Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Zlínský 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17 Odpověď na téma: 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17

#20571
Jakub Lukeš
Host

Odpověď paní Hrabcové.

Chápete to přesně tak, jak jsem to napsal a zamýšlel. Nehádejme se o tom, jestli je poslání textu do nějaké soutěže, kde si jej většinou přečte pouze její porota, publikací. Já bych se zdráhal mluvit o publikaci i v případě gymnaziálního časopisu Truňk, kde to bylo otištěno rovněž. Není pravda, že tato práce je rozšířením onoho textu, je to spíše naopak. Abyste to pochopila, musím vám vysvětlit filozofii konzultantky práce aplikovanou v dějepisném semináři, který navštěvuji. Jistým nezvykem pro mě bylo psaní seminární práce ve čtvrtém ročníku, bez čehož by tato práce ani nevznikla. Cílem vyučující je, aby práce studentů byly nějak uplatněny alespoň tím, že si je někdo přečte, což se obvykle neděje, a to k velké škodě studentů i ostatních. Proto tlačí na posílání seminárních prací do různých soutěží, z nichž jednou byla Cena Karla Pecky, dále i do SOČ, spolupracuje rovněž se Slováckým deníkem. Přestože se studentům někdy nechce, ona tvrdí, že je pro ně dobré, když budou vidět.

Téma práce jsem chtěl nejdříve zpracovat pro časopis Truňk. Poznámky vznikly, článek nejprve ne. Moje práce byla zadána postupně jako seminární, pak jsem přemýšlel nad tématy: „Svoboda, přátelství, statečnost,“ typickými pro Pecku a napsal jsem onen text. Je pro práci velkou přidanou hodnotou, jak jsem říkal, dělá z ní něco, co se odlišuje od standardní práce na toto téma ne o jeden, ale o dva řády. Velké implikace jsem zmínil i v odpovědi panu Machalovi.

Pokud by tato práce byla rozšířením textu pro onu soutěž, což není – i z perspektivy cíle práce, na který narážel pan Machala – nebyla by SOČ, ani vy osobně ošizena či podvedena. Dále bych chtěl podotknout, že nezáleží na rozsahu, ale na kvalitě obsahu. Rovněž podotknu, že se jedná o aplikaci ekonomické perspektivy v praxi.

K další otázce. Z důvodů, které jsem popsal v práci i odpovědi panu Machalovi, jsem nebyl nakloněný věřit frázím. Její druhé potřesení rukou a promluva s tím spojená působily jako herectví bez interakce, tedy ohrané, jak jsem psal. Pokud říká do davu, který asi nikdy dříve neviděla, kdo „bude Zeman“ apod. nebo kdo z těch dvou jdoucích si pro podpis bude prezident, tak to asi říká úplně každému davu a „náhodně“ vybraným lidem, ke kterým mluví. Takže tohle ve mně vyvolalo nedůvěru k člověku, a tím pádem nedůvěru k informaci. Je to subjektivní, ale měl jsem pravdu, jak se později s pomocí „kritického myšlení“ potvrdilo. Motivací k sepsání práce byla enormnost podvodu, kterého se dopustila i na profesionálních dějepisářích a učitelích společenských věd a dalších předmětů, již by kritické myšlení měli ovládat, a enormnost systémového problému, kterého je tato kauza potvrzením. Takže toto je i argument pro práci do oboru 13, ve které práci o Sosnarové také z tohoto důvodu cituji. (I v tomto kontextu je pochopitelná ona sžíravost.) Rovněž je to podnět k zamyšlení nad tím, jestli to, co chápeme jako elitní vzdělání pro privilegované v rámci existujícího systému, jím skutečně je.

(#20412)