Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 15 teorie kultury, umění a umělecké tvorby

[Ivo Martinec]

Otázky pro finále SOČ 2020, sekce č. 15

1) K. Mrázková: Obrázku, co je ti?
– Zaujala mne tvorba malíře Gustava Reitera. Připadá mi neuvěřitelné, že o tomto autorovi 20. století nejsou známa žádná data. Máte pro to nějaké vysvětlení?
– Jsou autorce práce známé podmínky, za nichž může restaurátor získat licenci a k jakému rozsahu restaurátorské činnosti jej tato licence opravňuje? Kdo vede seznam restaurátorů – držitelů licence?

2) E. Dvořáková: Folklor na Hradecku
– Tanec je komunikace, „která nikdy neublíží“. Myslíte, že v umění existuje i komunikace, která múže nějak ubližovat?
– Do jaké míry je folklór na Hradecku živý mimo rámec folklórních souborů?
3) L. Ulma: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově
– Vaše práce má parametry vědeckého pojednání. Plánujete do budoucna takovou profesní dráhu? V kolika jazycích dokážete vědecky pracovat?
– Podle Antonína Podlahy (Posvátná místa… Vikariát Českobrodský, Praha 1907, s. 104 bylo v 17. století patrocinium kostela Narození p. Marie namísto dnešního nanebevzetí P. Marie. Zaznamenal autor tento posun v zasvěcení a pokud ano, co k tomu může dodat?

4) J. Míšek: Autorská divadelní hra Ministerstvo vánoc
– Co je podle Vás podstatou divadla?
– Proč je koncipována tato současná autorská hra podle struktury antické tragédie v klasicistním pojetí? Je to nutné?
5) P. Měchura: Genderová vyváženost děl W. Shakespeara
– Spojením „genderově vyvážený“ se operuje v moderní době. Máte pocit, že by Vás pan Shakespeare pochválil za termín genderová vyváženost, že si vůbec tento pohled uměl představit a připustit? Myslíte, že tímto směrem uvažovali lidé shakespearovského období? Jak tehdy vypadala společnost, jaké měla složení?
– Skutečně si myslíte, že 8 + 4 pouze několikařádkové ukázky ze dvou S. her postačí přesvědčit o generové vyváženosti? Jak máme rozumět tvrzení – „ Shakespeare měl genderově vyvážené pohlaví ve svých knihách“ (str. 8)? Stejně tak – „Z genderového hlediska je v tomto úryvku (má pouze 5 vět) Hermie vykreslena jako „otrok“ svého otce, který nemůže činit svá vlastní rozhodnutí“ (str. 25). V čem spatřujete genderovou vyváženost ve vztahu otce a dcery? Čím obohacuje sledování genderové vyváženosti uměleckou interpretaci Shakespearových děl? Domnívá se autor, že kdyby dospěl k názoru, že Shakespearova díla genderově vyvážená nejsou, snížila by se tím jejich umělecká a myšlenková hodnota?

6) E. Pešatová: Jaroslav Novotný
– Je pravda, že mnoho podobných lidí v historii zůstalo širší veřejnosti utajeno. V čem vidíte rozdíl mezi většinovou populací a lidmi typu J. Novotného? V čem se liší jejich pohled na svět?
– U práce postrádám orientační podnázev – jak by zněl? Kdo mimo vás už pracoval s korespondencí J. Novotného? Do jaké míry je vaše práce kompilací? V čem spatřujete svůj přínos? Jak chcete odkaz J. Novotného popularizovat?
7) K. Bilčík: Kvantitativní jazyková analýza fenoménu migrace v současném českém tisku
– V čem shledáváte základní smysl kvantitativních analýz jazykových textů, zejména u témat, jako je Vámi zvolené téma migrace? Tato témata jsou totiž často dobově omezená a jejich vliv na text je tedy krátkodobý.
– Jste si jist, že tento výzkumný postup může vést právě k závěrům, k nimž jste dospěl?
8) V. Šupita: Antické vlivy u sochařů duecenta a trecenta a vznik renesančního stylu sochařství v Toskánsku a severní Itálii
– Téma jste pojal velmi široce. Je zde určitý nesoulad mezi názvem práce a samotným obsahem (pojednání o duecentu začíná až na straně 122), centrem by přitom mělo být právě ono. V čem spočívá hlavní vliv antiky na italskou renesanci?
– Vaše práce se velmi podrobně věnuje antickému, zejména řeckému umění. Když pak popisujete dílo vůdčích italských sochařů 13.-15. století, mám někdy dojem, jako by všichni tito umělci znali antiku ve stejném rozsahu, v jakém ji znme dnes my. To samozřejmě není pravda; slohová kategorizace antického umění se např. rozvíjí až od pozdního 18. století. Máte představu o tom, co z antiky mohli středověcí sochaři reálně znát? A dále: do svého výkladu zahrnujete Brunelleschiho, ale vyjímáte z něj Donatella, který je podle Vás už „příliš“ renesanční (což jistě neplatí o jeho rané tvorbě až po sv. Jiří pro Orsanmichele). Kam se Vám ale pak poděl Arnolfo di Cambio, nepochybně největší sochařský génius Florencie před Donatellem?

