Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 11

[Jan Folda]

Dobrý den,

1. Mohli byste rozvést úvahu o přínosech rekonstrukce starého objektu?

Jak bylo ve video prezentaci zmíněno, objekt má za sebou více než sto let historie a je již nedílnou součástí svého okolí. Tomu však neodpovídá současný stav objektu, který je poměrně zanedbaný (viz. fotodokumentace v textovém dokumentu soutěžní práce). Je tedy jisté, že s objektem se v brzké době bude muset něco dělat, a to buď demolice nebo rekonstrukce. A z našeho pohledu nám přijde přínosnější samotnou budovu i s jejím vzhledem zachovat pro budoucí generace, než nechat zbořit, nahradit novostavbou a tvářit se, že tam taková budova nikdy nebyla. Obzvlášť nám to pak přijde škoda, když samotná budova měla poměrně velký přínos na rozvoj tramvajové a trolejbusové dopravy v Praze. Z technického pohledu se nám pak zdá lepší původní budovu zachovat z toho důvodu, že v případě novostavby by se musela stará budova zbořit a nahradit novostavbou, což by mělo za následek odvoz tun suti a navážení nových materiálů i s těžkou stavební technikou, což se k vzhledem k umístění objektu v centru příliš nevyplatí. Rekonstrukce by tak byla výhodnější pro své okolí i tímto způsobem. V poslední řadě, se můžeme podívat na historii rekonstrukcí podobných objektů v Praze a na jejich dopad v okolí. Příkladem nám může být vozovna Smíchov, vozovna Letná, ale třeba i Vnitroblock nebo Kavárna co hledá jméno. V všech těchto případech se původně jednalo o zchátralé objekty, ale jejich rekonstrukcí (a kolikrát ani ne moc zásadní) a vytvořením nového účelu dané stavby došlo k vytvoření naprosto unikátního a zajímavého prostoru, který přivedl do dané lokality spoustu pozornosti a tak své okolí i oživil. Proto nám přijde, že i takto náročná rekonstrukce by mohla být daleko smysluplnější, než pokud by se původní objekt nechal odstranit a nahradil novostavbou.

2. Jaké jsou pozitivní ekologické dopady rekonstrukce vozovny?

Jednoznačně se jedná o úsporu materiálu. Kdyby vozovna nebyla rekonstruována, ale namísto ní by byla postavena budova nová, spotřeba materiálu užitého na výstavbu by byla zajisté rapidně vyšší a ekologické následky by byly horší. Zároveň by se při rekonstrukci upřednostňovaly výhradně obnovitelné materiály, jimiž by se zátěž na životní prostředí výrazně zmenšila.
Dobré vnitřní zateplení budov by snížilo tepelné ztráty a objekt by nebyl tolik závislý na topných jednotkách obzvláště v zimních měsících. Abychom snížili spotřebu energií, preferovali bychom rovněž i úsporné LED osvětlení. To ve vozovně v globálním měřítku sníží znatelně nutnou potřebu energií.

3. Nedohledali jsme celkovou situaci, ze které je patrno, zda jsou všechny budovy stávající nebo je navržena také nějaká přístavba. Jakou máte představu o využití stávajících konstrukcí budov?

Za tento nedostatek se omlouváme. Veškeré stávající budovy jsou původní a žádný z objektů není přistavěn. Pouze se navrhlo odstranění několika objektů přistavěných v průběhu 40. a 50. let 20. století a odstranění bývalých skladovacích prostor. Co se stávajících konstrukcí budov týká, tak alespoň do těch nosných nehodláme zasahovat. V návrhu došlo pouze k odstranění příček a jiných vestavěných objektů, které nebyly součástí původního návrhu z přelomu 19. a 20. století. Největší zásah do nosných konstrukcí by bylo pouze vybourání otvorů původních oken, které jsou v současnosti pouze zazděny, tento krok by ale na nosné konstrukce neměl mít většího vlivu, jelikož nedošlo k odstranění původních překladů oken a zatížení se tedy bude přenášet stejným způsobem, jako doposud. Dále by došlo k vybourání původních vrat, kde by došlo k zasklení, ale opět i zde nebyl původní překlad odstraněn, z pohledu přenášení zatížení by se tak nic nezměnilo. V poslední řadě by pak došlo pouze k doplnění světlíků ve střeše, kde by se ale do konstrukce nezasahovalo.