Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Praha 42-kraj Praha-obor 6 Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 6

#21103
Matěj Kočka
Host

Dobrý den,

1. Na základě jakých odborných východisek bylo přistoupeno k výzkumu?
Před námi bylo provedeno mnoho výzkumů jak na kopytnících, tak na myších. Žádná ale nepopisovala přesné napojení Purkyňových vláken na pracovní myokard ani přesné množství Purkyňových vláken v komoře. Dále jsme znali morfolgické vlastnosti Purkyňových vláken, expresi jednotlivých connexinů i postup značení Purkyňových vláken pomocí genetické modifikace. Věděli jsme, že se komora epikardiálně aktivuje od apexu k bázi, takže jsme očekávali zvýšený výskyt spojů v apexu. Dále jsme očekávali celkově malé množství spojů z důvodu možného „vyplítvání“ akčního potenciálu a nedostatečné aktivace báze.

2. Proč by podle vás bylo z pohledu efektivity čerpání krve z komory nejvýhodnější, kdyby byly všechny buňky aktivovány ve stejnou dobu?
Protože by se celá komora stáhla najednou, což by snížilo její objem při systole a vytvořilo co největší tlak. Pokud by se například stáhl apex příliš brzo před bází, krev by byla pumpována ve dvou menších vlnách, které by nemusely generovat dostatečný tlak a jejich objem by mohl být v součtu menší. V reálném srdci to tak samozřejmě není; apex se stahuje chvilku před bází, což tvoří jistou tlakovou vlnu směrem k bázi, ale není jisté, zda by nebylo efektivnější aktivovat celou komoru najednou. Pravděpodobně by to bylo anatomicky složitější, což může z aktuálního uspořádání tvořit kompromis mezi ideálem a praxí.
Problematické by také mohlo být mezikomorové septum, které by se při nesynchronizovaném stahu obou komor protlačilo do pravé, nebo levé komory, což by snižovalo tlak i objem.

3. Jakým výzkumem byste chtěl pokračovat?
Určitě bych rád směřoval ke klinickému výzkumu, který je ovšem v této oblasti velice daleko. Zatím by tedy šlo navazovat na tyto nové znalosti, které popisují normální srdce, při různých srdečních vadách. Dala by se například vytvořit nějaká spojení mezi různými srdečními vadami a převodním systémem srdečním. Přestože by to pravděpodobně opět probíhalo na myších, otevíralo by to ještě více možností pro klinické studie. Také je tu možnost provést podobnou práci na lidském srdci. Zde je ovšem největší komplikací omezené množství srdcí a jejich velikost (trvalo by to věky).

Děkuji za Vaše dotazy,
Matěj Kočka