Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika

[Tereza Iblová]

1) Práce je velmi rozsáhlá. Jak si představujete vměstnat takové množství informací do hodinové přednášky?
Z práce jsem ještě přednášku nedělala a ani jsem nad tímto faktem dosud nepřemýšlela, takže si neumím představit její časovou náročnost. Jsem si ale více než vědoma rozsáhlosti mé práce a kdyby mi tato výzva byla zadána, vybrala bych jen hlavní, stěžejní informace. Popřípadě informace více kuriózní a přakvapující pro zaujmutí publika. Pokud by někoho z „diváků“ má práce zaujala více, mohl by se zúčastnit přednášky časově náročnější.

2) Jaké informace byste považovala za stěžejní?
Za stěžejní považuji informace, na které jsem upozornila v závěru své práce a ve videoobhajobě.
Velmi zkráceně je to fakt, že trans komunitu občané ČR přijímají vřeleji než bylo mnou očekáváno (+ teoretická část práce).

3) Jak uvádíte i ve své práci, gender je „sociální konstrukt“. V dotazníku ovšem jako jednu z mož-ností, jak tomu slovu rozumět, máte „Osobní identita“. Může být osobní identita společenským konstruktem?
Tato otázka mě velmi zaujala a rozhodně není otázkou jednoduchou. Nemyslím si, že je osobní identita společenským konstruktem do všech detailů. Společenský konstrukt i osobní identitu vnímám jako výtvor mysli člověka. Společenský konstrukt jako takový je ale vytvořený uměle, což se o osobní identitě tvrdit neodvážím. Oboje považuji za určité teoretické jsoucno a z části i abstraktní pojem. Nikde se nedočteme přesná pravidla a totožné, jednotné definice. Identitu vnímám jako sebeuvědomování člověka zevnitř, sociální konstrukt spíše jako fenomén působící zvenku. A zároveň bych řekla, že jak osobní identita, tak sociální konstrukt jsou formovány změnami ve společnosti a neustále se mění a vyvíjí.
Pro shrnutí: Nemyslím si, že je osobní identita společenským konstruktem, ale myslím si, že v určitých oblastech mohou být velmi podobné.

4) Myslíte, že při počtu respondentů Vašeho výzkumu mělo smysl provádět tak podrobnou dife-renciaci – když pak počet respondentů v určité kategorii byl méně než 20, někdy ale i v řádu jedno-tek?
Jsem si jistá, že provedení až takto podrobného výzkumu smysl rozhodně mělo. I když byl počet u některých odpovědí i jen v řádu jednotek, bylo nám ukázáno, že tuto možnost zvolila naprostá menšina a to už je hodnotný fakt. Jsem si vědoma, že provedení výzkumu na větším počtu respondentů by mělo mnohonásobně větší význam, ale i když byly určité kategorie zástoupeny malým počtem respondentů (nebo i jedním), nám tento vzorek posloužil jako zástupce/mluvčí dané kategorie. Ovšem netvrdím, že jak odpovídá jednotlivce, tak musí odpovídat i všichni ostatní. Ale jako vzorová odpověď to posloužilo.

5) Jak mohou být výsledky užitečné pro transgender komunitu?
Pro trans komunitu mohou být výsledky mé práce obohacující a řekla bych i povzbuzující skutečností – vidět, že existuje nemalé procento lidí, kteří danou komunitu přijímají a neodsuzují ji.