9) V. Marková: Popis a porovnání marketingového plánu na sociálních médiích HaDivadla a Husy na provázku
– Je podle Vašeho názoru možné, aby soubory typu HaDivadla či Husy na provázku mohly existovat bez závislosti na dotacích?
– Vidíte nějaký vztah mezi marketingem a dalšími ekonomickými souvislostmi na jedné straně a uměleckým přínosem souboru na straně druhé?
10) B. Headlandová: Srovnání mluvních projevů moderátorů ČT a FTV Prima z hlediska výslovnosti
– Uvažovala jste například o tom, zda v některých případech jde skutečně o „neumění“ a v jiných o jisté osobité pojetí, bez něhož by daný moderátor ztrácel svou tvář a snad i přitažlivost pro diváky? I spousta vynikajících herců má v tomto směru dosti značné odchylky.)
– Bude-li mít vaše práce pokračování, uvažujete o rozšíření tohoto pohledu i na ostatní média – rozhlas, internet…?
11) N. K.Koscelanská, J. Panáček: Historická próza v době národního ohrožení spjatá s Obrazy z dějin národa českého (a autorstvím V. Vančury)
– Mohla byste šíře rozvést myšlenku „Vančura je propagátorem lidovosti“? Jak se liší pohled na historii u profesionálního historika a profesionálního spisovatele? V čem spatřujete –Vančurův přínos k rozvoji tohoto žánru? Nalezli jste při analýze Vančurova textu konkrétní stopy ideové spoluúčasti mladých marxistických historiků z Historické skupiny ?
– Proč jste do práce zařadili strojopisy Milady Součkové s Vančurovými úpravami, když se jim v textu nevěnujete? Uvádíte dvojí interpretaci literární postavy Kosmy, ke kterému se přikláníte – ( Havel – Blahynka)?
12) J. Gajdošík: Komunita Otaku v ČR
– Jak byste stručně charakterizoval „Otaku“? Může to být životní filosofie?
– Co vás vedlo k volbě zvolené postavy, v jejímž kostýmu nás provázíte prezentací?
13) L. Hart: Mozartova symfonická tvorba se zaměřením na vlastní interpretaci Symfonie Jupiter
– Píšete, že Mozartova tvorba předstihla vývoj v dané oblasti zhruba o dvě století. Vezmeme-li to doslova, ocitneme se v 80. letech 20. století. Můžete tuto tezi nějak upřesnit?
14) A. Odrihocká: proměny archetypálních postav Adama a Evy v české poezii 20. Století
– Do jaké míry je vaše analýza textů původní (samostatná)? Co má Adam v Hruškově básni společného s archetypem biblického Adama kromě jména? Co vás vedlo k tomu, spojovat Hruškovy básně s biblickými motivy? Skutečně si myslíte, že motiv majáku ve Wolkrově Baladě o námořníkovi je biblický had? Není to metaforicky vyjádřená naděje (světlo) pro bezpečnou plavbu –„železně se tyčící k nebi maják“?
– Mohla byste srozumitelně formulovat cíl své práce a následně přesněji shrnout závěry?
15) T. Turnová: Čínský jazyk
– Co soudíte o budoucnosti čínštiny a jejím významu v celosvětovém měřítku?
– Na kterém místě imaginárního žebříčku náročnosti je dle vás čínština a co může odborně dát běžnému obyvateli Česka?