Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Středočeský 42-KK Středočeský -obor 16 Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

#21970
Tereza Růžičková
Host

Dobrý večer,
taktéž se chci vyjádřit k Vašim poznámkám a připomínkám.

Odpověď: Bc. Josef Kremla
Střípky osudu
Teoretický úvod – ano na stránkách 8 – 23 se nachází jen teoretický úvod – má práce se především týkala praktické práce – a to najít co nejvíce informací o mém pradědečkovi, a sepsat je do mé práce – veškeré informace byly zjištěny formou komunikace s památníky koncentračních táborů, muzeí.
Dopisy jsou psány formou deníku – přišlo mi tam zbytečné dávat vlastní komentář – bylo by to nepřehledné, ale na druhou stranu Vám musím dát za pravdu, že k přepisům dopisů jsem nějaký ten komentář dát mohla. Zase by to narušovalo strukturu deníkové formy.
S němčinou mi musela pomáhat paní učitelka němčiny. Já sama se německy neučím, učím se anglicky a rusky.
Str. 10 – 2 odstavce (celé to nebyla citace – tyto 2 odstavce jsou z webové stránky: https://zlocinynacismu.estranky.cz/clanky/rejstrik-i—q.html (takže vím, že tyto zdroje by měly být uvedeny i v mé práci).
Lágry, baráky – jsem si vědoma toho, že hovorové termíny, by se v odborné práci asi vyskytovat neměly.
Kapitola 1. 4. – ano info převzato z webu „10 táborů smrti“ – ano skutečně jich mám napsáno jen 9 – záměrně jsem tam nepsala všech 10 táborů (a musím říci, že jsem o tom nějak nepřemýšlela – pouze jsem tam chtěla dát jen nějaké pro představu, ale nedošlo mi, že když cituji ze strany „10 táborů smrti“ – že jich tam pak napíšu jen 9 😀
Str. 14 – Určitě jsem mohla anglické výrazy opravit… Odstavec je zkopírovaný, takže to nemusíte ani zjišťovat.
Str. 21 – „totálně nasazení dělníci“ – tento termín by si určitě v mé práci zasloužil vysvětlení – bylo to nucené pracovní nasazení – nucené práce (vykonávali to v koncentračních táborech váleční zajatci – Češi, Poláci, Rusové)
Str. 21 – Osvobození – toto by se mělo přesunout ke kapitole 1.4.4. Terezín
Část 2 – Josef Růžička – Musím Vám dát za pravdu, je to opravdu těžké – vyprávět příběh pamětníkům – příslib a svolení jsem dostala (ručně psané dopisy…historie rodiny….) Spolupráce s mojí prababičkou byla, ale samotný příběh a další zjištěné informace jí donutily k slzám. Například pro mého otce a strýce tyto informace, které jsem zjistila byly opravdu přínosné.
Str. 38 – „dle vyprávění pamětnice“ – Ludmily Bartošové – str. 40 je o paní Bartošové kapitola 2. 3. – ano, toto jméno se mělo objevit v pramenech.
Vlastní pátrání – určitě by bylo fajn se o tom v úvodu zmínit.
Str. 41 – ano, mělo tam být – do Terezína se dostal 11. 9. 1944 (toto jsem přehlédla).
Zdroje – ano převažují weby, ale také jsem čerpala z knihy od pana Josefa Mlíkovského (Paměti osady Přibyšice a rodu Mlíkovských ze Lhoty), také od paní Barbory Siebertové – Svědkové z továrny na smrt. Vím, že email není zdroj, ale moc ráda bych věděla, kam se tedy e-mail píše – protože moje práce se týkala komunikace s koncentračními památníky a muzei…Takže pokud výzkum dělám přes e-mail, kam tedy e-mail uvést?
Obsáhlý rodinný fotoarchiv – děkuji.
E-mailová korespondence s institucemi – ano jsem si toho vědoma, určitě s Vámi souhlasím, že méně příloh by bylo lepší.
Prezentace – ruský kamarád – tyto informace jsem se dozvěděla asi týden po sepsání a odevzdání práce – informace nejsou uvedeny v mé práci – jelikož jsem na dopis od Vojenského ústředního archivu čekala asi měsíc, a už jsem tuto práci musela mít hotovou, a tak jsem bez odpovědi a dalších nalezených informací tuto práci musela dokončit. Až pak po doručení dopisu z Vojenského ústředního archivu mi pan ředitel Mgr. Josef Žikeš odpověděl, a zaslal reprodukci archivních materiálů. Po přečtení všech zaslaných archiválií jsem tedy do prezentace mohla uvést tuto nejzajímavější informaci, kterou ani já, ani moji pamětníci nevěděli – přišla mi hodně zajímavá, a proto jsem ji chtěla alespoň uvést v prezentaci.

Odpověď: Mgr. Pavel Jakubec
Děkuji za komentář, týkající se korespondence s institucemi – nevěděla jsem, že toto do práce nepatří. Souhlasím s Vámi, že by bylo lepší mé bádání popsat stručně vlastními slovy.
K odstavci citování z webových stran máte pravdu – na webových stránkách jsou často zkreslené informace, někdy i lži… Více budu studovat literaturu.
Určitě Vám dám za pravdu, že druhá část o Josefu Růžičkovi začíná bez úvodu – určitě by tam byl vhodný alespoň jeden úvodní odstavec. Je to tak, jako autorka práce vím, o čem píši, ale čtenář to tak nezná.
K bodu František Sejka x František Sejk – je to možné, že druhý zatčený se jmenoval František Sejk – čerpala jsem z knihy: Paměti Přibyšice a rodu Mlíkovských – cituji ze strany 85: Po několika dnech si gestapo přijelo i pro dalšího z přítomných v hostinci a to pro Františka Sejku z č. p. 2, pro kterého přijelo auto s gestapáky přímo na pole, kde pracoval s koňmi.
Na Váš osobní e-mail Vám pošlu stránky, ze kterých jsem citovala.
Dneska jsem se také dozvěděla od mého strýce, že Vašeho kolegy tatínek se tím pádem musí jmenovat buď František, nebo Josef Sejk. František – Neveklov.
Souhlasím – dopisy, jsou určitě přínosné – bohužel už nejsou moc čitelné a já jako autor při přepisu dopisů jsem určitě mohla udělat chybu – neučím se německy, a tak jsem bohužel obyčejné německé An den Herrn – z dopisu nepřečetla, ale moc děkuji za informaci.
Výčet táborů určitě není kompletní – řada táborů tam chybí – šlo pouze o to dát tam jen některé.
Děkuji za pozitivní komentář při osobním pátrání.

Děkuji Vám moc za Vaše reakce a připomínky.