
      Jak dlouho Vám trvalo sestavení cartridge turistického průvodce?
      Jaká omezení či komplikace by mohly nastat při používání platformy v zastavěném území nebo naopak v otevřeném terénu?
      Jaké navigační systémy existují?

      Poznámka poroty: Lépe nastudovat teorii GPS, nepřebírat nekriticky informace z mobilnet nebo vynechat

      • #24417 Odpovědět
        Václav Šístek
        Host

        Dobrý den,
        zasílám odpovědi na Vaše dotazy:

        1) Na sestavení cartridge turistického průvodce jsem pracoval několik měsíců, práce zahrnovala jak vytvoření vlastní cartridge, tak i dohledávání informací k jednotlivým místům a samotné návštěvy lokací. Přesně časově to změřené nemám.

        2) Při používání platformy v zastavěném území hrozí horší kvalita GPS signálu, komplikace s tím spojené – např. nemožnost dostat se do zóny. Naopak v otevřeném terénu toto nehrozí.

        3) K dalším navigačním systémům kromě GPS patří GLONASS, Galileo, Beidou.

        S pozdravem Václav Šístek

    • #24061 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 8 Jiří Bruthans Foraminifery a jiné mikroorganismy z lochkovu a pragu českého devonu Barrandienu Gymnázium Přírodní škola, o.p.s. https://www.youtube.com/watch?v=fyrbRjqbwek
      Mohl byste nám vysvětlit, co jsou mikrofosílie ?

      Mohl byste nám vysvětlit, jaký je rozdíl mezi bentickými a planktonními foraminiferami?

      Mohl byste nám říci, zda-li budete ve Vašem výzkumu pokračovat a zda-li hodláte Vaše výsledky nějak publikovat?

      Vysvětlil byste nám, co jsou mikrovrtby a čím se odlišují od makrovrteb a mohl byste uvést nějaké příklady?

      Mohl byste stručně nastínit plány Vašeho budoucího výzkumu spodnodevonských foraminifer?

      Poznámky poroty:
      Doporučujeme sjednotit označení původu vzorků

    • #24094 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 9
      Jakub Pavkov
      Cyklistická doprava v Českých Budějovicích a okolí
      Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka
      https://youtu.be/-So9uC4zfMk

      K čemu vedou výsledky pozorování a je možné ze strukturay cyklistů vyvodit nějaké závěry k typům tras?
      Přemýšlíte o negativních stránkách cyklodopravy?
      Co si myslíte o obdobě povinného ručení pro cyklisty?
      Jaký způsob parkování kol navrhujete v centru Budějovic?

    • #24123 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 10
      Vojtěch Klapetek
      Mapování prostorové orientace sakrálních staveb Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola
      https://youtu.be/V4WvhhDlLM4

      Napadjí Vá nějaké jiné důvody proč s počátkem 18.§ přesávají být kostely orientovány k východu?
      Proč je důležitá informace jaký eůipsoid je použit pro zeměpisné souřadnice?
      Vysvětlil byste nám, proč jste jako srovnávací soubor volil Havlíčkův Brod?

    • #24162 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 11
      Jiří Šalajka
      Mapa s příběhem Bruntálska
      Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace https://www.youtube.com/watch?v=80UAIYcH0-w
      Byla nějakým způsobem zaznamenána odezva na mapu když byla sdílena na webu, FB? Jaké byly ohlasy?
      Jaký byl podíl jednotlivých členů autorského kolektivu?
      Propojíte to s turistickou mapou a se stránkami informačního centra?
      Jakým způsobem jste vybíral turistické cíle?

      Poznámka poroty:
      Na fotografiích je málo lidí, jsou méně akční

    • #24185 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 12
      Eliška Ondráčková a Matěj Moravec
      Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled
      Gymnázium Chotěboř
      https://youtu.be/7WK1DzMrO5E

      Otázky poroty:
      Proč u vzorky 1a byl zaznamenaný výkyv pH?
      Odebrali jste vzorek vody. kterou byla zatopena spodní etáž, který by Vám naznačil jakou povahu bude mít voda, která zatopí celý lom?
      Zjistili jste nějaká závažná rizika která by mohla ohrozit stavbu koupaliště?
      Jaké jste použili reakční činidlo ve spektrometrii?

    • #24214 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Dobrý den,
      při zadávání otázek zde nejspíše vypadla otázka pro práci číslo 7. Vzhledem k tomu, že já zde otázky nemám, domnívám se, že to budou otázky právě k mé práci. Prosím o jejich zveřejnění na fóru, abych mohla dotazy zodpovědět.
      Děkuji,
      Kateřina Ulrychová

    • #23995 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Práce č. 7
      Kateřina Ulrychová
      Itinerář školního zájezdu do Berlína
      Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce https://www.youtube.com/watch?v=Mlisb-o2utg

      Otázky poroty:
      Nechtěla byste do Berlínského itineráře doplnit návštěvu památníku Plotzensee, kde bylo za války popraveno 700 Českých vlastenců?

      https://www.ustrcr.cz/uvod/popraveni-plotzensee/
      Jaké problémy by mohlo způsobit nedodržení plánovaného itineráře, jak byste jim předešla?
      Co byla původně Unter den Linden?
      Která nová místa jste navštívit oproti běžně navštěvovaným?

