Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Moravskoslezský Porota D : Učební pomůcky- ekonomie Odpověď na téma: Porota D : Učební pomůcky- ekonomie

#22999
Nela Klusová
Host

Dobrý den, děkuji za Vaše otázky a přikládám vypracované odpovědi.

1. otázka
Vytvořila jste 68 protokolů, které jsou v šesti skupinách: geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka. Byla práce na protokolech u jednotlivých skupin jiná? Pokud ano, jak se lišila? Která z těchto skupin byla nejnáročnější a proč?

Práce na jednotlivých protokolech se nelišila, u všech bylo nutno udělat to samé – nafotit pozorované objekty, tyto fotky upravit, vytvořit si text protokolu, celé to zkompletovat a doplnit fotky o popisky. (Několik protokolů je doplněných i videem, takže případně i natočení a upravení videa.) Nejnáročnější pro mě byla zřejmě kapitola geologie, tam jsem musela hodně věcí ověřovat, aby protokoly byly po faktické stránce správně. Geologii jsme totiž na gymnáziu neměli a na základní škole jsme se ji věnovali pouze okrajově. Když to vezmu z druhé strany, tak časově nejnáročnější byly kapitoly „rostliny“ a „živočichové“, protože ty obsahují nejvíce protokolů.

2. otázka
Zmiňujete, že práce navazuje na předcházející práci SOČ z roku 2018. Kolik původních poznatků jste mohla využít při Vaší nové práci? Odhadněte v procentech a vyjmenujte.

Tato práce se zaměřovala na pokojové rostliny, které jsem pozorovala klasickým mikroskopem (v procházejícím světle). Odhad v procentech bude zřejmě dost špatný, řekla bych tak 5–10 %. Využila jsem hlavně zkušenosti s programem Publisher, ve kterém jsem učební pomůcku vytvářela, což mi ušetřilo dost času – věděla jsem, že potřebuju mít fotky v menším rozlišení, aby se mi program nesekal. Nejvíc jsem své poznatky využila při psaní „textové“ části. Jednak jsem už více tušila, jak psát „odborně“ (tedy tak, aby se z toho nestalo vyprávění), jednak se obě práce týkají učební pomůcky, a tak jsem mohla z předchozího textu vycházet. Co se týče přípravy objektů pro focení a samotného focení, to bylo pro mě nové. Pracovala jsem s jiným typem mikroskopu, využívala jsem jiný způsob uchycení foťáku k mikroskopu. A kvůli tomu, že jsem využívala jiný typ mikroskopu, jsem musela postupovat jinak i v přípravě pozorovaných objektů. Též jsem, na rozdíl od předchozí práce, fotky skládala. Vybavuji si, že jsem podle předchozí učební pomůcky kontrolovala popis jednoho obrázku, konkrétně to byl „Řez nezralou makovicí, zvětšení 8–10ד (strana 55, protokol s názvem Od květu k plodu).

3. otázka
Uvádíte, že práce trvala od února 2019 do března 2020. Jak dlouho trvá připravit 1 protokol např. s názvem Včela medonosná, kterou zmiňujete, a ke které se vyjadřovala při ověřování PaedDr. Hana Ptašková? Uveďte přibližně v hodinách.

Tento protokol byl jeden z časově nejnáročnějších. Je tam celkem 12 výsledných fotek a 6 úkolů. Konkrétně u tohoto protokolu bych celkový čas odhadovala asi na 10–12 hodin (možná i více, ale tím si nejsem jistá, protože jsem čas nestopovala a protokol jsem vytvářela postupně v rámci několika měsíců.) Jednou jsem si stopovala, kolik času strávím v průměru nad úpravou jedné fotky. (Tzn. načtení do programu Photoshop jako vrstvy, automatické zarovnání, prolnutí, následné domaskování neostrých míst, retuše a převedení do formátu PSD.) Bylo to průměrně 25 minut.
Ještě mě napadlo podívat se do Wordu, jak dlouho jsem strávila nad samotným protokolem strávila a ukazuje mi to 326 minut, což by +- půl hodina mohlo odpovídat realitě.

