Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 4

[Kristýna Pokorná]

Dobrý den vám přeji,

1.Co říkají jiné analýzy trosek o teplotě vody během jejich cesty oceánem, případně o možném místu dopadu letadla?
Od nalezení flaperonu v červenci 2015 (předtím to nebylo možné kvůli abscenci trosek) vzniklo spoustu modelů reverzních driftů, které vytvořily různé výzkumné skupiny (GEOMAR, CSIRO, Havajská univerzita atp.). Tyto modely byly následně ještě upravovány na základě vývoje situace (připlouvaly další trosky + se předpokládalo, že dojde k vyplavení trosek na jihu Austrálie, k čemuž nedošlo). Tyto modely se teplotou oceánu nezabývají, jsou tvořeny ve většině případů na základě dat z GPS bójí, které byly v předchozích letech vypuštěny a sledovány GPS. Samozřejmě zde je problém, že tato metoda může fungovat pouze do určité míry a je zde prostor pro chyby, jelikož je dráha plavby předmětu po oceánu ovlivňovaná množstvím aktuálních proměnných (cyklóny, aktuálním prouděním, sílou větru atp.) Živočichové žijící přisedle na trosce však pluli s troskou, nuže mohli ve své schránce zaznamenat údaje o okolním prostředí, jako je například teplota vody. Předchozí studie umisťují místo dopadu do oblasti pátrání, tedy západně od Perthu v Austrálii mezi 30°J a 40°J zeměpisnou šířkou. Tato oblast však byla z větší části propátrána a nikdy zde nebyl spatřen jediný kus pohřešovaného letounu, což by mohlo svědčit o skutečnosti, že letoun zde nehavaroval.

2.Dali by sa použiť podobné metódy aj v našich podmienkach? Ak sa používajú, tak na akých druhoch?
Má studie se zabývá spíše interpretací již existující analýzy, takže nejsem tolik znalá v oblasti samotného provedení analýzy poměrů izotopů kyslíku k určení teploty. Je to metoda, která se používá spíše v palentologii a ačkoliv jsem se výzkumem historie použití této metody tolik nezabývala (více relevantní právě pro zdrojovou studii Francka Bassinota a Dominiqua Blamarta 2016), přijde mi, že je její použití podobným způsobem spíše vzácnější. Zda by se dala metoda použít i na našich živočiších, to si nejsem jistá, jelikož ze zdrojové studie vyplývá, že je metoda závislá na salinitě mořské vody – avšak podrobný mechanizmus jsem nestudovala, jelikož tyto znalosti nebyly přímo potřebné pro provedení mé studie.

3.Neliší se nějak ekologicky studovaný druh vilejše (Lepas indica) od druhu Lepas anserifera používaného v dřívějších pracích? Například v life history…
Z vaší otázky není jasné, zda myslíte druh Lepas anserifera (vilejš husí) nebo starý název pro vilejše stvolnatého (Lepas anatifera). Lepas anserifera je jiný druh rostoucí pravděpodobně v teplejších vodách (Inatsuchi, 2010) – pouhým okem lajka je však téměr nemožné jej odlišit od Lepas indica. Lepas anatifera je pouze starší název pro Lepas indica – vilejše stvolnatého, jedná se tedy o totožný druh. Existují dřívější práce, které se zabývají Lepas anserifera a dřívější práce, které se zabývají Lepas indica ( neboli Lepas anatifera) .
Děkuji,
KP