    • #24273 Odpovědět
      Radka Šinkorová
      Host

      Vážená poroto, zasílám odpovědi na vaše otázky.

      1)Jakou rozhlednu nebo vyhlídku byste návštěvníkovi odjinud doporučila jako nejatraktivnější?
      Z důvodu velké rozmanitosti rozhleden a vyhlídek, je velice obtížné doporučit jednu nejatraktivnější rozhlednu nebo vyhlídkové místo. Jelikož nevím, co bude návštěvník preferovat, nabídla bych mu následující 3 tipy. Pokud by jeho hlavním cílem bylo vidět krajinu a krajinné dominanty, určitě bych mu doporučila rozhlednu Strážný vrch u Moravské Třebové, odkud je vidět do širokého okolí. Pokud by chtěl raději vidět město z jiné perspektivy, určitě by měl navštívit Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, jež poskytuje úchvatný výhled nejen na historickou část města ale i zámek zapsaný na seznam UNESCO. Náročnějším cestovatelům bych pak doporučila Svojanov, z jehož věže jsou vidět krásné lesy obklopující tento gotický hrad, lom pod hradem, ale i celý městys Svojanov s jeho dominantou – kaplí sv. Máří Magdalény Hlásnice. Přidanou hodnotou návštěvy hradu Svojanov může být pro cestovatele také návštěva vlastního hradu včetně jeho expozic. Bude tedy záležet na individuálních preferencích návštěvníků – cestovatelů a jejich následném výběru.

      2)V prezentaci zmiňujete, že jste robila prieskum mezi seniormi a v práci o tom nepíšete?
      Ve vlastní práci jsem se zaměřila pouze na mladistvé, jelikož jsem chtěla vědět, jaké mají o této problematice povědomí mí vrstevníci. Později jsem si ale uvědomila, že by bylo zajímavé například zjistit i povědomí seniorů, a proto jsem se v 2. fázi zaměřila i na tuto věkovou skupinu. Pro budoucí bádání bych chtěla získat i relevantní informace a zaměřila bych se na skupiny 18-45 , 45-65.

      3) Vyústí Vaše práce ve formě nějakého letáčku pro infocentrum?
      Tato otázka není ani tak na mně, ale spíše na koordinátora Českomoravského pomezí, s kterým jsem v kontaktu. Případně vzniklý materiál(letáček) by dle mého mínění mohl přispět ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti těchto míst. Letáček bychom v budoucnu mohli jistě vytvořit, ale záleží na další budoucí strategii turistické oblasti. Plánovaný letáček by mohl být zaměřen právě na rozhledny a vyhlídková místa, společně s hrady a zámky v Českomoravském pomezí. Marketingově to musí zaštítit buď město Litomyšl, nebo koordinátor právě již zmíněného Českomoravského pomezí.

      S pozdravem Radka Šinkorová

    • #24295 Odpovědět
      Radka Šinkorová
      Host

      Vážená poroto,

      Odpovědi na otázky se nacházejí níže v chatu.

      S pozdravem, Radka Šinkorová

    • #24336 Odpovědět
      Jiří Bruthans
      Host

      Mohl byste nám vysvětlit, co jsou mikrofosílie?
      – Mikrofosílie jsou zkameněliny o velikostech do jednoho milimetru. Jsou to fosílie, které kvůli jejich velikosti není možné studovat pouhým okem.

      Mohl byste nám vysvětlit, jaký je rozdíl mezi bentickými a planktonními foraminiferami?
      – Bentické foraminifery jsou součástí bentosu. Žijí tedy na dně svého vodního prostředí, zatímco planktonní foraminifery, které jsou součástí planktonu, se pohybují pasivně ve volné vodě a nechají se unášet vodními proudy.

      Mohl byste nám říci, zda-li budete ve Vašem výzkumu pokračovat a zda-li hodláte Vaše výsledky nějak publikovat?
      – Ano. Zpracovávám materiál z dalších vzorků z této lokality. Pokud by se mi to podařilo, rád bych své výsledky nějak publikoval.

      Vysvětlil byste nám, co jsou mikrovrtby a čím se odlišují od makrovrteb a mohl byste uvést nějaké příklady?
      – Mikrovrtby jsou vrtby („chodbičky“) po činnosti nějakých endolitických organismů. Od makrovrteb se odlišují svou velikostí, která u nich nepřesahuje jeden milimetr. Mezi mikrovrtby patří například vrtba Fascichnus Grandis vytvářená řasou rodu Acetabularia. Mezi makrovrtby patří například Oichnus vytvářený pravděpodobně činností gastropodů.