4. otázka
Vysvětlete, proč jsou v dotazníku (hodnocení výsledků) nejvíce zastoupenou skupinou respondentů právě učitelé základních škol (83/110), když Vaše učební pomůcka je převážně využita ve výuce na středních školách.

Odkaz na dotazník jsem zveřejnila ve dvou facebookových skupinách. Dotazník jsem nerozesílala konkrétním učitelům. Takže zastoupení respondentů bude zřejmě odpovídat složení těchto skupin. Učební pomůcka může být využita i ve výuce na ZŠ, učitel si jen přizpůsobí náročnost závěru znalostem svých žáků. Při tvorbě závěrů jsem myslela i na žáky ZŠ a některé otázky jsou jednoduché.

5. otázka
Vidíte do budoucna ve své tvorbě (68 protokolů) ještě další potenciál pro rozšíření?

Ano, určitě. Chtěla bych v blízké době ještě dodělat několik protokolů, ke kterým mám nafocené fotky. Jedná se např. o dvoubratré tyčinky štírovníku nebo o vnitřní stavbu pupenů (pozorování listové vernace). Tyto protokoly jsem už bohužel do odevzdání soutěžní práce nestihla dodělat. Dále by se určitě našlo spoustu zajímavých objektů, zmínila bych gemule sladkovodních houbovců nebo larvy komárů.

6. otázka
Uvádíte, že jste před tvorbou učební pomůcky prováděla focení objektů. Který objekt byl nejnáročnější z hlediska focení? Případně jaké komplikace při focení nastaly?

Celkově asi hmyz. Pamatuji si zážitek z focení bekyně bělohlavé (obrázek Bekyně bělohlavá – hřebenité tykadlo, zvětšení 7× na straně 107, protokol Motýli). Začnu tím, že jsem bekyni nechtěla poškodit, takže jsem s ní manipulovala pinzetou. Tykadlo, které jsem chtěla fotit, bylo cca v 30stupňovém úhlu s podélnou osou těla, takže jsem si bekyni musela naklonit. V ruce jsem si pinzetu držet nemohla, protože fotky by byly rozmazané, takže jsem pinzetu v požadovaném sevření zafixovala lepící páskou a poté ji různě podkládala (strouhátkem, plastelínou), abych docílila požadovaného úhlu. Strouhátko spolu s plastelínou a ještě jedním pruhem lepící pásky (která celou tuto sestavu přilepovala ke stolku mikroskopu) se osvědčilo nejvíc.
Další problémy nastaly např. při focení kokošky (obrázek Vnitřní stavba šešulky, zvětšení 7× na straně 61, protokol Stavba plodu kokošky), kdy se mi fotografovaný objekt ohýbal směrem dolů, kvůli vlivu tepla. Při focení např. křídel včely, kdy bylo nutné položit s i fotografovaný objekt na podložní sklíčko (které jsem dále umisťovala na dva strouhátka za cílem zvětšení prostoru mezi fotografovaným objektem a podložkou, abych dosáhla jednolitého pozadí bez detailů), což způsobovalo odraz foceného objektu od sklíčka (tyto odrazy jsem pak odstraňovala klonováním).

7. otázka
Vaše učební pomůcka obsahuje šest velkých kapitol (geologie, rostliny, houby, prvoci, živočichové a biologie člověka). Kde jste pátrala po objektech z jednotlivých kapitol? Navštívila jste i např. geologický pavilon nebo nějaké mineralogické sbírky, muzea?

Využila jsem objekty, které má k dispozici naše škola, např. sbírky hmyzu, plakoidní šupiny žraloka. Část objektů jsem měla možnost si půjčit ze základní školy (např. veš, blecha, štírek), kterou jsem navštěvovala. Zbylé objekty jsem sbírala sama (převážně rostliny, ale také hmyz). Geologické pavilony, ani muzea jsem nenavštívila. Horniny a nerosty pocházejí ze školních sbírek ZŠ a gymnázia.