Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

[Josef Kremla]

Vít KONIUK
Sadská na přelomu 19. a 20. století
– práce na 50 stran, ale úvodní dějiny Sadské (jakkoliv zajímavé) jsou delší, než každá z dalších pro téma a cíl práce podstatných kapitol, čili určitá nevyváženost délky
– u továren pak strašidelné podrobnosti – jména lidí, spousta dat k výrobě, … (chybí mi tam už jen jméno tety svačinářky 🙂
– umělé časové vymezení práce 1890 až 1910 (logičtější by bylo skončit rokem 1914)
– raný středověk – Třeštíka máte v seznamu literatury, tak proč tady píšete něco o Kosmou vymyšlených českých kmenech?
– Sadskou mohl navštívit tak maximálně Konstantin, jméno Cyril přijal, až když se usadil v italském klášteře, svatořečen byl ještě o něco málo později
– str. 11 – Soběslav a Vladislavové – „To se však nestalo a na trůn tak nebyl dosazen Soběslavův (1125-1140) syn Vladislav, ale syn jeho bratra knížete Vladislava I. (1120-1125) Vladislav II. (1140-1172), který od roku 1158 vládl jako král Vladislav I., tedy jeho synovec.“ – Přemyslovci si v chaosu libovali
– str. 12 – Arnošt z Pardubic a odlehlost sadského děkanství a jeho vlastní zkušenosti – byl Arnošt vůbec někdy v Sadské? Nebo to byla jedna z mnoha prebend, ze které měl „jen“ peníze? Stejně tak u nás v Malíně u Kutné Hory byl svého času farářem Jan Volek, probošt Vyšehradský, kancléř Království českého, pozdější biskup olomoucký (nemanželský to syn Václava II.)
– str. 14 – sadský hrad? nebo hradiště?
– kap. 1.3 – listiny byly ztraceny v dobách silné germanizace – velmi silné tvrzení bez adekvátních důkazů, o půl strany níže píšete, že listiny shořely při požáru Sadské
– kostel měl zazděna okna – byla to opravdu jen „levná“ oprava nebo ten kostel sloužil jako soukromá pohřební kaple významnému rodu (šlechtickému nebo měšťanskému)? (V Kutné Hoře si nechal nemravně bohatý erbovní měšťan Jan Smíšek z Vrchovišť přestavět gotický kostel Nejsvětější Trojice na rodinnou pohřební kapli.)
– poznámky 24 a 25 – stejná kniha, různý formát psaní poznámek
– privilegium je typ úřední listiny a ne pouhý „list“
– str. 21 dole – lázně byly prodány soukromníkovi – ale komu?, to je přeci pro tuto práci podstatné
– kdo byli košaři?
– str. 31 druhý odstavec dole – „ … přimět městské (zastupitelstvo) …“?
– školství – na str. 34 hezký popis dívčí obecné školy, ale adekvátní popis chlapecké schází – nebo to je 2. odstavec na str. 35?
– str. 39 průmysl – „Barvířova cihelna“ je to to samé jako „Černý, Němeček a spol.“?, pokud ano, chybí mi tam přechod od jednoho majitele ke druhému, pokud ne, tak mi tady chybí informace, že jste měli vedle sebe dvě velké cihelny
– str. 41-42 – detailní výčet zařízení, který je ale ve finále na nic (do poznámky nebo klidně „delete“
– strojírny – zase velké množství podrobností – ale chápu badatelovu radost, že konečně narazil na bohatý zdroj informací
– u popisků příloh bych nejdříve napsal, na co koukáme a až za to zdroj, kde jste to našel