Odpověď na téma: 42 – kraj Jihočeský – obor 4, 8

[Michaela Wipplingerová]

1) Cílem práce bylo porovnání epidemií. To, že se jednalo o jiné druhy fytoplanktonu a také jiné nádrže i jinou dobu sběru je dáno tím, že infekce se nedají predikovat – pokud se tedy naskytne a dokáže zachytit, je dobré ji využít. Dále také jsem chtěla docílit právě porovnání v tom smyslu, zda by mohly existovat podobné trendy bez ohledu na ostatní faktory. Co se týče jiných biotických podmínek, tak jsou uvedeny v tabulkách, aby se právě daly porovnat.
Metodika byla ověřena experimentem (z kultury) za účelem její aplikace na pozorování infekce.
2) ano, draslík je mikronutrient, který také potřebuje fytoplankton k průběhu metabolismu. V práci jsem se snažila zaměřit především na limitující prvky pro fytoplankton ve sladké vodě.
3)ano, v textu je chyba, má tam být 167,39 ha, nikoliv km2. Žlutice jsou opravdu menší.
4) byl vždy zvolen dominantní druh fytoplanktonu, protože má vysokou hustotu ve vodě a Chytridiomycota se tak na něj spíše uchytí – infekce probíhá na dominantních druzích více (protože Chytridiomycota na něj lépe „narazí“) a jsou také lépe pozorovatelné. Odlišné druhy byly v nádržích zřejmě kvůli jinému ročnímu období – Asterionella formosa se vyskytuje v nádržích (v našich podmínkách) spíše na jaře, Staurastrum planctonicum bývá zase dominantní na konci léta.
5) ano, bylo, dokonce jsem nad tím již přemýšlela – experiment, kde by se různě hýbalo s živinami a teplotou, popř. dalšími hodnotami. Problém ovšem nastal, když jsem chtěla získat napadené kultury – tyto kultury se totiž jednak špatně shání a druhak špatně uchovávají, protože je nikdo nechce mít u ostatních kultur, aby nedošlo omylem k napadení jiné (neinfikované) kultury. Z tohoto důvodu nebyl experiment proveden.