Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Vysočina › 42 – Kraj Vysočina – obor: 13, 14 › Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 13, 14
Dobrý den,
děkuji moc za možnost prezentovat svoji práci v krajském kolo soutěže SOČ a za to, že jste mé práci věnovali svůj čas přestože je okolo tolik jinačích věcí. Teď už k vašim dotazům.
PhDr. Milan Hána:
Proč si myslíte, že se začínáme nudit? (Ve všem.)Četl jste světově oceňované knihy A. Huxleyho Konec civilizace a N. Postmana Ubavit se k smrti?
Děkuji za tento dotaz. Přiznávám, že nemám v rukávu žádný průzkum či studii, která by tento názor prokazoval, jelikož ta by byla tak na další odbornou práci. Vycházel jsem totiž hlavně z toho co vidím okolo sebe a z toho co lze pozorovat ve společnosti. Vidím studenty, kteří chodí do školy kvůli tomu, že musí, a to přesto, že jako prvňáčci se většinou do školy těšili. Vidím lidi, které nebaví jejich práce, těší se se tedy až bude konečně víkend. Dále si všímám jak často lidé dělají jen, aby práce hotova byla a často jim chybí zápal k tomu, aby v rámci své pracovní činnosti dělali i věci navíc, které by mohl tu práci posunout. Práce se tedy často smrskává jenom na motivaci zdrojem 4 potažmo 2. Lidé tedy často dělají práci k tomu, aby za ní získali peníze a potažmo za finanční bonusy.
Vím však, že jako vše ani toto nemůže aplikovat na každého či každou profesi. Mám tu však i profese jako učitel, profesor, zdravotník či sociální pracovník, kteří dělají danou práci, protože je vnitřně naplňuje, jelikož v ní vidí hlubší smysl.
Dále k vašim knihám. Žádnou z nich jsem bohužel nečetl, ale podle obsahu, který jsem našel vypovídají zejména o tom, že lidé si začínají vyvolat zábavu jinak. Třeba mohu brát zprávy jako zábavu či se ji snaží navodit uměle. Vím, knihy jsem nečetl nemohu tedy plně chápat témata v nich a jejich poselství, ale připadá mi, že narážejí na to, že lidé se nudí, proto zábavu hledají jinde (což může být i ve zmíněných hrách).
Vážil jste i ekonomickou stránku výroby ekologických sušenek (efektivitu): náklady (+zájezdy, zážitky)-cena – zájem zákazníků)?
Toto jsem ještě nezvažoval, na to by přišel čas až v rámci zpracování ekonomické analýzy daného projektu. Mým cíle totiž při psaní této gamifikace marketingu bylo hlavně vytvořit koncept jak to skloubit vše dohromady, který měl také pomoc k vašemu lepšímu pochopení způsobu, kterým jednotlivé zdroje mohou mezi sebou spolupracovat. V reálném světě by po vytvoření toho konceptu přišla ekonomická analýza. Vypadalo by to tak, že bych začal pracovat s konkrétními částkami a odhady, které bych pak konzultovat s lidmi z finančního oddělení firmy. Znal bych totiž konkrétní data a čísla, které bych mohl použít a bez nich by se mi zpracování ekonomické analýzy zná zbytečné. Vím, že tento přístup se vám může zdát laxní, ale připadá mí, že bez zkušeností s prováděním jednotlivých věcí, bez bližším znalosti cen jednotlivých položek a bez znalosti finanční situace firmy by byla moje analýza jenom odhad, který by mohl být velmi nepřesný.
Marcela Chalupová
Vzhledem k tomu, že Vaše práce je zařazena do ekonomického oboru, chybí mi ekonomická analýza projektu. Vylepšením produktu a využitím gamifikace by nutně vzrostly výrobní náklady. Uvažoval jste o tom, kolik by se muselo prodat sušenek, aby se tato inovace vyplatila?
