Odpověď na téma: 42 – okres Litoměřice – obor 3

[Kristýna Pokorná]

Hezký den všem,
připojuji odpovědi na Vaše předchozí otázky a budu ráda, pokud položíte i další.
RNDr. A. Pekařová
1. Sloučeniny popsané v práci bych rozdělila do dvou skupin – sloučeniny s amidovými ligandy (ty mají zatím námi známé využití v laboratoři při katalýze hydroaminací při tvorbě vazeb C-N) a sloučeniny s cyklopentadienylovými a chloridovými ligandy (ty mají 2 hlavní využití – katalyzují polymerizace olefinů, v práci je popsána polymerizace polyethylenu, který každý z nás denně používá ve formě mikrotenových sáčků, máme ho v domě v podobě různých plastových těsnění, trubek apod. Druhé potenciální využití těchto sloučenin, díky jejich luminiscenčním vlastnostem, je aplikace ve farmakologii a chemoterapii, avšak proces aplikace nových léků je velice zdlouhavý. Než se látka dostane z laboratoře k pacientovi trvá to několik let, ale tak je to se všemi léky.
2. Luminiscenční vlastnosti látek A3 a B3 jsou především díky silnému π-donorovému guanidinátovému ligandu, který je ve vhodném okolí dvou chloridových a jednoho cyklopendadienylového ligandu, díky čemuž je zde dobré rozmístění elektronů, které můžou přejít do vyšší hladiny a následně vyzářit foton.
3. Komplexy zirkonia a hafnia se podařilo připravit v jednom reakčním kroku, bez nutného zahřívání apod. – jejich příprava je tedy velice snadná (když pominu práci v inertní atmosféře argonu/dusíku). Reakce přípravy komplexu hafnia byla dokonce velice čistá (výtěžek 91 %). Komplex titanu byl náročnější na přípravu, roztok reakční směsi bylo nutné několikrát zakoncentrovávat a doba krystalizace byla v porovnání s komplexy zirkonia a hafnia mnohem delší. Náročnost reakce se odráží i na celkovém výtěžku reakce, který je „pouze“ 54 % – což je ale v organokovové chemii běžná výtěžnost reakcí.
4. Práce z roku 2018 se zabývala především metodikou práce v inertní atmosféře (Schlenkova technika) a popisem přípravy vzorků pro jednotlivá měření. Byla zde popsána sloučenina, která je v letošní práci označená jako sloučenina A5. Letošní práce je ukázkou, jak je možné v práci dále pokračovat – využití jinak substituovaných guanidinátových ligandů, použití analogických reaktantů s jinými centrálními kovy apod. Letošní práce se dále zabývá využitím připravených sloučenin – katalýzou polymerizací a měření luminiscenčních vlastností. Letošní práce tedy ukazuje, jak široké uplatnění mohou mít organokovové sloučeniny.

Mgr. P. Bašus
1. Do laboratoře ÚFCH JH dojíždím téměř 3 roky. Práce tam mě neskutečně naplňuje, výzkumem tam trávím většinu svého volného času. Práce SOČ, kterou prezentuji je výsledkem neustálé práce po necelé 3 roky.
2. Skvělá otázka! Objev práce: Podařilo se mi připravit 7 zcela nových originálních sloučenin + 1, která byla popsána v předchozí práci (na str. 18 si můžete prohlédnout vzorce sloučenin A2, A3, A4, A6, B1, B2, B3). Protože to jsou zcela nové sloučeniny, bylo potřeba je charakterizovat speciálními analytickými metodami. Za hlavní a nejdůležitější výsledek bych sama považovala „úspěch“ sloučeniny A2 jako katalyzátoru v systému, který neobsahuje hliník, pro přípravu polyethylenu (polyethylen je plast, který každý z nás, bohužel pro ekology, používá a nadále se používat bude – stále se používají mikrotenové sáčky, každý z nás má v domě/bytě plastové elektrotechnické izolace, trubky v konstrukcích domu apod.), takže příprava látek, které „pomáhají připravovat plast“ je velice důležitá. Sloučenina A2 vykazovala více než čtyřnásobnou aktivitu oproti referenční látce CpTiCl3 (můžete vidět v Tab. 7 na str. 50 – řádky 3 a 4, aktivita je značena v 6. sloupci). Za další objev považuji, že se podařilo připravit sloučeniny vykazující luminiscenční vlastnosti (luminiscence je pro laiky jev, který látky vykazují jako „fosforeskující záření, když se na ně posvítí UV světlem“), takové látky jsou v dnešní době velice žádané díky jejich aplikaci ve farmakologii a jejich potenciální využití v chemoterapii – nutno ale poznamenat, že než se každý lék „osvědčí“ a než se může podávat lidem, musí být nejprve dlouho testován a skutečná aplikace do praxe je tedy otázkou několika let. Nicméně s mnou připravenými sloučeninami se již dále pracuje v naší laboratoři pro přípravu dalších, aplikovanějších sloučenin, takže výzkum těchto sloučenin se posouvá dále kupředu.
3. Pokud dobře počítám, k sepsání práce jsem použila 7 zdrojů dostupných online (z celkových 24 zdrojů). Slovo literatura se používá v přírodovědné akademické praxi i pro vědecké publikace, které jsou v dnešní době již většinou publikovány online, nicméně skutečně impaktované časopisy stále vycházejí v papírové podobě. Máte pravdu, že se toto slovo může zdát zavádějící, ale i Akademický slovník cizích slov vydaný Ústavem pro jazyk český vysvětluje slovo „literatura“ jako souhrn děl a statí, neomezuje se tedy pouze na papírovou podobu. Ale máte pravdu, že by zdroje mohly být rozdělené na „knižní/papírové“ a „internetové“.
Co se týče odkazů, upřímně jsem si odlišnosti odkazů nevšimla, nicméně hypertextové odkazy fungují a proklikem např. zdroje č. 24 se dostanete na stránku ASC Publications na daný vědecký článek.

Mgr. M. Jechová
1. Práci jsem zatím mimo SOČ nepublikovala, stále v laboratoři připravuji další a další sloučeniny, které mají stejný strukturní motiv, jen se liší ligandy. Pro další publikaci chci nejprve dokončit sérii reakcí, které by tvořily ucelenou práci vhodnou k publikaci ve vědeckém časopise. Během středoškolských studií bohužel nemám tolika času na práci v laboratoři, kolik bych si představovala a k denním návštěvám laboratoře můžu využít pouze školní prázdniny. Během školního roku totiž do laboratoře dojíždím cca 1x týdně, což práci bohužel prodlužuje. Pro lepší představu by bylo dobré zmínit, že mnou syntetizované sloučeniny byly připravené v posledních měsících/letech a jejich charakterizace je časově náročná. Další aplikace těchto sloučenin se začíná testovat (jeden z prvních testů jsou právě emisní spektra – str. 52), výsledky jsou zatím slibné. Pokud jste měla na mysli přímou nabídku farmaceutické firmě apod., tak daleko ještě výzkum nedospěl a je to otázka ještě několika let než budou látky otestovány a bude se s nimi moci dále pracovat v praxi. Stejný postup je prováděn i u ostatních látek, je potřeba provést spoustu testů v oblasti biologie/biochemie, takovéto testy už ale nejsou otázkou naší laboratoře. Naše laboratoř se specializuje na syntézu takových látek.