Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

[Josef Kremla]

Adéla ZELENKOVÁ
Zbraslavicko v letech 1939 – 1945 a stručná historie partyzánského oddílu Zarevo
– dvakrát máte poznámku č. 1, nevím jak kolegové, ale mě stačila ta první, při čtení druhého jsem si na ten první vzpomněl – ale máte je ve dvou lehce různých zněních, je to tak OK?
– chybí mi zde přesné vymezení termínu Zbraslavicko – „… a obce přilehlé“ – které? Patří tam i Červené Janovice, o kterých čas od času píšete? A proč tam není skoro nic o Štipoklasech, které v dané oblasti představují třetí největší lokalitu?
– kapitola 2 – zajímavá, resp. velmi zajímavá – nemá pan Midrla potomky? Nedali by se vytěžit jako pamětníci?
– kapitola 3 – nuda, výpisky z jedné knihy – dramaticky bych ji zkrátil
– občas by se i hodilo bližší geografické specifikování zmiňovaných obcí hned při jejich prvním použití (viz Samotín na str. 11)
– str. 12 – Rusava / Rusnava
– str. 14 – 14. 12. 1944 v Okrouhlíku u Chrtníče / 17. 12. 1944 – obec Okrouhlík – se tam vrátili po třech dnech?
– kapitola Rusava a Krasnice nejsou zarovnány do bloku
– kapitola 4 – Židé – byla by zajímavá, kdybyste využila dostupnou literaturu – Marek Lauermann vydal již několik publikací k danému tématu; s Blankou Rozkošnou napsali Židé na Kutnohorsku – proč Vám toto uteklo? Pro celou tuto kapitolu to je pak fatální, mohla být delší, zajímavější, propracovanější, opravdu škoda
– kapitola 5 – zajímavý pohled a pár zajímavých informací z pramenů, ale proč se tady objevují Červené Janovice?
– Rudé právo – tady si dovolím zamyslet, klidně mě utlučte argumenty – 1939 – obratem vyřízený průzkum výskytu novin mezi lidmi – opravdu to souviselo s výsadky? V roce 1939 SSSR byl spojencem Německa (pakt Molotov – Ribbentrop, proti sobě šli od června 1941 – operace Barbarossa). Nemohla rychlost vyřízení souviset spíše s tím, že prostě nic nenašli nebo že se jim to tak úplně nechtělo hledat? Nevím, přemýšlím?
– Škola – zase zajímavá část – němčina byla po vzniku protektorátu jazykem povinným i nepovinným zároveň?
– anglický důstojník – velmi zajímavá zmínka. Kdo to byl? Jak se sem dostal? Tady bych pátral dál
– škola na konci války – nikde nepíšete, že ji Němci zabrali, resp. až v následující kapitole u letiště, tady mi ta info trochu chybí
– poznámka 6 – v citaci mi chybí stránky v kronice, na kterých je dané zapsáno
– zapálení 30 letadel – slibujete podrobnosti níže, ale níže vlastně jen opakujete již napsanou základní informaci
– kapitola 6 – opravdu Zbraslavicemi projelo 70 000 aut a prošlo 1,25 milionu vojáků a SS?
– kapitola 7 – píšete více méně to samé, co vždy všichni a všude, ale co se stalo např. s „válečným“ starostou? Byl to kolaborant nebo se snažil „své“ lidi spíše ochránit?
– zbytečně patetické věty: byli zrazeni těmi, kterým věřili / spousta kolaborantů se během války výrazně neprojevovala – existovali tedy?
– hasičská kronika, kronika Zbraslavic – nemáte je v pramenech, čerpala jste z nich nebo o nich jen víte?
– případ Čeňka Svobody (a dalších) – zase velmi zajímavá (pidi)informace – pátrejte dál
– rozhovor s pamětníky – zvýrazněte své otázky nebo korekce vyprávění, bacha na gramatiku
– němečtí „spolubydlící“ – nedá se zapátrat ve vojenských archivech, kdo by to mohl být? Zase by to bylo další velmi zajímavé zjištění zásadně přesahující Vaši práci.
– organizace Vlajka – vysvětlit, ne každá ví, ne každý dával ve škole zrovna pozor 🙂
– u obrazové přílohy opět chybí zdroj, odkud to máte (rodinný archiv?)
– pátrala jste i po informacích v muzeu?
– rozpracoval bych kapitolu o p. Midrlovi – kterých akcí konkrétně se účastnil (více propojit jeho činnost s kapitolou o celé skupině)
– první věta každé kapitoly – čerpala jsem z … – to je ideální informace do poznámek, kterých by tak přibylo
– video – nejlepší
– přes prázdniny práci trochu učešte a pak bych se velmi přimlouval za její předání do knihovny našeho muzea, aby byla k dispozici pro další badatele