Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 5, 8

[Jan Bohuněk]

1. Rozdíl 1,5 dB může působit jako velmi velmi malý, nicméně protože jde o logaritmickou veličinu, jedná se ve skutečnosti o poměrně velký nárůst. Při nárůstu o 3 dB je hluk ve skutečnosti dvojnásobný, tzn. při nárůstu o 1,5 dB je o polovinu větší. Za ideálních podmínek by i intenzita dopravy musela být o polovinu větší. Modelová situace: pokud by tedy během jedné minuty projelo okolo nás konstantní rychlostí 100 aut a během další minuty stejnou rychlostí 150 aut, ve druhém případě bychom jistě pocítili větší hluk. Na při vnímání rozdílu mezi dvěma hladinami intenzity záleží nicméně na podmínkách a zejména na frekvenci zvuku, tudíž nelze na druhou podotázku jednoznačně odpovědět. Pokud by Vám někdo pouštěl jeden tón o frekvenci 1000 Hz (nejcitlivější sluch) ve zvukotěsné komoře, rozlišili byste i minimální rozdíly v hladinách intenzit. U silnice, kde je nespočet zdrojů hluku a nespočet frekvencí, které se mění v čase, lze toto posoudit jen velmi těžko.
2. Největší hluk je způsoben automobilovou dopravou, neboť automobilů zde pojede přes 50000 denně. Jediný způsob výraznější redukce hluku v tomto místě je proto snížit množství automobilů. V centru města (navíc historickém) nelze stavět protihlukové stěny ani jiné protihlukové bariéry. Zcela určitě by pomohlo dostavění Pražského okruhu a Městského okruhu, aby auta nemusela při cestě z jihu na sever a opačně jezdit přes centrum města. Dalším řešením je pak zahloubení Severojižní magistrály, které ale není na pořadu dne. Podzemí v centru je zkrátka plné tunelů metra, kolektorů a železničních tunelů.
3. Určitě platí, že čím rychleji auta jedou, tím větší dělají hluk. Zjednodušeně se dá říct, že při navýšení rychlosti na dvojnásobek se hladina intenzity zvuku zvýší o 9 dB (což znamená čtyřnásobný nárůst hluku).