      Mohl byste stručně nastínit plány Vašeho budoucího výzkumu spodnodevonských foraminifer?
      – Rád bych finálně potvrdil, nebo vyvrátil přítomnost nového druhu foraminifery mezi zpracovanými vzorky. Chtěl bych také ověřit výskyt mikrovrteb na schránkách brachiopodů ve zpracovaných vzorcích. Rád bych se i nadále věnoval lokalitě lomu Požáry.

    • #24361 Odpovědět
      Aleš Janderka
      Host

      Čím se živily turritely?
      Turritella se živí planktonem, mezi který patří mé oblíbené foraminifery. Filtruje je z vody na mořském dně.

      Věděl byste z literatury, které druhy amonitů se nalezly ve Štítech?
      Druhy amonitů ve Štítech se zabýval Soukup. Nestihl však svoji sbírku zdokumentovat, pak jeho pozůstalost (paleontologickou) zdokumentoval Zdeněk Vašíček. Mám stažený jeho příspěvek v Geologickém sborníku z r. 1992, číslo 32, kde se zabývá jednotlivými druhy. Na počest p. Soukupa pojmenoval nový druh amonita Tridenticeras soukupi. Vašíček popsal zevrubně 10 druhů jako vývojově nejdokonalejších hlavonožců. Podle švu, čím složitější kresba, tím mladší rod.

      Jakým způsobem hodláte ve vašem záchranném výzkumu lokality Štíty pokračovat?
      Budu pokračovat v odběru makrofosilií, ale zaměřím se víc na foraminifery. Je to pro mě nová věc a foraminifery jsou dobře zachovalé (celé schránky). Zajímají mě i na řezu. Mezi nimi se hojně nachází také ostny ježovek, které zkoumat na řezu by bylo zajímavé.
      V současnosti jsem byl ve Štítech pouze 2x, protože z důvodů COVID se obyvatelé Štítů bojí návštěvníků a byl jsem pozorován dronem 😉.

      Podle jakého autora jste vytvářel profil lokality?
      Nejvíce mi pomohl v objasnění principů České křídové pánve a jednotlivých souvrství Jaroslav Valečka – Sbor. geolog. věd 43. Dále jsem zkoumal geologické mapy dostupné na internetu. Shrnutí o lokalitě je v práci Zdeňka Gáby z r. 2003 Nové nálezy zkamenělin ze Štítů.

      Jaké další organismy mohou vytvářet fekální pelety?
      Fekální pelety, jako jsem našel, tvoří většinou bezobratlí. Avšak exkrementy obratlovců se mezi ně nepočítají, ty jsou větší než 1 mm a nazývají se koprolity.

      Přemýšlel jste o vytvoření zjednodušujícího materiálu o lokalitě například pro návštěvníky?
      Mám hotový plakát-poster (120 x 120 cm), na kterém jsem chtěl prezentovat svoji práci na Amavetu. Ten se dá použít k výrobě informační tabule.
      Také hodlám vytvořit web, ale až po prozkoumání mikrofosílií. Materiálů mám opravdu hodně.

      Jsou mezi zkamělinami nějaké, které by určily věk lokality a prostředí?
      Pro křídu je vůdčí zkamenělina Inoceramus. Podle jednotlivých druhů se určuje stáří vrstev.
      př. Inoceramus lamarckii – turon, I. Involutus – coniac
      Soukup uvádí druhy koeneni, gibbosus, sturmi – coniac
      Jmenovitě pak také Turrilites, mořský hlavonožec vyskytující se jen v křídě. V druhohorách se rozšířili také amoniti, kteří na konci druhohor vymřeli. Na lokalitě je jejich výskyt potvrzen, ale já měl zatím smolíka.

    • #24440 Odpovědět
      Vojtěch Klapetek
      Host

      Napadjí Vá nějaké jiné důvody proč s počátkem 18.§ přesávají být kostely orientovány k východu?

      Jedním z důvodů může být například populační exploze související mimo jiné s průmyslovou revolucí, která vedla k úbytku vhodných pozemků ve městech, kde byla vyšší poptávka po kostelech. (Tato populační exploze je patrná zejména později – například mezi rokem 1800 a 1900 se počet obyvatel české země zdvojnásobil). Tato poptávka také mohla vést k tomu, že byla orientace kostelů méně podstatnou (zejména pokud nemá oporu v žádných církevních dokumentech).

      Proč je důležitá informace jaký eůipsoid je použit pro zeměpisné souřadnice?

      Jedná se o zobrazení zemského povrchu na mapě, které je důležité mimo jiné pro určení azimutu.
      Mapy, které jsem použil já, by měly být v zobrazení WGS84 a v takové projekci, kdy rovnoběžky a poledníky jsou na sebe kolmé. To může způsobit zkreslení úhlů, zejména pak blízko polarním oblastem. Protože jsou však všechny kostely poměrně blízko u sebe (v rámci zhruba tří poledníků a jedné rovnoběžky) a odchylky azimutu kostelů jsou samy o sobě v desítkách stupňů, rozhodl jsem se tento vliv zanedbat.

