Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 18 informatika

[Ondřej Budín]

Vážená poroto,

v následujících odstavcích se pokusím zodpovědět Vaše doplňující otázky.

Otázka první: Jaké souhrnné investice (řádově) si vyžádal přechod na IPv6 ve vaší škole?

S implementací IPv6 protokolu jsem začal koncem letních prázdnin v roce 2018. Do finálního stavu se podoba sítě školy dostala v lednu 2020. V průběhu uvedeného období jsem se práci SOČ věnoval převážně v čase po vyučování a ve svých volných dnech.
Stovky hodin času zabralo samotné studium problematicky a dokumentace síťových prvků (viz množství použité literatury v práci), dále pak plánování, testování, ladění nebo také koordinace a vyjednávání se Zlínským krajem. Samotné „zprovoznění“ IPv6 konektivity zabralo několik desítek hodin času.

Pokud bych prováděl implementaci IPv6 protokolu v dalších školách se zkušenostmi získanými vypracováním této práce SOČ, jednalo by se řádově pouze o desítky hodin včetně plánování a samotné realizace. Nyní se totiž připravuji na implementaci IPv6 protokolu v další škole.

Nákup nových síťových prvků ― speciálně kvůli implementaci IPv6 ― nutný nebyl.

Otázka druhá: Jaký byl největší technický problém s nasazením IPv6?

Jako největší problém s nasazením IPv6-only sítě považuji absenci podpory 464XLAT (respektive CLAT) v operačním systému Windows. CLAT se ve Windows 10 sice již nachází, ovšem jeho použití je umožněno pouze pro mobilní připojení (LTE). Nelze jej bohužel aktivovat pro Wi-Fi a Ethernet.

Toto považuji za největší technický problém (který ale ve Windows není řešitelný doinstalováním aplikace/služby). Absence CLAT ve Windows zabránila v několika segmentech sítě úplnému vypnutí nativní IPv4 konektivity a je nutné pro stanice s Windows a zastaralým softwarovým vybavením stále udržovat dual-stack síť.

S pozdravem a přáním pevného zdraví
Ondřej Budín