Toto je velmi dobrý dotaz. Budu teď zcela upřímný. Obor kam je řazena moje práce je ekonomie a řízení. Moje práce se pak spíše stará o to řízení a s tím spojený marketing. Ekonomická analýza projektu by tedy přišla na řadu až po sestavení této koncepce gamifikace marketingu. Mým cíle totiž při psaní této gamifikace marketingu bylo hlavně vytvořit koncept jak to skloubit vše dohromady, který měl také pomoc k vašemu lepšímu pochopení způsobu, kterým jednotlivé zdroje mohou mezi sebou spolupracovat. V reálném světě by po vytvoření toho konceptu přišla ekonomická analýza. Vypadalo by to tak, že bych začal pracovat s konkrétními částkami a odhady, které bych pak konzultovat s lidmi z finančního oddělení firmy. Znal bych totiž konkrétní data a čísla, které bych mohl použít a bez nich by se mi zpracování ekonomické analýzy zná zbytečné. Vím, že tento přístup se vám může zdát laxní, ale připadá mí, že bez zkušeností s prováděním jednotlivých věcí, bez bližším znalosti cen jednotlivých položek a bez znalosti finanční situace firmy by byla moje analýza jenom odhad, který by mohl být velmi nepřesný.
Jak byste si poradil s reklamou konkurenční firmy, která by těm, kteří chtějí chránit životní prostředí nebo zhubnout, doporučila jíst namísto sušenek jablko či mrkev?
Alena Slámová
1. Podle čeho usuzujete, že se pořád všichni nudí? Opravdu by se Vám líbilo, kdyby život byl jen hra?
Omlouvám se, že jsem informaci podal tak, že jste to pochopila jako, že se všichni nudí. Ve své práci totiž píše, že se jako lidstvo začínám nudit, a tím však nechci říct, že se nudíme všichni. Snažím se spíše poukázat na to, že spoustu lidí dělá práci jenom pro peníze popřípadě ještě pro odměny (zdroje 2 a 4), že dělá v práci jenom to, co se jim řekne a často neprojevují svoji vlastní iniciativu. Dále si všímám toho kolik studentů do školy chodit jenom z povinnost. Toho kolik jich dělá při studium jenom opět to nutné minimum a nezapojuje se do věcí navíc. Uvědomuji si však plně, že ne všechny se nudí, že existují lidé, kteří vidí ve svém povolání či činnost poslání/hlubší smysl, proto se snažím držet svoje tvrzení v obecné rovině a neříkat, že se nudí všichni. Omlouvám se tedy ještě jedno, jestli to takto vyznělo.
Život jen hra je zavádějící pojem. Principem gamifikace totiž není z něčeho udělat hru, ale vzít to, co nás motivuje k hraní her a využít tuto motivaci ve skutečném světě. Kdybychom však změnili váš dotaz na to, jestli by si mi líbí gamifikovaný život, tak odpovím, že ano.
2. Dokážete si představit, že gamifikaci při školní výuce?
Ano dovedu. Nedokážu vám však přesně říct, jak by to mělo vypadat. Tímto tématem jsem se totiž hlouběji nezajímal a také nemám tolik zkušeností s formováním výuky či samotnou gamifikací. Vidím však v gamifikace potenciál, který by si i ve školství dal využít. Minimální by se dali využít zdroje hlubší smysl, sociální vazba či kreativita a zpětná vazba.
3. Jak byste chtěl svoji práci rozšířit?
Vidím zde několik způsobů. První by bylo větší rozpracování jednotlivých zdrojů motivace. Druhým by bylo provádění drobných gamifikací a měření jejich výsledků. Posledním by pak bylo větší rozpracování gamifikace marketingu továrny na sušenky. To bych viděl ve tvorbě již absolutně konkrétních věcí a ne jenom vymýšlení konceptu. Jednalo by se tedy o to, že bych hledal skutečné firmy či jedince, kteří by byly schopné jednotlivé části gamifikace uskutečnit a k tomu bych i sestavil rozpočet projektu a zkusil odhadnout jeho výnosnost.