Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Středočeský 42-KK Středočeský -obor 16 Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

#22137
Jiří Zoul Sajbt
Host

Vít Koniuk
I když to není hlavní část Vaší práce, nedá mi, abych se nevyjádřil některým věcem v úvodních statích, které se věnují starším dějinám Sadské.
Předně označovat osídlení na Sadské ve středním Polabí za hraniční hrad, je zcela mimo. To by bylo na delší rozpravu a tak to zjednoduším. Myslím, že se Vám smíchaly dvě věci dohromady – staroslovanské osídlení (jak jsem pochopil, myslel jste tím předstátní dobu) a strážný hraniční systém. Hraniční systém v podobě strážišť, které na sebe navzájem viděly a využívaly signalizaci ohněm, známe u nás až ze státního období (zejména 11. – 13. století). Je to logické. K něčemu takovému byl potřeba určitý stupeň organizace společnosti – ty hlídky musel někdo zajistit a zajistit jim obživu, protože takoví lidé těžko mohli dělat celý rok na poli. Ve staroslovanském období používala jednotlivá společenství (kmeny, chcete-li) ke své obraně hradiště, která byla umístěna co nejblíž středu spádové oblasti. Signalizační systém není z této doby nikde doložen.
Výklad původu jména Sadské je pak klasickým případem lidové etymologie. Jak ale jazykovědci v minulém století prokázali, toto jméno není odvozeno od sadu či sázení. Do podoby s písmenem „d“ se vyvinul postupně. Praslovanský název je „Sačská“. Jazykovědci jej pak odvozují od saku – pytle. Že zdejší lidé byli „pytlovití“, tedy tlustí. Osobně si nepovažuji ani za nemožné, že Sak mohlo být osobní jméno a tedy zdejší obyvatelé byli „lidmi Sakovými“ – Sačskými.
Taktéž zeměpanský hrad v Sadské zřejmě neexistoval. Starší historikové s ním tak nějak automaticky počítají, jelikož sem jezdila knížata a králové. Nikde si však nevybavuji, že bych se v pramenech setkal s obratem „castrum Sacensis“ (Sadský hrad). Naopak kronikář Kosmas ke směmu konaném v roce 1110, o němž se také zmiňujete, píše, že byl svolán „ad curtem Sacscam“ (ke dvoru Sadská). Fungoval tam, knížecí dvůr, tedy kvalitativně jiné sídlo, který se nazýval Sadská.
Že by po Slavníkovcích ovládli jejich državy Vršovci, je pouhá spekulace a do říše barokních či osvíceneckých mýtů je vůbec třeba poslat epizodu o cestě Cyrila (Konstantina) s Bořivojem I. po Čechách a jejich zakládání kaplí.
Tím, že Vaše práce není zaměřena na původ Sadské, berte, prosím, tyto moje poznámky spíše jako „připomínky pro zajímavost“. Jinak Vaše práce není špatnou ukázkou života malého města na přelomu 19. a 20. století.