Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Zlínský 42 – okres Kroměříž – obory 14, 15, 16, 17 Odpověď na téma: 42 – okres Kroměříž – obory 14, 15, 16, 17

#20639
Romana Trhlíková
Host

1. Myslím, že lidé by se měli na chvilku přestat soustředit jen na chyby na tom druhém. Hodně lidí vstupuje do manželství s tím, že jim na tom druhém něco vadí a doufají, že si jej postupem času vychovají k dokonalosti. Místo snahy změnit partnera by se měli snažit jeho chyby akceptovat a vážit si jej kvůli věcem, které se jim na něm naopak líbí. Připadá mi totiž, že v dnešní době se lidé rozvádí kvůli každé hlouposti. Podle mého názoru, kdyby lidé neustále nepožadovali po ostatních naprostou dokonalost (i když sami také nejsou dokonalí) a naučili se hledat v lidech ty dobré vlastnosti a věci, kvůli kterým by si jich měli vážit, změnil by se přístup v manželství. Člověka si přece neberete proto, že musí být přesně podle vašich představ a vaše manželství a rodina musí dokonale fungovat. Berete se s tím, že můžou nastat problémy nebo situace, které bude třeba vyřešit a ne před nimi utéct. S tím, že se na mnohých věcech neshodnete, ale budete muset najít kompromis. Podle mě je problém v tom, že lidé prostě nejsou připravení na to, že manželství není jen růžové a taky se člověk musí trochu snažit, aby bylo takové, jaké si jej přeje.

Emancipace žen dle mého názoru není tím problémem. Je to pouze reakce na současnou situaci, kdy se muži v mnoha případech zaleknou zodpovědnosti za dítě, nebo si uvědomí, kolik času a energie musí do dítěte a rodiny celkově investovat a raději si najdou svobodnou ženu bez dítěte a rodinu opustí. Žena tak zůstane s dítětem sama a musí se o něj postarat. Najít si nového partnera je také mnohem těžší, když už má dítě z předchozího vztahu. A proto si myslím, že je emancipace v dnešní době tak populární. Ženy už se nechtějí spoléhat jen na muže. Pokud se žena (i když často nedobrovolně) zvládne postarat o dítě sama, měla by mít stejná práva jako muži. Zastává pak totiž v rodině roli i muže, jakožto živitele rodiny a například proto by měly mít ženy stejné platové ohodnocení jako muži.

2. Osobně si myslím, že právě díky tomu, že byl dotazník anonymní, měli lidé možnost vyjádřit se upřímně a nebát se přitom, že se bude vědět kdo jsou. Navíc nejvíce odpovědí jsem dostala ve věkové kategorii 26-39 let, kdy už podle mě lidé opravdu napíší svůj názor a svou zkušenost, než aby moji práci a dotazník jakkoli bagatelizovali.

Rozvodovost jako taková podle mého výzkumu na dítě nijak zásadní vliv nemá. Většina dětí se svým nevlastním rodičem vychází dobře nebo neutrálně. Záleží ovšem na konkrétních situacích a konkrétních rodinách. Pokud se dítě setká s nevlastním rodičem, který jej nepřijme a bude se k němu chovat hrubě a tím rozvracet vztah s biologickým rodičem, potom věřím, že to může mít vliv na city dítěte a jeho psychiku celkově.

3. Snažila jsem se najít práci podobného tématu, abych mohla porovnat výsledky ale bohužel jsem našla opravdu málo výzkumů tohoto tématu. Jedním z nich však byla Magisterská diplomová práce slečny studující na Univerzitě Palackého v Olomouci na Filozofické fakultě (kde bych chtěla také studovat ), která se zabývala velmi podobným tématem do hloubky. Některé naše výsledky se shodovaly, jiné se mírně lišily. Slečna ale v práci uváděla názor na tuto problematiku jak dítěte, tak jeho vlastního i nevlastního rodiče. Měla tedy možnost pracovat s reálnými rodinami osobně. Dala mi tím inspiraci pro další práci na tomto tématu ať už na gymnáziu, nebo později na vysoké škole.