      Vysvětlil byste nám, proč jste jako srovnávací soubor volil Havlíčkův Brod?

      Jedná se o oblast, která prošla jiným historickým vývojem, je v ní mimo jiné značný počet evangelických kostelů a nesousedí přímo s Jihomoravským krajem.

    • #24459 Odpovědět
      Aleš Janderka
      Host

      Čím se živily turritely?
      Turritella se živí planktonem, mezi který patří mé oblíbené foraminifery. Filtruje je z vody na mořském dně.

      Věděl byste z literatury, které druhy amonitů se nalezly ve Štítech?
      Druhy amonitů ve Štítech se zabýval Soukup. Nestihl však svoji sbírku zdokumentovat, pak jeho pozůstalost (paleontologickou) zdokumentoval Zdeněk Vašíček. Mám stažený jeho příspěvek v Geologickém sborníku z r. 1992, číslo 32, kde se zabývá jednotlivými druhy. Na počest p. Soukupa pojmenoval nový druh amonita Tridenticeras soukupi. Vašíček popsal zevrubně 10 druhů jako vývojově nejdokonalejších hlavonožců. Podle švu, čím složitější kresba, tím mladší rod.

      Jakým způsobem hodláte ve vašem záchranném výzkumu lokality Štíty pokračovat?
      Budu pokračovat v odběru makrofosilií, ale zaměřím se víc na foraminifery. Je to pro mě nová věc a foraminifery jsou dobře zachovalé (celé schránky). Zajímají mě i na řezu. Mezi nimi se hojně nachází také ostny ježovek, které zkoumat na řezu by bylo zajímavé.
      V současnosti jsem byl ve Štítech pouze 2x, protože z důvodů COVID se obyvatelé Štítů bojí návštěvníků a byl jsem pozorován dronem 😉.

      Podle jakého autora jste vytvářel profil lokality?
      Nejvíce mi pomohl v objasnění principů České křídové pánve a jednotlivých souvrství Jaroslav Valečka – Sbor. geolog. věd 43. Dále jsem zkoumal geologické mapy dostupné na internetu. Shrnutí o lokalitě je v práci Zdeňka Gáby z r. 2003 Nové nálezy zkamenělin ze Štítů.

      Jaké další organismy mohou vytvářet fekální pelety?
      Fekální pelety, jako jsem našel, tvoří většinou bezobratlí. Avšak exkrementy obratlovců se mezi ně nepočítají, ty jsou větší než 1 mm a nazývají se koprolity.

      Přemýšlel jste o vytvoření zjednodušujícího materiálu o lokalitě například pro návštěvníky?
      Mám hotový plakát-poster (120 x 120 cm), na kterém jsem chtěl prezentovat svoji práci na Amavetu. Ten se dá použít k výrobě informační tabule.
      Také hodlám vytvořit web, ale až po prozkoumání mikrofosílií. Materiálů mám opravdu hodně.

      Jsou mezi zkamělinami nějaké, které by určily věk lokality a prostředí?
      Pro křídu je vůdčí zkamenělina Inoceramus. Podle jednotlivých druhů se určuje stáří vrstev.
      př. Inoceramus lamarckii – turon, I. Involutus – coniac
      Soukup uvádí druhy koeneni, gibbosus, sturmi – coniac
      Jmenovitě pak také Turrilites, mořský hlavonožec vyskytující se jen v křídě. V druhohorách se rozšířili také amoniti, kteří na konci druhohor vymřeli. Na lokalitě je jejich výskyt potvrzen, ale já měl zatím smolíka.

