Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí

[Alžběta Jirečková]

Vážená poroto,

níže naleznete odpovědi na Vámi položené dotazy.

1. Které faktory mohly ovlivnit výskyt zjištěných druhů a jejich četnost?

Za hlavní faktor považuji dobu, ve které probíhaly jednotlivé pochůzky. Všechny sčítací pochůzky byly směřovány do ranních hodin (mezi 5. a 10. hodinou), které jsou obecně doporučovány pro výzkum ptáků z důvodů jejich největší aktivity. Druhy, které jsou aktivní především v pozdějších hodinách tak mohly být zaznamenány v menším počtu, nebo nemusely být zaznamenány vůbec (případně mohly být ojediněle zaznamenány během necílených aktivit). Kromě toho mohlo mít určitý vliv také nedostatečné obměňování tras mezi jednotlivými pochůzkami, které má minimalizovat vliv měnící se detektability ptáků (v různých biotopech, v čase).

2. Přinášejí Vaše data nové poznatky o rozšíření druhů v ČR?
Získaná data kopírují výskyt jednotlivých druhů, které byly zjištěny v mapovacím kvadrátu 6164, do kterého spadá zkoumaná lokalita (Nálezová databáze ochrany přírody, Faunistická databáze ČSO). Mohou však přispět k zpřesnění a zkvalitnění údajů díky většímu plošnému pokrytí daného území.

3. Zabýval se někdo chybovostí použitých sčítacích metod na základě zkušenosti mapovatele (daných třeba jeho věkem)?
Žádnou takovou studii jsem nezaznamenala. Obecně je menší efekt pozorovatele na výsledky u semikvantitavních metod. Pro zapojení širší veřejnosti do výzkumu se tak nejlépe jeví metody hodinový seznam (v České republice použit např. při tvorbě Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014 – 2017) a McKinnonův list. V těchto případech méně zkušený pozorovatel ujde delší vzdálenost, než zaznamená prvního jedince daného druhu, ale na samotné výsledky to oproti standardním kvantitativním metodám nemá tak výrazný vliv.

S pozdravem
Alžběta Jirečková