Odpověď na téma: 42 – okres Kroměříž – obory 14, 15, 16, 17

[Jan Kolář]

1.Já osobně si myslím, že problém výuky na středních školách tkví v tom, že učitelé věnují v hodinách málo času tomuto tématu. A pokud se politologie probírá ve společenskovědních předmětech, tak pouze z teoretické stránky věci, a proto se toto téma zdá mladým lidem vzdálené. Dle mého názoru je tedy zapotřebí pravý opak. A tedy zajistit, aby se studenti na SŠ dostali do kontaktu s politickým děním. Může to být formou pozvání hostů, kteří se aktivně zapojují do politického světa, aby si s nimi mohli studenti povídat a zjistit, že k tomu vlastně mají blízko nebo se ve školách můžou učitelé více zaměřit na diskuzi mezi žáky o problému, který tíží jejich okolí. Když se poté studenti zapojí do debaty, která se týká problému jejich okolí, tak se v podstatě začnou zajímat o problémy komunální politiky a posléze se mohou začít zajímat i o vysokou politiku. Dalším možným způsobem je spolupráce s různými spolky, které organizují simulace zastupitelstev, Amerického kongresu nebo Evropského parlamentu. Díky tomu si studenti můžou na vlastní kůži vyzkoušet jaké to je být politikem. A v neposlední řadě jsou to určitě zájezdy do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Evropského parlamentu. Tam se studenti setkají přímo s epicentrem politického dění.

2. Bohužel se obávám, že muselo dojít k neúmyslné dezinterpretaci práce z vaší strany. Ačkoliv připouštím, že o Havlovi existuje mnoho mýtů, tak ty se týkají spíše jeho povahy a charakterových rysů. Moje práce je podložena jeho výroky a knihami, které napsal, a z nichž celá práce vychází. Tudíž je postavena na faktech, které zjišťují Havlovu filosofii, která se formovala od jeho jinošského věku, a se kterou chtěl založit nový svobodný stát. Má práce tedy nijak nehodnotí Václava Havla jako člověka, nýbrž se odkazuje na jeho filosofické myšlenky, které jsou sepsány v jeho knihách. Díky těmto podkladům nemůžeme popsat odkaz Václava Havla, tak jak jej interpretuji jako mýtus, protože existují přesné podklady jeho myšlení.

3. Ano media, která patří do holdingu Agrofert lze snadno dohledat, pro upřesnění iDnes.cz a Lidovky.cz byly respondenty nejčastěji uváděnými medii z holdingu Agrofert. Dezinformační weby jsou dle mého názoru weby, které úmyslně zveřejňují nepravdivé nebo zavádějící informace s cílem manipulovat se svými čtenáři. Ve své práci jsem uvedl tři v mém průzkumu nejčastěji uváděné dezinformační weby. Mimo tyto tři se v odpovědích objevovali ještě AC24.cz a ProtiProud.cz. Při posuzování dezinformačních webů jsem svůj názor konfrontoval i se seznam dezinformačních webů, které zveřejnil portál Neovlivní.cz

4. Osobně si myslím, že tato výuka by měla být, co nejvíce zaměřena na praxi, protože v reálném světě mimo školní lavice si člověk musí ověřovat své informace prakticky nikoliv teoreticky. To je důvod proč si dokážu představit, že v tomto předmětu zadá učitel studentům informaci a oni musí zjistit, zda je pravdivá, nepravdivá, potažmo jaká část z této informace je pravdivá. Učitel tohoto předmětu by tak musel sledovat aktuální dění, aby dokázal vymyslet informaci, kterou si budou muset studenti ověřovat. Díky tomu se studenti dostanou blíže k aktuálnímu společenskému a politickému dění. Příklad takové informace by v této době mohla být například tato věta: „Koronavirus útočí jen na staré lidi, a proto premiér rozhodl, že se studenti mohou vrátit do školy.“ Studenti by v tomto předmětu museli zjistit, co ze zadané informace je pravdivé a co ne a podložit to zdroji. Tím by mohli získat návyk na ověřování informací.

5. Osobně si myslím, že problém je v tom, že se školy málo věnují výuce historie za posledních 100 let a novodobé historii od roku 1989, kterou žáci nezažili a tudíž neví, co se v těch letech dělo se výuka nevěnuje skoro vůbec. Proto si myslím, že by se v osnovách mělo více dbát na dobu, kterou mnozí učitelé jako historii ani nepovažují, protože ji zažili, ale žáci o této době neví skoro nic. Dále je to problém jakým způsobem jsou žáci testováni. Místo souvislostí jsou po nich vyžadovány letopočty. je mnohem pravděpodobnější, že se student v testu setká s otázkou „kdy bylo založeno Československo“, než s otázkou „Jaká příčina vedla k založení Československa a jaký byl důsledek“.