    • #24474 Odpovědět
      Lukáš Mikša
      Host

      Vážená poroto,
      Ve své práci jsem již porovnával své výsledky se dvěma jinými pracemi, a tak mě vzhledem rozsahu mé práce nenapadlo shánět další podobné práce k porovnání.
      Při vybírání lokalit mi bylo sděleno, jaké horniny je třeba odebrat a kde bych mohl příp. nalézt odkryvy, po odebrání minimálního počtu hornin jsem se na vlastní iniciativu rozhodl odebrat více vzorků k upřesnění výsledků.
      Odběr a přípravu vzorků na gamaspektrometrickou analýzu jsem provedl samostatně. Při gammaspektrometrii jsem si vyzkoušel stanovení koncentrace sledovaných radionuklidů u jednoho vzorku. Odběr půdního Rn jsem prováděl společně s Mgr. Vítem Ladayinim, který poté provedl stanovení Rn-222.
      Medián jsem použil, protože není ovlivněn extrémy, které se při menším souboru vzorků často vyskytují.
      Terénní hodnoty U-238 jsou vyšší z více důvodů. Pravděpodobně nejvýznamnější je vliv kosmického záření na nekrytý terénní gamaspektrometr. Značný vliv má také nerovnost měřeného povrchu, který byl měl být ideálně zcela rovný, toho se však v terénním prostředí jen těžko dosahuje. K dalším rušivým faktorům pak může patřit Rn unikající z mikropuklin měřených hornin.
      Základním faktorem determinujícím koncentrace půdního Rn je typ horninového podloží, ale faktorů je samozřejmě více. Jeden z nejvýznamnějších je velká rozpustnost Rn ve vodě, což způsobuje výrazný pokles Rn objemové aktivity v podmáčených půdách. Mezi další faktory patří struktura půdy a její plynopropustnost, kromě struktury půdy závisí i na struktuře matečné horniny, jak jsem zmínil ve své práci, kde pórovitost vápence zapříčinila kumulaci Rn ve sledované lokalitě. K dalším faktorům patří i klimatické podmínky, zejména výška atmosferického tlaku, (ne)přítomnost srážek nebo vliv ročního období (v zimě jsou hodnoty nižší a v létě naopak vyšší, proto jsem Rn-222 odebíral mimo tato roční období).
      SOČ jsem bral jako příležitost se rozhodnout jakým směrem se chci dále v životě vydat. SOČ mi v tomto pomohla si uvědomit, že bych se dále chtěl zabývat problematikou astrobiologie z pozice molekulárního biologa. Vzhledem k tomu, že teď budu studovat molekulární biologii a biotechnologie, tak se dále nebudu moci tomuto výzkumu věnovat.
      Mé výsledky mají uplatnění k dalšími výzkumu, tedy mohou být využity brněnskými výzkumníky, kteří se touto problematikou zabývají. Porozumění výši dávky je velmi důležité pro dlouhodobé studie hormeze, které nám mohou konečně odhalit jaký vliv mají podprahové dávky IZ na živé soustavy, jestli pozitivní, zanedbatelný či negativní.

    • #24501 Odpovědět
      Kateřina Ulrychová
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za zajímavé dotazy.
      1) Zařazení památníku Plotzensee je zajímavým námětem a jedná se pro české dějiny o důležité místo. Děkuji za odkaz, rozhodně si o místě po obhajobě přečtu více. Při sestavování itineráře jsme se s kantory drželi především nejnavštěvovanějších míst a naším dalším cílem bylo také „nepřehltit“ studenty velmi smutnou, ač důležitou, historií Berlína a s ním spjatých vražd. Proto jsme se rozhodli z této oblasti navštívit „pouze“ muzeum Holocaustu, kde se návštěvníci seznamují s hrůzným vyvražďováním Židů, mohou si zde číst dopisy z koncentračních táborů a podobně. Tyto znalosti poté uplatní také v dějepise. Přímo o Plotzensee však debata nebyla, a proto ji mohu při příštím pořádání zájezdu, na němž jsem již nabídla svou pomocnou ruku (konaný bude nejspíše za rok či dva) navrhnout.
      2) U nás byl itinerář dodržen – až na poslední den, kdy nám vzhledem k deštivému počasí trvaly přesuny mezi jednotlivými místy déle, než jsme předpokládali. Z tohoto hlediska jsme tedy konkrétně u tohoto zájezdu nemuseli podstupovat žádné zvláštní kroky. Jak dlouho přesuny obvykle trvají dokáži kantoři, i já, která jsem tato místa při studiu v Berlíně několikrát navštívila, již dobře odhadnout. Nicméně z vlastní zkušenosti vím (např. při pořádání letních táborů), že někdy se děti zapomenou, musí se vracet např. peněženku na hotel atd. Jednou z možností, jak se do plánovaného harmonogramu vrátit, by bylo nějakou památku zkrátka vynechat, pokud by se nejednalo o poslední den, dala by se navštívit také až den příští. Dětem jsme rovněž naplánovali hodně rozchodů a již při plánování harmonogramu jsme počítali s tím, že se jejich doba při nestíhání může zkrátit / nějaký z rozchodů úplně vynechat. Samozřejmě nedodržení harmonogramu může způsobit i něco neočekávaného – např. ztráta mobilního telefonu a podobné věci, se kterými nejde počítat. Zde je také možné, aby se jeden z kantorů oddělil od skupiny a tento problém vyřešil se skupinkou, které se týká. Z kantorského dozoru zůstanou s větší částí skupiny i tak další 2 dospělí.
      3) Známá ulice Unter den Linden byla původně koňská stezka, která umožňovala pohodlný přesun kurfiřtů či „panovníků“ z paláce do Tiergarten. Ten sloužil jako revír. Později zde byly vysázeny lípy, které dnes krášlí její okraje a podle kterých nese tento bulvár jméno.
      4) Já osobně jsem v Berlíně navštívila spoustu míst, na které turista běžně nezavítá – např. botanickou zahradu, prošla jsem skrz naskrz Tiergarten nebo jsem navštívila Mauerpark s bleším trhem a karaokem. Pokud je otázka myšlena na zájezd, drželi jsme se opravdu spíše těch nejznámějších míst. Procházeli jsme avšak i ulicemi, kde běžný turista projde bez povšimnutí některých detailů – např. místo, kde stál původní Hitlerův bunkr, Bernauer Strasse (Památník Berlínské zdi, který není tak známý) a ani prohlídka muzea čokolády Rittersport, kterou jsme navštívili, nebývá klasickým místem při návštěvě města.

