Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Zlínský 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17 Odpověď na téma: 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17

#20423
David Strnad
Host

Nejprve odpovím na první dotaz. Ve své práci označuji za české dezinformační weby celkem čtyři servery a snažil jsem se upozornit především na ty nejčastěji navštěvované, jelikož oplývají největší platformou a vlivem pro šíření dezinformací. Jako protipól jsem při analýze článků pro srovnání využil textů českých veřejnoprávních médií (zejména web ct24.cz a irozhlas.cz). Už v úvodu práce jsem upozornil, že ani veřejnoprávní média nemusejí být stoprocentně objektivní (ovšem měla by ze své povahy být). Články veřejnoprávních médií jsem analyzoval bez jakýchkoli subjektivních přesvědčení. Vzhledem k výsledkům analýzy, kdy žádný z textů těchto médií nenesl jakékoli prvky dezinformačních technik, jsem dospěl k závěru, že veřejnoprávní média skutečně představují ten nejobjektivnější zdroj informací v naší zemi. Nemůžu samozřejmě paušálně tvrdit, že jsou na sto procent objektivní a že se jejich redaktoři nikdy nemohou vydat na scestí. U článků na serveru ČT24 a dalších veřejnoprávních webů, u reportáží a pořadů ČT si vždy musíme dávat pozor, zda s námi jejich autoři nemanipulují a nepodsunují nám dezinformace. Nicméně nemusíme být tolik ostražití, jako když sledujeme reportáže soukromých televizí či soukromých internetových zpravodajství. Abych tyto své argumenty podpořil, přikládám studii o objektivnosti České televize, z níž vyplývá, že je téměř naprosto objektivní a nepodsouvá svým příjemcům žádné dezinformace. Vybral jsem článek od soukromého média (Lidovky.cz), který se odkazuje na nezávislou studii. Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/media/vyvazenost-zpravodajstvi-ct-98-procent-tvrdi-analyza-je-to-slozitejsi-upozornuje-expert.A180903_112226_ln_domov_jho

K druhému dotazu. Přínos pro mou osobu byl také jedním z cílů mé práce. Dalším z nich byl též přínos pro širokou veřejnost. Z teoretické části své práce se může každý dozvědět, jak přesně lze rozeznat jednotlivé typy dezinformací a manipulačních technik. Už to je přínosné, neboť se čtenář seznámí s tématem a načerpá nové vědomosti, které mu pomáhají budovat kritické myšlení. Praktická část mé práce, tedy analýza vybraných českých dezinformačních webů, tyto poznatky rozvíjí a aplikuje je na konkrétní články. Cílem vypracování těchto analýz bylo poskytnout čtenáři jednoduchý návod a příklad analyzování článků. Tím, že každý svůj argument v analýze zdůvodňuji, svým způsobem učím každého čtenáře, jak může sám postupovat. Podle mého názoru je tedy přínos práce pro širokou veřejnost významný v tom, že ukazuje, jak přesně lze analyzovat jakýkoli článek. Předpokládám, že stačí vycházet pouze z teoretických poznatků mé práce a není potřeba odborného vzdělání, a proto mé práci porozumí velké množství čtenářů a budou schopni budovat kritické myšlení.
Kritické myšlení je v dnešní době podle mého názoru velmi opomíjené. Abychom mu naučili většinu populace, bude potřeba jej zahrnout do osnov školní výuky, a to už od základní školy. Může spadat pod předmět občanské výchovy či stát se zcela samostatným předmětem, dokonce může být do jisté míry obsaženo ve většině předmětů, které analyzují texty (jazyky, přírodovědné obory). Už dnes na školách probíhají přednášky o kritickém myšlení, ale dle mého názoru jediný efektivní způsob jeho osvojení je integrovat jej do školní výuky. Pouze tak je možné naučit kritickému myšlení většinu populace.