Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obory 1,2

[Marco Souza de Joode]

Ve vztahu (3.10) je navrhováno při výpočtu RMS převádět měřené intenzity na magnitudy. V případě intenzity očekávám, že hodnota intenzity je přímo úměrná energii záření, jež dopadá na čip. Přepočtením na magnitudy se díky logaritmu zavádí nelinearita. Je to problém?

Prvně bych rád podotkl, že zavádění RMS v magnitudách je v oboru modelování světelných křivek běžnou praxí, a není to tedy moje invence. Používá se proto, že magnitudy jsou velmi zažité, a lidé v oboru si jednoduše představí 0,06 magnitudy, ale hůře 6% více intenzity (třeba vám řeknou, že je hezká noc a přesnost dostanou pod 0,01 magnitudy).. Samotné minimalizační algoritmy pracují s Chi2 (mimochodem, všechny jsou veřejně dostupné k nahlédnutí, částečně v C a častečně ve Fortranu).
Máte pravdu, že je zvláštní, že se to tak dělá, protože průměr logaritmů rozhodně není logaritmus průměru.
Na druhou stranu, intenzity jsou normované aby jejich hodnoty byly kolem 1, a amplitudy jsou velmi, velmi malé, a tedy vyšší členy taylorova rozvoje logaritmu -ln(1-x) = x + x**2/2 + x**3/3 … jsou skoro zanedbatelné.
Zajímavý postřeh, zeptám se, proč se to tak vlastně dělá a zda to nevadí.