      • #24659 Odpovědět
        Jakub Jelen
        Host

        Kateřina Ulrychová: porota děkuje za zajímavou práci a odpovědi, přejeme mnoho zajímavých exkurzí do Berlína.

    • #24524 Odpovědět
      Eliška Ondráčková
      Host

      Dobrý den,
      zde jsou odpovědi na Vaše otázky:
      1) U vzorku 1a nastali výkyvy v zimní měsících, když došlo k zamrznutí vody. V souvislosti s tím se domníváme, že zamrzl zdroj, který do vod přiváděl zásaditější vodu. Zároveň v důsledku přítomnosti ledu se snížil objem vody a zvýšila se koncentrace síranu ve zbylé vodě. Vše toto jsou pouze jen naše domněnky a k jejich prokázání by bylo třeba další zkoumání.
      2) Jednalo se hlavně o vzorky 1a, 1b a 1c. Tyto vzorky byly odebírány ze dna lomu, nacházeli se zde celý rok a jedná se o vody stojaté. Věříme tedy, že se jedná o univerzální směs veškeré vody v lomu, a proto nejlépe charakterizuje celkové vlastnosti vod v lomu Pohled.
      3) Žádná závažná rizika jsme nenašli. Nicméně jako možné riziko vidíme, že by po zaplavení celého lomu mohli začít reagovat i další sloučeniny, které se doteď do vody nedostávali. A samozřejmě jako rizikové vidíme již zmíněné odběrové místo číslo 8, které je velmi kyselé a nachází se zde vysoký obsah síranů a těžkých kovů.
      4) Při měření síranů na spektroskopu jsme použili již zmíněné reakční činidlo – chlorid barnatý. Při měření dusičnanů se poté jednalo o kadmium a při měření železitanů jsme používali thiokyanatan draselný.
      Děkujeme
      S přáním hezkého dne
      Eliška Ondráčková a Matěj Moravec

    • #24547 Odpovědět
      Jiří Šalajka
      Host

      Práce č. 11
      Jiří Šalajka
      Mapa s příběhem Bruntálska
      Všeobecné a sportovní gymnázium, Bruntál, příspěvková organizace https://www.youtube.com/watch?v=80UAIYcH0-w

      Byla nějakým způsobem zaznamenána odezva na mapu, když byla sdílena na webu, FB? Jaké byly ohlasy?
      Odezva na mapu byla zaznamenána v rámci platformy ArcGIS StoryMaps, kde se počítá počet zobrazení mapy. Krátce po tom, co byla mapa zveřejněna na Facebooku KGI, tak její návštěvnost rapidně stoupla. Ohlasy byly čistě pozitivní. Dokonce jsem dostal i nějaké zprávy od uživatelů, kterým se mapa opravdu líbí a považují ji za užitečnou. Za pozitivní fakt beru i to, že nebyl jediný záporný ohlas, což je v dnešní době na sociálních sítích skoro až nemožné, protože uživatelé sociálních sítí často napadají i čistě záslužné projekty, kterým není co vytknout.

      Jaký byl podíl jednotlivých členů autorského kolektivu?
      Naprostou většinu práce jsem vykonal já sám. Moji přátelé mi pomohli zejména poskytnutím působivých fotografií, které dlouhodobě sbírají na svých cestách po našem krásném okrese. Za tuto pomoc jim velmi děkuji. Každopádně jejich postoj byl čistě ve smyslu: „Pokud budeš něco konkrétního chtít, tak mi napiš. Pokud budu mít, rád pomůžu.“ Některé fotografie jsou z mých vlastních zdrojů a pro část jsem se musel vydat do terénu.

      Ve zkratce mohu říct, že přátelé mi pomohli s poskytnutím jejich fotografií, o které jsem je požádal. Výběr cílů, jejich zpracování do mapy apod. už bylo čistě jen v mých rukou, což mi zabralo poměrně hodně času.
      Další pomoc už byla jen s mým vedoucím práce. Ten má na poli digitálních map/StoryMaps velké zkušenosti. Na začátku mi ukázal, jaké jsou možnosti, poté zařídil licenci a dále jsem už jen já sám pracoval ve smyslu „pokus omyl“ bez jakékoliv průběžné pomoci. Až jsem byl s mapou dostatečně spokojený, tak jsem ho oslovil o recenzi. Během asi hodinové schůzky jsme si mapu prošli a řekli si, jaké detaily by bylo vhodné vylepšit.

