Odpověď na téma: 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17

[Helena Kamrlová]

Dotaz Mgr. Petra Machaly:
„Bajka o včelách“ (obor 17) – Proč se na Mandevilla, který ve své době šokoval společnost stejně jako Hus, Luther, Koperník, Darwin, Marx,…zapomnělo? (#20410)

Děkuji za dotaz.
Hlavním důvodem, proč se na Bernarda Mandevilla zapomnělo, je jeho glorifikace neřestí. Společnost, a v ní i mnohé osobnosti, si Bajku o včelách vyložili jako bezcennou ódu na lidské špatnosti s prvoplánovým cílem provokovat. Málokdo už se ale zamyslel nad tím, že pobuřující myšlenky, které jsou v tomto díle schovány, mohou mít skutečný význam v ekonomickém fungování země. Domnívám se, že mnozí, i z Vámi vyjmenovaných osobností, by s Mandevillem souhlasili, kdyby explicitně nepoužíval pojem lidské neřesti. Pravdou je, že například i Tomáš Akvinský se přikláněl k podobným myšlenkám. Říká: „Mnoho užitečného by se neuskutečnilo, kdyby všechny hříchy byly striktně zakázány.“ To je v principu základ Mandevillovy teorie, i když směřovaný více na náboženství než na ekonomii. Můžeme na tomto příkladu vidět, že kdyby Mandeville svou ideu formuloval o něco mírněji a kdyby tolik nepoužíval pojmu „neřest“, byl by počet jeho příznivců diametrálně odlišný.
Nesmíme také zapomínat, že Mandeville své dílo vydal v období hlubokého baroka. Tehdy měla společnost tendenci díla tohoto druhu spíše upozaďovat než oslavovat. Na začátku 18. století Bernard Mandeville poukazuje na prospěšnost neřestí a hříchů v celospolečenském kontextu, s čímž většina společnosti, ovlivněna velkým vlivem katolické církve, samozřejmě nemohla souhlasit.
Dalším důvodem, proč je Mandeville dnes skoro v zapomnění, je, že Mandevilla do velké míry zastínil jeho následovník, ekonom Adam Smith. Ten Mandevillovu teorii, ať už chtěně či nechtěně, prakticky jen přeformuloval a vysvětlil ji společnosti mnohem přijatelnějším způsobem než kdysi Bernard Mandeville. Zůstala mu tak prakticky všechna sláva a uznání díky pár pozměněným slovům.