Odpověď na téma: 42 – kraj KHK – obor 6

[Helena Petráňová]

HELENA PETRÁŇOVÁ – ODPOVĚDI NA OTÁZKY

1. otázka – Dokázala byste jmenovat odchylky k jakým může, na rozdíl od Vámi simulovaných podmínek, docházet v lidském těle. Může ovlivňovat vstřebávání léčiva i přijatá strava, nebo druh stravy (např. pomeranč?, léky proti překyselení?).

Vstřebávání léčiva je ovlivňováno celou řadou faktorů, které jdou lépe či hůře ovlivnit. Každý jedinec má trochu jiné složení extracelulárních i intracelulárních tekutin či jinak rychlý metabolismus pro různé látky, což může být ještě ovlivněno případnou konzumací některých potravin, léků či tekutin. Proto se po měření disolučních zkoušek přechází k dalším testům (klinické studie, in vitro, in vivo), aby bylo možné počítat i s takovými odchylkami.

Vstřebávání léčiva je rozhodně ovlivněno i přijetím stravy či tekutin a to i před požitím léčiva, tak i po něm. Aby nedocházelo k negativním reakcím (jiné účinky, nerozpuštění, zrychlení či zpomalení desintegrace), bývá v příbalovém letáku informace o těchto možných účincích napsána. Většina účinných látek je organického původu a je proto schopna se při přesně daném pH rozpustit ve vodném prostředí gastrointestinálního jen do určité koncentrace. Změna pH vyvolaná buďto potravinou nebo i léky může ovlivnit rozpouštění léčiva nebo i zapříčinit jeho rozpuštění v jiné části gastrointestinálního traktu.

2. otázka – Mají Vámi zjištěná data i význam pro stanovení dávkování léčiv? Které z Vámi analyzovaných vzorků léčiv byste doporučila jako léčiva s rychlým nástupem účinku?

Protože byla měřena disoluce pro dávky, které se pro dané účinné látky používají a měly by být celé vstřebány, dalo by se množství účinné látky na základě jejich skutečného rozpuštění upravit. Muselo by tomu však být pro přesně dané léčivo, které by mělo stejnou formu (např. tableta, orálně se rozpouštějící film, stejné přídavné látky). Lze to i aplikovat na jiná léčiva, avšak ta je zapotřebí změřit, k čemuž by šly použít optimalizované postupy či jejich principy z mé práce.

Jako neinvazivní léčiva s rychlým nástupem účinku bych obecně doporučila ta léčiva, co jsou schopna se co nejrychleji desintegrovat (rozpadnout na částice) a následně vstřebat a jsou rozpustná při pH, teplotě a vodném prostředí lidského gastrointestinálního traktu.

Na základě těchto faktů bych rozhodně doporučila jako léčiva s rychlým nástupem účinku všechna měřená léčiva ve formě orálně se rozpouštějících filmů (všechny vzorky tadalafilu).

Další mnou měřené látky již nemohou být zařazeny mezi léčiva s rychlým nástupem účinku, ale i tak bych je doporučila (ne však jako léčiva s rychlým nástupem účinku), protože u nich byla zvýšena (nebo dokonce i umožněna) rozpustnost. Doporučila bych tedy i apremilast navázaný ve formě kokrystalu s kyselinou 4 – hydroxybenzoovou. Navázáním na kyselinu benzoovou ve formě kokrystalu se velmi zvedla jeho rozpustnost – ve vodném prostředí je samotný apremilast téměř nerozpustný. Ibuprofen také doporučuji užívat v přípravcích, kde není v surové formě. V surové formě se nebyl schopen rozpouštět příliš dlouhou dobu, ale pokud se navázal na jinou látku – polymer (eudragit RS 100), rozpouštěl se již lépe.

Všechna výše zmíněná léčiva bych doporučila na další testy, které by vedly pravděpodobně až k jejich uvedení na trh (hlavně orálně se rozpouštějící filmy, jako formu umožňující rychlý nástup účinku).