      Můj přínos na práci byl opravdu velký a co se týče rešerší, vytipování cílů, zpracování dat, hledání vhodných referenčních informací, tvorby mapy, její propagace apod., tak to bylo pouze jenom v mých rukách.

      Propojíte to s turistickou mapou a se stránkami informačního centra?
      Ano, plánuji mapu propojit se StoryMaps zahrnující mapu pro turisty. Rád bych upozornil, aby nedošlo k neporozumění, že se nechystám tvořit klasickou turistickou mapu jako najdeme třeba na portálu Mapy.cz, a kterých je v současnosti spousta, ale mám v plánu vytvořit StoryMaps, které bude zahrnovat ty nejlepší turistické trasy na Bruntálsku doplněné itinerářem, náročností, možnosti, kam si zajít na jídlo nebo co zajímavého může uživatel zažít a navštívit. Tato mapa bude obsahovat osvědčené trasy, které se obtížně plánuji za využití pouze běžné turistické mapy. Tato mapa bude vycházet z mých znalostí a prozkoumanosti okresu Bruntál a poskytne cizím návštěvníkům velmi užitečné tipy, které doposud není snadné na webu najít.
      Se stránkami informačního centra to jistě spojím. V Krnově již mám domluvenou spolupráci, teď pracuji na spolupráci s městem Bruntál a případně bych rád ještě dále mapu rozšířil do místních mikroregionů apod. Každopádně vzhledem k probíhající situaci nebylo možné tuto spolupráci aktivně rozvíjet, a i když již měla být dle plánu navázaná, tak ještě stále není u konce. Věřím však, že brzy bude finálně dokončena.

      Jakým způsobem jste vybíral turistické cíle?
      Turistické cíle jsem vybíral zejména ze svých vlastních zkušeností. Dlouhodobě se toulám po našem regionu a objevuji jeho skryté krásy. Při výběru cílů jsem ani nepotřeboval otevřít tištěné či elektronické průvodce, ale hned jsem měl jasno, co by v mapě mělo být. Cíle jsem vybíral zejména podle citu a zkušeností, jaké s nimi mám. Jsou zde vybrány ty nejlepší cíle na Bruntálsku, které jsou svým způsobem výjimečné a okouzlí většinu návštěvníků. Snažil jsem se vyvarovat umísťovat do mapy cíle typu „pěkný historický kostelík“, kterých je možné v republice najít desítky a běžného návštěvníka příliš nezaujmou. Takto bych mohl pokračovat samozřejmě dále.

      Osobně si myslím, že mám největší nedostatky v oblasti přírody, kde je stále co ukazovat, ale to bych chtěl právě změnit uveřejněním turistického průvodce pro uživatele.

      Poznámka poroty:
      Na fotografiích je málo lidí, jsou méně akční

      Děkuji za tip. Bruntálsko je poměrně specifická oblast. Má sice spoustu toho, co může nabídnout, ale cizí návštěvníci se mu vyhýbají. Těžko říci proč, ale asi to bude souviset s nevlídnou reklamou, kterou o Bruntálsku můžeme slyšet v různých televizních pořadech. Každopádně Bruntálsko je oblast s krásnou přírodou. Díky vystěhování německého obyvatelstva je také v určitých svých oblastech mizerně osídlené. Všechny tyto faktory způsobují to, že si u bruntálských cílů nemůže návštěvník stěžovat na přemíru lidí (snad kromě Pradědu, kde je lidí jak na Václaváku).

      Doporučuji plným srdcem Bruntálsko navštívit a posoudit neskutečně krásný ráz místní krajiny. Lidé jsou zde určitě více přívětivější než jinde ve velkých městech či turistických oblastech. Například mohu říct, že taková návštěva zámku ve Slezských Rudolticích, Linhartovech nebo Hošťálkách v člověku zanechá intenzivnější pocit než návštěva třeba Lednice patřící do UNESCA. Sice nejsou tyto zámky tak honosné, ale za to ukazují příběhy zdejších lidí, kteří se nezdávají a zámky proměněné na sklady léčiv nebo léčebny, které byly otřesně poškozeny, jsou schopni zpátky proměnit na krásné místo, a to s minimem financí, pouze jenom ze své dobré vůle. Průvodci poví člověku úžasné příběhy, co se zde odehrávaly. Kromě toho se zde konají místní akce na dušičky, Vánoce apod. Zároveň tito lidé to dělají často bez nějaké velké finanční odměny a s člověkem se rádi konkrétně domluví, kdy mohou navštívit zámek. Klidně provozují prohlídky i pro 2 osoby mimo otevírací dobu a neinkasují za to horentní sumy.

      Návštěva takových cílů člověku ukáže, že nejkrásněji není tam, kde jsou nejhonosnější památky, ale tam, kde jsou zlatí lidé, kteří dělají všechny věci srdcem a nejde jim primárně o peníze. Z těchto důvodů je v mapě zbytečné očekávat akční fotky plné lidí, protože by neukazovaly realitu, která je určitě lepší než přeplněný Václavák. Fotky ukazují cíle takové, jaké jsou, a na nic si nehrají, za to jsem hrdý.

      Děkuji za zajímavé otázky.

      Pěkný den,

    • #24548 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Dobrý den! Už se vidíte. Otázky měly zpoždění vůči Vašemu dotazu

    • #24602 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Dobrý den! Co se týká foraminifer, komise Vám doporučuje obrátit na dr. Jitku kopeckou z Olomoucké univerzity nebo na dr. Miroslava Bubíka z ČGS Brno

    • #24605 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Předešlá reakce o foraminiferách byla pro p. A, Janderku

    • #24609 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      A. Janderka Dotaz poroty. Jak jste na tom s angličtinou?

    • #24622 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      L. Mikša Porota děkuje za odpovědi a přeje všechno nejlepší do dalšího studia.
      Pozn. Ke každé střední hodnotě by měla být stanovena variance

    • #24623 Odpovědět
      Tomas Koci
      Host

      OdpopvěD panu kolegovi A. Janderkovi (zpracování lokality Štíty)

      Mohl byste nám prosím objasnit a upřesnit jakým způsobem se živili býložraví šneci rodu Turritela?
      Jste si opravdu jist , že to byl filtrátor, jak ve své odpovědi uvádíte?

      Děkujeme Vám za upřesnění.

      Také velký dík za vyčerpávající odpověď týkající se ammonitů a mlžů z lokality Štíty.

    • #24635 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Martina Škudrnová Děkujeme za pěknou práci

    • #24641 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Hana Koryčánková Porota děkuje za pěkné vysvětlení

    • #24645 Odpovědět
      Aleš Janderka
      Host

      Děkuji za doporučení ohledně foraminifer v rámci Olomouce, o panu Bubíkovi vím, že přispívá do projektu foraminifera.eu a že je podle něj i jedna pojmenována. Plánuji oslovit také doc. Holcovou, v práci kolegy z Prahy mě zaujalo zlacení. Jsou to postupy, které zatím neznám.
      Co se týká angličtiny, pravidelně se účastním angličtinářských soutěží, mluvím výborně, stále ale doplňuji odbornou angličtinu.

    • #24647 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Radka Šinkorová Porota děkuje za práci a vysvětlení

    • #24653 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Václav Šístek Porota děkuje za originální nápady a programátorské zpracování. Kapitola o GPS je buďto nadbytečná nebo bude zapotřebí se lépe seznímit s teorií

    • #24660 Odpovědět
      Tomas Koci
      Host

      Odpověď panu kolegovi Jiřímu Bruthansovi,

      Porota Vám děkuje za Vaše správné odpovědi.

      Naším doporučením je, abyste výsledky vaší práce publikoval v nějakém odborném periodiku.

    • #24672 Odpovědět
      Aleš Janderka
      Host

      Děkuji za informaci, že Turritella je býložravec.
      Ve sladkovodních prostředích se nachází býložravé druhy. Četl jsem ale, že v závislosti na hloubce se v moři vyskytují i masožravé druhy. Jelikož je pravda, že ve Štítech bylo mělkovodní prostředí bohaté na živiny, Turritella bude býložravá.
      Zkoumal jsem ale hlavně morfologii, o výživě jsem neuvažoval. Vidím, že mám ještě co dohánět.
      Moc děkuji za připomínku.

    • #24675 Odpovědět
      Radek Hampl
      Host

      Vojtěch Klapetek: Proč jste nepoužil vhodnější mapové podklady pro kartometrii? Například katastrální mapy a pro historii hostelů mapy stabilního katastru? Mapy.cz jsou nevhodným podkladem pro kartometrii. WGS-84 není zobrazení, ale terestrický souřadnicový systém.

    • #24679 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Jiří Šalajka Porota děkuje za vyčerpávající odpovědi

    • #24684 Odpovědět
      Lukáš Mikša
      Host

      Vážení,
      děkuji Vám za připomínku k mé práci.
      Přeji Vám hezkým zbytek dne
      Lukáš Mikša

    • #24686 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Eliška Ondráčková a Matěj Moravec Porota děkuje za odpovědi. Porota upozorňuje že jsme v celostátním kole SOČ a nemělo by se vyskytovat tolik pravopisných chyb

    • #24693 Odpovědět
      Petr Rajlich
      Host

      Porota děkuje všem zúčastněným za účast s pěknými pracemi v celostátní soutěži SOČ a za vypracované odpovědi na otázky poroty. Přejeme všem zůčastněným vše nejlepší do dalšího studia a Vašeho výzkumu. Doufáme, že se s mladšími soutěžícími setkáme v příštích kolech SOČ. Starším přejeme mnoho úspěchů při studiích na vysokých školách.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 45 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 24659 v 42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie
Informace o uživateli:




Storno